O d ů v o d n ě n í :

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 11. července 2001 návrh na zahájení řízení ve věci povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (dále jen „zákon“), který podaly společnost Südzucker Aktiengesellschaft Mannheim/Ochsenfurt, se sídlem Mannheim, Maximilianstrasse 10, SRN (dále jen „Südzucker“), a společnost Raffinerie Tirlemontoise S.A., se sídlem 182 avenue de Tervuren, Brusel, Belgie (dále jen „RT“).

Dne 9. května 2002 vydal Úřad rozhodnutí č.j. S 57/01-1746/02, kterým předmětné spojení soutěžitelů nepovolil.

Ve stanovené lhůtě 15 dnů účastníci řízení proti tomuto rozhodnutí podali rozklad. Dne 20. prosince 2002 vydal předseda Úřadu rozhodnutí o rozkladu č.j. R 30/2002, R 31/2002, kterým zrušil rozhodnutí Úřadu č.j. S 57/01-1746/02 a vrátil věc správnímu orgánu, který jej vydal, k novému projednání a rozhodnutí. Rozhodnutí předsedy Úřadu nabylo právní moci dne 7. ledna 2003.

Podle rozhodnutí předsedy Úřadu bylo důvodem pro zrušení prvoinstančního rozhodnutí zejména neprovedení účastníky řízení navržených důkazů, respektive neodůvodnění jejich neprovedení, zkrácení práva účastníků řízení na seznámení se s podklady rozhodnutí v jejich úplné podobě, z výjimkou údajů skutečně tvořících předmět obchodního tajemství osob od účastníků řízení odlišných, a nedostatečné vypořádání se s účastníky řízení navrženými závazky ve smyslu ustanovení § 17 odst. 3 zákona.

Z podkladů a listin, které jsou součástí návrhu na zahájení řízení vyplývá, že ke spojení soutěžitelů má dojít na základě nabytí kontroly ze strany společnosti Südzucker nad společností Saint Louise Sucre S.A., se sídlem Paříž, Francie (dále jen „SLS“), a to nákupem akcií společnosti Financiere Franklin Roosevelt, se sídlem 23-25 avenue Franklin-D.-Roosevelt, Paříž, Francie (dále jen „FFR“), která drží 100 % akcií společnosti SLS, na základě smluv o koupi akcií uzavřených mezi společnostmi Inveparco S.A., se sídlem 1 rue de Namur, L-2211 Lucemburk, Lucembursko, a Société Civile Franklin, se sídlem 23-25 avenue Franklin-D.-Roosevelt, Paříž, Francie (dále jen „SCF), a dále společností Worms & Cie, se sídlem 25 avenue Franklin-D.-Roosevelt, Paříž, Francie (dále jen „Worms), na straně jedné jako prodávajícími, a společností RT, na straně druhé jako kupujícím, přičemž společnost RT je kontrolována společností Südzucker.

Skutečnost, že Úřad obdržel návrh na povolení spojení soutěžitelů, byla zveřejněna v Obchodním věstníku č. 30/01 ze dne 25. července 2001 současně se zveřejněním výzvy k podání případných námitek proti předmětnému spojení soutěžitelů. Ve stanovené lhůtě 5 dnů Úřad žádnou připomínku k uvedenému spojení soutěžitelů neobdržel. Úřad, ve snaze využít všechny dostupné způsoby k získání potřebných informací k objektivizaci stavu na předmětném trhu s cukrem, vyzval dále některé subjekty, především soutěžitele na trhu s cukrem, odběratele a zpracovatele cukru, relevantní profesní komory a sdružení aj., k poskytnutí stanovisek k předmětnému spojení. Kromě několika pozitivních či neutrálních stanovisek oslovení soutěžitelé často poukazovali na to, že navrhovaným spojením soutěžitelů může dojít k získání dominantního postavení spojujících se soutěžitelů, které bude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže s dopady na trh s cukrem a související oblasti (výroba potravin, pěstování cukrovky aj.).

V rámci nového projednání Úřad dále oslovil se žádostí o poskytnutí relevantních informací ministerstvo zemědělství (MZe), Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), Generální ředitelství cel (GŘ Cel), Českomoravský cukrovarnický spolek (ČMCS) a tuzemské výrobce cukru nesdružené v ČMCS. MZe na žádost Úřadu zaslalo informace týkající se platných legislativních regulačních opatření v oblasti organizace trhu s cukrem v ČR a EU, včetně informací o plánovaných opatřeních (znovuzavedení kvótového systému a cenové regulace). SZIF byl požádán o zaslání informací týkajících se změn v oblasti regulace trhu s cukrem v souvislosti s nálezem Ústavního soudu č. 499/2002 Sb. Ze strany GŘ Cel byly zaslány údaje o dovozech cukru a substituentů do ČR. ČMCS bylo požádáno o zaslání údajů, týkajících se dodávek výrobců cukru na trh v České republice. Nezávislí výrobci doplnili relevantní údaje o svých dodávkách cukru na trh v České republice.

V průběhu správního řízení Úřad rovněž rozhodoval o návrhu na přiznání postavení účastníka řízení podle ustanovení § 21 odst. 2 zákona, podaném Svazem pěstitelů cukrovky Čech, se sídlem v Semčicích, Semčice (dále jen „Svaz“). Po posouzení věci Úřad konstatoval, že v daném případě nebyly splněny podmínky aplikace ustanovení § 21 odst. 1 věta druhá zákona, a uvedenému subjektu svým rozhodnutím postavení účastníka řízení nepřiznal.

Při posuzování spojení soutěžitelů Úřad vycházel zejména z návrhu na povolení spojení, dotazníku k povolení spojení, smlouvy zakládající spojení soutěžitelů, výpisů z obchodního rejstříku a informací o spojovaných společnostech, z výpovědí svědků, vyjádření účastníků řízení, Situační a výhledové zprávy Ministerstva zemědělství České republiky - Cukrovka, cukr, z prosince 2002 (dále též „Zpráva MZe“), informací získaných od oslovených subjektů a státních orgánů, zkušeností získaných v rámci vlastní rozhodovací činnosti a dalších informací o spojujících se soutěžitelích. Úřad podpůrně přihlédl k judikatuře Evropské komise, Soudu první instance a Evropského soudního dvora, což je postup, jehož správnost potvrdil svým rozsudkem Vrchní soud (2A 6/96) a následně svým nálezem Ústavní soud (ÚS 31/97 – 35).

1. Notifikační podmínky

Ke spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 zákona dochází mezi dvěma nebo více na trhu dříve samostatně působícími soutěžiteli. Podle § 12 odst. 3 písm. a) se za spojení podle zákona rovněž považuje, jestliže jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují již alespoň jeden podnik, anebo jestliže jeden nebo více podnikatelů získá možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiný podnik nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů.

Zástupce účastníků řízení vznesl v průběhu řízení námitku, že společnost SLS neovládá v ČR žádné společnosti, a že SLS se prostřednictvím své dceřinné společnosti Societé Génerale de Participation Sucreries S.A. (dále jen „Geparsuc“) podílí 50 % na společných podnicích Eastern Sugar C.V. a na Eastern Sugar B.V. Zbývajících 50 % ovládá společnost Tate & Lyle Investments Ltd., která není propojená s Geparsuc, ani se SLS. Ze zakladatelské smlouvy Eastern Sugar C.V. a z akcionářské smlouvy Eastern Sugar B.V. podle účastníků řízení vyplývá, že SLS, její dceřinná společnost Geparsuc, ani společnost Tate & Lyle Investments Ltd. nekontrolují tyto společnosti, neboť rozhodnutí určující soutěžní chování společností Eastern Sugar podléhají souhlasu Tate & Lyle Investments Ltd. a Geparsuc. Na základě smluv o koupi akcií Südzucker ani RT tak podle účastníků řízení nezískají možnost kontrolovat společnosti ovládané v ČR společnostmi Eastern Sugar. Proto tyto smlouvy podle jeho názoru nezakládají spojení soutěžitelů ve smyslu zákona.

Zákon rozumí pod pojmem kontroly možnost určovat nebo ovlivňovat soutěžní chování jiného soutěžitele, přičemž jde o zcela samostatný pojem „kontrola“, zcela nezávislý od pojmu „ovládání“ ve smyslu ustanovení § 66a odst. 3 obchodního zákoníku, v platném znění. Rozdíl je dovozován z nikoli obdobné konstrukce obsahu pojmu, kdy „kontroluje ten, kdo … určuje nebo ovlivňuje soutěžní chování jiného soutěžitele…“, aniž by zde platila fikce ovládání dle výše uvedeného ustanovení obchodního zákoníku, kdy „ovládá ten, kdo … fakticky nebo právně vykonává rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku jiné osoby“. „Kontrola“ a „ovládání“ se tedy mohou překrývat, avšak jejich překrytí není vždy pravidlem, a to nejen s ohledem na odlišný rozsah adresátů jednotlivých projevů kontroly či ovládání, neboť kontrola nemusí spočívat pouze v řízení nebo provozování podniku jiného soutěžitele, i když se jedná o soutěžitele – podnikatele.

Kontrolou je třeba ve smyslu zákona vždy rozumět kontrolu celkovou (absolutní) i kontrolu částečnou, společnou (relativní). Je nutné ji vymezit v každém konkrétním případě, přičemž nejčastěji se jedná o držení nadpoloviční většiny akcií či podílů soutěžitele. Pokud však určité subjekty disponují přesně polovičními podíly z celkového množství akciových podílů, jako je tomu v případě držení podílů ve společných podnicích Eastern Sugar C.V. a Eastern Sugar B.V. společnostmi SLS (prostřednictvím Geparsuc) a Tate & Lyle Investments Ltd., lze jednoznačně učinit závěr, že tyto subjekty disponují možností kontroly společné, neboť jakékoliv rozhodnutí či závazný úkon v kontrolované společnosti podléhá vždy souhlasu obou subjektů. Tato skutečnost jasně vyplývá z doplnění návrhu účastníků řízení ze dne 1. srpna 2001 (ve spise l. č. 14-19). Společnost SLS má tedy prostřednictvím svého 50% podílu možnost nepřímo kontrolovat společnost Eastern Sugar. Z uvedeného důvodu posuzovaná transakce představuje spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 zákona.

Zástupce účastníků řízení vznesl v průběhu řízení námitku, že Smlouvy o koupi akcií nejsou předmětem místní působnosti zákona. Vzhledem k tomu, že na základě posuzované transakce má společnost Südzucker získat prostřednictvím jí kontrolovaných společností možnost kontroly (společně s Tate & Lyle Investments Ltd.) ve společnostech Eastern Sugar C.V. a v Eastern Sugar B.V., jež kontrolují soutěžitele působící na trhu v ČR, je podmínka aplikace zákona dle § 1 odst. 3 zákona splněna.

Z hlediska aplikace pravidel kontroly spojování soutěžitelů na spojení v oblasti obchodu cukrem, odkazuje Úřad na rozsudek Evropského soudního dvora (ESD) ve věci Suiker Unie/Commision. ESD v tomto rozhodnutí potvrdil aplikovatelnost pravidel hospodářské soutěže Společenství na obchod s cukrem, přičemž v souladu s článkem 2 odst. 3 Nařízení o kontrole fúzí je třeba prohlásit spojení, která vedou k vytvoření či posílení dominantního postavení výrazně bránícího účinné soutěži na společném trhu nebo některé jeho části, za neslučitelné se společným trhem. Rovněž zákon nevylučuje ze své působnosti žádné oblasti hospodářské činnosti, a tedy ani výrobu a obchod cukrem.

Posuzované spojení bylo předmětem posouzení Evropské komise. Svým rozhodnutím M.2530 Südzucker/SLS Komise prohlásila uvedené spojení za slučitelné se společným trhem za podmínky dodržení přijatých závazků, jejichž předmětem je prodej účasti společnosti Südzucker v Belgii (cca 10 % objemu trhu v Belgii) a poskytnutí určitého množství cukru v jižním Německu (cca 8 % objemu trhu) nezávislé obchodní společnosti. Tyto přísliby mají sloužit jako kompenzace konstatovaného posílení dominantního postavení společnosti v jižním Německu a Belgii. Komise mimo jiné uvedla, že uvedeným spojením by mohlo dojít k významnému posílení dominantního postavení spojením vzniklého subjektu.

Úřad je správním orgánem, v jehož působnosti je rozhodování o povolení spojení soutěžitelů, která naplňují kritéria uvedená v zákoně č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. Pro rozhodování Úřadu o návrhu na povolení spojení je rozhodující výsledek provedené analýzy, zda spojením soutěžitelů vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu. Výsledek této analýzy může být rozdílný od obdobného posouzení ze strany jiného antimonopolního úřadu, a to vzhledem k uvedené potřebě zkoumat konkurenční prostředí na příslušných relevantních trzích, které se v důsledků rozdílů působností těchto orgánů zpravidla, alespoň pokud jde o jejich geografické vymezení, liší.

2. Charakteristika spojovaných subjektů

Südzucker je největším evropským výrobcem cukru a rovněž i jedním z největších světových výrobců cukru. Jeho obchodní činnost zahrnuje výrobu a distribuci cukru, sladidel, potravinových přísad, škrobů, melasy, speciálních cukrů, mražených potravin aj. Společnost působí přímo či prostřednictvím svých dceřiných společností zejména v oblasti jižního a východního Německa, Belgie, Rakouska, České republiky, Slovenska, Maďarska, Polska a dalších zemí. K dceřiným společnostem patří mimo jiné společnost RT působící v Belgii a rakouská společnost Agrana Zucker und Stärke AG, se sídlem ve Vídni (dále jen „Agrana“), která se rovněž specializuje na výrobu a distribuci cukru, sladidel, potravinových přísad a melasy, dále společnost Freiberger Lebensmittel GmbH & Co. KG působící v oblasti výroby a prodeje potravinových mražených výrobků.

Společnost Agrana v České republice kontroluje společnost Moravskoslezské cukrovary, a.s., se sídlem Hrušovany n. Jevišovkou, Cukrovarská 657 (dále jen „Moravskoslezské cukrovary“), která se zabývá zejména výrobou a distribucí cukru, a dále společnost Agrana Škrob s.r.o., se sídlem Hrušovany n. Jevišovkou, Cukrovarská 657, zabývající se dovozem a distribucí škrobu do ČR.

Společnost SLS patří mezi významné evropské výrobce cukru. Působí zejména v oblasti výroby a distribuce cukru, alkoholu a melasy. Společnost SLS působí především ve Francii, přičemž prostřednictvím společnosti Eastern Sugar B.V., která má sídlo v Holandsku (dále jen „Eastern Sugar“), působí v České republice, Slovensku a Maďarsku. Společnost Eastern Sugar je společným podnikem společnosti Geparsuc, která je 100% dceřinou společností SLS, a společnosti Tate & Lyle Holland BV, se sídlem v Holandsku (dále jen „Tate & Lyle“), přičemž oba akcionáři vlastní jednotlivě 50 % akcií Eastern Sugar. Společnost Tate & Lyle je dceřinou společností Tate & Lyle Investment Limited, se sídlem ve Velké Britanii. Ve smyslu společenské smlouvy společnosti Eastern Sugar, uzavřené mezi akcionáři Geparsuc a Tate & Lyle, mají oba akcionáři stejné zastoupení v představenstvu, veškerá rozhodnutí představenstva vyžadují jednomyslný souhlas členů představenstva a rovněž všechna usnesení akcionářů na valné hromadě musí být jednomyslně schválena usnášeníschopnou valnou hromadou a všemi akcionáři společnosti (příloha č. 4 spisu).

Společnost Eastern Sugar působí na území České republiky prostřednictvím společnosti Eastern Sugar ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., se sídlem Na Žertvách 29/2247, Praha 8 (dále jen „Eastern Sugar ČR“). Společnost Eastern Sugar ČR je právním nástupcem společností CUKRSPOL PRAHA-MODŘANY, a.s. (dále jen „Cukrspol Praha-Modřany“), Hanácké cukrovary, a.s. (dále jen „Hanácké cukrovary“), VUC Praha, a.s. (dále jen „VUC Praha“) a Cukrovar Kojetín, a.s. (dále jen „Cukrovar Kojetín“), kdy společnost Cukrspol Praha-Modřany se přejmenovala na společnost Eastern Sugar ČR a společnosti Hanácké cukrovary, VUC Praha a Cukrovar Kojetín byly zrušeny bez likvidace s přechodem jmění na Eastern Sugar ČR. Eastern Sugar ČR působí zejména v oblasti výroby cukru a cukerných produktů a poradenské činnosti v oblasti zemědělských plodin. Společnost Eastern Sugar ČR je dále akcionářem společnosti Cukrovar Vrbátky a.s., se sídlem Vrbátky č.p. 65 (dále jen „Vrbátky“), nicméně šetření provedená Úřadem neprokázala, že by společnost Eastern Sugar ČR disponovala takovým podílem akcií a hlasovacích práv, který by jí umožňoval výkon kontroly ve společnosti Vrbátky.

3. Relevantní trh

Za účelem zjištění, zda navrhovaným spojením vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vymezil relevantní trh.

Relevantním trhem je v souladu s § 2 odst. 2 zákona trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

3.1. Vymezení relevantního trhu z hlediska výrobkového

Spojující se soutěžitelé působí v České republice v oblasti výroby a distribuce cukru, kterou je možno rozdělit dále úžeji na dva věcně relevantní trhy, tj. na trh průmyslového cukru a na trh cukru pro domácnost.

Průmyslovým cukrem se rozumí bílý rafinovaný cukr vyráběný z cukrové řepy, který se prodává jako volně ložený nebo ve velkých baleních (v pytlích po více než 5 kg). Odběratelé jsou především další zpracovatelé, tj. výrobci potravin a nápojů, kteří jej používají k dalšímu zpracování.

Cukr pro domácnost, tzv. maloobchodní cukr, je bílý rafinovaný cukr vyráběný z cukrové řepy, který se prodává v malých množstvích (balení do 5 kg) pro spotřebitele v domácnostech či v gastronomii. Distribuuje se přes velkoobchodní a maloobchodní síť.

Tyto předmětné relevantní trhy byly vymezeny i přes určité společné rysy spočívající v tom, že se jedná o stejný produkt a že celkové zásobování trhu je upraveno licenční a dotační politikou státu a stanovením regulačních opatření, jako je minimální cena cukru a cukrové řepy, produkční kvóty cukru aj. Rozdíly v balení, distribuci a profilech zákazníků však vedou k odlišné struktuře a výši cen a jsou rozhodujícím kriteriem pro takové vymezení trhů. To odpovídá i praxi, jíž se Evropská komise řídí při svém rozhodování (viz např. rozhodnutí IV/F-3/M.34.621 Irish Sugar)

Cukr vyráběný z cukrové řepy mohou jeho odběratelé substituovat pouze ve velmi omezené míře. Průmysloví zpracovatelé mohou zaměnit určitou část produktů z cukrové řepy, k tomu je však třeba mít skladovou základnu diametrálně odlišnou od základny určené pro skladování cukru, a proto tuto možnost mají jen velcí průmysloví zpracovatelé a nikoli drobní zpracovatelé. Skladovatelnost substituentů cukru je možná za podstatně přísnějších podmínek než u cukru a za podstatně kratších lhůt. Při skladování substituentů je potřeba dodržet přísné hygienické a technické podmínky, např. teplotu, aby nedošlo k totálnímu znehodnocení, což u cukru, i dlouhodobě skladovaného, není nezbytné, a proto segment substituentů cukru nemůže výrazně konkurovat cukru vyrobenému z cukrové řepy. Při skladování substituentů cukru může dojít k mikrobiologické infekci, která celou dávku znehodnotí (ve spise l. č. 325 - 326).

Za substituenty cukru lze považovat různé speciální cukry, jako jsou tekuté cukry, škrobové a glukózové sirupy vyráběné z brambor a kukuřice a jiné substituenty a náhražky, které však s ohledem na výše uvedené nemohou nahradit v plné míře cukr vyráběný z cukrové řepy, především z hlediska jeho použití, trvanlivosti, skladovatelnosti a také manipulovatelnosti. Tento závěr byl učiněn i v zahraniční praxi (viz rozhodnutí EK IV/30.178 Napier Brown-British Sugar). Tyto druhy speciálních cukrů se využívají výhradně u zpracovatelů cukru v rámci potravinářského průmyslu, konzervárenství aj.

Vzhledem k výše uvedenému vymezil Úřad výrobkové relevantní trhy následovně:

· trh průmyslového cukru pro další zpracování (dále jen „trh průmyslového cukru“) a

· trh cukru pro přímou spotřebu (dále jen „trh cukru pro domácnost“),

přičemž přihlédl k postavení spojujících se soutěžitelů na vyšší úrovni trhu, tj. trhu cukru, např. při zhodnocení významu kvótového systému pro dopady spojení na hospodářskou soutěž.

3.2. Vymezení relevantního trhu z hlediska geografického

Relevantní trh z hlediska geografického zahrnuje území, na kterém se realizuje vztah nabídky a poptávky po zboží za dostatečně homogenních podmínek, jimiž se toto území odlišuje od ostatních území, na kterých nabídka a poptávka probíhá za podmínek zřetelně odlišitelných. V průběhu šetření bylo zjištěno, že distribuce cukru se provádí mezi jednotlivými obchodními partnery v rámci celé ČR za obdobných, homogenních podmínek pro zákazníky a za víceméně stejné úrovně spotřebitelských cen.

Vzhledem k výše uvedenému je relevantní geografický trh vymezen územím České republiky.

3.3. Vymezení relevantního trhu z hlediska časového

Vymezení trhu z hlediska časového vyjadřuje četnost (pravidelnost a opakovanost) střetu nabídky a poptávky a odlišuje jej od střetu nabídky a poptávky, k níž dochází nahodile, popř. jen ojediněle. V daném případě se jedná o trhy trvalé, charakterizované pravidelnými dodávkami po celý kalendářní rok, nepodléhající významným výkyvům. Z uvedeného důvodu byly relevantní trhy z hlediska časového vymezeny jako trhy trvalé.

Pro posouzení spojení byly sledovány finanční roky 1999, 2000 a rovněž roky marketingové 1999/2000 a 2000/2001, které jsou používány pro komoditu cukrovka-cukr (od 1.10.-30.9. daného kalendářního roku). Uvedená období jsou dle platné právní úpravy pro posouzení rozhodující. Tato skutečnost nepochybně vyplývá ze znění vyhlášky Úřadu č. 368/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o náležitostech návrhu na povolení spojení. Tato vyhláška specifikuje, které údaje jsou povinni spojující se soutěžitelé Úřadu poskytnout, a které jsou tedy pro posouzení případu ze strany Úřadu rozhodující. V části 6 dotazníku k povolení spojení, který je přílohou uvedené vyhlášky, je stanoveno, že navrhovatel je povinen Úřadu poskytnout údaje o relevantních trzích tam vymezených, a to za poslední tři roky předcházející spojení. Rovněž na všech ostatních místech vyhláška předpokládá vycházení z údajů za uplynulá období (např. účetní), která předcházela spojení, resp. návrhu na povolení spojení.

V rámci nového projednání po zrušení původního rozhodnutí Úřadu bylo přihlédnuto též k údajům za finanční roky 2001 a 2002 a marketingový rok 2001/2002, a to zejména za účelem zjištění, zda nedošlo k výrazné změně podmínek na trhu, která by vedla ke změně hodnocení případu.

4. Charakteristika relevantních trhů

4.1. Organizace trhu s cukrem v České republice

Trh s cukrem v České republice je trhem komoditním, kde stát v rámci podpory a zabezpečení výroby cukru a pěstování cukrovky používá regulační a ochranná opatření pro stabilizaci trhu cukru v ČR. Jedná se zejména o ochranná opatření na dovoz cukru, substituentů cukru a výrobků formou celních dovozních kvót; omezení dovozu cukrů a výrobků v celním režimu aktivního zušlechťovacího styku; vývozní a bilaterální koncese; licenční a dotační politiku, stanovení minimální ceny cukru a cukrovky a rovněž systém stanovení produkčních kvót. (ve spise l. č. 744-746 a příloha spisu č. 17)

Trh s cukrem v ČR je v současné době regulován zejména následujícími právními předpisy:

- Nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005, ve znění nařízení vlády č. 296/2002 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 499/2002 Sb., a nařízení vlády č. 15/2003 Sb.

- Nařízení vlády č. 162/2002 Sb., kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz cukru do České republiky.

- Nařízení vlády č. 263/2001 Sb., kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz některých výrobků do České republiky.

- Nařízení vlády č. 239/2002 Sb., kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz kakaového prášku obsahujícího přidaný cukr nebo jiná sladidla do České republiky.

- Ke konci roku 2002 pak pozbyla účinnosti vyhláška Ministerstva financí č. 87/2002 Sb., o omezení aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému u vybraných druhů zboží, nicméně v době vydání rozhodnutí se počítalo s přijetím obsahově stejného předpisu, který prodlouží účinnost zmíněného opatření (ve spise l. č. 744-746).

Dne 30. března 2000 nabylo účinnosti Nařízení vlády č. 114/2001 Sb. (dále jen NV č. 114), o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005. Toto nařízení vlády vychází z rámce zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu.

Pro rok 2001/2002 byla rozdělena dle NV č. 114 celková produkční kvóta 504 tisíc tun cukru včetně počáteční rezervy 14 tisíc tun. Z celkové kvóty stanovil pro toto období SZIF pro všechny producenty stejný tuzemský podíl kvóty 71 % a vývozní podíl 29 % z celkové kvóty. Kvótový rok je stanoven od 1. září do 31. srpna následujícího roku.

Na základě nálezu Ústavního soudu č. 499/2002 Sb. ze dne 30. října 2002, byla dnem vyhlášení tohoto nálezu ve sbírce zákonů, tj. k 29. listopadu 2002, zrušena některá ustanovení NV č. 114. Jednalo se zejména o § 4 (stanovování rezervy cukru), § 5 odst. 3 (žádosti o kvótu, týkající se uvádění množství vyrobeného cukru žadatelem za požadované referenční období), § 7 (stanovení kvóty) a § 13 (stanovování minimální a maximální ceny cukru a cukrovky). Pro posouzení případu je významné, že zrušením výše uvedených ustanovení došlo ke zrušení systému stanovení individuálních kvót a rovněž cenové regulace pomocí minimální a maximální ceny cukru a cukrovky.

Dne 29. ledna 2003 bylo ve sbírce zákonů publikováno nařízení vlády č. 15/2003 Sb., kterým se mění NV č. 114, toto konkrétně obsahuje nové znění § 13, v němž je taxativním způsobem stanovena výše minimální ceny cukru a cukrovky. Toto znění neupravuje možnost stanovení maximální ceny cukru, kterou bylo dle původního znění NV č. 114 možno stanovit.

Dalším předpokládaným krokem bude novelizace příslušných ustanovení NV č. 114, týkající se systému stanovení a rozdělení individuálních produkčních kvót vycházející z celkové výše národní produkční kvóty České republiky přidělené od EU. Existence produkčních kvót na cukr je totiž nezbytnou podmínkou začlenění českého trhu s cukrem do jednotného systému organizace trhu s cukrem v EU. Podle informací MZe (ve spise l. č. 734-736) budou kvóty přiděleny producentům cukru pravděpodobně s účinností od počátku kvótového roku 2003/2004. Novou právní úpravou dojde ke změně kritérií pro stanovení výše individuálních produkčních kvót, neboť dosavadní kritérium obsažené ve zrušené části nařízení vlády č. 114/2001 Sb. nevyhovovalo některým požadavkům obsaženým v zákoně č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. Rozhodnutí o použití konkrétního kritéria pro rozdělení kvót v době rozhodnutí nebylo přijato. Podle informací zaslaných MZe se kromě výroby cukru ve stanoveném období uvažuje především o průměrných výrobních kapacitách producentů cukru v kombinaci s objemy vývozů těchto producentů.

4.2. Situace na trhu s cukrem v České republice

V cukrovarnické kampani 2000/01 bylo v ČR v provozu celkem 13 cukrovarů, z toho 7 cukrovarů v Čechách a 6 cukrovarů na Moravě. Průměrný denní jmenovitý výkon (zpracovatelská kapacita řepy), tj. denní objem řepy zpracovaný průměrně v cukrovaru, dosáhl v ČR v cukrovarnické kampani 2000/01 3 085 tun/den.

Na základě přidělených produkčních kvót v roce 2001/02 zahájilo cukrovarnickou kampaň 14 cukrovarů, v předchozím období byl uzavřen cukrovar Zvoleněves patřící Cukrspolu Praha-Modřany a nově zahájily zpracování cukrovky dva nezávislé cukrovary. V průběhu marketingového období 2001/02 došlo k uzavření cukrovaru Cukrspolu Praha-Modřany. Průměrný jmenovitý výkon ve zpracování řepy dosáhl v ČR v cukrovarnické kampani 2001/02 výše 2 954 tun/den při objemu ploch cukrovky 78 tisíc ha. Průměrná zpracovatelská kapacita cukrovarů v ČR je v současnosti hluboko pod úrovní vyspělých zemí EU, kde je tato kapacita zhruba trojnásobně vyšší.

V roce 2001/02 bylo z cukrovarů v ČR pro tuzemský trh prodáno celkem 355 324 tun cukru, což je nárůst oproti předchozímu období 2000/2001 o 18 %. Hlavní příčinou sníženého prodeje cukru z cukrovarů na trhu v České republice v předchozím období 2000/2001 byly zvýšené dovozy cukru především v celním režimu aktivního zušlechťovacího styku (dále jen „AZS“) a dovoz izoglukózy a glukozových sirupů a jiných speciálních cukrů, jak vyplývá ze statistik GŘ Cel a Zprávy MZe za marketingové období roku 2000/01 (příloha č. 16 spisu). Jednalo se zejména o zvýšení podílu dovozů v roce 2000/2001 v rámci režimu AZS (68% podíl z celkových dovozů) a nárůst dovozů cukru ze zemí EU, tj. nárůst celkových dovozů z EU o 94 % oproti období 1999/2000.

V oblasti zahraničního obchodu bylo dovezeno do ČR v marketingovém roce 2001/02 42 347 tun cukru (58 253 tun za rok 2000/01). Nejvýznamnější podíl na dovozu cukru v tomto roce mělo Německo (20 262 tun cukru), které je z tohoto pohledu nejvýznamnějším dovozcem cukru do ČR za uplynulých pět let, dále Polsko (10 056 tun cukru), Rakousko a Slovensko. Z tohoto množství bylo v roce 2001/2002 dovezeno 9 541 tun cukru v režimu AZS (v roce 2000/01 39 153 tun). Pokles dovozů v režimu AZS za období 2001/2002 byl především ovlivněn vyhláškou Ministerstva financí č. 87/2002 ze dne 28. února 2002, o omezení aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému u vybraných druhů zboží, jejíž platnost skončila ke 31. prosinci 2002. V průběhu roku 2003 bude pravděpodobně vydána Ministerstvem financí nová vyhláška upravující oblast aktivního zušlechťovacího styku, která prodlouží účinnost zmíněného opatření.

V oblasti vývozu došlo k jeho celkovému snížení, celkem 107 707 tun cukru v roce 2001/2002 oproti 112 343 tun v marketingovém roce 2000/01, a to zejména vlivem snížení světových cen cukru. Nejvýznamnějším odběratelem bylo Polsko, země SNS a dále země bývalé Jugoslávie.

4.3. Organizace trhu s cukrem v zemích EU ve vztahu k plánovanému vstupu ČR do EU

Zásady současné organizace trhu s cukrem v EU jsou zakotveny v nařízení Rady (ES) č. 1260/2001, o společné organizaci trhů v sektoru cukru, ze dne 19. června 2001 a dále v prováděcích pravidlech k tomuto nařízení:

- Nařízení Rady (ES) č. 1261/2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/2001, pokud jde o smlouvy o dodávkách cukrové řepy a zvýšení a snížení, jež se vztahují na cenu cukrové řepy;

- Nařízení Komise (ES) č. 1262/2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 při nákupech a prodeji cukru intervenčními agenturami;

- Nařízení Komise (ES) č. 1265/2001, o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ohledně poskytování výrobní náhrady na některé výrobky z cukru používané v chemickém průmyslu;

- Nařízení Komise (ES) č. 314/2002, kterým se stanoví podrobná prováděcí pravidla pro systém kvót v sektoru cukr;

- Nařízení Komise (EHS) č. 1043/1967, o prováděcích pravidlech pro stanovení základních kvót na cukr;

- Nařízení Komise (EHS) č. 2670/1981, stanovující možné způsoby aplikace na výrobu cukru mimo kvóty;

- Nařízení Komise (EHS) č. 65/1982, stanovující podrobná pravidla pro převedení určitého množství cukru na následující hospodářský rok.

V rámci organizace trhu s cukrem v EU na základě uvedených předpisů jsou stanoveny pro výrobu cukru ve Společenství vnitrostátní (národní) kvóty, tzv. kvóty A a B. Tyto kvóty pro jednotlivé členské země jsou pak příslušnými vládami rozdělovány vnitrostátním výrobcům cukru a jejich výrobním podnikům. Množství cukru, které je vyrobeno za určitý hospodářský rok buď nad součet kvót A a B daného podniku, nebo podnikem, který žádnou kvótou nedisponuje, je považováno za cukr „C“. Tento cukr „C“ není možné prodat na vnitřním trhu ES bez sankční přirážky, avšak je možno ho prodat bez podpory (subvencí) na světovém trhu mimo Evropské společenství, popř. se každý podnik může rozhodnout v souladu s čl. 14 nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 tak, že celé množství cukru vyrobené nad stanovenou kvótu nebo jeho část, za splnění podmínek v odst. 2 čl. 14 tohoto nařízení (tj. informovat dotyčný členský stát o převáděném množství cukru a povinnosti skladovat toto množství po dobu 12 po sobě následujících měsíců), převede do následujícího hospodářského roku, v němž bude toto množství cukru považováno za součást produkce tohoto roku. Podrobná pravidla převodu vyrobeného cukru na následující hospodářský rok jsou upravena nařízením Komise (ES) č. 65/82 ze dne 13. ledna 1982.

Trh s cukrem v České republice se po vstupu do EU stane součástí jednotného vnitřního trhu s cukrem Evropského společenství. Dojde k odbourání celních bariér v obchodu s ostatními členskými zeměmi EU. Cukr vyrobený v rámci kvóty A bude možné prodávat na území celé Evropské unie, cukr v rámci kvóty B bude svou povahou určen především na vývoz za hranice EU. Cukr C, tj. cukr vyrobený nad kvótu A+B, nebude možné prodat na vnitřním trhu ES bez sankční přirážky, ale bude jej možné vyvézt, ovšem bez nároku na vývozní podporu, či převést do následujícího hospodářského roku, za splnění podmínek v odst. 2 čl. 14 nařízení Rady (ES) č. 1260/2001, v němž bude považován za součást produkce tohoto roku. Český systém cenové regulace bude plně nahrazen cenovou regulací stanovenou a uplatňovanou v rámci celé Evropské unie dle platných předpisů Evropského společenství. Tato cenová regulace spočívá v aplikaci minimální ceny cukrové řepy, základní ceny cukrové řepy a intervenční ceny cukru. Není tedy uplatňována minimální cena cukru. Dojde rovněž k úpravě některých pravidel pro přerozdělování produkčních kvót a práv na dodávku cukrové řepy producentům cukru. V rámci společné organizace trhu s cukrem budou producenti cukru v České republice odvádět prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu tzv. finanční dávky z výroby cukru, které jsou příjmem rozpočtu Evropských společenství a které jsou určeny k financování podpor v cukerném sektoru (vývozních a výrobních náhrad).

V rámci přístupových jednání mezi novými členskými zeměmi a EU došlo k dohodě o výši národních kvót pro jednotlivé nové členy. Česká republika získala v rámci finálního jednání s EU roční národní produkční kvótu ve výši 454 862 tun cukru, z toho 441 209 v rámci kvóty A a 13 653 v rámci kvóty B.

5. Celkové posouzení spojení

V rámci celkového posouzení spojení se Úřad zaměřil na kritéria, jejichž zkoumání mu demonstrativně předepisuje zákon v ustanovení § 17 odst. 1, a další kritéria, významná pro posouzení případu. Zkoumal tedy podíly soutěžitelů na produkčních individuálních kvótách, jejich podíly dosažené na dotčených trzích, zabýval se otázkou hospodářské a finanční síly spojujících se soutěžitelů, postavením spojujících se soutěžitelů v regionech sousedících s ČR, zkoumal i strukturu všech spojením dotčených trhů, dále posoudil spojení z hlediska portfoliové síly spojujících se skupin, strukturu a vývoj nabídky a poptávky na relevantních trzích, zohlednil potřebu zachování a rozvíjení efektivní hospodářské soutěže a možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelů.

5.1. Posouzení spojení z hlediska podílů soutěžitelů na dotčených trzích

Úřad se zabýval posouzením absolutního tržního podílu spojujících se soutěžitelů a relativních tržních podílů (tj. odstupu tržních podílů ve vztahu k nejbližšímu konkurentovi na příslušném relevantním trhu). Podle zákona je tržní podíl sice pouze jedním z kritérií posouzení tržní síly subjektu, na základě níž se indikuje dominantní postavení, nicméně kritériem nejvýznamnějším. Vysoký tržní podíl nad 50 % je silnou indicií dominantního postavení, a to zejména tehdy, dosahuje-li soutěžitel takového tržního podílu stabilně po delší dobu, např. po dobu 3 let[1].

5.1.1. Podíl soutěžitelů na dotčených trzích

V marketingovém období 1999/2000 působily na trhu cukru v České republice kromě spojujících se soutěžitelů společnost Pražská cukerní společnost TTD a.s. (společnost je právním nástupcem Cukrovar a rafinerie cukru Dobrovice TTD, a.s.), která je kontrolovaná francouzskou společností společnosti Société Anonyme Sucriére de Berneuil sur Aisne, se sídlem ve Francii (dále jen „skupina SDA/TTD“), a dále cukrovar Vrbátky, a.s, který kontroluje společnost CUKRPLUS, s.r.o.

V rozhodnutí S 57/01-1746/02 Úřad uvedl, že postavení soutěžitelů na vymezených relevantních trzích na základě objemu dodávek cukru z cukrovarů působících v České republice na trh v ČR za marketingové období 1999/2000 je následující. Na trhu cukru pro domácnost měla skupina Südzucker/Agrana podíl [ … ] %, skupina SLS/Eastern Sugar [ … ] % podíl, z dalších soutěžitelů je to skupina SDA/TTD s [ … ] % podílem a cukrovar Vrbátky s [ … ] % podílem. Na trhu průmyslového cukru měla skupina Südzucker/Agrana podíl [ … ] %, skupina SLS/Eastern Sugar [ … ] % podíl, z dalších soutěžitelů je to skupina SDA/TTD s podílem [ … ] % a cukrovar Vrbátky s [ … ] % podílem.

Při stanovování tržních podílů Úřad vycházel z údajů poskytnutých účastníky řízení v návrhu (pokud jde o výši dodávek spojujících se soutěžitelů), informací poskytnutých ostatními účastníky trhu (pokud jde o výši dodávek ostatních cukrovarů), ze Zprávy MZe (pokud jde o celkový objem trhu s cukrem v ČR) a informací poskytnutých GŘ Cel (pokud jde o objem a strukturu dovozů cukru do ČR).

V marketingovém roce 1999/2000 byly rovněž uskutečněny dovozy cukru do ČR ve výši cca 54,1 tisíce tun, jak vyplývá ze statistik ČSU a Zprávy MZe (příloha č. 9 spisu). Společnost Südzucker v období 1999/2000 uskutečnila přímo nebo prostřednictvím třetí osoby dovozy cukru do ČR ve výši [ … ] tisíce tun, tj. 22 % z celkových dovozů za toto období. Zbývající část dovozů cukru do ČR je realizována obchodními společnostmi a subjekty, které se však nezabývají výrobou cukru, ale jeho následným zpracováním nebo prodejem (ve spise l. č. 417-425).

Za období roku 1999 a 2000 byly uskutečněny rovněž dovozy cukrovarnickými společnostmi Moravskoslezské cukrovary v celkovém objemu cca [ … ] tisíce tun a společnostmi Cukrspol Praha-Modřany, Hanácké cukrovary cca [ … ] tisíce tun, jak vyplývá z údajů GŘ Cel (ve spise l. č. 415-426).

Vzhledem k tomu, že neexistují statistiky dovozů cukru pro vymezené relevantní trhy, neboť celní statistiky sledují pouze celkové dovozy cukru, není možno rozlišit cukr určený pro zpracovatele a cukr určený pro přímou spotřebu. Proto bylo nutno stanovit podíl dovozů pro jednotlivé trhy s přihlédnutím k podílům dovozů v režimu AZS. Dovozy v režimu AZS, které jsou výhradně určeny pro průmyslové zpracovatele, byly ve výši 68 % z celkových dovozů, proto lze učinit závěr, že minimální objem dodávek na trh průmyslového cukru činí uvedených 68 %. Pro účely stanovení objemů dodávek na jednotlivé trhy byl podíl celkových dodávek na tyto trhy rozlišen na 75% podíl pro trh průmyslového cukru a 25% podíl pro trh cukru pro domácnost. Tyto hodnoty byly nastaveny s přihlédnutím k vývoji na relevantních trzích, kde v současnosti dochází k navyšování podílu dodávek cukru pro jeho další průmyslové zpracování oproti dodávkám určeným pro přímou spotřebu.

Objem dovozů za dané období nebyl rozhodným faktorem pro určení tržních podílů soutěžitelů působících na relevantních trzích v tomto období. Na trhu cukru pro domácnost měla skupina Südzucker/Agrana podíl [ … ] %, skupina SLS/Eastern Sugar [ … ] % podíl, z dalších soutěžitelů pak skupina SDA/TTD [ … ] % podíl a cukrovar Vrbátky [ … ] % podíl. Na trhu průmyslového cukru měla skupina Südzucker/Agrana podíl [ … ] %, skupina SLS/Eastern Sugar [ … ] % podíl, z dalších soutěžitelů pak skupina SDA/TTD podíl [ … ] % a cukrovar Vrbátky [ … ] % podíl. Z ostatních významných soutěžitelů (dovozců) jsou to společnosti Aktiva, a.s., Kobe-agro s.r.o., Infusia a.s. a LAUDIS, akciová společnost, podíl těchto ostatních soutěžitelů z celkových dodávek na trh cukru byl cca [ … ] %. Tyto společnosti se však nezabývají výrobou cukru z cukrové řepy.

Po spojení skupiny Südzucker/Agrana a SLS/Eastern Sugar by podíl na trhu cukru pro domácnost byl ve výši [ … ] % (respektive [ … ] % včetně dovozů), na trhu průmyslového cukru by tento podíl činil [ … ] % (respektive [ … ] % včetně dovozů).

V rámci dalšího řízení, po zrušení prvoinstančního rozhodnutí na základě rozhodnutí předsedy Úřadu o rozkladu, zkoumal Úřad i skutečnost, zda došlo v mezidobí k významné změně tržních podílů. Z šetření vyplynulo, že na trh vstoupily na základě přidělených kvót nové nezávislé subjekty, a to: Cukrovar Vrdy, s.r.o., Hanácká potravinářská společnost s.r.o., Neli, a.s. a Litovelská cukrovarna, a.s.

Při stanovování údajů o tržních podílech spojujících se soutěžitelů za pozdější období vycházel Úřad z údajů poskytnutých účastníky řízení v návrhu a jeho pozdějších doplnění, z informací obsažených ve Zprávě MZe z prosince 2002, z informací poskytnutých nezávislými cukrovary a dále ze strany ČMCS. Vzhledem k tomu, že údaje poskytnuté jednotlivými subjekty, se do značné míry lišily, musel Úřad k této skutečnosti přihlédnout a vyhodnotit uvedené důkazy v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů. Úřad též přihlédl k informacím poskytnutým GŘ Cel o objemu a struktuře dovozu cukru do ČR.

Pokud jde o marketingové období 2000/2001, vycházel Úřad z údajů poskytnutých účastníky řízení v návrhu (pokud jde o výši jeho dodávek), dále informací poskytnutých nezávislými cukrovary (pokud jde o výši jejich dodávek), informací poskytnutých ČMCS (pokud jde o výši dodávek ostatních členů ČMCS) a ze Zprávy MZe (pokud jde o celkový objem trhu s cukrem v ČR). Z analýzy uvedených údajů vyplývá, že situace na celkovém trhu s cukrem byla, pokud jde o tržní podíly, následující: spojující se soutěžitelé výše [ … ] %, skupina SDA/TTD [ … ] %, Vrbátky [ … ] % a ostatní subjekty celkem [ … ] % (žádný z ostatních subjektů nedosáhl tržního podílu vyššího než [ … ] %).

Pokud jde o trh s cukrem pro domácnost, činil tržní podíl spojujících se soutěžitelů [ … ] %, skupiny SDA/TTD [ … ] %, Vrbátky [ … ] % a ostatní subjekty celkem [ … ] %.

Pokud jde o trh s průmyslovým cukrem, činil tržní podíl spojujících se soutěžitelů [ … ] %, skupiny SDA/TTD [ … ] %, Vrbátky [ … ] % a ostatní subjekty celkem [ … ] % (přičemž žádný z těchto menších subjektů nedosáhl tržního podílu vyššího než [ … ] %).

Úřad zohlednil též skutečnost, že v předmětném období byly uskutečněny dovozy cukru do ČR ve výši cca 58 tisíc tun, jak vyplývá ze statistik ČSU a Zprávy MZe. Vzhledem k tomu, že cca 61 % dovezeného cukru mělo původ v SRN a s ohledem na skutečnost, že dlouhodobě většina cukru dovezeného z této země pochází od společnosti Südzucker, lze předpokládat, že i při zohlednění údajů o dovozu cukru by tržní podíly spojujících se soutěžitelů zhruba odpovídaly výše uvedeným hodnotám. Na podporu tohoto tvrzení rovněž Úřad uvádí, že v období 2001 a 2002 byly uskutečňovány dovozy přímo cukrovary kontrolovanými spojujícími se subjekty, a to Moravskoslezskými cukrovary, ve výši [ … ] tisíce tun cukru, a společností Eastern Sugar [ … ] tisíce tun cukru. Z ostatních subjektů dalších producentů cukru byly uskutečňovány pouze dovozy společnosti NELI, a.s., která za období roku 2001 a 2002 dovezla cca [ … ] tisíce tun cukru. Zbývající část dovozů cukru do ČR je realizována obchodními společnostmi a subjekty, které se nezabývají výrobou cukru, ale jeho následným zpracováním nebo prodejem. Při zhodnocení významu dovozů cukru je nutno vzít v úvahu, že objem dovozů vlivem regulačních opatření ze strany státu je omezen, že spojující se soutěžitelé jsou významnými přímými nebo nepřímými dovozci cukru do ČR, a proto objem dovozů nebyl a do budoucna ani nebude rozhodujícím faktorem, který by měl za následek významnou změnu výše tržních podílů a s tím spojenou změnu hodnocení tržních podílů účastníků řízení ze strany Úřadu. Naopak v případě uvolnění regulace dovozu lze předpokládat zvýšené dovozy z oblastí geograficky přiléhajících k území České republiky, kde spojující se soutěžitelé mají dominantní postavení. V takovém případě by se tržní podíly spojujících se soutěžitelů dále zvýšily.

Přestože z údajů za rok 2000/2001 vyplývá, že tržní podíly spojujících se soutěžitelů na relevantních trzích nepatrně klesly, přesahuje společný tržní podíl i nadále hranici 50 %, přičemž pro zhodnocení případu je důležitá i skutečnost, že přes nižší dodávky potenciál spojujících se soutěžitelů zůstal nezměněn.

5.1.2. Podíl soutěžitelů z hlediska individuálních kvót pro rok 2001/2002

Pokud jde o marketingové období 2001/2002, obdržel Úřad údaje o jednotlivých trzích od nezávislých cukrovarů (pokud jde o výši jejich dodávek) a od ČMCS (pokud jde o výši dodávek členů ČMCS). Z analýzy podkladů vyplynulo, že v dodaných údajích jsou vážné rozpory, zejména pokud jde o výši dodávek nezávislých cukrovarů a dodávek spojujících se soutěžitelů. Úřad v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů musel vzít v úvahu to, že se údaje poskytnuté ČMCS o dodávkách a tržních podílech spojujících se soutěžitelů výrazně rozcházely s údaji o přidělené produkční kvótě těmto společnostem, že v uvedeném kvótovém roce bylo na trh dodáno množství cukru odpovídající cca 99,3 % kvóty, že ve statistice ČMCS se údaje o nečlenech vypočtené dopočtem řádově lišily od údajů poskytnutých přímo těmito společnostmi. Na základě tohoto zvážení nemohl Úřad při svých úvahách o dalším vývoji postavení soutěžitelů na relevantních trzích vycházet z údajů poskytnutých ČMCS.

Naproti tomu Úřad při zhodnocení postavení spojujících se soutěžitelů musel zohlednit skutečnost, že v marketingovém roce 2001/2002 byl v České republice aplikován kvótový systém dle NV č. 114, na základě něhož byly jednotlivým společnostem přiděleny individuální produkční kvóty.

Posouzení tržního postavení spojujících se soutěžitelů na základě údajů o přidělených individuálních produkčních kvótách je pro celkové zhodnocení případu klíčové. Kvótový systém představuje spolu s cenovou regulací základní pilíře organizace trhu s cukrem nejen v ČR, nýbrž též v EU. Zavedení národního kvótového systému je nezbytným předpokladem integrace ČR do EU, a proto nelze předpokládat, že by po zrušení právní regulace individuálních kvót na základě nálezu Ústavního soudu č. 499/2002 Sb. tento nebyl opětovně zaveden. Ačkoliv v době rozhodnutí nebylo definitivně rozhodnuto o kritériích pro stanovení individuálních produkčních kvót pro období 2003/2004, z informací o zvažovaných kritériích, které Úřad získal v průběhu správního řízení od MZe, vyplývá, že, přes určité dílčí změny u jednotlivých cukrovarů, nedojde k výrazné změně postavení nejvýznamnějších cukrovarnických skupin v ČR.

Systém přidělování individuálních produkčních kvót má vliv na stabilizaci cukrovarnického trhu a postavení jednotlivých soutěžitelů na něm. Nemožnost vyrobit cukr nad stanovenou kvótu, resp. možnost vyrobit jej se sankčním postihem v podobě odvodu 115 % minimální nebo regulované ceny zemědělského výrobku za překročení individuální produkční kvóty nebo bez přidělení individuální produkční kvóty (§ 13 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu), v kombinaci s garantovanou minimální cenou cukru vyrobeného v&n