Čj. S 70/2000-150/1756/2000-Jak V Brně dne 12. června 2000
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 22.5.2000 z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zaká-zek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č 93/1998 Sb. v návaznosti na § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve věci přezkoumávání rozhodnutí a úkonů zadavatele město Litovel, náměstí Přemysla Otakara 778, 784 01 Litovel, zastoupené MVDr. Vojtěchem Grézlem, starostou, učiněných ve veřejné zakázce „Plynofikace Litovel – místní část Víska“, zadávané zjednodušeným zadáním - výzvou ze dne 16.2.2000 podle ustanovení § 49a citovaného zákona o zadávání veřejných zakázek
rozhodl
takto:
Zadavatel - město Litovel - porušil závažným způsobem ustanovení § 49a odst. 2 písm a) v návaznosti na § 2 písm. g) citovaného zákona o zadávání veřejných zakázek, když nabídkové ceny nehodnotil podle jejich skutečné výše.
Zadavateli městu Litovel se za zjištěné závažné porušení cit. zákona o zadávání veřejných zakázek, podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č 93/1998 Sb. a zákona č. 28/2000 Sb. ukládá
pokuta ve výši 5 000,- Kč ( pět tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do 30 dní od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754 - 24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 0700015001.
Město Litovel, nám. Přemysla Otakara 778, 784 01 Litovel, zastoupené starostou MVDr. Vojtěchem Grézlem (dále jen „zadavatel“), zadalo veřejnou zakázku na „Plynofikaci Litovel – místní část Víska“, zjednodušeným zadáním výzvou ze dne 16.2.2000 podle ustanovení § 49a zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb. (dále jen „zákon“).
Zadavatel v zadání veřejné zakázky v bodě 8. „Způsob hodnocení nabídek“ jako kritéria hodnocení nabídek uvedl (citace):
„Všechny přijaté nabídky budou hodnoceny bodovým způsobem pomocí více kritérií. Takto bude stanovena celková výhodnost jednotlivých nabídek.
Jednotlivá kritéria jsou uvedena podle stupně významu, které jim zadavatel přisuzuje:
1. odborná způsobilost uchazeče, zakázky obdobného charakteru, reference a způsob zajištění zakázky,
2. výše nabídkové ceny,
3. nabídnuté smluvní podmínky – délka plnění, platební podmínky, smluvní pokuty při neplnění smluvních ustanovení, navržené garance za řádné plnění smluvních závazků.“
Podle protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 3.3.2000 obdržel zadavatel ve lhůtě 6 nabídek uchazečů. Všechny nabídky vyhověly kontrole úplnosti a byly předány k dalšímu posouzení a hodnocení.
Po provedeném posouzení a hodnocení nabídek sestavila komise pořadí nabídek na prvním až šestém pořadí. Na základě doporučení komise zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky a své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky oznámil uchazečům dopisem s doručenkou ze dne 15.3.2000. Jako nejvhodnější byla vybrána nabídka uchazeče obchodní společnosti RH – PLYNOSTAV, s. r. o., Štěpánov, okr. Olomouc.
Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal uchazeč PLY-NOMONT spol. s r. o., Olomouc (dopisem ze dne 23.3.2000) a uchazeč LB-GAS, s. r. o., Olomouc (dopisem ze dne 23.3.2000) námitky. Zadavatel podaným námitkám jmenovaných uchazečů nevyhověl z důvodu, že se jednalo o zjednodušené zadání podle § 49a zákona, při kterém nejsou námitky přípustné, což oběma uchazečům oznámil dopisy ze dne 31.3.2000.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“) jako orgán, který vykonává dohled nad dodržováním zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 28/2000 Sb. (dále jen „zákon po poslední novele“) obdržel dne 14.4.2000 podnět na přezkoumání postupu zadavatele při zadávání výše uvedené veřejné zakázky. Na základě své žádosti obdržel orgán dohledu dne 21.4.2000 od zadavatele dokumentaci o zadání předmětné veřejné zakázky a vyjádření, ve kterém zadavatel mimo jiné uvedl, že s vítězným uchazečem uzavřel dne 7.4.2000 smlouvu o dílo.
V rámci řízení o podnětu orgán dohledu zkontroloval, zda zadavatel neporušil ustanovení § 49a zákona a postup, který zadavatel uvedl ve výzvě nad rámec zákona, tj. požadavek na předmět veřejné zakázky s podmínkami dle bodu 2. výzvy, požadavky na kvalifikační předpoklady uchazečů dle bodu 3. výzvy, způsob hodnocení nabídek podle stanovených kritérií a doložení návrhu smlouvy o dílo. Vzhledem ke skutečnosti, že při přezkoumávání postupu a úkonů zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky zjistil orgán dohledu pochybení zákona ze strany zadavatele, zahájil správní řízení z vlastního podnětu, což oznámil zadavateli dopisem ze dne 22.5.2000 pod značkou S 70/2000-150/1581/2000-Jak .
Podle § 58 zákona jediným účastníkem tohoto správního řízení je zadavatel.
Účastník řízení měl podle § 33 odst. 2 správního řádu možnost vyjádřit se ke všem zjištěným skutečnostem, které budou podkladem pro rozhodnutí, jakož i ke způsobu jejich zjištění, popřípadě navrhnout doplnění šetření, a to do pěti dnů od doručení oznámení o zahájení správního řízení. Svého práva zadavatel využil a zaslal orgánu dohledu své vyjádření ze dne 28.5.2000, ve kterém mimo jiné v uvedl (zestručněno):
Na zasedání komise byl proveden důkladný rozbor každého kritéria. Co se týká kritéria č. 2 „výše nabídkové ceny“ uvádíme, že někteří členové komise při hodnocení došli k závěru z hlediska svých odborných zkušeností, že ceny některých uchazečů v určitých položkách nejsou objektivní a jsou podhodnocené, zkreslující a neodpovídají současné běžné cenové úrovni. Proto své hodnocení provedli dle svých odborných zkušeností a nejnižší nabídkové ceně nepřiřadili nejvyšší počet bodů v daném kritériu.
Výklad orgánu dohledu, že kritérium „výše nabídkové ceny“ je tzv. objektivně měřitelné a že každý člen komise musí hodnotit stejně je zavádějící a nelze je vždy jednotně akceptovat.
Hodnocení i nabídkové ceny je věcí naprosto individuální a pokud jednoznačně nevybočuje z míry běžných poměrů a zvyklostí, je věcí zadavatele zda subjektivní hodnocení každého člena komise bude respektovat.
Je třeba také podotknout, že z popisu hodnocení nevyplývá, že každý člen komise musí přiřadit nejnižší nabídkové ceně nejvyšší počet bodů.
Takovéto hodnocení není nikde v zadávacích podmínkách stanoveno! (konec citace).
Orgán dohledu zjistil z dokumentace o zadávání předmětné veřejné zakázky nás-ledující rozhodné skutečnosti:
§ Zadavatel při zadání předmětné zakázky stanovil v bodě 8. zjednodušeného zadání způsob hodnocení nabídek dle výše citovaných kritérií s tím, že všechny přijaté nabídky budou hodnoceny bodovým způsobem pomocí více kritérií. Takto bude stanovena celková výhodnost jednotlivých nabídek.
§ Při provádění hodnocení nabídek dle kritéria č. 2 „výše nabídkové ceny“ nehodnotili všichni členové komise nabídky podle tohoto objektivně měřitelného kritéria hodnocení stejně, tj. nejnižší nabídkové ceně nebyl přiřazen nejvyšší počet bodů, přičemž ve „Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek“ pod bodem IV. byl uveden popis způsobu hodnocení nabídek a bylo zde mimo jiné uvedeno (zestručněno):
- Každý člen komise přiřadil kritériím pro jednotlivé nabídky body v rozmezí 1 – 6.
- Body reprezentují výhodnost nabídky v daném kritériu. Platí pravidlo, že vyšší hodnota znamená výhodnější nabídku.
V rozporu se stanoveným způsobem hodnocení nabídek přiřadili někteří členové hodnotící komise třem rozdílným nabídkovým cenám stejný počet bodů, resp. nepřidělili nabídkovým cenám podle jejich skutečné výše odpovídající bodové hodnocení, tedy nejvhodnější (nejnižší) ceně nebyl přidělen nejvyšší počet bodů. Nesprávné hodnocení nabídek podle kritéria „výše nabídkové ceny“ mělo nepochybně vliv na skutečnost, že smlou-va o dílo byla uzavřena s uchazečem RH – PLYNOSTAV, s. r. o., Štěpánov, okr. Olomouc, jehož nabídková cena byla až pátá v pořadí ze šesti nabídkových cen.
Argumenty, které zadavatel uvedl ve svém vyjádření ze dne 28.5.2000 ke způsobu postupu a úvah členů komise při hodnocení výše nabídkových cen, orgán dohledu neakceptoval. Pokud při posuzování výše nabídkových cen bylo zjištěno, že některé nabídky obsahují „zkreslené údaje ve výkazech výměr“, jež neodpovídají současné běžné cenové úrovni, neměly být takové nabídky vůbec hodnoceny. Přestože ustanovení § 49a zákona zadavateli výslovně neukládá postupovat podle § 36 zákona (na rozdíl od ustanovení § 49 odst. 4 zákona), mohl zadavatel zvolit analogický postup a požádat uchazeče o zdůvodnění jejich výše nabídkové ceny.
Zadavatel tím, že při hodnocení nabídek podle kritéria „výše nabídkové ceny“ nehodnotil nabídky podle skutečné výše nabídkových cen uvedených v nabídkách uchazečů, závažným způsobem porušil ustanovení § 49a odst. 2 písm. a) v návaznosti na § 2 písm. g) cit. zákona o zadávání veřejných zakázek, čímž zvýhodnil některé z uchazečů proti ostatním uchazečům o veřejnou zakázku.
Podle § 62 odst. 1 zákona po poslední novele „zjistí-li orgán dohledu, že zadavatel závažně či opětovně porušil ustanovení tohoto zákona, může mu uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky“. S ohledem na citované ustanovení zákona orgán dohledu zadavateli uložil pokutu ve výši 5 000,- Kč. Důvodem pro udělení pokuty pouze v uvedené výši byla pro orgán dohledu skutečnost, že smlouva o dílo s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, byla již uzavřena a dílo je ve fázi realizace, a proto orgán dohledu nemohl zvolit postup podle § 59 písm. a) zákona po poslední novele.
Dohled nad dodržováním zákona podle § 52 zákona spočívá mimo jiné i v kontrole postupů zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a v ukládání sankcí. Sankce, tj. pokutu podle § 62 odst. 1 zákona po poslední novele, může avšak nemusí orgán dohledu uložit při zjištěném závažném či opětovném porušení ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek. Orgán dohledu rozhoduje tedy vždy individuálně s přihlédnutím ke všem okolnostem šetřeného případu, neboť pokud by adekvátně nereagoval na zjištěná konkrétní porušení zákona, nelze vyloučit, že zadavatel by v budoucnu při zadávání veřejných zakázek nepostupoval podobným způsobem. Pokuta uložená zadavateli za závažné porušení zákona zjištěné při zadávání předmětné veřejné zakázky uvedená ve výroku tohoto rozhodnutí vystihuje dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní - postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k takovému chování, které je v souladu se zákonem.
Lhůty stanovené pro možnost orgánu dohledu volit prostup podle § 62 odst. 1 zákona byly dodrženy, neboť orgán dohledu se o porušení zákona dozvěděl (bez ohledu na subjektivní a objektivní okolnosti) dnem podání podnětu tj. 14.4.2000 a k porušení zákona došlo dne 14.3.2000, tj. dnem rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.
Vzhledem ke zjištěnému závažnému porušení zákona orgán dohledu uložil zadavateli pokutu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
|
Poučení: |
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. |
|
|
JUDr. Petr Hanák ředitel odboru dohledu nad zadáváním
veřejných zakázek v Brně |
Obdrží:
město Litovel, náměstí Přemysla Otakara 778, 784 01 Litovel
zast. MVDr. Vojtěchem Grézlem