Č.j. S 68/99-150/1573/99-Št V Brně dne 20. července 1999

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 28.5.1999 podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb. rozhodl o návrhu uchazeče OSTAVO - Ostravská stavební a obchodní společnost s ručením omezeným, Na Baranovci 562, 710 00 Slezská Ostrava, zastoupené prokuristou Dr. Ing. Zdeňkem Žídkem, ze dne 27.5.1999, na přezkoumání rozhodnutí zadavatele města Vrbna pod Pradědem, Nádražní 389, 793 26 Vrbno pod Pradědem, zastoupeného starostou Ing. Zdeňkem Jarmarem, ze dne 20.5.1999 o námitkách proti jeho rozhodnutí ze dne 29.4.1999 o vyloučení uchazeče OSTAVO - Ostravská stavební a obchodní společnost s ručením omezeným z další účasti na veřejné zakázce na dodávku stavby „Plynofikace IV. etapa - Mnichov“, zadávané výzvou ze dne 9.4.1999 podle § 49 odst. 1 cit. zákona, podle § 60 písm. a) téhož zákona takto:

Návrh uchazeče OSTAVO - Ostravská stavební a obchodní společnost s ručením omezeným ze dne 27.5.1999 s e  z a m í t á.

Rozhodnutí zadavatele města Vrbna pod Pradědem ze dne 29.4.1999 o vyloučení uchazeče OSTAVO - Ostravská stavební a obchodní společnost s ručením omezeným z další účasti na veřejné zakázce na dodávku stavby „Plynofikace IV. etapa - Mnichov“ s e   p o t v r z u j e, neboť tímto úkonem zadavatele nedošlo k porušení cit. zákona.

O d ů v o d n ě n í

Město Vrbno pod Pradědem, Nádražní 389, 793 26 Vrbno pod Pradědem, zastoupené starostou Ing. Zdeňkem Jarmarem (dále jen „zadavatel“), obeslalo výzvou ze dne 9.4.1999 devatenáct zájemců o veřejnou zakázku podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb. (dále jen „zákon“) k podání nabídky na dodávku stavby „Plynofikace IV. etapa - Mnichov“ (dále jen „výzva“).

Jako kritéria pro hodnocení nabídek zadavatel v podmínkách výzvy uvedl:

1. Nabídková cena dodávky stavby.

2. Doba plnění dodávky stavby.

3. Záruka na jakost dodávky stavby.

4. Návrh smlouvy o dílo na dodávku stavby.

Otevírání obálek s nabídkami proběhlo dne 27.4.1999 (viz protokol o otevírání obálek). Zadavatel obdržel 15 nabídek, přičemž 10 nabídek bylo vyřazeno a zadavatel uchazeče, kteří předložili tyto nabídky, vyloučil z další účasti na veřejné zakázce. Rozhodnutí o vyloučení zadavatel uchazečům oznámil dopisy ze dne 29.4.1999. Mezi vyloučenými uchazeči byl i uchazeč OSTAVO - Ostravská stavební a obchodní společnost s ručením omezeným, Na Baranovci 562, 710 00 Slezská Ostrava (dále jen „OSTAVO“).

Proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z další účasti na veřejné zakázce podal uchazeč OSTAVO dopisem ze dne „5.4.1999“ (uchazeč pravděpodobně pochybil při uvedení data - pozn. orgánu dohledu) námitky, kterým zadavatel nevyhověl, což uchazeči sdělil dopisem ze dne 20.5.1999 s poučením o možnosti uchazeče podat do sedmi dnů návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele u orgánu dohledu.

Uchazeč OSTAVO využil svého práva a podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“), návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách.

Svým návrhem ze dne 27.5.1999 se uchazeč domáhá, aby orgán dohledu zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení z další účasti na veřejné zakázce a uložil zadavateli posoudit jeho nabídku v souladu s podmínkami „soutěže“.

V návrhu uchazeč OSTAVO uvádí, že

1. zadavatel nerozhodl o námitkách vůči prvému důvodu vyloučení z další účasti na veřejné zakázce tj. pro nedoložení ověřeného živnostenského listu, když uchazeč doložil ověřený výpis z obchodního rejstříku,

2. zadavatel tím, že požadoval doložení autorizace v oboru technika prostředí staveb, znevýhodnil všechny uchazeče, kteří jsou pro stavby plynovodů kvalifikováni podle živnostenského zákona (živnostenský list „montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených plynových zařízení“). Autorizace v oboru technika prostředí staveb kvalifikaci uchazečů ani nezvyšuje, ani nespecifikuje, neboť ta je dána a specifikována živnostenským zákonem. Zadavatel tím, že požadoval k prokázání kvalifikace pro plnění veřejné zakázky autorizaci v oboru technika prostředí staveb porušil § 2c odst. 1 zákona, neboť uchazeč prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů dokladem o oprávnění k podnikání. Předpokladem ani dokladem pro podnikání ve stavbě plynovodů není, jak výše uvedeno autorizace v oboru technika prostředí staveb.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán dohledu nad dodržováním zákona o zadávání veřejných zakázek obdržel výše uvedený návrh v souladu s ustanovením § 57 odst. 2 zákona dne 28.5.1999 a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumávání rozhodnutí zadavatele o námitkách. Podle § 58 zákona jsou účastníky správního řízení:

1. zadavatel,

2. OSTAVO.

Účastníkům řízení bylo dopisem č.j. S 68/99-150/1318/99-Št ze dne 11.6.1999 oznámeno zahájení řízení.

Orgán dohledu vyzval uchazeče OSTAVO rozhodnutím č.j. S 68/99-150/1319/99-Št ze dne 11.6.1999 k zaplacení správního poplatku podle § 6 odst. 1 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši stanovené podle položky 62 písm. c) sazebníku správních poplatků, který tvoří přílohu k zákonu o správních poplatcích.

Tuto výzvu uchazeč podle doručenky obdržel dne 14.6.1999. Uchazeč uhradil část správního poplatku vylepením kolkových známek na přílohu výzvy ze dne 11.6.1999, kterou orgán dohledu obdržel dne 30.6.1999. Zbylou část správního poplatku uhradil uchazeč OSTAVO dne 8.7.1999 převodem na účet vedený u ČNB.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po přezkoumání a zhodnocení všech podkladů dospěl k následujícím závěrům.

Zadavatel vyloučil uchazeče OSTAVO z další účasti na veřejné zakázce oprávněně, neboť uchazeč OSTAVO v nabídce doložil ověřenou fotokopii výpisu z obchodního rejstříku a neověřenou fotokopii živnostenského listu. Uchazeč dále nedoložil zadavatelem v podmínkách výzvy požadovanou autorizaci v oboru technika prostředí staveb.

U veřejné zakázky zadávané formou výzvy více zájemců k podání nabídky o veřejnou zakázku podle § 49 zákona jsou uchazeči povinni prokazovat kvalifikační předpoklady podle § 2b zákona způsobem uvedeným v § 2c zákona, a zadavatel je povinen prokázání kvalifikačních předpokladů vyhodnotit (§ 49 odst. 5 zákona).

Podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona splňuje kvalifikační předpoklady uchazeč, který má příslušné oprávnění k podnikání, je-li zvláštními předpisy stanoveno. Uchazeč prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů uvedených v § 2b odst. 1 písm. a) dokladem o oprávnění k podnikání, včetně výpisu z obchodního rejstříku (§ 2c odst. 1 zákona). Z uvedené citace zákona je zřejmé, že uchazeč musí doložit jak výpis z obchodního rejstříku, je-li do něj zapsán, tak i doklad o jeho oprávnění k podnikání, tj. živnostenský list či koncesní listinu či jiný doklad je nahrazující, nikoliv tedy jen výpis z obchodního rejstříku.

Podle § 2c odst. 3 zákona doklady opravňující k podnikání a doklady uvedené v odst. 2 mohou být předloženy též ve stejnopisu s ověřením jeho pravosti. Přestože dokladem ve smyslu § 2c odst. 3 zákona se rozumí listina sama, tj. originál, umožňuje zákon předložit i její ověřenou kopii. Uchazeč OSTAVO však předložil pouze ověřenou fotokopii výpisu z obchodního rejstříku a neověřenou fotokopii živnostenského listu.

Předpokladem oprávnění provozovat určitou živnost je vždy prvotní doklad o tom, že určitá osob a je oprávněná podnikat v určité oblasti. Zápis v obchodním rejstříku má konstitutivní charakter, neboť den zápisu je dnem vzniku právnické osoby. Samotný výpis z obchodního rejstříku, byť obsahuje předmět podnikání, není dokladem opravňujícím k podnikání.

K požadavku zadavatele uvedenému pod bodem C. výzvy „Požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů“ týkající se předložení autorizace v oboru technika prostředí staveb orgán dohledu uvádí, že není v rozporu se zákonem. Podle § 2f zákona je zadavatel oprávněn požadovat prokázání dalších předpokladů, v šetřeném případě tedy předložení autorizace, jelikož v zákoně je uveden pouze příkladný výčet těchto předpokladů. Výše uvedený požadavek na předložení autorizace může být rovněž uveden jako další podmínka výzvy, kterou musí uchazeč splnit, aby se mohl o veřejnou zakázku ucházet. Nesplnění této podmínky nebo neprokázání dalšího předpokladu (§ 2f zákona), tj. nedoložení požadovaného dokladu, musí mít vždy za následek vyloučení uchazeče z další účasti na veřejné zakázce. Jestliže zadavatel v podmínkách výzvy požadoval doložení autorizace v oboru technika prostředí staveb, má pro něj tento doklad vypovídací hodnotu o odborné způsobilosti uchazeče o veřejnou zakázku k plnění předmětu veřejné zakázky.

Skutečnost, že je tento požadavek uvedený pod bodem C. „Požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů“ podmínek výzvy, neznamená porušení § 2b odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na § 2c odst. 1 zákona, jak uvádí v návrhu uchazeč OSTAVO. Jak již orgán dohledu konstatoval výše, i kdyby byl tento požadavek uveden jako podmínka výzvy, či další předpoklad ve smyslu § 2f zákona, vždy bude mít jeho nesplnění za důsledek vyloučení z další účasti na veřejné zakázce obdobně jako nesplnění kvalifikačních předpokladů podle § 2b zákona. Zadavateli povinnost vyloučit uchazeče z další účasti na veřejné zakázce vyplývá rovněž z § 49 odst. 5 zákona.

Pro úplnost orgán dohledu uvádí, že zadavatel měl uchazeče OSTAVO vyloučit z další účasti na veřejné zakázce rovněž pro nesplnění kvalifikačního předpokladu podle § 2b odst. 1 písm. f) zákona, neboť uchazeč nepředložil čestné prohlášení, že nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení nebo na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Po zhodnocení všech skutečností, a to jak v jejich souvislosti, tak jednotlivě, orgán dohledu rozhodl, jak je uvedeno ve výroku. Vzhledem k tomu, že z dokumentace o zadání veřejné zakázky zjistil orgán dohledu jiné skutečnosti, na základě kterých zahájil správní řízení ex offo.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

JUDr. Petr Hanák

pověřený řízením odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně

Obdrží:

Město Vrbno pod Pradědem, Nádražní 389, 793 26 Vrbno pod Pradědem, zast. Ing. Zdeňkem Jarmarem

OSTAVO - Ostravská stavební a obchodní společnost s ručením omezeným, Na Baranovci 562, 710 00 Slezská Ostrava, zast. Ing. Zdeňkem Žídkem

Návrh uchazeče OSTAVO - Ostravská stavební a obchodní společnost s ručením omezeným, Na Baranovci 562, 710 00 Slezská Ostrava, ze dne 27.5.1999 se zamítá.

Rozhodnutí zadavatele města Vrbna pod Pradědem, Nádražní 389, 793 26 Vrbno pod Pradědem, zastoupeného starostou Ing. Zdeňkem Jarmarem, o vyloučení uchazeče OSTAVO - Ostravská stavební a obchodní společnost s ručením omezeným z další účasti na veřejné zakázce ze dne 29.4.1999 z další účasti ve veřejné zakázce na dodávku stavby „Plynofikace IV. etapa - Mnichov“ s e   p o t v r z u j e.

Dopisem ze S 47/99-150/1105/99-Št ze dne 24.5.1999 byl zadavatel požádán, aby se vyjádřil ke skutečnostem, zjištěným orgánem dohledu při přezkoumávání dokumentace o zadání veřejné zakázky.

Orgán dohledu obdržel dne 1.6.1999 stanovisko od zadavatele, v němž uvedl, že celý postup zadavatele od vydání výzvy, přes vyhodnocení nabídek, až k výběru uchazeče byl vzhledem k výši budoucích peněžitých závazků ze smluv „samozřejmě míněn podle ustanovení § 49a zákona jako zjednodušené zadání a nikoliv podle § 49 zákona, jak bylo chybně uvedeno v písemném vyhotovení výzvy. Uchazeči postupovali v souladu se zněním výzvy a nedostatečné doložení nabídek není jejich chybou.“

Dne 31.5.1999 po telefonické domluvě přišly nahlédnout do spisu jednatelky uchazeče Projekční kancelář - Vlasta Steinhauserová a pořídily si z něj výpisky.

Dne 1.6.1999 obdržel orgán dohledu vyjádření uchazeče Projekční kancelář - Vlasta Steinhauserová. V tomto vyjádření uchazeč na základě nahlédnutí do spisu uvedl, že jeho nabídková cena nebyla komisí označena jako dumpingová, a přestože byla nejnižší, byla hodnocena jako šestá v pořadí. K hodnocení druhého kritéria uchazeč uvádí, že v tabulce vyhotovené zadavatelem a předkládané komisi byly značně zredukovány jeho referenční stavby. Uchazeč dále konstatuje, že připomínky zadavatele k jeho smlouvě se mu jeví jako nesrozumitelné.

Ke skutečnostem uvedeným účastníky správního řízení ve výše uvedených vyjádřeních zaujal orgán dohledu stanovisko níže v rámci stanoviska k návrhu uchazeče Projekční kancelář - Vlasta Steinhauserová.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po přezkoumání a zhodnocení všech podkladů včetně stanovisek účastníků řízení dospěl k následujícím závěrům. K jednotlivým částem návrhu uchazeče Projekční kancelář - Vlasta Steinhauserová orgán dohledu uvádí.

K bodu 1) návrhu

Při hodnocení nabídkové ceny zadavatel pochybil, neboť nabídkové ceny uchazečů hodnotil v návaznosti na zpracování technických řešení projektu, a nikoli podle jejich skutečné výše. Nabídkovou cenu uchazeče Projekční kancelář - Vlasta Steinhauserová, byť byla nejnižší, zadavatel neohodnotil příslušným počtem bodů. Svým postupem tedy porušil § 49 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 zákona, neboť v rámci kritéria „nabídková cena“ posuzoval ještě i jiné skutečnosti.

Ve svém stanovisku (ze dne 23.4.1999) k návrhu zadavatel k tomuto bodu sdělil, že část nabídky neodpovídá požadavkům investora na rozsah činnosti.

K tomu orgán dohledu uvádí, že pokud zadavatel zjistil, že nabídka některého z uchazečů neopovídá podmínkám zadání veřejné zakázky, bylo jeho povinností takového uchazeče vyloučit z další účasti na veřejné zakázce pro nesplnění obsahových podmínek výzvy.

Nabídkovou cenu je třeba hodnotit tak, že jako nejvhodnější je ohodnocena nabídková cena nejnižší, a jako nejméně vhodná je ohodnocena nabídková cena nejvyšší. V případě, že nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, odchylující se výrazně od ostatních nabídkových cen, postupuje zadavatel podle § 36 zákona (viz. § 49 odst. 4 zákona).

K bodu 2) návrhu

Ve druhém pořadí stupně významu zadavatel uvedl kritérium hodnocení nabídek „odborné a technické předpoklady uchazeče, zkušenosti s projektováním staveb obdobného charakteru (rekonstrukce objektů, školy)“, které je velmi obecné, a to stejně jako požadavek uvedený pod bodem 7. výzvy „povinný obsah nabídky“, a není tedy dostatečně zřejmé, co vlastně zadavatel zamýšlel v rámci tohoto kritéria hodnotit. Uchazečům tedy nebylo zcela jasné, jaké doklady či údaje mají ve svých nabídkách uvést pro splnění tohoto požadavku. Jestli se má jednat o realizované projekty obdobného finančního rozsahu, nebo se jedná o všechny projekty řešící např. stavby škol. Dále není zřejmé, zda pro hodnocení bude rozhodující počet realizovaných projektů, nebo naopak jejich kvalita - zjištěné reference od investorů. Hodnocení nabídek podle tohoto kritéria nepovažuje orgán dohledu vzhledem k výše uvedenému za objektivní.

V souvislosti s hodnocením kritéria č. 2, které v sobě zahrnuje jak odborné a technické předpoklady uchazeče, tak hodnocení zkušeností s projektováním staveb obdobného charakteru (rekonstrukce objektů, školy), orgán dohledu zadavatele upozorňuje, že je velmi důležitá průhlednost (transparentnost) hodnocení u každého z kritérií, ale především u těch kritérií, která nelze objektivizovat matematicky a jejichž hodnocení vychází spíše ze zkušeností členů komise, a dále u těch kritérií, která v sobě zahrnují více „podkritérií“, jako je právě výše uvedené kritérium č. 2. Zadavatel by měl přesně stanovit, jakou měrou (vahou) se jednotlivá podkritéria podílejí na celkové váze daného kritéria hodnocení nabídek. V posuzovaném případě by tedy zadavatel měl stanovit váhu podkritéria „odborné a technické předpoklady uchazeče“ a váhu podkritéria „zkušenosti s projektováním staveb obdobného charakteru (rekonstrukce objektů, školy)“.

K bodu 3) návrhu

Ke kritériu komplexnost návrhu smlouvy je třeba uvést, že pokud si zadavatel takové kritérium zvolí, nemůže potom již s vybraným uchazečem jednat o smlouvě a jejích náležitostech, neboť jeho nabídka byla vybrána jako nejvhodnější právě podle vyhlášených kritérií a tím i podle kritéria „komplexnost návrhu smlouvy“. Z tohoto je zřejmé, že předmětné kritérium pozbývá na významu, neboť zadavatel si pod bodem 10 výzvy vyhradil právo dále jednat o náplni smlouvy, vyjma ceny a termínu, které jsou závazné dle nabídky. Zadavatel samozřejmě může o konečném znění smlouvy jednat, avšak kromě těch částí, na základě kterých byla nabídka vybrána jako nejvhodnější - tedy podle kritérií pro hodnocení nabídek.

Jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek pomocí více kritérií, měl by dbát především na vymezení základních, rozhodujících požadavků tak, aby celkový počet kritérií byl přiměřený rozsahu veřejné zakázky a umožňoval přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek.

K hodnocení nabídek orgán dohledu uvádí, že zadavatel musí vždy vycházet z toho, že provedené hodnocení nabídek musí být dostatečně transparentní, a to nejen pro uchazeče, ale i pro orgán dohledu při jeho případném přezkoumávání postupu zadávání veřejné zakázky, tzn., že hodnocení nabídek musí být dostatečně průhledné a průkazné.

Ke stanovisku zadavatele ze dne 31.5.1999 ohledně způsobu zadání veřejné zakázky orgán dohledu uvádí, že rozhodující pro volbu formy zadání veřejné zakázky je předpokládaná výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy, což znamená, že zadavatel nesmí zvolit „jednodušší“ formu zadání veřejné zakázky, pokud výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy přesáhne hranici, která je pro tuto formu zadání v zákoně stanovena. Neznamená to však, že by zadavatel nemohl zvolit formu zadání „přísnější“ (např. výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy je 1 000 000,-- Kč a zadavatel zadal veřejnou zakázku formou obchodní veřejné soutěže). Pokud tedy zadavatel v podmínkách zadání uvedl, že se jedná o výzvu podle § 49 zákona, je pro něj i pro uchazeče o veřejnou zakázku tato forma zadání závazná, byť výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy nedosáhne limitu uvedeného v § 49 zákona.

Z dokumentace o zadání veřejné zakázky orgán dohledu zjistil, že zadavatel zadal veřejnou zakázku formou výzvy více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky podle § 49 zákona, a tedy podle § 49 odst. 5 zákona bylo jeho povinností doklady a údaje předložené uchazečem vyhodnotit podle § 2c zákona, popřípadě podle kritérií stanovených v zadání nebo v kvalifikační dokumentaci. Z tohoto ustanovení zákona je tedy zřejmé, že pokud je zadavatel povinen vyhodnotit doklady podle § 2c zákona, uchazeči musí prokázat kvalifikační předpoklady podle § 2b zákona. Zadavatel však v podmínkách zadání veřejné zakázky pod bodem 7. „Povinný obsah nabídky“ uvedl „doklady o kvalifikačních předpokladech - výpis z obchodního rejstříku, případně živnostenský list.“ Podmínky stanovené zadavatelem jsou v rozporu s ustanovením § 49 odst. 5 zákona.

Z nabídek jednotlivých uchazečů orgán dohledu zjistil následující skutečnosti:

Uchazeč Ing. Jiří Ščudla předložil neověřenou kopii živnostenského listu a v nabídce nedoložil splnění kvalifikačních předpokladů ve smyslu § 2b odst. 1 písm. b) až f) zákona, které se prokazují čestným prohlášením (§ 2c odst. 1 zákona).

Uchazeč Hexaplan International spol. s r. o. předložil neověřené kopie živnostenského listu a výpisu z obchodního rejstříku, jeho nabídka dále neobsahuje doklady o splnění kvalifikačních předpokladů ve smyslu § 2b odst. 1 písm. b) až f) zákona, které se prokazují čestným prohlášením (§ 2c odst. 1 zákona).

Uchazeč R - ateliér, spol. s r. o., Botanická 44, 602 00 Brno, předložil neověřené kopie živnostenského listu a výpisu z obchodního rejstříku, jeho nabídka dále neobsahuje doklad o splnění kvalifikačního předpokladu ve smyslu § 2b odst. 1 písm. f) zákona, který se prokazuje čestným prohlášením (§ 2c odst. 1 zákona).

Uchazeč PSJ BRNO, spol. s r. o., Skořepka 4, 602 00 Brno, nepředložil doklady o splnění kvalifikačních předpokladů ve smyslu § 2b odst. 1 písm. b) až f) zákona, které se prokazují čestným prohlášením (§ 2c odst. 1 zákona).

Tím, že zadavatel nevyloučil výše uvedené uchazeče z další účasti na veřejné zakázce, porušil § 49 odst. 5 zákona, který stanoví, že neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů, musí ho zadavatel z další účasti na veřejné zakázce vyloučit.

Orgán dohledu dále zjistil, že zadavatel neodeslal rozhodnutí ze dne 12.4.1999 o námitkách uchazeče Projekční kancelář - Vlasta Steinhauserová doporučeně s doručenkou, čímž porušil § 68 odst. 2 zákona.

Po zhodnocení všech skutečností, a to jak v jejich souvislosti, tak jednotlivě, a vzhledem k tomu, že již samotné podmínky výzvy jsou v rozporu se zákonem, orgán dohledu rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.