S 76/00-1701/00-210 27. listopadu 2000
Úřad pro ochranu
hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle ustanovení § 11
odst. 1 písm. a) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění
zákona
č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. ve správním řízení č.j. S 76/00
zahájeném dne
20. října 2000 podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní
řád) a ve smyslu
§ 8a zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č.
495/1992 Sb.
a zákona č. 286/1993 Sb. na návrh účastníka řízení, jímž je společnost FEZKO
a.s. se sídlem ve Strakonicích, Heydukova 1111, IČ 25124668, ve věci povolení
spojení podniků FEZKO a.s.
a TONAK, akciová společnost se sídlem v Novém Jičíně, Zborovská 65, IČ
00013226, ke kterému dochází dle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 63/1991 Sb., o
ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č.
286/1993 Sb., vydává toto
r o z h
o d n u t í :
Úřad
pro ochranu hospodářské soutěže dle ustanovení § 8a odst. 2 zákona č. 63/1991
Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č.
286/1993 Sb. spojení podniků FEZKO a.s. se sídlem ve Strakonicích, Heydukova
1111, IČ 25124668
a TONAK, akciová společnost se sídlem v Novém Jičíně, Zborovská 65, IČ
00013226, ke kterému dochází získáním 80,5 % akcií společnosti TONAK, akciová
společnost se sídlem v Novém Jičíně, Zborovská 65, IČ 00013226 na základě
smlouvy uzavřené mezi společnostmi FEZKO a.s. a PCTC Management s.r.o. se
sídlem v Praze, Na příkopě 12, IČ 25765752, povoluje.
Odůvodnění:
Úřad
pro ochranu hospodářské soutěže se sídlem v Brně, Joštova 8 (dále jen
„Úřad“) obdržel dne 20. října 2000 návrh na zahájení správního řízení o
povolení spojení podniků ve smyslu § 8a zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně
hospodářské soutěže ve znění zákona
č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. (dále jen „zákon“ nebo „zákon o
ochraně hospodářské soutěže“), podaný společností FEZKO a.s. se sídlem ve
Strakonicích, Heydukova ul. č. 1111.
Z návrhu vyplývá, že ke spojení podniků došlo získáním 80,5 % akcií
společnosti TONAK, akciová společnost se sídlem v Novém Jičíně, Zborovská
65 (dále jen „Tonak“) na základě transakce, která proběhla ve dnech 6. října až
13. října 2000 mezi stranami Spořitelní investiční společnost, a.s., se sídlem
v Praze, Řásnovka 12, Investiční kapitálová společnost KB, a.s., se sídlem
v Praze, Dlouhá 34, pan Pedro Pick Waneck, bytem v Praze, Karoliny
Světlé 34, PCTC Management s.r.o., se sídlem v Praze, Na Příkopě 12 a
FEZKO a.s. se sídlem ve Strakonicích, Heydukova 1111 (dále jen „Fezko“).
Šetření Úřad v této věci zahájil nejdříve zkoumáním,
zda se jedná o spojení podniků dle § 8 zákona. Z předložených podkladů vyplývá,
že obě spojované společnosti Fezko a Tonak jsou na území ČR činné
v oblasti textilního průmyslu. Společnost Fezko je 100 % kontrolována
společností STARK BV se sídlem v Amsterodamu v Holandsku, přičemž
tato společnost nemá v ČR žádné jiné aktivity ani majetkové účasti.
Společnost Tonak je kontrolována Spořitelní investiční společností, a.s. (70,4
%), Investiční kapitálovou společností KB, a.s. (5,5 %)
a panem Pedro Pick Waneckem (4,6 %). Ostatní drobní akcionáři drží 19,5 % akcií
společnosti Tonak. Společnosti Fezko a Tonak nemají majetkové účasti
v jiných společnostech. Na základě Smlouvy o postoupení práv a převzetí
závazků ze dne 13. října 2000, poslední z řady smluv celé shora zmíněné
transakce, získala společnost Fezko nad společností Tonak přímou kontrolu (80,5
%) ve smyslu § 8 odst. 2 písm. a) zákona, neboť se za spojování podniků
považuje mj. případ, kdy osoba
kontrolující jeden podnik získá kontrolu nad jiným podnikem získáním akcií.
Z pohledu zákona o ochraně hospodářské soutěže se tedy jedná o spojení
podniků.
V dalším
kroku Úřad zkoumal, zda shora uvedené spojení podniků narušuje nebo může
narušit hospodářskou soutěž, což je předpokladem působnosti Úřadu dle § 11
odst. 1 písm. a) zákona o ochraně hospodářské soutěže ohledně řízení
v této věci. Účelem zákona je ochrana hospodářské soutěže na trhu výrobků
a výkonů (dále jen „zboží“) proti jejímu omezování, zkreslování nebo vylučování
(dále jen „narušování“). Za narušení hospodářské soutěže se považuje případ,
kdy spojením podniků přesáhne jejich podíl 30 % celkového obratu na celostátním
nebo místním trhu daného zboží, jak je uvedeno v ustanovení § 8a odst. 1
zákona. Za účelem zjištění, zda tato podmínka byla splněna, bylo třeba, aby
Úřad vymezil, ohledně jakého zboží, na jakém území a v jakém časovém
momentu dochází ke střetu nabídky
a poptávky, tj. relevantní trh.
Při vymezení trhu z hlediska věcného, tj. trhu, jež zahrnuje zboží, které spotřebitel z hlediska jeho vlastností a předvídaného účelu použití pokládá za shodné, zaměnitelné nebo vzájemně nahraditelné, Úřad zkoumal, jaké zboží bude předmětným spojením dotčeno, přičemž je třeba vzít v úvahu všechny okolnosti, které mají vliv na zaměnitelnost zboží. V rámci definování relevantního trhu vycházel Úřad z diferencování na straně poptávky, tj. spotřebitelů, kteří svým výběrem zboží pro daný účel a potřebu určují rámec relevantního trhu; jako pomocný aspekt pro vymezení relevantního trhu Úřad využil poznatků o rozdílech v technologické výrobě pokrývek hlavy.
Fezko vyrábí pletené a tkané pokrývky hlavy, a to barety, čepice, štumpy a fezy. S ohledem na materiál a charakter této produkce lze spotřebitelskou skupinu charakterizovat jako velmi široký okruh, a to jak z pohledu věkového, tak z pohledu způsobu a možností použití.
Kromě pokrývek hlavy vyrábí Fezko v závodě „Autotextilie“ pletené a tkané textilie pro interiéry dopravních prostředků, určené na potahy sedadel, na dveřní a stropní výplně automobilů, doplňkově rovněž na převlečné potahy sedadel. Tato produkce je určena především pro české dodavatele automobilky ŠKODA AUTO. Jedná se o specifickou technickou výrobu z umělých, převážně polyesterových vláken nebo česaných přízí. Textilie musí svými parametry odpovídat vysokým požadavkům automobilového průmyslu, především na vysokou stálobarevnost, sníženou hořlavost, pružnost a tažnost (hlavně u textilií na dveřní výplně), odolnost vůči mechanickému oděru. Výrobek je obvykle dodáván jako třívrstvý materiál, kde prostřední vrstvu tvoří polyuretanová pěna různé tloušťky, se kterou je po natavení plamenem z obou stran spojena vrchní i spodní textilie. Pevnost obou těchto spojů je rovněž přísně hodnoceným parametrem. S ohledem na tyto skutečnosti nelze textilie pro použití v automobilovém průmyslu zaměnit s běžnou produkcí textilních firem, která je určena pro použití v oděvním nebo nábytkářském průmyslu.
Společnost Fezko používá při výrobě pokrývek hlavy základní technologické stupně :
· výroba mykané příze pro vlastní spotřebu (příprava vlněných surovin, mísení a čechrání, mykání a předení příze)
·
řetízkování, ažurování, správka (spojování
plochých úpletů, dále vytvoření pevných krajů
a oprava vad v surovém úpletu)
· valchování (zaplstění úpletu podle výrobního předpisu, přičemž je využíváno plstící schopnosti vlny působením vody a mechanickými způsoby)
· barvení
· formování (sušení polotovaru po ručním natažení na formu a zafixování tvaru)
· suchá úprava (česání a postřihování – podle požadovaného finálního vzhledu výrobku, daného technologickým předpisem)
· dohotovení (vlastní konfekce šitím, prošívání, vyšívání)
Hlavním výrobním
programem společnosti Tonak je výroba klobouků a polotovarů klobouků. Klobouky
či jejich polotovary jsou vyráběny z králičí nebo zaječí srsti, případně
i z vlny; nejsou vyráběny z přízí. Hotové klobouky jsou různě tvarované a
zdobené a jsou módním doplňkem společenského a vycházkového oblečení, případně
součástí tradičního oděvu zájmových skupin. Z uvedeného vyplývá, že okruh
spotřebitelů v daném případě je daleko menší, zejména s ohledem na
možnosti použití.
Základními technologiemi společnosti Tonak jsou :
· zpracování srsti (kartáčování, moření, sušení, stříhání králičích a zaječích kožek)
· příprava srsti pro výrobu polotovarů (míchání a foukání srsti)
· plástění (hlavní výrobní operace, kde vzniká základní tvar klobouku, a to proudem vody, který přenáší připravenou srst a umísťuje ji na perforovanou formu; z formy je polotovar ručně sejmut)
· úprava polotovaru (předplstění, valchování, barvení – sklad polotovarů)
· tvarování (vyrážení a roztahování hlav, lámání okrajů, odstředění a sušení)
· úprava a zdobení (vyklepávání, dření, postřihování, lisování, konfekční šití – sklad hotových výrobků)
Zhodnocením shora uvedeného pro účely správního řízení Úřad vymezil relevantní trhy rozhodné pro posouzení daného spojení podniků takto
· textilie pro interiéry dopravních prostředků
· pletené a tkané pokrývky hlavy
· klobouky
Z hlediska časového Úřad pro účely správního řízení považuje uvedené trhy za trhy trvalého charakteru.
Při vymezování trhu po stránce geografické Úřad vycházel ze zjištění, že společnosti Fezko i Tonak směřují své dodávky na celé území státu, trh byl proto vymezen územím České republiky.
V další fázi šetření se Úřad soustředil na postavení dotčených společností na jednotlivých relevantních trzích.
Na
relevantním trhu textilií pro interiéry dopravních prostředků se společnost
Fezko podílí 44 %, a to jako jediný výrobce v České republice. Hodnoty
dovozu se pohybují kolem
50 %; toto číslo však nelze určit zcela přesně, neboť údaje o dovozu Českého
statistického úřadu jsou sledovány podle materiálového složení a tedy zahrnují
i zboží určené pro konfekční průmysl nebo jiné technické účely. Úřad proto
souběžně vycházel z marketingových poznatků rozhodujícího odběratele. Lze
tedy konstatovat, že společnost Fezko má na trhu textilií pro interiéry
dopravních prostředků dominantní postavení. Společnost Tonak se na daném trhu
nijak neúčastní.
Trh
pletených a tkaných pokrývek hlavy je charakterizován velmi dobrým konkurenčním
prostředím. Kromě společnosti Tonak se na trhu pohybují další nejméně dvě
desítky společností, z těch největších lze jmenovat Karpet se sídlem v
Praze, Catherine se sídlem v Praze, KAMA se sídlem v Praze, Danlea se sídlem ve
Strakonicích. Dále byly porovnány hodnoty dovozů
a v dané oblasti nelze přehlédnout odhady nelegálních dovozů. Společnost
Fezko převážnou část své produkce vyváží (90 %) a na českém trhu se podílí
zanedbatelně. Společnost Tonak má na sledovaném trhu 18 % podíl.
Velmi významné postavení zaujímá společnost Tonak na trhu klobouků právě s ohledem na skutečnost, že výroba plstěných klobouků je tradiční výrobou společnosti již od jejího založení. Jak vyplývá z podkladů Českého statistického úřadu, dovoz činí pouze zanedbatelnou část zboží na tuzemském trhu (cca 3 %). Rovněž v této oblasti je nutno přihlédnout k nelegálním dovozům, tato čísla lze však jen odhadovat. Přesto je možné i z marketingových údajů společnosti Tonak dovodit více než 70 %, tj. dominantní podíl společnosti na daném trhu. Společnost Fezko klobouky nevyrábí.
V rámci
šetření podílů soutěžitelů na jednotlivých relevantních trzích bylo prokázáno,
že v případě společnosti Fezko byla 30 % hranice celkového obratu na
relevantním trhu textilií pro interiéry dopravních prostředků ve smyslu § 8a
odst. 1 věta druhá zákona o ochraně hospodářské soutěže překročena. Totéž lze
konstatovat u společnosti Tonak pokud jde
o relevantní trh klobouků. Z popisu relevantních trhů a
z předložených údajů o účastnících spojení je však zřejmé, že soutěžitelé
si navzájem nekonkurují, protože jimi vyráběné zboží není zpravidla
zaměnitelné; obě společnosti používají různé typy základních surovin, využívají
zcela odlišného strojního zařízení a odlišné technologie pro výrobu pokrývek
hlavy, jak je zřejmé z výše uvedeného technologického popisu. V tomto
případě proto Úřad transakci charakterizoval jako konglomerátní spojení, jehož
účely a důsledky budou ozřejměny níže v souvislosti s popisem
hospodářských výhod. Přestože tedy nedojde ke změně struktury trhu, jedná se o
spojení podniků, které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž. Určitá
spojení totiž nemusí vést ke zvýšení tržních podílů, ale mohou vést ke zvýšení
tržní síly, v daném případě zajištěním kompletní nabídky. Aby Úřad
předmětné spojení povolil, musí soutěžitelé prokázat, že újma, která narušením soutěže
může vzniknout, bude převážena hospodářskými výhodami, které spojení přinese (§
8a odst. 2 zákona), neboť spojení podniků, které vede k založení nebo
posílení dominantního postavení, může bránit efektivní soutěži.
S přihlédnutím
k účelu zákona Úřad újmu spatřuje již v samotném faktu narušení
soutěže; jde buď o snížení počtu
vzájemně si konkurujících subjektů, a to ať již v důsledku právního zániku
konkurenta nebo jeho ovládnutím, nebo o založení či posílení dominantního
postavení soutěžitele. Spojení přináší jeho účastníkům výhody vlastně vždy,
neboť je výrazem jejich svobodného rozhodnutí a nelze předpokládat, že
soutěžitelé mají zájem sebe sama dobrovolně poškozovat. Z toho nutno
dovodit, že zákon nemá na mysli výhody z pohledu účastníka spojení. Výhody
musí být zvažovány z pohledu veřejného zájmu, přičemž podstatu tohoto
zájmu je třeba vidět na straně poptávky, tedy na straně spotřebitele. Jestliže
soutěžitelé prokáží spravedlivý díl výhod spotřebitelům, pak lze přistoupit
k hodnocení omezení hospodářské soutěže z pohledu stanovení § 8a
odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže
a spojení podniků povolit.
Úřad, dříve než posuzoval efekty spojení, které účastník řízení označuje jako výhody spojení, se zabýval současnou pozicí obou společností na tuzemském i celosvětovém trhu. Fezko i Tonak jsou společnosti, které již dnes velkou část své produkce vyvážejí (průměrně více než 80 % produkce). Největším zákazníkem Tonaku je německá firma Loewenich (plstěné klobouky - roční objem prodeje 95,7 mil.Kč), druhým nejvýznamnějším teritoriem je USA (firmy GERISH a COHEN, plstěné klobouky - roční objem prodeje 79,7 mil. Kč). Pro Fezko je nejvýznamnějším zákazníkem firma Alhaji Usman v Nigérii (barety a fezy - roční objem prodeje 15,4 mil. Kč). Německá firma Loewenich je rovněž zákazníkem společnosti Fezko (barety a štumpy - 13,2 mil. Kč ročně). Fezko vyváží i na trh USA, objem prodeje na tento trh je však nižší než prodej Tonaku (firmy P.R.T. a Yurim Trading, plstěné klobouky - celkem 15,4 mil. Kč). Přestože je postavení obou společností na obchodních trzích dobré, je třeba neustále sledovat vývoj v příslušných oblastech a zachovávat tak dostatečnou konkurenceschopnost. Právě tyto skutečnosti vedly společnost Fezko k transakci, jež je předmětem tohoto řízení. Spojení podniků Tonak a Fezko umožní vytvoření ucelené nabídkové kolekce pro zákazníky, která bude zahrnovat celý sortiment všech skupin pokrývek hlavy od jednoduchých baretů přes různé typy čepic včetně šitých čepic až po módní klobouky. Toto spojení umožní ještě lépe proniknout na světové trhy. Úzká spolupráce oddělení prodeje a marketingu obou podniků umožní mnohem lepší poznání světového trhu a vytvoření kvalitní a účinné strategie prodeje.
Soutěžitelé
očekávají, že spojení prodeje obou podniků se velmi pozitivně projeví
i v nabídce pro tuzemské zákazníky. Nabídkové kolekce obou firem obsahují
výrobky, které jsou velmi zajímavé pro české spotřebitele. Dosud známé poznatky
prodejního oddělení Fezko svědčí o tom, že tyto výrobky se ke spotřebiteli
dostávají obtížně, nemají své stálé místo na tuzemském trhu. Tonak má vlastní
prodejní síť v České republice, která bude po spojení podniků využita i
pro výrobky Fezko. Společný prodej, společná kolekce a jednotná prodejní síť
umožní vytvořit novou strategii pro lepší uspokojení spotřebitelů.
Záměrem společnosti Fezko je provést v Tonaku po spojení podniků výraznou restrukturalizaci, a to obdobným způsobem, jakým proběhla v posledních dvou letech ve Fezku.
Přínosy jsou očekávány v oblastech:
· řízení zásob, jejich celkové snížení,
· řízení finančních toků, závazků, pohledávek,
·
řízení nákupu základních materiálů, spojení
objednávek, společné jednání s dodavateli
a možnost získání kvalitnějších materiálů bez zvýšení nákupní ceny,
· řízení výroby podle zakázek, tj. podle termínů požadovaných zákazníky,
· snížení administrativní náročnosti celkového řízení vytvořením jednoho řídícího centra,
· lepší využití strojního zařízení, zvláště úseku pletení, kde je ve Fezku dosahováno podstatně vyšší produktivity
Celkovým vyčíslitelným přínosem bude výrazné snížení nákladů, které je odhadováno na 20 mil. Kč ročně. Toto snížení umožní lepší cenovou konkurenceschopnost na světových trzích a bude i zárukou cenové dostupnosti výrobků pro tuzemské spotřebitele.
Spojením desinatury, tj. oddělení konstrukce nových výrobků, bude možno více využívat tvůrčích nápadů pracovníků obou spojovaných podniků a rychle oživit nabídkovou kolekci, vytvořit zajímavější modely pro nabídky spotřebitelům, např. pouhým rozšířením užití různých zdobných prvků, které jsou dnes využívány samostatně ve Fezku i v Tonaku.
Po spojení podniků budou oboustranně využity současné prodejní kanály obou společností a bude vytvořena jednotná prodejní kolekce. Vznikne tak i ze světového hlediska jedinečná společnost nabízející kompletní sortiment pletených, plstěných i šitých pokrývek hlavy.
Všechny
uvedené skutečnosti a důkazy Úřad komplexně posoudil, a to nejen z pohledu
dvou spojujících se podniků, ale i z širšího pohledu situace
v oblasti textilního průmyslu, neboť
i tyto okolnosti ovlivnily konečné rozhodnutí Úřadu. Textilní průmysl
v posledním desetiletí procházel obdobím hlubokého propadu a několikaleté
stagnace. Nedostatečné kapitálové zdroje domácím společnostem neumožňují
takovou úroveň investic, která by jim usnadnila potřebnou modernizaci a
restrukturalizaci. Konkurenceschopnost tuzemského textilního průmyslu negativně
ovlivňují další prvky jako jsou nízká úroveň marketingu, značná opotřebovanost
hmotného investičního majetku, malá schopnost umístit výrobky na trhu
v odpovídající ceně, vysoký podíl „živé“ práce, omezená rychlost inovace a
malá přizpůsobivost požadavkům trhu. Právě posledně uvedené je výrazným
specifikem textilního odvětví, a proto krátký inovační cyklus ovlivněný módními
a sezónními trendy a rovněž požadavky spotřebitelů by měl být hlavní hybnou
silou soutěžitele schopného obstát v konkurenci.
V provedeném řízení Úřad posoudil zjištěné skutečnosti z hlediska dopadu spojení na soutěžní prostředí a zhodnotil hospodářské výhody, které účastník řízení předložil. Hospodářské výhody se ve svém kumulativním účinku projeví pozitivně především na straně spotřebitele v podobě výhodnějších cen a širší a kvalitnější nabídky zboží. Zlepšení vnitřní finanční situace soutěžitelů, zajištění stabilnější odbytové pozice a schopnosti pružně reagovat na potřeby náročného trhu lze rovněž přiřadit k výhodám pro spotřebitele.
Závěrem lze rovněž konstatovat, že shora uvedené hospodářské výhody mají pozitivní dopad i z pohledu celospolečenského. Jinak řečeno újma, která by mohla spojením podniků soutěžitelů vzniknout, je převážena hospodářskými výhodami z tohoto spojení plynoucími. Proto Úřad v souladu s § 8a odst. 2 zákona rozhodl, že spojení podniků bude povoleno.
Dne 23. listopadu 2000 bylo účastníku řízení oznámeno, že se dne 27. listopadu 2000 může seznámit s výsledky šetření a vyjádřit se k nim. Účastník řízení této možnosti využil; doplnění dokazování ani jiné připomínky navrženy nebyly.
Poučení
o opravném prostředku:
Proti
tomuto rozhodnutí je možno ve lhůtě 15
dnů ode dne jeho doručení podat podle
§ 61 zákona č. 71/1967 Sb., v platném znění, rozklad k předsedovi
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže prostřednictvím Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže - I. výkonného odboru, Joštova 8, Brno. Včas podaný rozklad
má odkladný účinek.
Ing. Jana Konopiská
pověřená řízením I. výkonného odboru
Toto rozhodnutí obdrží:
FEZKO a.s., Strakonice, Heydukova 1111