Č. j.: S 209/01-152/5084/01-Te

 

V Brně dne 27. prosince 2001

 

            Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 1.11.2001  z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění  zákona  č. 148/1996 Sb.,  zákona  č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb.,  zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb., v návaznosti na § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb., ve věci přezkoumávání rozhodnutí a úkonů zadavatele města Krnova, Hlavní náměstí 1, 794 01 Krnov, zastoupeného Josefem Hercigem, starostou města, učiněných ve veřejné zakázce „Kamerový monitorovací systém města Krnova“ zadané nedatovanou výzvou  více zájemcům k podání nabídky podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., rozhodl takto:

 

Správní řízení se podle § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů zastavuje, neboť od uzavření smlouvy a jejího dodatku č. 1 uplynula tříletá lhůta, ve které lze uložit případnou sankci.

 

 

O d ů v o d n ě n í

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“), jako orgán příslušný podle § 51 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb., si na základě kontrolního závěru Nejvyššího kontrolního úřadu zveřejněného ve Věstníku NKÚ ročník IX., částka 2, vyžádal od města Krnova, Hlavní náměstí 1, 794 01 Krnov, zastoupeného Josefem Hercigem, starostou města (dále jen „zadavatel“), dokumentaci o zadání veřejné zakázky „Kamerový monitorovací systém města Krnova“ zadané nedatovanou výzvou více zájemcům k podání nabídky podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb. (dále jen „zákon“). Předmětem veřejné zakázky byla realizace kamerového monitorovacího systému města Krnova – jeho montáž a oživení včetně zpracování technické dokumentace.

 

Zadavatel stanovil následující kritéria hodnocení nabídek:

a)      způsob projekčního a technického zpracování

b)      navržená cena

c)      reference o realizovaných zakázkách

d)      servisní podmínky – dobu servisu uvést v měsících

e)      doba záruky – uvést v měsících

f)        celková výhodnost návrhu smlouvy o dílo.

 

            Po přezkoumání předložené dokumentace získal orgán dohledu pochybnosti o správnosti úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky, a proto zahájil správní řízení z úřední povinnosti.

 

            Zahájení správního řízení oznámil orgán dohledu zadavateli, jako jedinému účastníku správního řízení  dopisem č. j. S 209/01-152/4314/01-Te ze dne 31.10.2001, kterým ho současně seznámil s předběžnými výsledky šetření a poskytl mu možnost se k těmto výsledkům vyjádřit. Zadavatel obdržel uvedený dopis dne 1.11.2001, a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno.

 

           Zadavatel k zjištěným skutečnostem sdělil dopisem ze dne 13.11.2001, že nemá nic dalšího k věcnému doplnění.

 

           Orgán dohledu po přezkoumání a zhodnocení všech podkladů, zjistil tyto rozhodné skutečnosti a dospěl k následujícím závěrům.

 

1)

Nesplnění kvalifikačního předpokladu dle § 2b odst. 1 písm. a) zákona

 

Uchazeč CM security system, s. r. o., Blatná, neprokázal kvalifikační předpoklad podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona, když ve své nabídce doložil neověřenou fotokopii výpisu z obchodního rejstříku a nedoložil příslušné oprávnění k podnikání. Uchazeč FITCOM s. r. o., Bruntál, neprokázal kvalifikační předpoklad dle § 2b odst. 1 písm. a) zákona, když jeho nabídka obsahovala neověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku a neověřenou kopii koncesní listiny. Podle § 2c odst. 1 zákona uchazeč prokazuje splnění kvalifikačního předpokladu uvedeného v § 2b odst. 1 písm. a) zákona dokladem o oprávnění k podnikání (kterým je ve smyslu zákona živnostenský list, koncesní listina, případně  oprávnění podle jiných právních předpisů), včetně výpisu z obchodního rejstříku, a to originál příslušné listiny nebo její ověřená kopie (viz § 2c odst. 3 zákona).

 

Nesplnění kvalifikačního předpokladu dle § 2b odst. 1 písm. d) zákona

 

Uchazeč FITCOM s. r. o., Bruntál, neprokázal kvalifikační předpoklad dle § 2b odst. 1 písm. d) zákona v návaznosti na  2c zákona, když ve své nabídce nedoložil čestné prohlášení, že uchazeč nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání uchazeče nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, které se dle § 2b odst. 2 zákona vztahuje  na osoby vykonávající funkci statutárního orgánu nebo všechny členy statutárního orgánu.

 

 

 

 

Nesplnění kvalifikačního předpokladu dle § 2b odst. 1 písm. f) zákona

 

Uchazeči CONE – technologické montáže, spol. s r. o., Jeseník, CM security system, s. r. o., Blatná, a FITCOM s. r. o., Bruntál, neprokázali kvalifikační předpoklady podle § 2b odst. 1 písm. f) zákona v návaznosti na § 2c zákona, neboť jejich čestná prohlášení nepokrývala skutečnost, že nemají splatné nedoplatky na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení nebo na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

 

Zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, když uchazeče, kteří neprokázali ve své nabídce kvalifikační předpoklady uvedené v § 2b způsobem uvedeným v § 2c zákona, nevyloučil z další účasti na veřejné zakázce, neboť neprokázání byť jediného kvalifikačního předpokladu vede obligatorně k vyloučení příslušného uchazeče z další účasti na veřejné zakázce (viz § 2e zákona a § 49 odst. 5 zákona). Kvalifikační předpoklady musí být prokázány v plném rozsahu v nabídce každého uchazeče o veřejnou zakázku, přičemž nabídku je možné podat pouze do konce lhůty pro podání nabídek. Jakékoliv doplňování nabídek po skončení lhůty pro jejich podání (pokud by jej zadavatel připustil) by bylo porušením zásady rovnosti uchazečů o veřejnou zakázku, jejíž nerespektování by bylo rovněž porušením § 11 odst. 1 zákona.

 

            Neprokázání kvalifikačního předpokladu dle § 2c odst. 1 písm. c) zákona

 

Orgán dohledu zjistil, že dokumentace předložená zadavatelem neobsahuje doklad o prokázání kvalifikačního předpokladu dle § 2c odst. 2 písm. c) zákona vybraného uchazeče Interal společnost s ručením omezeným /s. r. o./, Ostrava-Poruba. Podle § 2c odst. 2 písm. c) zákona, uchazeč se kterým má být uzavřena smlouva, předloží dle § 2b odst. 1 písm. f) zákona potvrzení příslušného orgánu ne starší než šest měsíců (tj. potvrzení příslušné zdravotní pojišťovny a příslušné správy sociálního zabezpečení). Jmenovaný uchazeč před uzavřením smlouvy nedoložil potvrzení příslušné zdravotní pojišťovny. Pro úplnost orgán dohledu uvádí, že podle § 64b zákona je zadavatel povinen dokumentaci o zadání, včetně podaných nabídek všech uchazečů, uchovávat po dobu pěti let od uzavření smlouvy nebo od zrušení zadání veřejné zakázky s výjimkou vzorků nebo ukázek (§ 39a), tj. archivovat i doklady, kterými uchazeči prokazují kvalifikační předpoklady.

 

2)

Orgán dohledu konstatuje, že dokumentace o zadání předmětné veřejné zakázky neobsahuje žádné materiály, které by svědčily o tom, že hodnocení nabídek bylo provedeno v souladu s § 6 zákona, který se použije i při zadání veřejné zakázky výzvou více zájemců podle § 49 zákona; z doložené dokumentace rovněž není zřejmé, zda a jak zadavatel rozlišil  při hodnocení nabídek stupeň významu jednotlivých kritérií (§ 6 odst. 3 zákona).  

 

„Zápis z jednání výběrové komise pro hodnocení…“ ze dne 27.8.1998 obsahuje pouze závěrečné hodnocení nabídek (přiřazení výsledných bodů) a pořadí nabídek určených hlasováním komise.

 

K tomu orgán dohledu obecně uvádí, že odborné posouzení a hodnocení nabídek (zda a jak nabídky splňují požadavky zadavatele uvedené v zadání veřejné zakázky) ponechává zákon na zadavateli a je třeba dodat, že uvedený princip aplikuje orgán dohledu i ve své rozhodovací praxi, přičemž se opírá např. o precedentní druhostupňová rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a rovněž o judikaturu Vrchního soudu v Olomouci, např. č.j. 2 A 1/99 či 2 A 7/2000. Je však zřejmé a logické, že v kritériích matematicky srovnatelných (např. nabídková cena, délka záruky…) musí být hodnocení provedeno tak, že nejlepší návrh uchazeče v kritériu nabídková cena, délka záruky… musí být hodnocen nejlépe a odpovídajícím způsobem musí být hodnoceny další návrhy až k návrhu nejméně výhodnému pro zadavatele, který musí být hodnocen nejhůře. Nabídky musí být hodnoceny podle všech kritérií zveřejněných v zadání veřejné zakázky, přičemž důležitou podmínkou je provedení důkladného posouzení nabídek z hlediska splnění všech podmínek uvedených zadavatelem v zadání veřejné zakázky.

 

Hodnocení nabídek pomocí více kritérií (zadavatel by měl zvolit kritéria, která umožní přehledné  a jednoznačné hodnocení nabídek s ohledem na předmět s rozsah veřejné zakázky) je klíčovou etapou celého procesu řízení o veřejných zakázkách. Základním problémem hodnocení nabídek pomocí více kritérií je pak odvození určité celkové výsledné užitnosti nabídky, do které se promítají výsledky hodnocení nabídek podle jednotlivých kritérií. Konečné pořadí hodnocených nabídek se pak sestaví podle výsledné užitnosti jednotlivých nabídek.

 

            Stanovení prosté užitnosti nabídek při hodnocení pomocí více kritérií je založeno na převedení různých hodnot kvalitativních a kvantitativních kritérií na “společného jmenovatele” (podobně jako při sčítání zlomků o nestejném jmenovateli, např. 1/3 +1/4 = 7/12). V různých veřejných zakázkách je  hodnocení nabídek prováděno pomocí různých kritérií (např. nabídková cena, lhůta výstavby, způsob provádění úklidu, reference, parametry přístroje, záruky za jakost), která mohou být  vyjádřena v různých měrných jednotkách (např. koruny, měsíce, procenta) nebo nejsou vyjádřena v žádných jednotkách, takže v původní formě se nedají početně slučovat. Prostředkem k převedení hodnot různých kritérií na “společného jmenovatele” může být např. bodování, klasifikování ap. nabídek v jednotlivých kritériích. Prosté užitnosti však nevyjadřují správně výslednou užitnost nabídek, neboť jednotlivá kritéria nemají pro hodnocení nabídek stejný význam. Je proto nutné rozlišovat kritéria podle jejich významu, resp. váhy, a stanovit váženou užitnost nabídek. Zde je třeba zdůraznit, že zákon výslovně stanoví povinnost  při hodnocení nabídek pomocí více kritérií  uvést jednotlivá kritéria v podmínkách soutěže v sestupném pořadí podle stupně významu, který jim zadavatel přisuzuje (§ 6 odst. 3 zákona). Zákon tedy nepředpokládá, že všechna kritéria mají stejný význam. Vážené užitnosti nabídek tedy dosáhneme např. přiřazením odpovídající váhy k jednotlivým sestupně seřazeným kritériím.

 

K hodnocení nabídek orgán dohledu dále poznamenává, že zadavatel musí vždy vycházet z toho, že provedené hodnocení nabídek musí být dostatečně transparentní, a to nejen pro uchazeče, ale i pro orgán dohledu při jeho případném přezkoumávání postupu zadávání veřejné zakázky, tzn., že hodnocení nabídek musí být dostatečně průhledné a průkazné.

 

3)

            Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem dne 26.11.1998; cena díla byla sjednána ve výši 2 790 770,- Kč včetně DPH. Dne 21.12.1998 byl uzavřen dodatek č. 1 (dále jen „dodatek“) k této smlouvě, kterým se předmět díla veřejné zakázky rozšířil a cena díla zvýšila o částku 484 080,- Kč vč. DPH.

 

            Zadavatel měl uzavřít dodatek dle § 50 odst. 1 písm. c) zákona (výzvou jednomu zájemci k podání nabídky, neboť dle předmětu dodatku se jednalo o dodatečnou veřejnou zakázku, svým rozsahem nepřekračující 50 % ceny původní veřejné zakázky). Dokumentace však neobsahuje výzvu ani doklady dle § 50 odst. 2 zákona, přestože se svým charakterem jednalo o dodatečné zadání veřejné zakázky. Zadavatel při jejím zadání tedy nepostupoval v souladu se zákonem.     

 

V případě uzavření předmětného dodatku zadavatel pochybil a svým postupem    závažným způsobem porušil ustanovení § 50 odst. 1 písm. c) zákona (došlo k opakování veřejné zakázky a navýšení její ceny), neboť dosavadnímu dodavateli veřejné zakázky „Kamerový monitorovací systém města Krnova“ nezaslal výzvu k podání nabídky ve smyslu cit. ustanovení zákona. 

 

Protože při zadání předmětné veřejné zakázky došlo ke zjištění závažných porušení zákona, zahájil orgán dohledu dle § 57 odst. 1 zákona správní řízení z vlastního podnětu. Dosáhnout nápravy uložením nového zadání předmětné veřejné zakázky však již nelze, a to z důvodu, že předmět veřejné zakázky byl již realizován. Rovněž nelze přistoupit k uložení pokuty, neboť od data uzavření smlouvy a jejího dodatku, uběhla již objektivní tříletá lhůta, ve které bylo možno pravomocně uložit pokutu (dle věty druhé ust. § 62 odst. 1 zákona v platném znění může orgán dohledu  uložit pokutu jen do jednoho roku ode dne, kdy se dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let, kdy došlo k tomuto porušení). Z výše uvedených důvodů tedy orgán dohledu správní řízení zahájené z úřední povinnosti zastavuje, přičemž v odůvodnění rozhodnutí uvedl z preventivních důvodů zjištěná porušení zákona. Současně orgán dohledu poznamenává, že současné znění zákona se již podstatným způsobem liší od znění účinného v době zadání předmětné veřejné zakázky.

 

Podle judikátu Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 5/99 ze dne 4. 11. 1999 (poslední odstavec na str. 8) musí orgán dohledu postup zadavatele veřejné zakázky směřující k uzavření smlouvy k jejímu provedení posuzovat podle znění zákona účinného v době zadávání veřejné zakázky, avšak řízení před orgánem dohledu musí být vedeno vždy podle předpisů účinných v době rozhodování, neboť hlava III a IV části čtvrté zákona po poslední novele mají charakter zvláštního procesního předpisu, kterým se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže  řídí a na nějž přechodná ustanovení novelizací nedopadají.

 

  Orgán dohledu posoudil celý případ a na základě všech zjištěných skutečností rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.

 

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

 

 

 

 

 

 

JUDr. Petr Hanák

 

ředitel odboru

 

 

Obdrží:  Město Krnov, Hlavní náměstí 1, 794 01 Krnov, zast. Josefem Hercigem