Úřad
pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 11 zákona
č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb.
a zákona
č. 286/1993 Sb., ve správním řízení č.j. S 55/99 zahájeném podle ustanovení §
18 zákona
č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), a ustanovení § 12 zákona č.
63/1991 Sb.,
o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění, dne 19. 5. 1999 na návrh
účastníka řízení: PRIMAPLYN spol.
s r. o., se sídlem Praha 4, Baarova 1026/2, IČO 47118008, zastoupená
JUDr. Petrem Niplem, advokátem, Praha 4, Na Pankráci 11/449, na základě plné
moci ze dne 5. 5. 1999, ve věci schválení dohody podle § 3 odst. 5 zákona č.
63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění, rozhodl
t a k t o :
Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže (dále jen ”úřad”) obdržel dne 19. 5. 1999 návrh na zahájení řízení –
žádost o schválení dohod podle § 3 odst. 5 zákona č. 63/1991 Sb.,
o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. (dále jen „zákon“ nebo „zákon
o ochraně hospodářské soutěže“). V tomto návrhu požádal účastník řízení -
společnost PRIMAPLYN spol. s r. o., se sídlem v Praze 4, Baarova 2,
IČO: 47118008, (dále jen „PRIMAPLYN“) o schválení dohod, které má v úmyslu
uzavírat se svými odběrateli. Spolu s návrhem předložil PRIMAPLYN dvě
vzorové smlouvy, a to „Smlouvu
o dodávce plynu pro čerpací stanice LPG“ a „Smlouvu o nájmu zásobníku a dodávce
plynu
pro čerpací stanice LPG“. Jako důvod pro schválení dohod ve smyslu § 3 odst. 5
věta druhá zákona účastník řízení uvedl, že pokud je pronájem zásobníku vázán
na dodávky
od PRIMYPLYN(u), což není ve všech případech, „jsou důvodem kvalitativní parametry dodávaného plynu. Např. pokud
produkt obsahuje vodu nebo vlhkost, dojde ke zničení dopravního zařízení a
korozi na vnitřních stěnách nádoby (zásobníku). PRIMAPLYN také ručí za kvalitu
dodaného plynu a v případě, že dojde k technickým problémům u
konečného odběratele, podílí se na nákladech spojených s jejich
odstraněním. Dále účastník řízení uvedl, že „nájemní smlouvou na sebe PRIMAPLYN přebírá zodpovědnost za zásobník a
je proto logické, že chce mít kontrolu, jaké produkty jsou v zásobníku
skladovány“. Kromě toho je „zásobník označen obchodní značkou PRIMAPLYNU
jako dodavatele plynu. PRIMAPLYN si proto tímto ustanovením zajišťuje, aby
nedocházelo k poškozování jeho obchodního jména v případě, kdy je do
nádrží označených PRIMAPLYN dodán nekvalitní plyn od jiného dodavatele“.
V daném případě, kdy jsou
ke schválení předloženy dvě smlouvy, je třeba vést samostatné správní řízení
ohledně jedné (byť i vzorové) smlouvy. To platí za předpokladu, že lze tyto
smlouvy od sebe oddělit, aniž by utrpěl smysl a účel těchto smluv. V daném
případě se jedná o dvě samostatné, na sobě nezávislé smlouvy, a tak případné
neschválení jedné z nich by nebránilo v tom, aby účastník řízení se
svými odběrateli uzavíral druhý, schválený typ smlouvy. Zákon o ochraně hospodářské soutěže tuto
otázku výslovně neupravuje, pouze ve větě první
§ 3 odst. 5 zákona se hovoří o tom, že dohody uvedené v § 3 odst. 4 zákona
vyžadují ke své účinnosti schválení ze strany úřadu, a ve větě druhé citovaného
ustanovení se stanovuje soutěžiteli povinnost přiložit k žádosti o
schválení návrh dohody. Ovšem dohody, které mají vztah k zákonu o ochraně
hospodářské soutěže, zejména pak dohody ve smyslu § 3 odst. 4 písm b) zákona,
jsou často sjednávány v rámci smlouvy jako právního úkonu obsahujícího
rozsáhlou a komplexní úpravu práv a povinností smluvních stran. Z takové
smlouvy zpravidla nelze vyčlenit konkrétní dohodu, tj. určité smluvní ujednání.
Z tohoto důvodu se analogicky použije ustanovení § 3 odst. 3 zákona a za
dohodu dle § 3 odst. 5 zákona se bude považovat celková smlouva a nikoliv jen
její některé pasáže. V návaznosti na to je třeba upozornit
na skutečnost, že zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, v platném
znění, ve své příloze (položka 61 písm. c)) stanovuje správní poplatek za
„Schválení nezakázané dohody“. Hovoří se tedy o schválení jedné dohody, kterou
však může být, jak bylo výše uvedeno,
i komplexní smlouva. Z tohoto důvodu úřad schvalování předložených smluv
rozdělil do dvou samostatných správních řízení a vzorová „Smlouva o nájmu
zásobníku a dodávce plynu
pro čerpací stanice LPG“ se stala předmětem správního řízení vedeného po čj. S
54/99.
Po prošetření předložené
žádosti a prostudování „Smlouvy o dodávce plynu
pro čerpací stanice LPG“ úřad zjistil, že předložený návrh neobsahuje všechny
náležitosti
ve smyslu § 19 odst. 2 správního řádu, neboť dle 3 odst. 5 zákona musí být
v žádosti uvedeny důvody pro schválení. Tyto důvody však byly uvedeny
pouze ve vztahu ke „Smlouvě o nájmu zásobníku a dodávce plynu pro čerpací
stanice LPG“. Z tohoto důvodu zaslal úřad účastníkovi řízení v dopise
ze dne 24. 5. 1999 výzvu k odstranění nedostatku podání. Tento nedostatek
byl účastníkem řízení zhojen v předepsané lhůtě dopisem ze dne 7. 6. 1999.
Poté úřad dospěl k závěru, že nejsou dány důvody, které by bránily jejímu
schválení. Proto vyzval účastníka řízení dne 10. 6. 1999 (doručeno dne 15. 6.
1999) k zaplacení správního poplatku ve výši
Kč 1.000,--. Předmětná částka byla na účet úřadu uhrazena ve lhůtě dne 17. 6.
1999.
Ke „Smlouvě o dodávce plynu pro čerpací stanice LPG“ (dále jen „Smlouva“) účastník řízení uvedl, že na základě této smlouvy „je PRIMAPLYN povinen dodávat zákazníkovi propan – butan pro pohon vozidel po dobu platnosti této smlouvy a zákazník je povinen kupovat a po dobu platnosti užívat plyn výlučně od PRIMAPLYNU“, přičemž doba trvání této smlouvy bude max. 4 roky.
Předmětnou smlouvu lze označit
jako smlouvu rámcovou, neboť bude právním základem pro dlouhodobou spolupráci
smluvních stran při dodávkách plynu propan-butan pro čerpací stanice LPG. Ve smlouvě jsou mj. upraveny cenové,
platební a dodací podmínky, odpovědnost za dodávky plynu a příp. podmínky
udržování zásobníku na plyn. Jak vyplývá
z bodu 1. Smlouvy, v jejím rámci se uzavírá dohoda o výhradním odběru.
Na jejím základě je „Primaplyn povinen
dodávat Zákazníkovi propan – butan pro pohon vozidel, dále jen „plyn“ po dobu
platnosti této smlouva a Zákazník je povinen kupovat a po dobu platnosti této
smlouvy užívat plyn výlučně od Primaplynu, a tedy po dobu platnosti smlouvy
bude zákazník odebírat plyn výhradně od společnosti PRIMAPLYN. Závazek
zákazníka k tomu, že bude odebírat plyn pouze od společnosti PRIMAPLYN je
zesílen ujednáním v bodě 5. Smlouvy, který stanovuje, že pokud „Zákazník koupí během trvání smlouvy plyn od
jiné strany, než
od Primaplynu k uspokojení svých potřeb (nebo jejich části) plynu,
Primaplyn má nárok
na přiměřenou kompenzaci. Takovou kompenzací může být zejména odpovědnost za
ušlý zisk Primaplynu“, a dále ujednáním dle bodu 16. písm. b) Smlouvy,
které stanovuje, že za její porušení se považuje případ, kdy zákazník
PRIMAPLYNU koupí plyn od jiného dodavatele, což může dle bodu 19 vést
k okamžitému ukončení smlouvy ze strany PRIMYPLYNU.
Bod 21. Smlouvy dále stanovuje, že se Smlouva uzavírá na dobu 4 roky. Po
uplynutí této doby se smlouva mění na smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou s 3
měsíční výpovědní lhůtou.
Podle § 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže
je účelem tohoto zákona ochrana hospodářské soutěže na trhu výrobků a výkonů
(dále jen „zboží“) proti jejímu omezování, zkreslování nebo vylučování (dále
jen „narušování“). Podle § 3 odst. 1 zákona jsou zakázané
a neplatné veškeré dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí sdružení podnikatelů a
jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen „dohody“), které vedou nebo
mohou vést k narušení hospodářské soutěže, pokud tento nebo zvláštní zákon
nestanoví jinak nebo pokud úřad nepovolil výjimku dle § 5 zákona.
V § 3 odst. 4 pak zákon
stanovuje, že zákaz dle § 3 odst. 1 zákona se nevztahuje
na dohody, jejichž předmětem je a) jednotné užívání obchodních, dodavatelských
nebo platebních podmínek, s výjimkou dohod o cenách či jejich složkách, b)
racionalizace hospodářské činnosti, zejména její specializací, pokud nevede
k podstatnému omezení soutěže na trhu, c) podíl na zásobování trhu
daného zboží menší než 5 % celostátního trhu nebo menší než 30 % místního trhu,
jehož zásobování se účastníci dohody pravidelně účastní. I tyto dohody vyžadují
dle § 3 odst. 5 zákona ke své účinnosti schválení ze strany úřadu. Úřad je
oprávněn schválení odepřít, jsou-li dány skutečnosti, které by odůvodňovaly
odepření udělení výjimky podle § 5 odst. 3 zákona.
Dohody ve smyslu zákona o
ochraně hospodářské soutěže je možno rozlišovat
na dohody horizontální, uzavírané mezi subjekty, které si přímo konkurují, a
dále na dohody mezi subjekty, které si v rámci své podnikatelské činnosti
přímo nekonkurují, avšak jejich činnosti na sebe navazují. V posuzovaném
případě se jedná o dohody vertikální, neboť jsou uzavírány mezi distributorem
(velkoodběratelem) plynu propan-butan a jednotlivými prodejci tohoto plynu (tj.
prodejci konečnému spotřebiteli). Z citovaných ustanoveních Smlouvy dále
vyplývá, že v jejím rámci se uzavírá (resp. se bude uzavírat) tzv. dohoda
o výhradním odběru (nákupu). Pro tento typ dohody je obvyklé, že se
odběratel zavazuje svou veškerou potřebu určitého zboží na určitou dobu krýt
svým dodavatelem (distributorem). Pro distributora to znamená, že má po určitou
dobu garantována určitá odbytiště a tak může dlouhodobě plánovat svou produkci,
skladování i financování. Odběratel oproti tomu má jistotu pravidelných
dodávek. Z toho vyplývá i výhoda pro obě zúčastněné strany spočívající zejména
v omezení rizik z pohybů na trhu, jakož i ve snížení nákladů na
odbyt. Důsledkem těchto smluv je tedy racionalizace jejich podnikatelské
činnosti. Smlouva o výhradním odběru nezajišťuje ochranu odběratelů na určitém
území. Dodavatel má právo dodávat současně i jiným prodejcům
na daném území, takže prodejce není chráněn před konkurencí ze strany jiných
prodejců, což zachovává soutěž v rámci jedné značky zboží (tzv.
intra-brand-competition). Tyto smlouvy také zpravidla usnadňují podporu prodeje
výrobků, mohou vést k intenzivnímu marketingu, přispět ke zlepšení
struktury distribuční sítě a kvality propagační činnosti. V důsledku
tohoto se podněcuje soutěž mezi výrobky různých výrobců (tzv.
inter-brand-competition). Tento způsob distribuce je často nejúčinnějším a
někdy dokonce jediným způsobem, jak může výrobce či prodejce proniknout na trh
a soutěžit s výrobci či prodejci již zavedenými.
Dle názoru úřadu jsou za
dohody ve smyslu § 3 odst. 4 písm. b) zákona považovány dohody o výhradní
odběru. Je třeba poznamenat, že tato interpretace byla provedena
v souvislosti s článkem 64 odst. 2 Evropské dohody, zakládající přidružení
mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich
členskými státy na straně druhé (publ. ve Sbírce zákonů pod č. 7/1995).
Z této mezinárodní úmluvy vyplývá pro Českou republiku závazek posuzovat
praktiky, které mohou postihnout obchod mezi ČR a Evropským společenstvím ve
smyslu čl. 64 odst. 1, na základě kritérií vyplývajících z uplatňování
pravidel čl. 85 Smlouvy zakládající Evropské hospodářské společenství.
K provedení čl. 85 Smlouvy zakládající Evropské hospodářské společenství
byla vydána řada sekundárních předpisů, mimo jiné i tzv. bloková výjimka o
dohodách o výhradním nákupu (srov. Nařízení Komise ES
č. 1984/83 z 22. 6. 1983). Tento předpis stanovuje, že pokud uzavírané dohody
splňují předepsaná kritéria (viz dále), nejsou považovány za dohody, které
vedou k vyloučení, omezení nebo narušení soutěže dle čl. 85 odst. 1
Smlouvy zakládající Evropské společenství.
Citovaná „bloková výjimka“
obsahuje jednak obecnou část, která dopadá na všechny smlouvy o výhradním
odběru, a dále dvě zvláštní části, které se vztahují na smlouvy
o dodávkách piva a na smlouvy o dodávkách do čerpacích stanic. Komise ES tak
chtěla zohlednit zvláštnosti dotčených trhů. Dle ustanovení, které se týkají
čerpacích stanic, se připouští závazek výhradního odběru, a to na dobu max. 10
let. V případech, kdy dodavatel pronajme odběrateli čerpací stanici, se
připouští závazek odběratele k výhradnímu odběru
na dobu nájmu. Předmětem dodávek mohou být benzín, nafta, tekutý plyn, přičemž
tyto látky musí být určeny k dalšímu prodeji konečnému spotřebiteli.
„Bloková výjimka“ obsahuje demonstrativní výčet podmínek, za jakých je možno ji
odvolat. Je to především případ zhoršení situace na trhu, kdy dotčené zboží již
není vystaveno účinné soutěži, zejména když je ztížen jiným dodavatelům přístup
na trh.
Ustanovení § 6a zákona sice
umožňuje úřadu vyhláškou povolit obecnou výjimku
ze zákazu podle § 3 odst. 1 pro určité druhy dohod, avšak této možnosti úřad
dosud nevyužil. Z tohoto důvodu je úřad povinen a oprávněn schvalovat
dohody ve smyslu § 3 odst. 4 a 5 zákona či udělovat výjimky z neplatnosti
dle § 5 zákona individuálně. To umožňuje, aby úřad přihlédl k stávajícím
podmínkám na trhu daného zboží.
Jedním ze základních
východisek pro posouzení daného případu je vymezení relevantního trhu, případně postavení účastníka na něm. I když
tento pojem není v zákoně definován, obecně platí, že relevantním trhem je
místo, kde dochází ke střetu nabídky
a poptávky v reálném čase. Věcně relevantní trh obvykle zahrnuje veškeré
výrobky či služby, které spotřebitelé
vzhledem k jejich vlastnostem, ceně a předpokládanému účelu použití pokládají
za zaměnitelné nebo zastupitelné. Po stránce geografické se relevantním trhem
rozumí oblast, ve které zúčastnění podnikatelé nabízejí relevantní produkty
nebo služby, ohledně kterých jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní, a
která se odlišuje
od sousedních oblastní znatelně jinými soutěžními podmínkami. Relevantní trh se
z hlediska času zkoumá z důvodu, že při střetu nabídky s poptávkou
hraje v některých případech podstatnou roli časové hledisko. Je tomu tak tehdy,
když v konkrétním okamžiku nebo období jsou soutěžní podmínky výrazně jiné
než v období ostatních. V souladu se shora uvedenými pravidly úřad vymezil
relevantní trh po stránce věcné
jako trh s plynem propan-butan, určeným pro čerpací stanice pohonných
hmot. Tento plyn slouží jako palivo pro motorová vozidla. Je zpravidla
zaměnitelný s dalšími pohonnými hmotami (benzínem), pokud jde o jeho
užitné vlastnosti. Z cenového hlediska však zaměnitelný není, neboť
předpokladem pro jeho užívání je třeba speciální úpravy motorového vozidla,
která je spojena s určitými náklady. Tyto (vstupní) náklady jsou pak
vyváženy výrazně nižšími výdaji na pohonné hmoty (v přepočtu na každý ujetý km)
ve srovnání s běžně užívanými pohonnými hmotami. Po stránce geografické vymezil úřad relevantní trh tak, že se
jedná o trh celostátní. Z poznatků úřadu, jakož i ze smluv předložených
účastníkem řízení vyplývá, že distributoři plynu propan-butan zásobují prodejce
v podstatě na celém území ČR. Z toho pak vyplývá, že dopravní náklady
nehrají při pronikání na další vzdálenější trhy (z pohledu umístění sídla
společnosti a zároveň její provozovny) rozhodující roli. Z hlediska časového úřad pro účely správního řízení
označil trh s daným zbožím za trh trvalého charakteru, neboť existoval před
zahájením řízení a nelze předpokládat zánik nebo podstatné zúžení tohoto trhu.
Úřad zkoumal a zohlednil údaje roku 1998. Na takto vymezeném relevantním trhu
činí podíl účastníka řízení téměř […] %.
Dále se úřad zabýval otázkou,
jaká situace na tomto trhu panuje. Protože problematika soutěže v oblasti
čerpacích stanic nebyla v tomto ohledu úřadem řešena, stejně tak se jí
nezabývaly orgány Evropského společenství, přihlédl úřad v tomto ohledu
k vlastní praxi, jakož i k praxi Evropské komise a Evropského soudního
dvora, ohledně dohod uzavíraných v rámci dodávek piva. K narušení
hospodářské soutěže dle názoru úřadu vedou takové smlouvy, které s ohledem
na ekonomické a právní okolnosti ve svém souboru způsobují, že pro ostatní
soutěžitele je obtížný vstup na daný trh nebo zvýšení jejich podílu na tomto
trhu. Zkoumané smlouvy tedy musí výraznou měrou přispívat
k uzavření trhu ve svém hospodářském a právním svazku. Vliv takové
distribuční sítě na možnost přístupu na trh se posuzuje v závislosti na
počtu vázaných odběratelů, jakož i na způsobu a době jejich vázání,
na množství takto dodaného zboží a na vztahu mezi tímto množstvím a množstvím
zboží dodaného nevázaným odběratelům. V souvislosti s výše uvedeným
je třeba poznamenat, že tyto smlouvy, pokud by byly posuzovány izolovaně a
jednotlivě, narušení hospodářské soutěže zpravidla nepředstavují. Posuzováno
však v celkovém komplexu, mohou takové smlouvy svým kumulativním účinkem
narušení soutěže způsobit. Podle stejných pravidel ostatně postupuje
i Evropský soudní dvůr jako orgán Evropských společenství (srov. případ
Brasserie De Haecht z 12. 12. 1967 a případ Delimitis/Henninger Brau z 28. 2.
1991).
Z celkového pohledu na
daný trh vyplývá, že je na základě dlouhodobých smluv
(tj. uzavřených na dobu delší než 10 let) distribuováno asi 31 % veškerého
plynu propan-butan pro čerpací stanice. Prostřednictvím dlouhodobých a
střednědobých smluv (tj. uzavřených
na dobu delší než 4 roky) se prodává přibližně 37 % téhož produktu. Míra
uzavřenosti trhu z celkového pohledu určená podle počtu vázaných
provozoven (stanoveno podle uzavřených smluv) činí u smluv uzavřených na dobu
delší jak 10 let cca 25 % a u smluv střednědobých
a dlouhodobých (tj. uzavřených na dobu více jak 4 roky) cca 42 %, přičemž tyto
údaje se vztahují ke smlouvám, na základě kterých dochází v současné době
k plnění. Posuzováno z pohledu všech uzavřených smluv (bez ohledu na
to, zda na základě nich dochází k dodávkách či nikoliv) činí tyto podíly
cca 40 % u smluv dlouhodobých a cca 54 % u dlouhodobých
i střednědobých smluv. Z těchto údajů vyplývá, že v důsledku dohod o
výhradním odběru došlo k značnému uzavření trhu. Tento názor úřadu se
opírá také o praxi v rámci Evropského společenství, když Evropská Komise
(orgán ES) pro oblast distribuce, např. v případě piva, považuje za vážné
ohrožení soutěže, pokud počet vázaných provozoven přesahuje 30 – 40 %.
V důsledku kumulativního efektu všech výhradních smluv dochází k uzavření
distribuční cesty pro další potenciální soutěžitele, zejména pro malé a střední
podniky, a k rozdělení trhu mezi prodejce. Následným efektem tohoto stavu může
být rigidita cenové hladiny zboží s negativním dopadem na spotřebitele.
Při schvalování předmětné
Smlouvy dle § 3 odst. 5 zákona vycházel úřad jednak
ze situace na relevantním trhu, jednak z důvodů, pro které účastník řízení
navrhl dohodu schválit, jakož i z dalších okolností daného případu.
Současně dbal na to, aby byly dodrženy základní zásady, dané čl. 64 Evropské
dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a
Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.
Pokud jde o otázku výhradnosti odběru, dospěl úřad k závěru, že výhradnost samotná má v případě daného zboží své opodstatnění. Dodavatel odpovídá za kvalitu a bezpečnost plynu. Nelze tedy zpochybnit zájem dodavatele na tom, aby odpovídal pouze za plyn, který sám dodá, resp. aby omezil spory o to, kdo je za dodaný plyn odpovědný. Za neméně důležitou pokládá úřad i skutečnost, že zájmem společnosti PRIMAPLYN je budování dobré obchodní pověsti. Má tedy právo požadovat, aby jeho obchodní jméno bylo spojováno pouze s plynem, který dodává on sám. Důvody, pro které se sjednává závazek výhradního odběru v podstatě korespondují s důvody, pro které účastník navrhl dohodu schválit.
Výhradnost je však třeba
posuzovat v souvislosti s dobou, na kterou je sjednána. Proto se úřad
zabýval problematikou délky závazku odběratele odebírat plyn výlučně od
společnosti PRIMAPLYN. Zde úřad přihlédl k již výše zmíněnému pozitivnímu
racionalizačnímu efektu smluv o výhradním odběru. Posuzováno z pohledu
spotřebitele, uvedené smlouvy mohou vést ke snižování nákladů jak distributora,
tak prodejce plynu, čímž pro tyto soutěžitele vzniká prostor pro snižování cen.
Výsledkem toho může být zostření konkurenčního boje jak mezi odběrateli různých
distributorů, tak mezi distributory samotnými, a s ním spojené pozitivní
dopady pro spotřebitele. Z výše uvedených důvodů se úřad rozhodl
předmětnou dohodu schválit. Ovšem s ohledem na vysoký stupeň uzavřenosti
trhu (jak bylo popsáno výše)
a na skutečnost, že společnost PRIMAPLYN neposkytuje svým zákazníkům (ve
srovnání
s běžnými kupními smlouvami) kromě zajištění stálých a pravidelných dodávek,
příp. možnosti údržby zásobníku, další výhody, považuje v současné době
úřad dobu trvání závazku k výhradnímu odběru u tohoto typu smlouvy na 4
roky za dobu maximální.
Na závěr je třeba uvést, že dle poznatků úřadu v současné době na trhu s plynem propan-butan dochází ke zostřování konkurenčního boje, a to jednak mezi velkými soutěžiteli (Český plyn k. s. FLAGA PLYN, s. r. o., BP Česká republika, v.o.s., KRALUPOL, s. r. o.), kteří vzešli zejména z privatizace jednotlivých krajských závodů Českého plynárenského podniku, jakož mezi nimi a menšími a středními soutěžiteli, kteří v posledních letech také vstoupili nebo vstupují na trh (BOHEMIA GAS s. r. o., Agip Praha, a. s.). Pokud dojde k podstatnější změně situace na trhu, není vyloučeno schvalování obdobných dohod ze strany úřadu, které jsou uzavřeny i na dobu až 10 let.
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15
dnů od jeho doručení rozklad
k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže - I. výkonného odboru. Podání rozkladu má
odkladný účinek.
JUDr. Luděk Svoboda
pověřený
řízením I. výkonného odboru
Toto rozhodnutí obdrží:
JUDr. Petr
Nipl, advokát, AK JUDr. NIPL & spol., Na Pankráci 11/449, Praha 4,
PSČ: 140 00