S 35/01-760/01-OF V Brně dne 7. června 2001

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 35/01, zahájeném dne
15. května 2001 podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, a v souladu s § 12 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb. na návrh účastníků řízení, jimiž jsou společnosti ČMO – České a moravské obalovny, s.r.o., se sídlem v Soběslavi, Na Švadlačkách 478/II, IČ 25186183, Stavby silnic a železnic, a.s., se sídlem v Praze, Národní třída 10, IČ 45274924 a Silnice Hradec Králové a.s., se sídlem Pardubicích Husova 1697, IČ 42196868, ve správním řízení zastoupené JUDr. Ladislavem Vostárkem, advokátem, se sídlem v Praze, Mickiewiczova 17, na základě plné moci ze dne 16. ledna 2001, ve věci udělení povolení ke spojení podniků, vydává toto

r o z h o d n u t í:

Spojení podniků uskutečněné založením společného podniku s názvem VČO – Východočeská obalovna, s.r.o., se sídlem v Hradci Králové, Škroupova 719, na základě Společenské smlouvy
o založení společnosti s ručením omezeným uzavřené mezi společnostmi ČMO – České a moravské obalovny, s.r.o., se sídlem v Soběslavi, Na Švadlačkách 478/II, IČ 25186183, Stavby silnic a železnic, a.s., se sídlem v Praze, Národní třída 10, IČ 45274924 a Silnice Hradec Králové a.s., se sídlem Pardubicích Husova 1697, IČ 42196868, ke kterému dochází dle § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb. a zákona
č. 132/2000 Sb., se dle § 8a odst. 2 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.

p o v o l u j e.

O d ů v o d n ě n í :

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „úřad“) zahájil dne 15. května 2001správní řízení S 35/01 na návrh společností ČMO – České a moravské obalovny, s.r.o., se sídlem v Soběslavi, Na Švadlačkách 478/II, IČ 25186183 (dále jen „ČMO“), Stavby silnic a železnic, a.s., se sídlem v Praze, Národní třída 10, IČ 45274924 (dále jen „SSŽ“) a Silnice Hradec Králové a.s., se sídlem Pardubicích Husova 1697, IČ 42196868 (dále jen „SHK“), ve správním řízení zastoupené JUDr. Ladislavem Vostárkem, advokátem, se sídlem v Praze, Mickiewiczova 17, na základě plné moci ze dne 16. ledna 2001, ve věci udělení povolení ke spojení podniků ve smyslu § 8a zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb. (dále jen „zákon“ nebo „zákona o ochraně hospodářské soutěže“).

Společným podáním návrhu na zahájení správního řízení se společnosti ČMO, SSŽ a SHK staly účastníky řízení. Pokud jde o účastníky správního řízení o povolení spojení podniků, k němuž došlo podle § 8 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně hospodářské soutěže, a to založením společného podniku, účastníkem správního řízení je osoba nebo více osob, které získaly kontrolu nad jiným subjektem zákonem stanoveným způsobem. Za účastníka řízení se nepovažuje subjekt, jehož akcie či podíly jsou předmětem transakce, neboť v souladu se zněním § 12 zákona o jejich právech a povinnostech stanovených zákonem o ochraně hospodářské soutěže není v řízení o povolení spojení podniků rozhodováno.

Ke spojení podniků došlo ve smyslu § 8 odst. 2 písm. b) zákona tím, že společnosti ČMO, SSŽ
a SHK uzavřely dne 19. prosince 2000 Společenskou smlouvu o založení společnosti s ručením omezeným VČO – Východočeská obalovna, s.r.o., se sídlem v Hradci Králové, Škroupova 719, přičemž spojení spočívá ve vykonávání přímé kontroly prostřednictvím Spojení společností SSŽ, a.s., ČMO, s.r.o. a SHK, a.s. spočívá ve vykonávání přímé kontroly prostřednictvím stejných obchodních podílů
v nově založeném podnikatelském subjektu VČO. K získání stejných obchodních podílů na výše uvedené společnosti došlo na základě vkladů do základního kapitálu, který je tvořen nepeněžitým vkladem ve formě pozemků z vlastnictví společníka SHK a peněžitým vkladem ostatních společníků.

Při posuzování spojení podniků úřad vycházel z následujících podkladů:

§ návrhu na zahájení správního řízení

§ dokladu o zaplacení správního poplatku

§ ověřené plné moci k zastupování účastníka řízení

§ informací o spojovaných společnostech

§ Společenské smlouvy o založení společnosti s ručením omezeným

§ výpisů z obchodního rejstříku spojovaných společností

§ informací o soutěžitelích v předmětném regionu

§ rozboru postavení spojovaných subjektů na relevantním trhu

§ prokázání hospodářských výhod spojení

Skutečnost, že se úřad spojením zabývá byla uveřejněna v Obchodním věstníku č. 228/01 ze dne 30. května 2001. Ve stanovené lhůtě 8 dnů pro podání případných připomínek úřad žádnou připomínku k uvedenému spojení podniků neobdržel.

Ve smyslu ustanovení § 12 odst. 6 zákona úřad umožnil, aby se zástupce účastníka správního řízení před vydáním rozhodnutí vyjádřil k předmětu řízení a k výsledkům šetření. Zástupce účastníka řízení této možnosti využil. Po seznámení se spisem nebyly vzneseny žádné připomínky ani návrhy na doplnění důkazů a podkladů pro rozhodnutí.

Charakteristika spojovaných subjektů

Společnost ČMO vznikla v roce 1999 jako společnost s ručením omezeným a jejím 100 % společníkem je STRABAG ČR a.s., se sídlem v Českých Budějovicích. Společnost se převážně zabývá výrobou směsí pro silniční stavby. ČMO je 50 % společníkem společnosti Plzeňská obalovna s.r.o. se sídlem ve Šlovicích.

Společnost SSŽ vznikla již v roce 1992, přičemž majoritním akcionářem (63,24 %) je francouzská firma Enterprise Jean Lefebvre, S.A. Společnost je aktivní v různých oborech stavebnictví. SSŽ má majetkové účasti v Silnice Nepomuk,a.s. (73,3 %), Obalovna Letkov, s.r.o (50 %), Silnice Brno, s.r.o. (34 %), Specielní ocelové konstrukce Třebestovice, s.r.o. (100 %), Stavba železnic, s.r.o. (100 %), Forman servis, s.r.o. (100 %), Spofi, s.r.o. (100 %), GJW Praha, s.r.o. (20 %), Liberecká obalovna, s.r.o. (50 %), Jihočeská obalovna, s.r.o. (33,3 %), SSŽ, s.r.o. (100 %).

Společnost SHK vznikla v roce 1991 jako akciová společnost s velmi širokým záběrem v podnikání. Kromě jiného se zabývá výrobou stavebních polotovarů, materiálů a prefabrikátů pro dopravní a inženýrské stavby. Jediným akcionářem je společnost Medis Holding a.s., se sídlem v Hradci Králové. SHK nevykonává přímou ani nepřímou kontrolu nad žádnou společností, majetkové účasti v hodnotě cca 20 % má ve společnostech Gastor a.s., M Invest a.s., PSV-Průmstav a.s., Silnice Jičín a.s., Vodní zdroje Bylany, a.s., Ateko a.s.

Relevantní trh

V dalším kroku úřad zkoumal, zda shora uvedené spojování podniků narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž, což je předpokladem působnosti úřadu dle § 11 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně hospodářské soutěže ohledně řízení v této věci. Účelem zákona je ochrana hospodářské soutěže na trhu výrobků a výkonů (zboží) proti jejímu omezování, zkreslování nebo vylučování (narušování). Za narušení hospodářské soutěže se považuje případ, kdy spojením podniků přesáhne jejich podíl 30 % celkového obratu na celostátním nebo místním trhu daného zboží, jak je uvedeno v ustanovení § 8a odst. 1 zákona. Za účelem zjištění, zda tato podmínka byla splněna, bylo třeba, aby úřad vymezil, ohledně jakého zboží, na jakém území a v jakém časovém momentu dochází ke střetu nabídky a poptávky, tj. relevantní trh.

Základním východiskem pro posouzení spojení podniků je vymezení relevantního trhu
a postavení spojovaných subjektů na něm. Za relevantní trh se obecně pokládá místo, kde se střetává nabídka s poptávkou, přičemž z věcného hlediska jsou do něho zahrnuty výrobky a služby, které spotřebitel pokládá vzhledem k jejich vlastnostem, ceně a způsobu použití za shodné nebo zaměnitelné; z geografického hlediska se pak za trh pokládá území, kde se kupující může prakticky pokoušet
o nalezení alternativních zdrojů dodávek výrobků a služeb, které byly vymezeny jako předmět věcného trhu. Z časového hlediska je při posuzování trhu brán v úvahu minulý a očekávaný vývoj pravidelných, případně relativně trvale se opakujících dodávek na trh.

Z výsledku šetření vyplývá, že uvedené tuzemské společnosti se zabývají převážně stavební výrobou, pozemním a silničním stavitelstvím, zakládáním staveb, výrobou transportního betonu, kameniva a živičných směsí; v malé míře pak i dalšími činnostmi: pronájmem strojů, poradenstvím v oboru pozemního a silničního stavitelství, účetnickými službami a činnostní realitních kanceláří
a developerů. S výjimkou výroby živičných směsí podíly na obratu trhů odpovídajících těmto činnostem nedosahuje hranici, vymezenou zákonem pro spojení podniků, která narušují hospodářskou soutěž. Dále z předložených podkladů vyplývá, že posuzovaná transakce se týká pouze výroby obalovaných živičných směsí pro silniční stavitelství. Z těchto důvodů pokládá úřad pro posuzované spojení podniků za dostatečné brát v úvahu pouze trh obalovaných živičných směsí. Uvedený trh současně vymezil z věcného hlediska jako trh relevantní. Obalovaná živičná směs je homogenní smět drceného kameniva různě velkých zrn s pojivem-živicí. Pro silniční vozovky je jako pojivo používán asfalt. Termín „obalovaná živičná směs je užíván proto, že drcené kamenivo je v provozovaných výrobních zařízeních promícháno a tím obaleno živičným pojivem (asfaltem). Obalované živičné směsi jsou určeny převážně pro použití v oblasti silničního stavitelství, zejména při výstavbě silnic a dálnic. Z hlediska užitných vlastností, které jsou pro věcné vymezení trhu rozhodující, jsou živičné směsi charakterizovány vysokou odolností proti otěru, vysokou únosností, odolností proti šíření trhlin, protismykovými vlastnostmi
a nízkou hlučností. Uvedené výhody výrobku spočívající zejména v kombinaci těchto charakteristických vlastností jsou hlavním důvodem nezastupitelnosti živičných směsí v oboru silničního stavitelství, zejména při výstavbě silnic a dálnic. Všechny uvedené skutečnosti svědčí o tom, že zaměnitelnost z pohledu poptávky je v oboru stavby silnic prakticky nemožná. Částečná zaměnitelnost je obecně možná jen v některých oborech stavebnictví, a to pouze směsí betonovou, kdy je kamenivo promícháno s cementem jako pojivem. Z hlediska geografického pak vymezil úřad relevantní trh úžeji z důvodu charakteru produktu omezujícího jeho mobilitu, a to regionem Východní Čechy. Konkrétní velikost trhu je dána okruhem ekonomicky efektivních dodávek do technologicky přijatelných vzdáleností od místa výroby, které se v jednotlivých lokalitách pohybují v rozmezí do 50 km. Tato velikost geografických trhů je dána podmínkou nutnosti zpracování živičné směsi na místě použití při teplotě 100 ^oC až 120 ^oC, jejíž dodržení je základním předpokladem pro docílení požadované kvality a trvanlivosti prováděných prací. Důvody pro stanovení maximální přepravní vzdálenosti jsou jak technologické, tak ekonomické. Jelikož obalovaná živičná směs ztrácí při přepravě teplotu, která je podmínkou kvality jejího dalšího zpracování, a při dlouhotrvajících vibracích způsobených nerovností terénu při přepravě dochází k segregaci (oddělují se malá a velká zrna) a směs přestává být homogenní a přestává tak odpovídat kvalitativním požadavkům na zpracování. Dále je nezbytné vzít v úvahu skutečnost, že při přepravě na vzdálenost okolo 50 km přestává být její výrobce s ohledem na stoupající ceny pohonných hmot a tím pádem i přepravného konkurenceschopný. Těmto okolnostem odpovídá i geografické umístění všech obaloven na území ČR. Z hlediska časového se jedná o trh trvalý s opakujícími se dodávkami s ohledem na neustálé potřeby ve stavebnictví.

Závěrem lze shrnout, že relevantní trh byl vymezen z hlediska

- věcného: trh ovalovaných živičných směsí

- geografického: region Východní Čechy

- časového: trvalý charakter

Postavení spojovaných subjektů na relevantním trhu

Spojením je dotčen relevantní trh, který je lokalizován regionem Východní Čechy nebo-li Královéhradecko. Na obratu takto vymezeného relevantního trhu výroby živičných směsí se pouze společnost SSŽ účastní podílem mírně přesahujícím 30 %. Ostatní zúčastněné společnosti zákonem stanovenou hranici 30 % nedosahují. Po spojení podniků, kdy společnost VČO převezme výrobu obalovaných živičných směsí, lze předpokládat, že nově vzniklý společný podnik zaujme na daném relevantním trhu dominantní postavení. Zde je na místě uvést, že s ohledem na charakter společností, jež se zabývají nejen výrobou obalovaných živičných směsí, ale i samotnou stavbou silnic, většinu výroby těchto směsí i samy spotřebují a jen malá část výroby (cca 2 %) je určena pro další zpracovatele. Distribuce třetím subjektům se provádí přímým prodejem zákazníkům.

Posouzení dopadů spojení

Společnost VČO byla založena za účelem zvýšení kvality a denní výrobní kapacity výroby obalovaných živičných směsí u všech společníků, kteří je vyrábějí převážně jako polotovary pro vlastní finální stavební výrobu. Zakladatelé dosud vyrábějí živičné směsi na technologický zastaralých zařízeních od firmy Teltomat IV a Teltomat V z produkce bývalé NDR. Současné potřeby staveb, zejména výstavba plánované dálnice D 11 staví před dodavatele značně vyšší nároky na kvalitu živičných prací, které lze zabezpečit pouze výrobou živičné směsi na zařízení potřebné technologické úrovně s dostatečnou hodinovou kapacitou. Výstavba takovéhoto zařízení však představuje velkou investici ( cca 100.- mil. Kč ) jejíž návratnost je při současné potřebě trhu (očekávaná produkce v letech 2002 - 2003 cca 202 resp. 212 mil. Kč ) je značně dlouhá. Založení VČO je rovněž reakcí na aktivity společnosti COLAS CZ, a.s., jež uvedla v roce 2000 v daném regionu v Bašnici, vzdálené od Plačic cca 22 km do provozu moderní obalovnu s kapacitou 120 t/hod, která se na místním trhu stala velmi významným a navíc značně perspektivním soutěžitelem.

Při posouzení spojení podniků vzal úřad v úvahu skutečnost, že v důsledku transakce dochází
k  výraznější koncentraci na trhu živičných směsí v daném regionu. Úřad je toho názoru, že i po spojení podniků na uvedených regionálních trzích zůstává dostatečné soutěžní prostředí, kdy ve dané oblasti působí na trhu živičných směsí řada dalších výroben konkurenčních společností, jako jsou Silnice a.s. Jičín, DS Holding a.s., Lafarge Kamenivo s.r.o., Silnice a.s. Čáslav a COLAS CZ, a.s. s celkovým podílem na trhu kolem 30 %, přičemž nelze vyloučit zásobování trhu i z příhraničních oblastí. Úřad všechny tyto okolnosti hodnotil rovněž z pohledu možného nárůstu konkurujících si subjektů na daný relevantní trh a vzal v úvahu skutečnost, že pro vstup na relevantní trh neexistují žádné regulační bariéry a s výjimkou středně vysoké investiční náročnosti ani jiná omezení významnější povahy.

Právní rozbor

Šetření úřad v této věci zahájil nejdříve zkoumáním, zda se jedná o spojení podniků dle § 8 zákona. Spojování podniků zahrnuje takové operace, které vedou k trvalé změně ve struktuře daných podniků. Za jednu z takových operací lze považovat vytvoření společného podniku, který trvale funguje jako samostatná hospodářská jednotka. Úřad jednání účastníků řízení posoudil dle § 8 odst. 2 písm. b) zákona, kdy se za spojování podniků považuje i jednání, kdy jedna nebo více osob, které již kontrolují jeden podnik, získají přímou nebo nepřímou kontrolu nad celkem nebo podstatnou částí jiného podniku smlouvou nebo jiným způsobem, který umožňuje vliv na určování soutěžního chování soutěžitele. Dle
§ 8a odst. 1 zákona podléhá povolení úřadu spojení, které narušuje, nebo může narušit hospodářskou soutěž. Za narušení se považuje, jestliže spojením podniků přesáhne jejich podíl 30 % celkového obratu na celostátním nebo místním trhu daného zboží.

Na základě výše uvedeného dospěl úřad k závěru, že dané spojení podniků může narušit hospodářskou soutěž, neboť spojením podniků přesáhne jejich podíl 30 % relevantním trhu ovalovaných živičných směsí.

Úřad spojení povolí, jestliže soutěžitelé prokáží, že újma, která narušením soutěže může vzniknout, bude převážena hospodářskými výhodami, jež spojení přinese. V ostatních případech úřad spojení nepovolí (§ 8a odst. 2 zákona).

V další fázi šetření se úřad zabýval dopady tohoto spojení na hospodářskou soutěž, resp. zkoumá újmu, která v důsledku spojení může vzniknout, přičemž újmu je třeba spatřovat již v samotném faktu narušení soutěže. Jedná se zejména o snížení počtu vzájemně si konkurujících subjektů
a v založení nebo posílení dominantního postavení soutěžitele. Újma se projevuje negativním vývojem struktury daného trhu, jehož důsledkem je narušení funkcí hospodářské soutěže.

Z uvedených údajů je patrné, že společnosti ČMO, SSŽ i SHK již před spojením podniků zaujímaly nezanedbatelné postavení. Vytvořený společný podnik VČO získá dominantního postavení. Dominantní postavení je i v judikatuře Evropského soudního dvora chápáno jako pozice ekonomické síly soutěžitele, která mu umožňuje ovlivnit efektivní soutěž na relevantním trhu tím, že mu umožňuje se chovat do značné míry nezávisle na svých konkurentech, zákaznících a konečných spotřebitelích.

Komise ES zpravidla vždy za posílení dominantního postavení považuje případy, kdy podíl soutěžitelů na trhu přesahuje 70 % (srov. případy Alcatel/Telettra ze dne 12. 4. 1991, Tetra Pak/Alfa-Laval ze dne 19. 7. 1991, Orkla/Volvo ze dne 20. 9. 1995, Linde/AGA ze dne 9. 2. 2000).

Zvláštní pozornost věnuje úřad vývoji podílů soutěžitelů na trhu. Pokud se dá předpokládat, že podíly na trhu nejsou stabilní, pak sice může docházet v daném čase k posílení dominantního postavení, ale s ohledem na budoucnost tomu tak nemusí být. Zvláštní roli hraje vývoj podílů na dynamicky se rozvíjejících inovačních trzích, na kterých dochází často ke střídání vedoucí pozice, kdy vysoký podíl nemusí vést k posílení dominantního postavení. Jak vyplývá již ze shora uvedeného např. společnost COLAS CZ, a.s. může v blízké budoucnosti zásadním způsobem ovlivnit „rozložení sil“ v daném regionu.

Dále úřad přihlíží k relativnímu podílu a aktuální soutěži na trhu, přičemž relativní podíl závisí na počtu a síle ostatních soutěžitelů. V rámci uvedeného hlediska se hodnotí odstup mezi tržními podíly spojujících se subjektů a podílů zbývajících soutěžitelů. V daném případě úřad poukazuje na značný odstup od dalších soutěžitelů (Komise ES hodnotila podíl 35 – 40 % fúzujících subjektů vůči 15 – 25 % podílu jako indicii pro posílení dominantního postavení -Mitsubishi/UCAR ze dne 4. 1. 1991).

Úřad může také přihlédnout k dalším kritériím, jako je potenciální soutěž a bariéry vstupu na trh. Očekávaný vstup na trh nového silného soutěžitele může relativizovat skutečnost, že došlo v důsledku spojení k ovládnutí trhu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat situaci na národnímu trhu v souvislosti s vývojem na trzích v zahraničí, neboť i v případě, že daný soutěžitel má vysoký podíl na národním trhu, lze v budoucnu počítat se vstupy ze strany zahraničního kapitálu.

Výhody spojení

Dle ustanovení § 8a odst. 2 zákona úřad spojení povolí, jestliže zúčastnění soutěžitelé prokáží, že újma, která narušením soutěže může vzniknout, bude převážena hospodářskými výhodami, jež spojení přinese.

S přihlédnutím k účelu zákona úřad újmu spatřuje již v samotném faktu narušení soutěže, jde zpravidla současně o snížení počtu vzájemně si konkurujících subjektů, a to ať již v důsledku právního zániku konkurenta nebo jeho ovládnutím, a založení nebo posílení dominantního postavení soutěžitele. Spojení přináší jeho účastníkům výhody vlastně vždy, neboť je výrazem jejich svobodného rozhodnutí
a nelze předpokládat, že soutěžitelů mají zájem sebe sama dobrovolně poškozovat. Z toho nutno dovodit, že zákon nemá na mysli výhody z pohledu účastníka spojení. Musí být zvažovány z pohledu veřejného zájmu, přičemž podstatu tohoto zájmu je třeba vidět na straně poptávky, tedy spotřebitele. Jestliže účastníci prokáží spravedlivý díl výhod spotřebitelům, pak lze přistoupit k hodnocení omezení hospodářské soutěže z pohledu ustanovení § 8a odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže.

Rozhodnutí zakladatelů, jak uvedli v podkladech je vedeno úmyslem racionalizovat vlastní hospodářskou činnost a docílit tím zefektivnění a zkvalitnění výroby, které užívají především zakladatelé pro vlastní potřebu jako polotovar pro stavební finální dodávky při výstavbě a rekonstrukci inženýrských staveb na území Východočeského kraje, konkrétně v oblasti horního Polabí.

Proto se rozhodli vyčlenit v rámci „outsourcingu“ určitou specializovanou část svých výrobních kapacit do jednoho právního a organizačního subjektu.

Úzká specializace prospěje nepochybně nejenom zakladatelům společného podniku, ale především veřejnému zájmu neboť specializace a racionalizace výroby je zaměřena především na snížení výrobních nákladů, které se promítnou i do prodejních cen obalovaných živičných směsí. VČO je sice zakládána převážně pro vlastní potřebu svých společníků, ale bude prodávat v rámci své kapacity obalované živičné směsi každému zájemci za podstatně příznivější ceny, než by mohly nabídnout jednotlivé obalovny v rámci původních podniků, protože její produkce bude sdružovat výrobu současných obaloven a výrobní náklady budou tak nižší (např. posádka nové obalovny bude pouze 30% posádek stávajících).

Při posuzování hospodářských výhod nelze opomenout skutečnost, že obalovaná živičná směs je využívána zejména při výstavbě a rekonstrukci inženýrských liniových staveb (převážně dálnic a silnic) jejichž zadavatelem je z více než z 65 % veřejný sektor (stát, kraje, okresy či obce). Veřejný sektor je povinen ze zákona zadávat tyto zakázky výhradně prostřednictvím veřejných obchodních soutěží, kde bývá hlavním kriteriem konečná cena. V konečném důsledku lze tedy očekávat, že finální dodavatelé, kteří budou vybráni při veřejných soutěžích na dodávky při výstavbě a rekonstrukcích inženýrských liniových staveb promítnou snížené náklady do konečné ceny dodávek, z čehož bude profitovat konečný odběratel, kterým je veřejný sektor, potažmo daňový poplatník. Uchazeči o veřejnou zakázku na výstavbu či rekonstrukci těchto staveb by zákonitě měli mít ve své kalkulaci nabídky již započítánu
i cenu za dodávku výrobku.

Uplatněním principů racionalizace a specializace výroby v nově založené obchodní společnosti budou vytvořeny reálné podmínky pro ukončení výroby v technicky zastaralých, ekonomicky
i ekologicky nevyhovujících provozovnách a vložení prostředků do vybudování nové obalovny směsí, jejíž výstavba bude sice finančně značně náročná, ale její kvalitativní, ekologické ale v neposlední řadě
i ekonomické parametry budou odpovídat současným požadavkům odběratelů. K uvedenému je třeba podotknout, že společnosti ČMO, SSŽ a SHK v současné době vyrábějí obalované živičné směsi v obalovnách značky Teltomat. Tyto obalovny jsou již ekologicky i morálně zastaralé, neboť jsou pozůstatkem původních privatizovaných státních podniků, a jejich produkce nesplňuje náročné požadavky odběratelů pro výstavbu komunikací. Cena produkce je ovlivněna zvýšenými náklady na udržování tohoto zastaralého zařízení v chodu, nízkou efektivitou, vysokou energetickou náročností
i náklady vyplývajícími z nízké kapacity těchto zařízení.

Účastnící řízení zdůraznili, že právě proto došlo ze strany konkurence k rozhodnutí nahradit v lokalitě Plačice stávající, provozně drahou obalovnu novým, výkonnějším, ale především efektivnějším zařízením. Pořizovací náklady nové velkokapacitní a ekologicky nezávadné obalovny, která by nahradila dosavadní provozovny, a jejíž produkce by splňovala současné požadavky na kvalitu, činí cca 100 miliónů Kč. Tato investice přesahuje možnosti každého z účastníků spojení. Logickým důsledkem této skutečnosti je, že účastníci se rozhodli soustředit svoje kapitálové zdroje, jejichž návratnost bude zajištěna jednak snížením provozních výdajů, jednak zvýšením produkce.

Financování je předpokládáno z menší části z vlastních prostředků, ale převážně z cizích zdrojů. Z důvodu dostupnosti úvěrů se požadují finanční instituce jejich bonitní zajištění, které bude realizováno především koncernovými garancemi, které jsou s ohledem na postavení mateřských společností SSŽ a.s. a STRABAG ČR a.s. na finančním trhu považovány za stejně likvidní jako garance předních evropských bankovních domů.

Úřad z obsáhlého výčtu výhod vzal v úvahu zejména pozitivní účinky projevující se v oblasti transferu technologického, obchodního a manažerského know-how, modernizace strojního parku
a logistiky, optimalizace výrobních postupů, optimalizace předpokladů k získávání výhodnějších zdrojů v oblasti technického i lidského potenciálu. Na uvedených hospodářských výhodách bude ve svých důsledcích participovat vedle přímých spotřebitelů dokonce i veřejnost tím, že prostřednictvím synergických efektů a lepším využitím stávajících zdrojů dojde k vyšší efektivitě, která se promítne pozitivně do cen ve veřejném sektoru.

V provedeném řízení úřad posoudil zjištěné skutečnosti ve všech vzájemných souvislostech
a z hlediska dopadu spojení na soutěžní prostředí a zhodnotil hospodářské výhody spojení, které účastník řízení předložil.

Na základě provedené analýzy dospěl úřad k závěru, že újma, která narušením soutěže může vzniknout bude převážena hospodářskými výhodami, jež spojení přinese, a rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení o opravném prostředku

Ve smyslu ustanovení § 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, lze proti tomuto rozhodnutí podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – odboru fúzí. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

JUDr. Luboš Rybák

pověřený řízením odboru fúzí

Rozhodnutí obdrží:

JUDr. Ladislav Vostárek, advokát

Mickiewiczova 17

160 00 Praha 6