S 57/01- 1746/02 V Brně dne 9. května 2002
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 57/01, zahájeném dne 11. července 2001 podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění a § 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v souladu s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, na návrh účastníků řízení, jimiž jsou společnosti Südzucker Aktiengesellschaft Mannheim/Ochsenfurt, se sídlem Maximilanstrasse 10, SRN a Raffinerie Tirlemontoise S.A., se sídlem 182 avenue de Tervuren, 1150 Brusel, Belgie, ve správním řízení zastoupené JUDr. Gabrielou Cinkovou, Ph. D. advokátkou Wolf Theiss & Partners, v.o.s., se sídlem Klimentská 10, 110 00 Praha 1, na základě plné moci, ve věci povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, vydává toto
r o z h o d n u t í :
Spojení
soutěžitelů Südzucker Aktiengesellschaft
Mannheim/Ochsenfurt, se sídlem Mannheim, Maximilanstrasse
10, SRN a Saint Louise Sucre S.A.,
se sídlem Paříž, Francie, ke kterému dochází ve smyslu § 12 odst. odst. 3
zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, na základě smluv o koupi
akcií uzavřených dne 29. června 2001, tj. smlouvy o koupi akcií mezi
společnostmi Inverparco S.A., se sídlem 1 rue de
Namur, L-2211 Lucemburk, Lucembursko a
Société Civile Franklin, se sídlem 23-25 avenue Franklin-D.-Roosevelt,
Paříž, 75008 Francie, na straně jedné jako prodávajícími, a společností Raffinerie Tirlemontoise S.A., se
sídlem 182 avenue de Tervuren, 1150 Brusel, Belgie, na straně druhé jako
kupující, a dále smlouvy o koupi akcií mezi společností Worms & Cie, se
sídlem 25 avenue Franklin-D.-Roosevelt, Paříž, 75008 Francie, na straně jedné
jako prodávající, a společností Raffinerie
Tirlemontoise S.A., se sídlem 182 avenue de Tervuren, 1150 Brusel, Belgie,
na straně druhé jako kupující, v jejichž důsledku společnost Raffinerie
Tirlemontoise S.A., se sídlem 182 avenue de Tervuren, 1150 Brusel, Belgie,
která je společností kontrolovanou společností Südzucker Aktiengesellschaft Mannheim/Ochsenfurt, se sídlem Mannheim, Maximilanstrasse
10, SRN, získá akcie představující 100 % základního kapitálu společnosti
Financiere Franklin Roosevelt, se sídlem 23-25 avenue Franklin-D.-Roosevelt,
Paříž, 75008 Francie, která kontroluje společnost Saint Louise Sucre S.A., se
sídlem Paříž, Francie, a tím společnost Südzucker
Aktiengesellschaft Mannheim/Ochsenfurt,
se sídlem Mannheim, Maximilanstrasse 10, SRN získá
nepřímou kontrolu ve společnosti Saint
Louise Sucre S.A., se sídlem Paříž,
Francie, se dle § 17 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské
soutěže,
n e p o v o l u j e .
O d ů v o d n ě n í :
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 11. července 2001 návrh na zahájení řízení ve věci povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (dále jen „zákon“), který podaly společnost Südzucker Aktiengesellschaft Mannheim/Ochsenfurt, se sídlem Mannheim, Maximilanstrasse 10, SRN (dále jen „Südzucker“) a společnost Raffinerie Tirlemontoise S.A., se sídlem 182 avenue de Tervuren, 1150 Brusel, Belgie (dále jen „RT“).
Z dokladů a listin, které jsou součástí návrhu na zahájení řízení vyplývá, že ke spojení soutěžitelů má dojít na základě nabytí kontroly společností Südzucker ve společnosti Saint Louise Sucre S.A., se sídlem Paříž, Francie (dále jen „SLS“), a to nákupem akcií společnosti Financiere Franklin Roosevelt, se sídlem 23-25 avenue Franklin-D.-Roosevelt, Paříž, 75008 Francie, která drží 100 % akcií společnosti SLS, na základě smluv o koupi akcií uzavřených mezi společnostmi Inverparco S.A., se sídlem 1 rue de Namur, L-2211 Lucemburk, Lucembursko a Société Civile Franklin, se sídlem 23-25 avenue Franklin-D.-Roosevelt, Paříž, 75008 Francie (dále jen „SCF) a dále společností Worms & Cie, se sídlem 25 avenue Franklin-D.-Roosevelt, Paříž, 75008 Francie (dále jen „Worms), na straně jedné jako prodávajícími, a společností RT, na straně druhé jako kupující, přičemž společnost RT je kontrolována společností Südzucker.
Podkladem pro rozhodnutí jsou především materiály a informace poskytnuté účastníky řízení a další podkladové materiály, a to :
§
návrh na
zahájení správního řízení o povolení spojení soutěžitelů podaný společnostmi
Südzucker a RT, včetně výpisů z obchodního rejstříku spojujících se
soutěžitelů, informací o činnosti těchto soutěžitelů, jejich obratů, postavení
na trhu s uvedením jejich vlastnických vztahů a informacích o ostatních
soutěžitelích,
§
vyplněný
dotazník zpracovaný účastníky řízení vztahující se k předmětnému spojení, ve smyslu přílohy vyhlášky Úřadu č.
368/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o náležitostech návrhu na povolení
spojení soutěžitelů,
§
kopie smluv
zakládajících spojení soutěžitelů,
§
vyžádané
informace od výrobců cukru, maloobchodních řetězců a zpracovatelů cukru,
informace od svazů a komor, informace ze
statistických údajů od ČSU a další veřejně dostupné údaje a informace,
§
námitky a
připomínky vznesené proti povolení spojení soutěžitelů a stanoviska podporující
spojení soutěžitelů,
§
rozbory
postavení spojujících se subjektů na relevantních trzích
§
za podpůrného
použití judikatury Evropského soudního dvora a Evropské komise.
Správní spis dále obsahuje doklad o zaplacení správního poplatku
účastníky řízení a plnou moc zástupce účastníků řízení v tomto správním
řízení.
Skutečnost, že
Úřad obdržel návrh na povolení spojení soutěžitelů, byla uveřejněna
v Obchodním věstníku č. 30/01 ze dne 25. července 2001 současně se
zveřejněním výzvy k podání případných námitek proto předmětnému spojení
soutěžitelů. Ve stanovené lhůtě 5
dnů pro podání případných připomínek Úřad žádnou připomínku k uvedenému
spojení soutěžitelů neobdržel.
Rozhodnutím Úřadu
ze dne 12. července 2001 č.j.
S 57A/01-965/01-OF bylo správní řízení podle § 29 odst. 1 zákona č. 71/1967
Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění (dále jen „správní
řád“), přerušeno vzhledem k tomu, že návrh neobsahoval náležitosti dle §
15 odst. 4 zákona. Účastník řízení návrh doplnil dne 31.10. 2001.
Rozhodnutím ze
dne 8. března 2002 č.j. S
57A/01-860/02 Úřad nepřiznal postavení účastníka řízení ve smyslu § 21
odst. 1 zákona Svazu pěstitelů cukrovky Čech, se sídlem v Semčicích , 294 46 Semčice (dále
jen „Svaz“). Pro účely správního řízení ve věci povolení spojení soutěžitelů
platí speciální definice účastníka řízení uvedená v § 21 odst. 1 zákona, dle
které je účastníkem řízení ten, o jehož právech nebo povinnostech stanovených
zákonem má být v řízení rozhodnuto. Úřad dále může dle ustanovení § 21 odst. 1 věta
druhá zákona přiznat postavení účastníka řízení i třetím osobám, jejichž práva
a povinnosti mohou být rozhodnutím Úřadu podstatně dotčena. Aplikace tohoto
fakultativního ustanovení je určena především pro situace, kdy ochrana
uvedených práv a povinností třetích osob nemůže být zajištěna prostřednictvím
meritorních rozhodnutí Úřadu, ani prostřednictvím zohlednění jejich námitek či
připomínek, které mohou Úřadu předložit.
Po zvážení všech
okolností dospěl Úřad k závěru, že Svaz nesplňuje podmínky definice
účastníka řízení dle § 2 odst. 1 věta první zákona, a ani by nebylo důvodné,
v souladu se smyslem téhož § 21 odst. 1 věta druhá zákona a rovněž tak
s ohledem na efektivnost a hospodárnost vedeného správního řízení,
postavení účastníka řízení Svazu přiznat.
Úřad má za to, že
případná práva a povinnosti Svazu, popřípadě možnost jejich dotčení, byla
dostatečně zohledněna tím, že veškeré námitky a připomínky uplatněné Svazem
v rámci správního řízení, byly řádně posouzeny před vydáním tohoto rozhodnutí.
Zástupce
účastníka správního řízení vznesl v průběhu řízení v doplněních
návrhu na povolení spojení
připomínky a námitky následujícího charakteru :
§
SLS neovládá v ČR žádné společnosti, SLS se
prostřednictvím své dceřinné společnosti Societé Génerale de Participation Sucreries S.A. (dále jen „Geparsuc“) podílí 50% na
společných podnicích Eastern Sugar
C.V. a na Eastern Sugar
B.V. Zbývajících 50% ovládá společnost Tate & Lyle Investments Ltd., která není propojená s Geparsuc, ani s
SLS. Ze zakladatelské smlouvy Eastern Sugar C.V. a z akcionářské smlouvy Eastern
Sugar B.V. vyplývá, že SLS, její dceřinná společnost Geparsuc, ani společnost Tate
& Lyle Investments Ltd.
nekontrolují tyto společnosti, neboť rozhodnutí určující soutěžní chování
společností Eastern Sugar
podléhají souhlasu Tate & Lyle
Investments Ltd. a Geparsuc.
Na základě Smluv o koupi akcií Südzucker ani RT nezískají možnost kontrolovat
společnosti ovládané v ČR společnostmi Eastern Sugar. Proto tyto smlouvy nezakládají spojení
soutěžitelů ve smyslu zákona.
Vyjádření Úřadu: Zákon rozumí pod pojmem kontroly možnost určovat nebo
ovlivňovat soutěžní chování jiného soutěžitele, přičemž jde o zcela samostatný
pojem „kontrola“, zcela nezávislý od pojmu „ovládání“ ve smyslu ustanovení §
66a odst. 3 obchodního zákoníku, v platném znění. Rozdíl je dovozován
z nikoli obdobné konstrukce obsahu pojmu, kdy „kontroluje ten, kdo … určuje nebo ovlivňuje soutěžní chování jiného
soutěžitele…“, aniž by zde platila fikce ovládání dle výše uvedeného
ustanovení obchodního zákoníku, kdy „ovládá
ten, kdo … fakticky nebo právně vykonává rozhodující vliv na řízení nebo
provozování podniku jiné osoby“. „Kontrola“ a „ovládání“ se tedy mohou
překrývat, avšak jejich překrytí není
vždy pravidlem, a to nejen s ohledem na odlišný rozsah adresátů
jednotlivých projevů kontroly či ovládání, kdy kontrola nemusí spočívat pouze
v řízení nebo provozování podniku jiného soutěžitele, i když se jedná o
soutěžitele – podnikatele.
Kontrolou je třeba ve
smyslu zákona vždy rozumět kontrolu celkovou (absolutní) i kontrolu částečnou,
společnou (relativní). Je nutné ji vymezit v každém konkrétním případě,
přičemž nejčastěji se jedná o držení nadpoloviční většiny akcií či podílů
soutěžitele, pokud však určité subjekty disponují přesně polovičními podíly
z celkového množství akciových podílů, jako je tomu v případě držení
podílů ve společných podnicích Eastern Sugar C.V. a Eastern Sugar B.V. společnostmi SLS (prostřednictvím Geparsuc) a Tate & Lyle Investments Ltd., lze
jednoznačně učinit závěr, že tyto subjekty disponují možností kontroly
(společné), neboť jakékoliv rozhodnutí či
závazný úkon v kontrolované společnosti podléhá vždy souhlasu obou
subjektů. Tato skutečnost jasně vyplývá z doplnění návrhu účastníků
řízení ze dne 1. srpna 2001 (str. 14 - 19 spisu).
§
Smlouvy o koupi akcií nejsou předmětem místní
působnosti zákona. Smlouvy o
koupi akcií nebudou mít na trhu ČR žádný vliv, protože na jejich základě
nedochází k získání kontroly, proto nejsou způsobilé narušit hospodářskou
soutěž na trhu ČR ve smyslu ustanovení § 1 odst. 3 zákona.
Vyjádření Úřadu: Vzhledem k výše uvedenému má spojení na základě
příslušných Smluv o koupi akcií dopad na trh v ČR, neboť společnost
Südzucker prostřednictvím jí kontrolovaných společností získá možnost kontroly
(společně s Tate & Lyle
Investments Ltd.) ve společnostech Eastern Sugar C.V. a v Eastern Sugar B.V., jež
kontrolují soutěžitele působící na trhu v ČR. Podmínka dle § 1 odst. 3 zákona je tedy splněna.
§
Ve výzvě Úřadu k doplnění informací a
vyjádření se k podkladům řízení ze dne 27. března 2002 byla poskytnuta
dvoudenní lhůta. Dále Úřad oznámil, že ve lhůtě dvou pracovních dnů, tj. dne 2.
dubna 2002 se účastník řízení má dostavit na Úřad za účelem vyjádření se
k podkladu pro rozhodnutí a ke způsobu jeho zjištění.
Vyjádření Úřadu: Opětovná výzva Úřadu k doplnění vyžádaných
informací a podkladů a vyjádření se k podkladu pro rozhodnutí a ke způsobu
jeho zjištění, která následovala
po předchozí výzvě Úřadu z 15. února 2002 (str. 344 - 347 spisu),
na níž účastníci řízení nijak nereagovali, není datována 27. března 2001, jak
nesprávně uvádí účastníci řízení, nýbrž datum jejího vyhotovení a odeslání je
20. března 2001 (str. 490-491 spisu). Tuto výzvu zástupce účastníka řízení
nepřevzal, a proto byla uložena dne 22. dubna 2001, poté ji zástupce účastníků
řízení převzal dne 27. března 2002. Proto není pravdivé tvrzení účastníků
řízení, že Úřad poskytl dvoudenní lhůtu k doplnění vyžádaných informací a
podkladů. Ve výzvě ze dne 20. března 2001 byl rovněž stanoven termín vyjádření
se k podkladu pro rozhodnutí a
ke způsobu jeho zjištění, a to 2. dubna 2002. Tento termín byl na žádost zástupce účastníka
řízení posunut dopisem Úřadu ze dne 4. dubna 2002 (str. 514-515 spisu) na datum
11. dubna 2002, Úřad tak postupoval v souladu se zásadou zajištění
součinnosti účastníka řízení ve
smyslu § 3 odst. 2 a § 33 odst. 1 správního řádu.
§
Účastníci řízení žádali Úřad, aby kontaktoval
průmyslové zpracovatele, obchodní sítě a další subjekty na trhu s cukrem
za účelem získání jejich názoru na předmětné spojení.
Vyjádření Úřadu: Jak vyplývá ze spisu, Úřad v rámci posouzení
předmětného spojení soutěžitelů obdržel připomínky a námitky od Svazu pěstitelů
cukrovky Moravy a Slezska, Agrární komory České republiky, Svazu pěstitelů
cukrovky Čech, Cukrovaru Vrbatky, Cukrovaru a
rafinerie cukru Dobrovice TTD, ČSAD Praha Vršovice
jako vlastníka zařízení na výrobu
cukru, Cukrovaru Vrdy, General
Bottlers ČR s.r.o. (odběratel), COOP Centrum
(odběratel), Plus Diskont s.r.o. (odběratel) a dalších subjektů, přičemž
zástupce některých z těchto subjektů Úřad poté předvolal k podání
svědecké výpovědi. Proto shora uvedená námitka nemá věcnou oporu, neboť
navrhované úkony byly Úřadem provedeny.
§
Účastníci řízení navrhli předvolat jako svědky pana
Jeana-Louise Barjola, generálního ředitele evropského
sdružení výrobců cukru, zástupce Ministerstva zemědělství, zástupce
Ministerstva financí, Dr. Pojera, ředitele
cukrovarnického spolku, pana Ing. Formánka a další pěstitele cukrovky a
dodavatele Moravskoslezských cukrovarů a společnosti Eastern
Sugar.
Vyjádření Úřadu: Úřad měl v rámci posouzení předmětného spojení
k dispozici aktuálně platné a účinné relevantní právní předpisy upravující
problematiku výroby a distribuce cukru v zemích EU. Úřad v šetření
dále využil veřejně dostupné informace, které jsou publikovány účastníky
řízení, včetně subjektů patřících do skupin spojujících se soutěžitelů,
např. na oficiálních
internetových stránkách účastníků řízení. Proto Úřad neshledal nezbytně
nutným pro účely posouzení předmětného spojení, s ohledem na zásadu
efektivnosti a hospodárnosti vedení správního řízení, předvolat k podání
svědecké výpovědi pana Jean-Louise Barjola, neboť
předvolání tohoto svědka ze zahraničí by správní řízení neúměrně časově zatížilo,
přičemž informace tímto úkonem získané by nepředstavovaly s ohledem na výše uvedené podstatný přínos pro
celkové posouzení věci.
K návrhu zástupce účastníků řízení předvolat jako svědky zástupce
Ministerstva financí a Ministerstva zemědělství Úřad uvádí, že v rámci
posouzení spojení měl k dispozici relevantní právní předpisy upravující
problematiku cukerního pořádku v ČR, včetně
prováděcích vyhlášek a nařízení vydaných těmito ministerstvy, Situační a
výhledovou zprávu ohledně cukrovky a
cukru Ministerstva zemědělství (příloha č. 9. spisu), dokument zpracovaný
Evropskou komisí „ Rozšíření a zemědělství: Strategie integrace pro nové
členské země EU“ (příloha č. 8. spisu). Předvolání navrhovaných svědků proto
Úřad neshledal jako nezbytně nutné pro účely posouzení předmětného spojení ve
smyslu ustanovení § 3 odst. 3 a 4 správního řádu.
K návrhu zástupce účastníků řízení předvolat jako svědka pana Dr. Pojera Úřad konstatuje, že předvolání této osoby by rovněž
nepřispělo k celkovému posouzení věci, neboť Úřad již Cukrovarnický
spolek, jehož je pan Dr. Pojer ředitelem, oslovil
(str. 78 a 131 spisu). V průběhu šetření však bylo zjištěno, že
společnosti Agrana a Eastern
Sugar jsou významnými členy tohoto spolku, proto
názor spolku na posuzované spojení nemůže být zcela nezávislý od postoje
společností, které jsou kontrolovány spojujícími se soutěžiteli. Úřad i přesto
Cukrovarnický spolek oslovil a vyžádal si takové informace, které jím mohly být
Úřadu poskytnuty při zachování objektivity a nepodjatosti.
K návrhu zástupce účastníků řízení předvolat jako svědky pana Ing.
Formánka a další pěstitele cukrovky a dodavatele Moravskoslezských cukrovarů a Eastern Sugar Úřad uvádí, že
v rámci správního řízení S 57/01 vyzval k vyjádření
k předmětnému spojení soutěžitelů významné profesní a další organizace, a
to Zemědělský svaz České republiky, Agrární komoru České republiky, Svaz
pěstitelů cukrovky Moravy a Slezska, Svaz pěstitelů cukrovky Čech, Státní
zemědělský intervenční fond, zastupujících pěstitele cukrovky a jejich zájmy
v ČR, přičemž např. Svaz pěstitelů cukrovky Čech zastupuje cca 80%
pěstitelů cukrovky v Čechách. S ohledem na zásadu hospodárnosti a
rychlosti řízení ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 a 4 správního řádu Úřad
konstatuje, že tento postup je efektivnější a hospodárnější, než oslovení
jednotlivých pěstitelů, kteří se právě za účelem prosazování společných zájmů
sdružují do profesních organizací. K návrhu účastníků řízení vyslechnout
jako svědky pěstitele napojené na cukrovary, které jsou kontrolovány spojujícími
se subjekty, Úřad uvádí, že obdobně jako v otázce stanoviska Českého
cukrovarnického spolku názor těchto osob
na posuzované spojení nemůže být zcela nezávislý od postoje společností,
kterým tyto osoby dodávají.
K této námitce zástupce účastníků řízení Úřad dále konstatuje, že
účelem předvolání osob za účelem podání svědecké výpovědi je skutečnost, že
existuje předpoklad, že takové osoby mohou svými informacemi přispět
k úplnému, skutečnému a spolehlivému zjištění stavu věci, přičemž se má za
to, že těmito osobami jsou především ti, kteří Úřad sami kontaktovali za účelem
poskytnutí vyjádření ve věci předmětu správního řízení.
§
Účastníci řízení navrhli, aby si Úřad vyžádal
informace o stávajícím poměru kvót a skladovacích kapacit ostatních soutěžitelů
v ČR a v EU, aby bylo možné určit obvyklý poměr mezi nimi.
Vyjádření Úřadu: V rámci posouzení předmětného spojení Úřad
zjišťoval, zda spojující se subjekty disponují významnou kapacitou objemu
skladování cukrovky v ČR, popřípadě i v dalších zemích. Tato
skutečnost je významná s ohledem na podíly na trhu v ČR, které
spojující se soutěžitelé prostřednictvím jimi kontrolovaných společností
v ČR drží. Proto není pro účely tohoto řízení nezbytné zjišťovat kapacity
objemu skladování cukrovky v ČR jiných subjektů na tomto trhu, protože
tyto subjekty jednak nemají tak výrazné podíly na trhu a jednak nejsou
propojení na významné dovozce cukru jako je tomu v případě společnosti
Südzucker, největšího vývozce cukru v rámci EU. Proto otázka možnosti uskladňování
cukrovky jinými soutěžiteli není v tomto případě významná ve vztahu
k posuzovanému spojení.
§
Správní řád ani zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
nevymezují pojem „svědek“. Právní teorie se shoduje na vymezení svědka jako
osoby, která není účastníkem řízení ani orgánem, před kterým řízení probíhá, a
která nabyla bezprostřední vědomosti o některých skutečnostech důležitých pro
předmětné řízení a je schopna příslušnému orgánu podat svědeckou výpověď o
takových skutečnostech.
Postavení
svědka je založeno na jeho osobním vnímání významných skutečností, proto jej
nelze nahradit jinou osobou jako v případě znalce, který může být nahrazen
jiným znalcem. Je třeba rozlišovat mezi svědkem a znalcem, zatímco svědek
podává svědeckou výpověď výhradně o skutečnostech, které sám vnímal, znalci
mohou být kladeny dotazy vztahující se k faktům a rovněž k jeho
názoru na předmět řízení.
Účastníci
řízení uvedli prostřednictvím svého zástupce ke způsobu provedení výslechů
svědků, jejich objektivity, kvalifikovanosti a podjatosti některých z nich řadu
námitek a vyjádření, dle kterých byl způsob provedení některých výslechů
v rozporu s výše uvedenými zásadami, a účastníci řízení proto
požadují, aby svědecké výpovědi bylo posuzovány s ohledem na tyto námitky
a vyjádření.
Vyjádření Úřadu: Pro účely řízení dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně
hospodářské soutěže se aplikuje speciální úprava, dle které může Úřad jako
svědky předvolat osoby, jejichž informace mohou dle § 21 odst. 7 zákona přispět
k úplnému, skutečnému, a spolehlivému zjištění stavu věci. Informacemi se
rozumí veškerá sdělení týkající se předmětu řízení, ke kterým je samozřejmě nutné
přihlížet dle míry objektivity a kvalifikovanosti takových sdělení. Ve smyslu
tohoto ustanovení Úřad jako svědky předvolal osoby, které Úřadu sdělily písemně
své námitky a stanoviska na základě výzvy zveřejněné v Obchodním
věstníku č. 30/01 dne 25. 07.
2001.
Úřad konstatuje, že k námitkám účastníků řízení týkajícím se
kvalifikovanosti, objektivity výpovědí a podjatosti některých předvolaných
svědků dle míry oprávněnosti těchto námitek v jednotlivých konkrétních
případech přihlédl. Dále Úřad uvádí, že pro účely šetření ve věci posouzení
spojení soutěžitelů nelze učinit výběr svědků tak, aby bylo možné předem zaručit
jejich dostatečnou kvalifikovanost, nepodjatost a relevanci jejich výpovědí
k předmětu řízení. Proto Úřad veškeré informace získané provedením
výslechu svědků vždy důsledně posuzuje tak, aby případné skutečnosti ve
výpovědích svědky uvedené splňovaly taková kritéria, aby tyto skutečnosti mohly
být součástí zjištěného skutkového stavu v projednávané věci. Pokud
informace uvedené v rámci podání svědecké výpovědi tato kritéria
nesplňují, Úřad k nim v rámci posouzení předmětného spojení
nepřihlíží.
K námitkám účastníků řízení uvedeným v tomto bodu Úřad dále
uvádí, že zástupce účastníků řízení se účastnil všech výslechů svědků, které
Úřad v rámci tohoto správního řízení nařídil, a byla mu ve všech případech
dána možnost ve smyslu § 33 odst. 1 a 2 správního řádu vyjádřit se ke způsobu
vedení výslechu svědků. Zástupce účastníků řízení tohoto práva ani
v jednom případě nevyužil, což stvrdil svým podpisem do protokolu o
výslechu svědka, proto nelze zcela jasně učinit závěr, čeho se námitky podané
v této věci Úřadu teprve následně domáhají.
Ve smyslu
ustanovení § 33 odst. 2 správního řádu Úřad umožnil, aby se účastník správního
řízení prostřednictvím svého zástupce vyjádřil před vydáním rozhodnutí
k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popřípadě navrhl jeho doplnění.
Zástupce účastníka správního řízení vznesl připomínky následujícího charakteru
:
§
Výhrady ke lhůtě stanovené účastníkům řízení
Úřadem, aby se dostavili za účelem vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí
a výsledkům šetření. Účastníci řízení požadovali stanovení takové lhůty, která
umožní přímou účast statutárních orgánů účastníků řízení, kteří mají svá sídla
v zahraničí.
Vyjádření Úřadu: S ohledem na zásady
efektivnosti a hospodárnosti vedení správního řízení ve smyslu ustanovení § 3
odst. 3 a 4 správního řádu a rovněž s ohledem na lhůty pro vydání rozhodnutí
stanovené zákonem není možné prodlužovat dobu vedeného správního řízení, aniž
by k tomu nebyly dány objektivně nezbytné důvody, přičemž argument
zástupce účastníka řízení uvedený do protokolu ze dne 11. dubna 2002, jež
spočíval v záměru umožnit účast statutárních orgánů ze zahraničí na
vyjádření se k podkladu pro rozhodnutí a ke způsobu jeho zjištění, nelze
takto vyhodnotit, neboť účastník řízení zplnomocnil písemnou plnou mocí ze dne 4. července 2001 (str. 5 – 6
spisu) k zastupování ve správním řízení S 57/01 JUDr. Gabrielu Cinkovou,
advokátku, a proto Úřad neshledal jako nezbytnou účast zahraničních
statutárních zástupců účastníka řízení.
§
Ze spisu nevyplývá, že by Úřad po podání účastníků
řízení ze dne 29. 3. 2002 doplněném dne 3. 4. 2002, podnikl jakékoliv kroky,
aby vyslechl svědky, popřípadě získal další důkazy navrhované účastníky, jako
např. výslech zástupce ministerstva zemědělství, výslech zástupce Intervenčního
fondu, výslech zástupce ministerstva financí, výslech dalších pěstitelů cukrové
řepy.
Vyjádření Úřadu: Tato námitka již byla zástupcem účastníka řízení sdělena
v doplnění podání a Úřad k ní zaujal příslušné stanovisko. Lze tedy
pouze opětovně konstatovat, že Úřad se v rámci vedení správního řízení
řídí zásadami uvedenými v ustanovení § 3 správního řádu, tzn. že Úřad musí
dodržovat zásady efektivnosti, hospodárnosti a rychlosti vedení správního
řízení a současně je povinen zjistit úplný, skutečný a spolehlivý stav věci.
Provedení uvedených návrhů výslechů svědků však s ohledem na tyto zásady a
s ohledem na skutečnost, že Úřad má k dispozici relevantní materiály
zpracované v návrhu označenými subjekty, popř. vyjádření organizací, které
převážnou většinu těchto osob (pěstitelů cukrové řepy) zastupují, Úřad
nepovažuje za účelné a hospodárné pro potřeby posouzení předmětného spojení
navrhované výslechy provést. K návrhu na výslech zástupce Státní
zemědělského intervenčního fondu lze dodat, že tento orgán byl Úřadem osloven a
ve svém vyjádření uvedl, že se není schopen na základě nedostatku informací
k předmětnému spojení soutěžitelů vyjádřit (str. 102 - 103 spisu).
§
Výběr svědků je neobjektivní a nevyvážený, Úřad
předvolal pouze subjekty, které se ve svých písemných stanoviscích vyjádřily
negativně ve věci povolení spojení. Výše uvedené výslechy svědků účastníci
řízení navrhují z důvodů dodržení zásady materiální pravdy dle § 3 odst.
4, § 32 odst. 1 a § 46 správního řádu.
Vyjádření Úřadu: Účelem šetření Úřadu bylo posoudit
a případně prokázat možnost negativních dopadů navrhovaného spojení na
příslušných relevantních trzích ve smyslu § 17 odst. 1 zákona, proto Úřad
učinil výběr svědků tak, aby z provedení jejich výslechu bylo možné očekávat
zjištění informací, které přispějí k řádnému posouzení předmětného
spojení. Úřad v rámci posouzení spojení provádí i analýzu pozitivních
účinků spojení na relevantní trhy, nicméně od osob, jež se k návrhu na
povolení spojení vyjádřily pozitivně, popřípadě se nevyjádřily vůbec, nelze
očekávat získání rozhodných informací, které by přispěly k posouzení věci
dle § 21 odst. 7 zákona. K veškerým stanoviskům týkajícím se navrhovaného
spojení, včetně pozitivních vyjádření, Úřad v rámci posouzení věci dle
míry jejich relevance, objektivity a kvalifikovanosti přihlédl.
§
Podstatná část šetření Úřadu a vyjádření oslovených
subjektů se netýkala předmětu řízení, nýbrž uzavření cukrovaru
v Modřanech.
Vyjádření Úřadu: Uzavření cukrovaru v Modřanech není předmětem
správního řízení S 57/01. Informace, které Úřad získal v rámci
provedení svědeckých výpovědí, a které se týkají výlučně uzavření cukrovaru
v Modřanech bez jakéhokoliv vztahu k předmětu řízení, nebyly Úřadem
vyhodnoceny jako důkazy, na jejichž základě Úřad vydává toho rozhodnutí. Tyto
informace Úřad obdržel, aniž by je sám vyžadoval, a to buď v rámci
vyjádření se třetích stran a svědků k jiným otázkám, jež byly Úřadem
položeny, nebo v rámci vysvětlení širších souvislostí jiných otázek
týkajících se předmětu řízení.
V této souvislosti
Úřad dále uvádí, že v rámci posouzení spojení ve smyslu § 17 odst. 1 zákona je Úřad povinen posoudit
zejména potřebu zachování a rozvoj účinné hospodářské soutěže, strukturu všech
spojením dotčených trhů, právní a jiné překážky vstupu dalších soutěžitelů na
spojením dotčené trhy, možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se
soutěžitelů, vývoj nabídky a poptávky na spojením dotčených trzích, potřeby a
zájmy spotřebitelů, atd.
§
Účastníci řízení nemají možnost se na místě
vyjádřit ke všem podkladům, vzhledem k rozsahu spisu majícím celkem 600
stran plus přílohy, proto si účastníci řízení vyhrazují právo vyjádřit se
k podkladům a obsahu spisu písemně a žádají Úřad, aby jim k tomu byla
poskytnuta lhůta nejméně 21 dnů, tak aby zástupce účastníků řízení mohl veškeré
podklady diskutovat s účastníky řízení.
Vyjádření Úřadu je součástí protokolu ze dne 11. dubna 2002 a zní: „S
ohledem na skutečnost,
že dle ustanovení § 23 správního řádu měl účastník možnost nahlížet do spisu po
celou dobu vedení výše uvedeného správního řízení zahájeného dne 11. července
2001, aniž by tohoto práva dosud využil, a s ohledem na skutečnost, že
Úřadu není vázán žádnou lhůtou taxativně stanovenou správním řádem či jiným
právním předpisem, Úřad stanovuje lhůtu pro vyjádření se účastníka řízení
k podkladu pro rozhodnutí, popř. pro doplnění návrhu do 18. dubna 2002.“
Zástupce účastníků
řízení dále uvedl, že dnešního dne, tzn. dne 11. dubna 2002, se koná jednání
dozorčí rady a představenstva společnosti Südzucker Aktiengesellschaft
Mannheim/Ochsenfuhrt. Na tomto jednání mají být mimo
jiné diskutovány návrhy
na doplnění bodu 8.3 až 8.5 dotazníku Úřadu k povolení spojení, tj.
také podmínky a podpůrná omezení, které účastníci řízení jsou připraveni Úřadu
pro účely tohoto správního řízení poskytnout. Účastníci řízení dále
prostřednictvím svého zástupce vyjádřili připravenost uzavřít dlouhodobé
smlouvy s pěstiteli cukrové řepy a opětovně vyjádřili připravenost
pokračovat v jednáních o interprofesní smlouvě.
Zástupce účastníků
řízení zopakoval, že v následujících dnech poskytnou Úřadu doplnění podání
ze dne 29. března 2002, které bude obsahovat písemné vyjádření ke svědeckým
výpovědím pana Ing. Reinbergra a Moťky,
informace o investicích do cukrovarů, které účastníci řízení provedli od svého
vstupu na trh, popř. v posledních letech, a dále informace o tom, jakým
způsobem byly zvýšeny výnosy cukrové řepy poté, co účastníci řízení vstoupili
na trh a svými podporami zemědělců umožnili lepší sklizeň cukrové řepy a přístup
k vědeckým poznatkům ze zahraničí.
Z informací
poskytnutých účastníky řízení a z dalších veřejně dostupných informací
vyplývá, že společnost Südzucker je
největším evropským výrobcem cukru a patří rovněž mezi největší světové výrobce
cukru. Jeho obchodní činnost zahrnuje výrobu a distribuci cukru, sladidel,
potravinových přísad, škrobů, melasy, speciálních cukrů, mražených potravin aj.
Společnost působí přímo či prostřednictvím svých dceřiných společností zejména v oblasti
jižního a východního Německa, Belgie, Rakouska, České republiky, Slovenska,
Maďarska, Polska a dalších zemí. K dceřiným společnostem patří mimo jiné
společnost RT působící v Belgii a rakouská společnost Agrana Zucker a Stärke AG, se sídlem ve Vídni (dále jen „Agrana“),
která se rovněž specializuje na výrobu a distribuci cukru, sladidel,
potravinových přísad a melasy, dále společnost Freiberger
Lebensmittel GmbH & Co.
KG působící v oblasti výroby, prodeje potravinových mražených výrobků.
Společnost Agrana
v České republice kontroluje společnost Moravskoslezské cukrovary, a.s.,
se sídlem Hrušovany n. Jevišovkou, Cukrovarská 657 (dále jen „Moravskoslezské
cukrovary“), která se zabývá zejména výrobou a distribucí cukru a dále
společnost Agrana Škrob s.r.o., se sídlem Hrušovany n. Jevišovkou, Cukrovarská
657 zabývající se dovozem a distribucí škrobu do ČR.
Společnost SLS patří mezi významné evropské
výrobce cukru. Působí zejména
ve výrobě a distribuci cukru, alkoholu a melasy. Společnost SLS působí
zejména v oblasti Francie, rovněž prostřednictvím společnosti Eastern
Sugar B.V., která má sídlo v Holandsku (dále jen „Eastern Sugar“), působí
v České republice, Slovensku a Maďarsku. Společnost Eastern
Sugar je společným podnikem společnosti Geparsuc,
která je 100% dceřinou společností SLS, a společnosti Tate & Lyle Holland BV, se sídlem v Holandsku (dále jen „Tate & Lyle“), přičemž oba akcionáři vlastní jednotlivě
50 % akcií Eastern Sugar.
Společnost Tate & Lyle
je dceřinou společností Tate & Lyle Investment Limited, se
sídlem ve Velké Britanii. Ve smyslu
společenské smlouvy, týkající se společnosti Eastern Sugar, uzavřené mezi akcionáři Geparsuc
a Tate & Lyle, mají oba
akcionáři stejné zastoupení v představenstvu, veškerá rozhodnutí představenstva
vyžadují jednomyslný souhlas členů představenstva a rovněž všechna usnesení
akcionářů na valné hromadě musí být jednomyslně schválena usnášeníschopnou
valnou hromadou a všemi akcionáři společnosti (příloha č. 4 spisu). Společnost
SLS má tedy prostřednictvím svého 50% podílu možnost nepřímo kontrolovat
společnost Eastern Sugar, jak Úřad uvedl ve svém dopise č.j. S
57/01-1226/01 ze dne 9.8. 2001.
Společnost Eastern Sugar má majetkové účasti ve společnostech působících v
České republice, tj. ve společnosti Eastern
Sugar ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., se sídlem Praha, Na žertvách 29/2247 (dále jen „Eastern Sugar ČR“). Společnost
Eastern Sugar ČR je právním nástupcem společností CUKRSPOL PRAHA-MODŘANY, a.s.
(dále jen „Cukrspol Praha-Modřany“), Hanácké cukrovary, a.s.(dále jen „Hanácké
cukrovary“) a VUC Praha, a.s. (dále jen „VUC Praha“), kdy společnosti Hanácké
cukrovary a VUC Praha zanikly a Cukrspol Praha-Modřany se přejmenovala na
Eastern Sugar ČR. Společnost Hanácké cukrovary rovněž kontrolovala Cukrovar
Kojetín, a.s. (dále jen „Cukrovar Kojetín“) jako majoritní akcionář. Eastern
Sugar ČR působí zejména v oblasti výroby cukru a cukerných produktů a
poradenské činnosti v oblasti zemědělských plodin. Společnost Eastern
Sugar ČR je dále akcionářem společnosti Cukrovar Vrbatky a.s., se sídlem
Vrbatky č.p. 65 (dále jen „Vrbatky“), kde má však Eastern Sugar ČR takový podíl
akcií a hlasovacích práv, který ji neumožňuje výkon kontroly ve společnosti Vrbatky.
Celkový celosvětový čistý obrat spojujících se soutěžitelů přesáhl v minulém účetním období částku 5 mld. Kč, proto předmětné spojení podléhá povolení Úřadu ve smyslu § 13 písm. a) zákona.
Při analýze dopadů ze spojení na hospodářskou soutěž v případě výše uvedeného spojení Úřad podpůrně použil právní názory z rozhodovací praxe Evropské komise a Soudního dvora ES.
Vrchní soud ve svém rozsudku č.j. 2A 6/96
konstatoval, že: „…ochrana hospodářské soutěže je specifická tím, že namnoze
nevystačí s terminologií vlastní, ale nezřídka si vypomáhá aplikací
institutů běžně užívaných v zemích s dlouholetou tradicí
protikartelového zákonodárství, a že úřadu nic nebrání, aby i tyto formy
zneužívání pojal do své rozhodovací praxe.“ Dále Vrchní soud v témž
rozsudku uvedl, že: „… zákon o ochraně hospodářské soutěže převzal základní
myšlenky Římské smlouvy, což je z hlediska harmonizace právních předpisů
naprostou nezbytností. Proto není pochybením žalovaného (pozn.: úřadu),
jestliže se snaží aplikovat zákon způsobem, který by byl slučitelný
s praxí Soudního dvora (nebo Komise)“.
Rozsudek Vrchního soudu 2A 6/96
byl následně potvrzen též nálezem Ústavního soudu ÚS 31/97 – 35 ze dne 29.
května 1997. Podle tohoto nálezu Ústavního soudu: “…nelze za protiústavní
považovat interpretaci tu, jež vychází ze soutěžních pravidel upravených
Smlouvou o založení Evropského společenství. Tato smlouva, stejně jako
Smlouva o Evropské
unii, vychází ze stejných hodnot a principů, na nichž je založen ústavní řád
České republiky“.
V této souvislosti je třeba rovněž
připomenout, že z ustanovení čl. 64 odst. 2 Evropské dohody zakládající
přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a
jejich členskými státy na straně druhé (publ. pod č. 7/1995 Sb.) vyplývá pro Českou republiku závazek posuzovat
praktiky, které mohou ovlivnit obchod mezi Českou republikou a Evropskými
společenstvími ve smyslu článku 64 odst. 1 Evropské dohody, na základě kritérií
vyplývajících z uplatňování pravidel článku 85 a 86 Smlouvy o Evropském
společenství (pozn.: ve znění Amsterodamské smlouvy čl. 81 a 82).
Z výše uvedených důvodů Úřad při posuzování
dopadu z koncentrace na trhu cukru po spojení soutěžitelů Südzucker a SLS
podpůrně používal právní názory nebo přístupy, aplikované EK nebo Soudním
dvorem ES v obdobných případech.
Z hlediska posuzovaného spojení rovněž Úřad
uvádí, že v rozsudku ve věci Suiker Unie/Commision Soudní dvůr ES potvrzuje s ohledem na
Společnou organizaci trhu s cukrem, že pravidla hospodářské soutěže
Společenství je možno aplikovat na obchod s cukrem a v souladu
s článkem 2 odst. 3 Nařízení o kontrole fúzí je třeba prohlásit fúze,
které vedou k vytvoření či posílení dominantního postavení výrazně
bránícího účinné soutěži na
společném trhu nebo některé jeho části, za neslučitelné se společným trhem
(příloha č. 6 str. 13-14 spisu).
Uvedené spojení bylo rovněž předmětem posouzení Evropské Komise č. COMP/M.2530 –
Südzucker/SLS. Komise prohlásila uvedené spojení za slučitelné se společným
trhem za podmínky dodržení uložených závazků, jejichž předmětem je prodej
účasti společnosti Südzucker v Belgii (cca 10 % objemu trhu v Belgii) a
poskytnutí určitého množství cukru v jižním Německu (cca 8 % tohoto objemu
trhu) nezávislé obchodní společnosti. Tyto přísliby slouží jako kompenzace
konstatovaného posílení dominantního postavení společnosti v jižním
Německu a Belgii. Komise mimo jiné uvedla, že uvedeným spojením by mohlo dojít
k významnému posílení postavení společnosti. Südzucker by byl významně
zastoupen celkem ve čtyřech členských zemích, které spolu hraničí. Na třech
geografických trzích ( jižní Německo, Rakousko a Belgie) měl již před spojením
dominantní postavení a ve Francii by se stal druhým největším dodavatelem.
Spojením by se posílilo dominantní postavení společnosti v jižním Německu
a v Belgii, a to vždy na trzích s průmyslovým cukrem. Zvláště závažná
je přitom oblast průmyslového cukru (80 % celkového prodeje cukru), kde
Südzucker měl v kampaňovém roce 1999/2000 na třech věcně relevantních
trzích dokonce 84 % objemu prodeje. Tak by byl Südzucker, schopen na rozdíl od
ostatních evropských výrobců vyvíjet činnost u velkých průmyslových výrobců
v oblastech přesahujících hranice země na základě „pan-evropského
obchodu“.
Úřad šetřil, zda navrhovaným spojením vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, a to takovým způsobem, že dojde k podstatnému narušení hospodářské soutěže. V případě negativního zjištění je Úřad povinen ve lhůtě do 30 dnů od zahájení správního řízení vydat rozhodnutí, kterým předmětné spojení povolí. Za účelem zjištění, zda tato podmínka byla splněna, bylo třeba, aby Úřad vymezil relevantní trh, to znamená ohledně jakého zboží, na jakém území a v jakém časovém momentu dochází ke střetu nabídky a poptávky.
Za relevantní trh se obecně pokládá místo, kde se střetává nabídka s poptávkou zboží, které je schopno uspokojit určitou konkrétní potřebu spotřebitele. Výrobkový relevantní trh zahrnuje všechny výrobky nebo služby, které spotřebitel pokládá vzhledem k jejich vlastnostem, ceně a způsobu použití za shodné nebo zaměnitelné. Geografický trh zahrnuje území, kde jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně homogenní a které může být odlišeno od ostatních území zejména tím, že podmínky hospodářské soutěže na těchto jiných územích jsou zřetelně odlišné. Časové vymezení trhu vyjadřuje četnost (pravidelnost a opakovatelnost) střetu nabídky a poptávky a odlišuje ji od střetu nabídky a poptávky, k níž dochází nahodile, popř. jen ojediněle. Z časového hlediska je při posuzování trhu brán v úvahu minulý a očekávaný vývoj pravidelných, případně relativně trvale se opakujících dodávek na trh.
§
vymezení relevantního trhu z hlediska věcného
Spojující se soutěžitelé působí v České republice v oblasti
výroby a distribuce cukru, kterou je možno rozdělit na dva věcně relevantní
trhy, tj. na trh průmyslového cukru a na trh cukru pro domácnost.
Přičemž průmyslovým cukrem se rozumí bílý rafinovaný cukr vyráběný
z cukrové řepy, který se prodává jako volně ložený nebo ve velkých
baleních (v pytlích po více jak
5 kg). Odběratelé jsou především další zpracovatelé, tj. výrobci
potravin a nápojů, kteří jej používají
k dalšímu zpracování.
Cukr pro domácnost , tzv. maloobchodní cukr, je bílí rafinovaný cukr
vyráběný z cukrové řepy, který se prodává v malých množstvích (balení
do 5 kg) pro spotřebitelé v domácnostech či v gastronomii.
Distribuuje se přes velkoobchodní a maloobchodní síť.
Tyto předmětné trhy byly vymezeny i přes určité společné rysy spočívající
v tom, že se jedná o stejný produkt a celkové zásobování trhu je upraveno
licenční a dotační politikou státu a stanovením produkčních kvót cukru pro
kvótové roky dle nařízení vlády č. 114/2001 Sb. Avšak rozdíly v balení, distribuci a profilech zákazníků vedou k odlišné
struktuře a výši cen a jsou rozhodujícím kriteriem pro takovéto vymezení trhů.
Toto odpovídá i praxi, již se Evropská komise řídí při svém rozhodování ( rozh.
No IV/F-3/M.34.621 – Irish Sugar
aj.)
Cukr vyráběný
z cukrové řepy mohou odběratele cukru substituovat pouze ve velmi omezené
míře. Průmysloví zpracovatelé mohou zaměnit určitou část produktů
z cukrové řepy, k tomu je třeba
mít skladovou základnu diametrálně odlišnou od základny určené pro skladování cukru, a proto tuto možnost mají
jen velcí průmysloví zpracovatelé a nikoli drobní spotřebitelé. Skladovatelnost
substituentů je možná za podstatně přísnějších podmínek než u cukru a za
podstatně kratších lhůt. Při skladování substituentů je potřeba dodržet přísné
hygienické a technické podmínky, např. teplotu, aby nedošlo k totálnímu
znehodnocení, což u cukru, i dlouhodobě
skladovaného, není nezbytné, a proto segment substituentů cukru nemůže výrazně
konkurovat cukru krystalickému. Při skladování substituentů cukru může dojít k mikrobiologické
infekci, která celou dávku znehodnotí (str. 325 - 326 spisu).
Za
substituenty cukru lze považovat různé speciální cukry, jako jsou tekuté cukry,
škrobové a glukózové sirupy vyráběné z brambor a kukuřice a jiné
substituenty a náhražky, které však s ohledem na výše uvedené nemohou
nahradit v plné míře cukr vyráběný z cukrové řepy především
z hlediska jeho použití, trvanlivosti, skladovatelnosti a také
manipulovatelnosti. Tento závěr byl učiněn i v zahraniční praxi ( viz No
IV/30.178 Napier Brown-British Sugar). Tyto druhy
speciálních cukrů se využívají výhradně u zpracovatelů cukru v rámci
potravinářského průmyslu, konzervárenství aj.
Vzhledem k výše uvedenému vymezil Úřad výrobkové relevantní trhy následovně:
1.
trh průmyslového cukru pro další zpracování (dále
jen „trh průmyslového cukru“) a
2.
trh cukru pro přímou spotřebu (dále jen „trh cukru pro domácnost“)
§
Vymezení
relevantního trhu z hlediska geografického
Jak již bylo uvedeno, relevantní trh z hlediska geografického
zahrnuje území, na kterém se realizuje vztah
nabídky a poptávky po zboží za dostatečně homogenních podmínek, jimiž se
odlišuje od ostatních území, na kterých nabídka a poptávka probíhá za podmínek zřetelně odlišných.
V průběhu šetření bylo zjištěno, že distribuce cukru se provádí mezi
jednotlivými obchodními partnery v rámci cele ČR a za obdobných
homogenních podmínek pro zákazníky a víceméně stejné cenové úrovně
spotřebitelských cen.
Vzhledem k výše uvedenému je relevantní geografický trh vymezen:
-
územím České republiky.
§
Vymezení
relevantního trhu z hlediska časového
Vymezení
trhu z hlediska časového vyjadřuje četnost (pravidelnost a opakovanost)
střetu nabídky a poptávky a odlišuje jej od střetu nabídky a poptávky,
k níž dochází nahodile, popř. jen ojediněle. V daném případě se jedná
o trhy trvalé, charakterizované pravidelnými dodávkami po celý kalendářní rok,
nepodléhající významným výkyvům. Z uvedeného důvodu byly relevantní trhy
z hlediska časového vymezeny jako trhy
trvalé. Pro posuzování spojení byl sledován poslední finanční rok, tedy rok
1999,2000 a rovněž rok marketingový 1999/2000 a 2000/2001, který je používán
pro komoditu cukrovka-cukr (od 1.10.-30.9. daného kalendářního roku)
§
Organizace
trhu s cukrem v České republice
Trh s cukrem v České republice je trhem komoditním, kde stát v rámci podpory a zabezpečení výroby cukru a pěstování cukrovky používá regulační a ochranná opatření pro stabilizaci trhu cukru v ČR. Jedná se zejména o :
§
ochranná opatření na dovoz
V
platnosti zůstává nařízení vlády ze
dne 15. 9. 1999 č. 212/1999 Sb., kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz cukru formou čtvrtletních celních
dovozních kvót, teritoriálně rozdělených na dovoz z EU, Polska a ostatních
zemí. Po vyčerpání dovozních kvót v daném čtvrtletí se zvyšuje celní sazba
o 80 %, avšak minimálně na cenu cukru 14 Kč /kg. Celní dovozní kvóty jsou
každým rokem liberalizovány o 10 %, tj. celkový objem dovozních kvót je
zvyšován každoročně o 10 %. Ochranné opatření na dovoz cukru formou
čtvrtletních celních dovozních kvót mají platnost do 11. 3. 2003.
Čtvrtletní dovozní kvóty
byly v průběhu prvního pololetí roku 2001 již téměř vyčerpány. Po předpokládaném vstupu ČR do EU převezme ČR i systém „Společné
organizace trhu s cukrem v EU“. Vzhledem k tomu, že vstup ČR do EU
přichází v úvahu nejdříve až v roce 2004, nebyl by cukerní trh v ČR po prvním
čtvrtletí roku 2003, vzhledem k platnosti ochranných opatření na dovoz cukru, chráněn před nadměrnými dovozy cukru,
jak vyplývá ze Situační a výhledové zprávy Ministerstva zemědělství (dále jen
„Zprávy MZe“), viz příloha č. 9 spisu.
Jak dále uvádí Zpráva MZe, v souvislosti
se zvýšenými dovozy speciálních cukrů zejména izoglukózy
a glukozových sirupů do ČR ve druhém pololetí roku
2000, a to především zvýšenými dovozy speciálních cukru z Polska, Slovenska a
Maďarska vstoupilo s účinností od
10. ledna 2001 v platnost nařízení vlády
č. 19/2001 Sb., kterým se stanovilo prozatímní
ochranné opatření na dovoz některých výrobků do ČR. Nařízení vlády č. 19/2001 Sb. bylo zrušeno a
nahrazeno s účinností od 27.7. 2001 nařízením
vlády č. 263/2001 Sb.,
kterým se stanovilo ochranné opatření
na dovoz některých výrobků do ČR. V rámci tohoto nařízení byl rovněž řešen
i dovoz izoglukózy ze Slovenska.
Podle
nařízení vlády č. 264/2001 Sb.,
zůstávají i v roce 2001 v platnosti čtvrtletně členěná množstevní omezení na
dovoz cukru ze SR ve formě neautomatických dovozních licencí ve stejném rozsahu
jako v roce 2000.
Podle
údajů ze Zprávy Mze se začaly od února 2001 výrazně zvyšovat dovozy kakaového
prášku s vysokým obsahem cukru, kde tento kakaový prášek může obsahovat až
99 % cukru a 1 % kakaa. Tyto dovozy měly negativní vliv na využití cukru
z tuzemských cukrovarů a odběratelé tím dováželi cukr mimo stávající dovozní
kvóty. Tyto dovozy se zejména zvýšily po přijetí ochranných opatření na dovoz izoglukózy a glukozových sirupů a
jiných speciálních cukru podle nařízení vlády č. 19/2001 Sb. a posléze nařízení vlády č. 263/2001 Sb. Dnem 30.11.2001 nabylo účinnosti
nařízení vlády č. 421/2001 Sb.,
kterým se stanoví prozatímní ochranné opatření na dovoz kakaového prášku
obsahujícího 80 % hmotnostních podílů nebo více sacharózy nebo isoglukózy do
ČR. Po přijetí tohoto opatření došlo k výraznému poklesu dovozu kakaového
prášku s obsahem cukru.
Trh
s cukrem v ČR byl rovněž ohrožen zvýšenými dovozy v rámci režimu aktivního
zušlechťovacího styku. S účinností od 28. února 2002 vstoupila v platnost
vyhláška Ministerstva financí č.
87/2002, o omezení aktivního zušlechťovacího styku
v podmíněném systému u vybraných druhů zboží.
§
vývozní a bilaterální koncese
Dne
1.7. 2001 nabylo účinnost nařízení vlády č.
217/2001 Sb., kterým se stanovily preferenční celní sazby pro dovoz
některých zemědělských a potravinářských výrobků, pocházejících ze zemí EU. Na
zboží dovážené z EU uvedené v příloze tohoto nařízení, se uplatňuje clo podle
preferenčních celních sazeb a v rámci celních kvót, stanovených pro období od 1.7. 2001 do
31.12. 2001 a od 1.1. 2002 do 30.6. 2002. Platnost tohoto nařízení končí 30.6.
2002. Preferenční celní sazby a kvóty byly stanoveny bilaterálně.
§
licenční politika
Nadále
zůstávají v platnosti úprava licenčního režimu podle zákona č. 62/2000
Sb., o některých opatřeních
při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů
a nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanovily výrobky, jež mohou být
dováženy do ČR nebo vyváženy z ČR jen na základě licence podle zákona č.
62/2000 Sb.
Licenčnímu
řízení při vývozu od 1.7. 2000 již nepodléhá třtinový,řepný cukr a chemicky
čistá sacharóza.
§
dotační politika
Ministerstvo
zemědělství ČR (dále jen „MZe“) na základ podpůrných
programů podle § 2, odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, vydalo
„Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finančních podpor formou
dotací Ministerstvem zemědělství ČR pro rok 2001“. Komodity cukrovka - cukr se
nepřímo dotýká dotační titul, umožňující zpracování cukrovky za účelem výroby
bioetanolu.
§
stanovení minimální ceny cukru a cukrovky v roce
2001/2002
Výměrem Ministerstva financí (dále jen „MF“) č. 04/2001 ze dne 26. března
2001 byly zrušeny minimální ceny cukru a cukrovky a maximální cena cukru v
marketingovém roce 2000/01 .
Výměrem
MF č. 06/2001 ze dne 27. června 2001
byla stanovena minimální cena volně
loženého cukru bílého krystal 16,50 Kč /kg. Tato minimální cena platí pro
období od 1. září 2001 do 3. srpna
2002 a vztahuje se pouze na množství odpovídající tuzemskému podílu kvót
jednotlivých producentů cukru.
Výměrem
MF č. 06/2001 ze dne 27. června 2001
byla stanovena minimální cena cukrové
řepy při základní cukernatosti 16 % ve
výši 978 Kč /t čisté hmotnosti. Minimální cena se vztahuje na cukrovou řepu
ze sklizně roku 2001 vypěstovanou na území ČR pro stanovené produkční kvóty
cukru.
Dne
30. března 2000 nabylo účinnosti Nařízení vlády č. 114/2001 Sb. (dále jen NV
č. 114), o stanovení produkčních
kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005. Toto nařízení vlády
vychází z rámce zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním
fondu.
NV č. 114 obsahuje ustanovení o minimální ceně cukrovky a cukru, která bude stanovena podle zákona o cenách a každoročně vyhlašovány výměrem ministerstva financí 60 dní před zahájením kvótového roku vztahující se k množství cukru odpovídajícímu tuzemskému podílu kvót jednotl