Č. j.: 2R 4/02 – Hr                                                                             V Brně dne 16. dubna 2002

 

Ve správním řízení o rozkladu (nesprávně označeném jako odvolání) ze dne 10.1.2002 podaném Tělovýchovnou jednotou Frenštát pod Radhoštěm, se sídlem Martinská čtvrt 1159, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 1.11.2001 Mgr. Vlastimilem Křesálkem, bytem Dolní 307, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. S 212/01-151/4923/01-MB ze dne 11.12.2001 ve věci udělení pořádkové pokuty ve výši 10 000,- Kč (slovy deset tisíc korun českých) podle § 62 odst. 2 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb.,  zadavateli – Tělovýchovné jednotě Frenštát pod Radhoštěm, se sídlem Martinská čtvrt 1159, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm, z důvodů neposkytnutí požadovaných podkladů – dokumentace o zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce K 90“ výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky podle § 49 cit. zákona, jsem podle § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb., na základě návrhu zvláštní komise, ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. S 212/01-151/4923/01-MB ze  dne 11.12.2001

 

 

p o t v r z u j i

 

 

a podaný rozklad

 

 

z a m í t á m.

 

 

 

O d ů v o d n ě n í

 

Dne 10.10.2001 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) návrh na přezkoumání úkonů zadavatele – Tělovýchovné jednoty Frenštát pod Radhoštěm, se sídlem Martinská čtvrt 1159, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 1.11.2001 Mgr. Vlastimilem Křesálkem, bytem Dolní 307, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm (dále jen „zadavatel“ a „návrh“) při zadání veřejné zakázky „Rekonstrukce K 90“ výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky podle § 49 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. (dále jen „zákon“). Návrh podala společnost COMMODUM, spol. s r. o., se sídlem Valašská Bystřice č. p. 225, 756 27 Valašská Bystřice, zast. jednatelem Miroslavem Zezulkou (dále jen „COMMODUM“).

 

Dne 17.10.2001 obdržel ÚOHS dopis ze dne 15.10.2001 od společnosti JUSTICIA, s. r. o., se sídlem ul. 28. října 168, 709 02 Ostrava – Mariánské Hory, zast. jednatelem Mgr. Vlastimilem Křesálkem (dále jen „JUSTICIA“), ve kterém se označila za osobu pověřenou ve smyslu § 69 zákona výkonem zadavatelských činností při zadávání předmětné veřejné zakázky, a dále v něm potvrdila již dříve telefonicky sdělenou informaci, že dokumentace o zadávání předmětné veřejné zakázky byla předána ke kontrole ústřednímu orgánu státní správy, který na akci poskytuje dotaci a ÚOHS bude dokumentace v souladu s § 57 odst. 3 zákona předána neprodleně poté, co si ji zadavatel vyžádá od ústředního orgánu zpět.

 

ÚOHS následně vyzval dne 30.10.2001 zadavatele, aby předložil stanovisko k návrhu uchazeče COMMODUM a kompletní dokumentaci o zadávání předmětné veřejné zakázky, na což mu stanovil lhůtu dvou dnů od doručení této výzvy a zároveň zadavatele poučil, že osobám, které ve stanovené lhůtě neposkytnou požadované podklady, je ÚOHS podle § 62 odst. 2 zákona oprávněn uložit pokutu až do výše 10 000,- Kč.

 

Na výzvu reagoval zadavatel dopisem ze dne 2.11.2001, ve kterém uvádí, že výzva tak, jak je odůvodněna, nemá oporu v zákoně. Zadavatel dovozuje, že ustanovením § 57 odst. 3 zákona není v tomto případě vázán, protože pro opožděné podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče COMMODUM nebylo zadavatelem o námitkách vůbec rozhodnuto a tedy následně nemohl být podán návrh podle § 57 odst. 1 zákona a nemohlo být ani zahájeno správní řízení.

 

Dopisem ze dne 7.11.2001 oznámil ÚOHS zadavateli zahájení správního řízení z vlastního podnětu podle § 62 odst. 2 zákona v návaznosti na § 18 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb. (dále jen „správní řád“) ve věci uložení pokuty zadavateli, a to z důvodu neposkytnutí požadovaných dokladů, jejichž předložení orgán dohledu vyžádal dopisem ze dne 30.10.2001. Jako jediného účastníka správního řízení označil ÚOHS zadavatele, který oznámení obdržel dne 12.11.2001 a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno. V oznámení ÚOHS opakovaně vyzval zadavatele k předložení dokumentace o zadávání předmětné veřejné zakázky.

 

Dopisem ze dne 8.11.2001 oznámil ÚOHS zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky, ve kterém jako účastníky označil zadavatele a uchazeče COMMODUM. V oznámení ÚOHS rovněž poučil uchazeče, že se mohou ve smyslu § 33 správního řádu vyjádřit ke skutečnostem, které budou podkladem pro rozhodnutí.

 

K oznámení ze dne 7.11.2001 se zadavatel vyjádřil dopisem ze dne 13.11.2001, přičemž zahájení správního řízení označuje za nicotný právní akt, neboť podle jeho názoru ani zákon ani správní řád neumožňují ÚOHS zahájit ve věci uložení pokuty samostatné správní řízení, když zahájení správního řízení je upraveno pouze v ustanovení § 57 odst. 1 zákona. K odkazu na ustanovení § 18 odst. 1 zákona, který ÚOHS v oznámení použil, zadavatel uvádí, že ÚOHS může zahájit správní řízení na základě ustanovení správního řádu pouze v případě vymezeném v § 61 zákona. Dále se zadavatel vyjadřuje k některým formulacím oznámení, které jsou podle jeho názoru nepřesné, a mimo jiné nesouhlasí s výrokem ÚOHS, že „opakovaně vyzývá zadavatele k předložení kompletní dokumentace“. Zadavatel se domnívá, že „opakovanost“ lze počítat pouze v rámci jednoho správního řízení, a v tomto smyslu se jedná o výzvu první. Naposled zadavatel konstatuje, že ÚOHS porušil ustanovení § 25 odst. 3 správního řádu, když oznámení o zahájení správního řízení o uložení pokuty doručil i uchazeči COMMODUM, ačkoliv ten není účastníkem tohoto správního řízení. K věcným důvodům, pro které bylo řízení o uložení pokuty zahájeno zadavatel uvádí, že vzhledem k tomu, že již v den doručení návrhu bylo patrné, že se nejedná o návrh podle § 57 zákona, nemohlo být ani zahájeno správní řízení ve věci a zadavateli tak vůbec nevznikla povinnost podle § 57 odst. 3 zákona předložit dokumentaci o zadávání předmětné veřejné zakázky.

 

ÚOHS přezkoumal všechny rozhodné skutečnosti a dne 11.12.2001 vydal rozhodnutí č. j. S 212/01-151/4923/01-MB, kterým zadavateli za neposkytnutí požadovaných podkladů uložil pořádkovou pokutu ve výši 10 000,- Kč.

 

V odůvodnění svého rozhodnutí ÚOHS mimo jiné uvádí, že obrat „opakovaně vyzývá“ byl v oznámení o zahájení správního řízení ze dne 7.11.2001 použit z důvodu zdůraznění potřeby předložení dokumentace poté, co zadavatel byl k předložení dokumentace fakticky vyzván již v dopise ze dne 30.10.2001 a jeho postup tak byl v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti správního řízení. Ke skutečnosti, že oznámení o zahájení správního řízení ze dne 7.11.2001 zaslal ÚOHS na vědomí i uchazeči COMMODUM ÚOHS konstatuje, že tím dal najevo svůj zájem objektivně a včas informovat uchazeče COMMODUM o tom, že dosud nemohlo dojít k přezkoumání postupů zadavatele, z důvodu nepředložení potřebné dokumentace. ÚOHS se tím chtěl vyhnout tomu, aby jeho zdánlivá nečinnost byla posuzována jako neodůvodněné průtahy se všemi důsledky z toho plynoucími. ÚOHS dále uvádí, že je jeho povinností zahájit správní řízení i v případech, že zadavatel vrátí uchazeči námitky proti jeho rozhodnutí podle § 56 odst. 3 zákona, neboť jiný postup by vedl k právní nejistotě uchazečů a došlo by k porušení jejich práv na přezkumné řízení.

 

Proti uvedenému rozhodnutí podal zadavatel dne 10.1.2002 rozklad (nesprávně označený jako odvolání), který však ani po výzvě ÚOHS k doplnění rozkladu ze dne 15.1.2002 žádným způsobem neodůvodnil.

 

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu zvláštní komisí a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem napadené rozhodnutí přezkoumal v celém rozsahu a s přihlédnutím k doporučení této komise dospěl k následujícímu závěru:

 

ÚOHS tím, že svým rozhodnutím č. j. S 212/01-151/4923/01-MB ze dne 11.12.2001 uložil zadavateli za neposkytnutí požadovaných podkladů pořádkovou pokutu ve výši 10 000,- Kč, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí se plně ztotožňuji.

 

K rozkladu zadavatele uvádím následující.

 

Vzhledem k absenci jakékoliv argumentace zadavatele v rozkladu mohu jen znovu opakovat právní názor vyslovený v prvostupňovém rozhodnutí, se kterým jsem se plně ztotožnil. ÚOHS postupoval zcela v souladu s ustanovením § 62 odst. 2 zákona, když zadavateli za nepředložení požadované dokumentace uložil pořádkovou pokutu. Zadavatel byl před jejím uložením několikrát fakticky vyzván, aby splnil povinnost, plynoucí pro něj z ustanovení § 57 odst. 3 zákona a předložil dokumentaci o zadávání předmětné veřejné zakázky. Nelze souhlasit s názorem zadavatele, že „opakovanost“ těchto výzev lze posuzovat pouze v rámci jednoho správního řízení, protože obě správní řízení (tedy řízení o uložení pokuty i původní řízení ve věci) spolu po věcné i po procesní stránce souvisí, neboť se ve smyslu ustanovení § 52 zákona týkají dohledu ÚOHS nad správností postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce K 90“, zadané výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky podle § 49 zákona.

 

Dále je třeba konstatovat, že spolu s výzvou k předložení požadovaných dokladů byl zadavatel vždy současně poučen o tom, jakou sankci zákon pojí s případným nesplněním této povinnosti. Zadavatel však namítá, že ustanovení zákona umožňují ÚOHS zahájit správní řízení pouze ve věci přezkoumání úkonů zadavatele podle ustanovení § 57 odst. 1 zákona, avšak nikoliv zahájit samostatné správní řízení ve věci uložení pokuty a ÚOHS měl tedy pořádkovou pokutu uložit v rámci původního správního řízení. S tímto názorem zadavatele nelze souhlasit. Rozhodnutí o uložení pokuty nemohlo být vydáno v rámci původního správního řízení, protože v rámci zahájeného správní řízení je vždy možno vydat pouze rozhodnutí ve věci (přičemž předmět takového rozhodnutí musí vždy přesně korespondovat s předmětem, který byl popsán v zahájení správního řízení), a nebo rozhodnutí procesní povahy, která správní řízení přerušují (§ 29 správního řádu), zastavují (§ 30 správního řádu), nebo ukládají předběžná opatření (§ 43 správního řádu). Vzhledem k tomu, že ustanovení § 62 odst. 2 zákona umožňuje ÚOHS uložit pokutu, ale neupravuje způsob, jakým má být tato pokuta uložena, nejedná se o úpravu komplexní, a proto ÚOHS posupoval zcela legálně, když s odkazem na ustanovení § 18 správního řádu zahájil ve věci uložení pokuty správní řízení, neboť tím použil jako subsidiární pramen práva obecný právní předpis, který se podle ustanovení svého § 1 „vztahuje na řízení, v němž o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech občanů a organizací rozhodují … orgány státní správy“. V této souvislosti zadavatel ve svém stanovisku bezdůvodně omezuje subsidiaritu správního řádu pouze na případy vymezené v ustanovení § 61 zákona, protože požití správního řádu vyplývá přímo z logiky správního řízení před ÚOHS jakožto správním orgánem.  

 

K výše uvedenému dále uvádím, že ustanovení § 57 odst. 3 zákona, které zakotvuje povinnost zadavatel předložit dokumentaci o zadávání veřejné zakázky, má mimo jiné za cíl co nejúčinněji zkrátit průběh řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, což je ostatně i v souladu se zásadou rychlosti a hospodárnosti správního řízení. K zamezení neodůvodněných průtahů na straně některého z účastníků správního řízení pak zákon dává ÚOHS vedle uložení pořádkové pokuty i další nástroj, totiž opakované uložení pokuty ve smyslu poslední věty ustanovení § 62 odst. 2 zákona.

 

Vzhledem  k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit, nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

 

 

P o u č e n í

 

 

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb. o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

 

 

 

 

 

                                                                                  Ing. Josef Bednář

                                                             předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

 

1.        Mgr. Vlastimil Křesálek, bytem Dolní 307, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm

 

2.        spis