Ve správním řízení o
rozkladu ze dne 9.3.2001 (zřejmým omylem uvedeno 9.2.2001) podaném společností
Hoyer Praha Medizintechnik s. r. o., se sídlem Malešická 39, 139 00 Praha, zast.
jednateli Ing. Zdeňkem Hellmannem a Ing. Pavlem Bízkem, právně zast. na základě
plné moci ze dne 8.3.2001 advokátem JUDr. Petrem Hellmannem, se sídlem Nábřežní
4, 150 00 Praha 5, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
č. j. S 8/2001–151/763/01–Jak
ze dne 26.2.2001 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Nemocnice
s poliklinikou v Havířově, se sídlem Dělnická 24, 736 39 Havířov,
zast. ředitelem MUDr. Pavlem Holubem, při zadání veřejné zakázky na „Dodávku
tří narkotizačních přístrojů“ výzvou ze dne 28.11.2000 více zájemcům
o veřejnou zakázku k podání nabídky podle § 49 zákona č. 199/1994 Sb., o
zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č.
93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb jsem podle § 59
odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona
č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb., na základě návrhu zvláštní komise,
ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže č. j. S 8/2001–151/763/01–Jak ze dne 26.2.2001
p o t v r
z u j i
a
podaný rozklad
z a m í t
á m.
Nemocnice
s poliklinikou v Havířově, se sídlem Dělnická 24, 736 39 Havířov,
zast. ředitelem MUDr. Pavlem Holubem (dále jen „zadavatel“) vyzval dne
28.11.2000 podle § 49 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných
zakázek, ve znění ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb.,
zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb (dále jen „zákon“) šest zájemců k podání
nabídky ve veřejné zakázce na „Dodávku tří narkotizačních přístrojů“.
Zadavatel ve výzvě uvedl, že hodnocení bude
provedeno podle kritérií:
a)
komplexnost splnění požadavku podle přílohy č. 2 výzvy,
b)
výše nabídkové ceny vč. DPH,
c)
záruční doba,
d)
doba plnění,
e)
reference (způsobilost firmy vč. uvedení zakázek obdobného charakteru
v posledních 5-ti letech).
Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami
ze dne 14.12.2000 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel dvě
nabídky.
Po provedené kontrole kvalifikačních předpokladů zadavatel vyloučil rozhodnutím ze dne 19.12.2000 z další účasti ve veřejné zakázce uchazeče Hoyer Praha Medizintechnik s. r. o., se sídlem Malešická 39, 139 00 Praha, zast. jednateli Ing. Zdeňkem Hellmannem a Ing. Pavlem Bízkem (dále jen „Hoyer“) a to z důvodu neprokázání kvalifikačních předpokladů podle § 2b odst. l písm. d) a § 2b odst. l písm. f) zákona. Současně zadavatel učinil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, přičemž jako nejvhodnější byla zadavatelem vybrána nabídka uchazeče Dräger s. r. o., Praha (dále jen „Dräger“). Proti rozhodnutí zadavatele o svém vyloučení z další účasti ve veřejné zakázce podal uchazeč Hoyer námitky dne 27.122000 dopisem, jehož přílohou byly doklady o splnění kvalifikačních předpokladů uchazeče v ověřených fotokopiích. Zadavatel námitkám po jejich přezkoumání nevyhověl, což uchazeči oznámil dopisem ze dne 28.12.2000, který byl uchazeči Hoyer doručen dne 4.1.2001, a dále poučil uchazeče Hoyer o možnosti podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“).
Uchazeč tohoto práva využil a návrh dne 12.1.2001 k ÚOHS podal. ÚOHS i zadavatel návrh obdržel dne 15.1.2001 a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona v návaznosti na § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb. (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách orgánem dohledu. Účastníky řízení ÚOHS označil zadavatele a uchazeče Hoyer.
ÚOHS vydal dne 26.2.2001 rozhodnutí pod č. j. S 8/2001-1551/763/01-Jak, ve kterém návrh uchazeče Hoyer zamítl.
Své rozhodnutí ÚOHS
zdůvodnil tím, že návrh uchazeče Hoyer na zahájení řízení ve věci přezkoumání
úkonů zadavatele došel ÚOHS až po lhůtě, kterou zákon pro podání tohoto návrhu
stanovuje v délce 10 dní. Vzhledem k tomu, že předmětná lhůta má
povahu hmotněprávní a nikoli procesněprávní, tak podání musí do posledního dne
lhůty dojít adresátovy a nestačí pouze ve lhůtě podat předmětné podání poštovní
přepravě.
Proti tomuto rozhodnutí
podal uchazeč Hoyer prostřednictvím svého právního zástupce rozklad. Vzhledem
k tomu, že rozhodnutí ÚOHS nese datum 6.3.2001 a uchazeči Hoyer bylo
doručeno dne 7.3.2001, považuji datování rozkladu právním zástupcem uchazeče na
den 9.2.2001 za zjevnou písařskou chybu a proto jsem i ve výroku tohoto
rozhodnutí označil za datum rozkladu den 9.3.2001.
Uchazeč v rozkladu
konstatuje svou vědomost toho, že lhůta stanovená v § 57 odst. 2 zákona je
lhůtou hmotněprávní. Přesto je přesvědčen, že se ÚOHS při posuzování dodržení
lhůty ze strany uchazeče Hoyer dopustil omylu, neboť při svém hodnocení opomněl
ustanovení správního řádu, který pro obecné počítání lhůt ve svém § 27 odst. 2
in fine stanovuje, že připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, je
posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Vzhledem k tomu, že
poslední den 10denní lhůty byla v tomto případě neděle a ÚOHS podání
obdržel hned následující pondělí, návrh byl podán řádně a včas a nemohl být
tudíž zamítnut z důvodu opožděnosti podání. Proto uchazeč Hoyer navrhuje
zrušit napadené rozhodnutí a vrátit je ÚOHS k meritornímu rozhodnutí.
Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu zvláštní komisí a po posouzení případu ve všech souvislostech jsem napadené rozhodnutí přezkoumal v celém rozsahu a s přihlédnutím k doporučení této komise dospěl k následujícímu závěru:
ÚOHS tím, že svým rozhodnutím č. j. S 8/2001-151/763/01-Jak ze dne 26.2.2001 návrh uchazeče Hoyer zamítl, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí se plně ztotožňuji.
K argumentu uchazeče Hoyer v rozkladu uvádím následující.
Podle § 18 odst. 2 správního řádu je řízení zahájeno dnem, kdy podání účastníka řízení došlo správnímu orgánu příslušnému ve věci rozhodnout. V případě přezkoumávání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky je tak dnem zahájení správního řízení u ÚOHS den, kdy návrh na zahájení toho řízení dojde orgánu dohledu. Lhůta obsažená v § 57 odst. 2 zákona se proto vztahuje na úkon uchazeče před zahájením správního řízení a proto pro ni nelze subsidiárně použít ustanovení správního řádu, neboť ten se podle svého § 1 odst. 1 vztahuje pouze na správní řízení. Z uvedených důvodů považuji argumentaci uchazeče za neopodstatněnou.
Pro úplnost dodávám, že úprava běhu lhůty obsažená v § 57 odst. 2 je úpravou komplexní, a proto se pro ni nepoužije jako subsidiární pramen práva nejen správní řád, ale ani jiný obecný procesní předpis, jak to mimo jiné vyplývá i z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2A 7/96 ze dne 12.12.1996.
Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit, nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. Pro úplnost dodávám, že v souvislosti s projednáváním návrhu uchazeče Hoyer získal ÚOHS podezření na porušení zákona ze strany zadavatele a proto zahájil z vlastního podnětu správní řízení, ve kterém již vydal meritorní rozhodnutí.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb. o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
Ing. Josef Bednář
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Nemocnice
s poliklinikou v Havířově, se sídlem Dělnická 24, 736 39 Havířov,
zast. MUDr. Pavlem Holubem
2. JUDr. Petr Hellmann,
advokát, se sídlem Nábřežní 4, 150 00 Praha 5,
3. spis