Č. j.: S 152/01-152/3320/01-MB

V Brně dne 14. srpna 2001

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 25.7.2001 z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. v návaznosti na § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb. ve věci přezkoumávání úkonů a rozhodnutí obce Lelekovice, Lelekovice č.p. 75, 664 31 Lelekovice, zastoupené Jaroslavem Divišem, starostou, učiněných ve veřejné zakázce „Likvidace komunálního odpadu v obci Lelekovice“ zadané výzvou ze dne 28.7.2000 více zájemcům o veřejnou zakázku dle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o  zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 28/2000 Sb., rozhodl takto:

Zadavatel – obec Lelekovice –  závažným způsobem porušil:

- § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když vyzval k podání nabídky pouze tři zájemce o veřejnou zakázku,

- § 49 odst. 4 písm. c) téhož zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 citovaného zákona tím, že ve výzvě neuvedl kritéria hodnocení v sestupném pořadí podle stupně významu, který jim přisuzoval,

- opakovaně § 49 odst. 4 písm. c) téhož zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 cit. zákona a § 2 písm. h) cit. zákona, neboť ceny uvedené v nabídkách uchazečů nebyly a nemohly být hodnoceny podle své výše – nabídky uchazečů obsahovaly pouze jednotkové ceny, které však nejsou cenami za splnění veřejné zakázky, které je zadavatel povinen hodnotit podle jejich výše,

- § 49 odst. 4 písm. d) téhož zákona, neboť ve výzvě nestanovil lhůtu, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni,

- § 49 odst. 10 téhož zákona, když v „Protokolu o výběru nejvhodnější nabídky“ ze dne 23.8.2000 neuvedl popis hodnocení nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky,

- opakovaně § 49 odst. 10 téhož zákona v návaznosti na § 55 citovaného zákona, neboť uchazeče nepoučil o možnosti podat námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky,

- § 68 odst. 2 téhož zákona, neboť rozhodnutí zadavatele, u nichž zákon stanoví povinnost oznámit je příslušnému uchazeči, nezaslal doporučeně s doručenkou, ale pouze doporučeně.

Za zjištěná závažná porušení zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 28/2000 Sb., při zadání veřejné zakázky „Likvidace komunálního odpadu v obci Lelekovice“ se zadavateli obci Lelekovice, podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá pokuta ve výši 1 000,- Kč (jeden tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 30 dní od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754 - 24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 1520115001.

Odůvodnění

Obec Lelekovice, Lelekovice, č. p. 75, 664 31 Lelekovice, zastoupená Jaroslavem Divišem, starostou (dále jen „zadavatel“), dopisy ze dne 28.7.2000 vyzvala podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 28/2000 Sb. (dále jen „zákon“), tři zájemce k předložení nabídky na veřejnou zakázku „Likvidace komunálního odpadu v obci Lelekovice“ dále jen „výzva“).

V podmínkách výzvy byl stanoven tento způsob hodnocení nabídek:

Kritéria hodnocení veřejné zakázky :

a) výhodnost nabídky pro obec

b) výhodnost cenové nabídky

c) ekologičnost likvidace

d) komplexnost nabídky

e) předpoklad jakostního a včasného plnění zakázky

Dále bylo ve výzvě uvedeno, že jednotlivé body nejsou seřazeny podle pořadí důležitosti.

Ve výzvě zaslané zájemcům o veřejnou zakázku zadavatel nestanovil lhůtu po kterou jsou vymezení uchazeči svými nabídkami vázáni.

Z dokumentace o zadání veřejné zakázky (dále jen „dokumentace“) vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel nabídky tří uchazečů o veřejnou zakázku.

Z protokolu o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23.8.2000 vyplývá, že konečné pořadí nabídek bylo určeno hlasováním komise jmenované zadavatelem a bylo stanoveno toto pořadí uchazečů:

1. van Gansewinkel, a. s.,

2. SELIO, spol. s  r. o.,

3. A.S.A., spol. s  r. o.

Zadavatel dopisy ze dne 24.8.2000 oznámil své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a výsledné pořadí nabídek.

Dne 20.9.2000 uzavřel zadavatel, zastoupený starostou Jaroslavem Divišem, s uchazečem van Gansewinkel, a. s., zastoupeným Martinem Johannesem Ugenem, PhDr. Vladimírou Látalovou a ing. Radimem Beňovičem, smlouvu číslo 1289 00 o sběru, svozu a zneškodnění odpadů, kde předmětem plnění je likvidace komunálního odpadu v obci Lelekovice.

Dne 4.6.2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“) obdržel od zadavatele žádost o posouzení správnosti postupu zadavatele dle zákona o zadávání veřejných zakázek při zadávání a výběru uchazeče předmětné veřejné zakázky.

Dopisem ze dne 11.6.2001 si orgán dohledu vyžádal od zadavatele dokumentaci o zadání výše uvedené veřejné zakázky, kterou obdržel dne 18.6.2001.

Po přezkoumání dokumentů předložených zadavatelem orgán dohledu získal pochybnosti o správnosti úkonů a postupů zadavatele, proto zahájil z vlastního podnětu správní řízení ve věci přezkoumávání úkonů a postupů zadavatele.

Podle § 58 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. účastníkem tohoto správního řízení je zadavatel.

Zahájení správního řízení oznámil orgán dohledu účastníkovi řízení dopisem č. j. S 152/01-152/3016/01-MB ze dne 23.7.2001. Orgán dohledu stanovil lhůtu, ve které se účastník řízení mohl vyjádřit  ke skutečnostem, které budou podkladem pro rozhodnutí. Zadavatel obdržel oznámení o zahájení správního řízení dne 25.7.2001, a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno.

Současně orgán dohledu rozhodnutím č.j. S 152/01-152/3038/01-MB ze dne 24.7.2001, uložil zadavateli jako předběžné opatření neprodlužovat smlouvu č. 1289 00 o sběru, svozu a zneškodnění odpadů ze dne 20.9.2000 uzavřenou na základě výběru nejvhodnější nabídky ve veřejné zakázce „Likvidace komunálního odpadu v obci Lelekovice“, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci přezkoumávání úkonů zadavatele ve výše uvedené veřejné zakázce.

Zadavatel se k podkladům pro rozhodnutí vyjádřil dopisem ze dne 26.7.2001, ve kterém mimo jiné uvedl:

„Obec má zájem předcházet problémům, které mohou vzejít z nesprávného postupu při zadávání veřejných zakázek. Proto požádala Váš úřad o posouzení správnosti postupu.“

Po přezkoumání a zhodnocení všech podkladů orgán dohledu uvádí k případu následující rozhodné skutečnosti.

K porušení § 49 odst. 1 zákona

Z předložené dokumentace vyplynulo, že zadavatel vyzval výzvou ze dne 28.7.2000 tři zájemce o veřejnou zakázku dle § 49 odst. 1 zákona.

K tomu zadavatel uvedl: „Ve výzvě byl uveden § 49 zák. č. 199/94 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V tomto zákoně se § 49a nenachází. S ohledem na výši zakázky jsme ve skutečnosti chtěli postupovat dle § 49a zákona 148/96 Sb., který se týká zakázek příslušného objemu. Po právní stránce jsme nedocenili význam písmene a. Domnívali jsme se, že ho určuje přímo výše zakázky (znění pozdějších předpisů).“

Orgán dohledu uvádí následující:

Podle § 49 odst. 1 zákona u veřejných zakázek, u kterých výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy bez daně z přidané hodnoty přesáhne 2 500 000 Kč, jde-li o nemovitost s výjimkou nájmu nebo o soubor strojů nebo zařízení tvořících samostatný funkční celek, a 1 000 000 Kč v ostatních případech a nepřesahuje částky stanovené v § 3 odst. 2 a 3, může zadavatel uzavřít smlouvu na podkladě písemné výzvy učiněné nejméně pěti zájemcům. Z uvedeného důvodu byl zadavatel povinen před uzavřením smlouvy vyzvat nejméně pět zájemců o veřejnou zakázku k podání nabídky, jak mu to ukládá ustanovení § 49 odst. 1 zákona v návaznosti na § 3 odst. 3 téhož zákona. V šetřeném případě, si zadavatel zvolil zadání veřejné zakázky způsobem dle § 49 odst. 1 zákona, i když skutečná výše peněžitého závazku bez DPH z plnění předmětu veřejné zakázky nedosahuje limitů stanovených v § 49 odst. 1 zákona.

K argumentaci zadavatele, že postupoval dle zákona č. 199/94 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve kterém se nenachází ustanovení označené § 49a, a že ve skutečnosti hodlal postupovat dle § 49a zákona 148/96 Sb., který se týká zakázek příslušného objemu orgán dohledu uvádí, že zadavatel při zadávání veřejných zakázek musí zohlednil nabytí účinnosti všech novel, které jsou účinné v době zadání veřejné zakázky. Zákon č. 199/94 Sb., o zadávání veřejných zakázek byl do doby zadání předmětné veřejné zakázky třikrát novelizován, a to zákonem č. 148/1996 Sb., který nabyl účinnosti dne 1.7.1996, dále zákonem č. 93/1998 Sb., který nabyl účinnosti dne 30.4.1998 a zákonem č. 28/2000 Sb., který nabyl účinnosti dne 1.6.2000. Poněvadž byla výzva učiněna dne 28.7.2000, měl zadavatel postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek v platném znění, tedy ve znění všech výše uvedených novel. Z uvedeného důvodu zadavatel závažným způsobem porušil § 49 odst. 1 v návaznosti na § 3 odst. 3 zákona.

K porušení § 49 odst. 4 písm c) zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 zákona

Z předložené dokumentace orgán dohledu zjistil, že ve výzvě ze dne 28.7.2000 jsou uvedena kritéria hodnocení veřejné zakázky. Ve výzvě je však uvedeno, že jednotlivé „body“ nejsou seřazeny podle pořadí důležitosti.

K tomuto zjištění se zadavatel nevyjádřil.

Orgán dohledu konstatuje, že pokud se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení pomocí více kritérií, měl by dbát především na vymezení základních rozhodujících požadavků tak, aby celkový počet kritérií byl přiměřený rozsahu veřejné zakázky a umožňoval přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek. Kromě stanovení těchto kritérií musí rozhodnout i o stupni významu každého kritéria s tím, že na prvním místě uvede kritérium s nejvyšším stupeň významu pro splnění veřejné zakázky. Dále mají v sestupném pořadí následovat ostatní kritéria až k poslednímu s nejnižším stupněm významu (viz § 6 odst. 1 až 3 zákona).

Zadavatel tedy závažně porušil ustanovení § 49 odst. 4 písm. c) zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 písm. citovaného zákona tím, že neuvedl kritéria v sestupném pořadí podle stupně významu, který jim přisuzoval.

K opakovanému porušení § 49 odst. 4 písm c) zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 zákona a § 2 písm. h) cit. zákona

Zadavatel v podmínkách výzvy více zájemcům o veřejnou zakázku dle § 49 odst. 1 zákona uvedl, že uchazeč zpracuje nabídkovou cenu položkově, dle jednotlivých druhů odpadů a četnosti vyvážení.

Zadavatel sám ve svém stanovisku ze dne 26.7.2001 uvedl, že u svozu a zneškodnění odpadu nelze stanovit pevnou cenu, protože se průběžně mění v malém rozsahu podle objednávek občanů (počet a změny objemů svozových nádob, změny v četnosti svozu). Jednotlivé ceny při stejných počtech kusů a stejném objemu jsou srovnatelné při hodnocení nabídek.

K tomu orgán dohledu uvádí, že je třeba obecně konstatovat, že volbu způsobu a znění zadání konkrétní veřejné zakázky ponechává zákon na zadavateli, který je povinen dodržovat zákonné postupy zadávání veřejných zakázek, a to s ohledem na výši finančního závazku, který mu vznikne ze zadání veřejné zakázky. Zadavatel je povinen stanovit podmínky zadání veřejné zakázky konkrétně, přesně a jednoznačně tak, aby uchazeči o veřejnou zakázku mohli předložit konkrétní nabídky, s cenou za splnění veřejné zakázky. Jednotlivé způsoby zadávání veřejných zakázek jsou uvedeny v části druhé a třetí zákona po poslední novele. Při vlastním rozhodování o způsobu zadání veřejné zakázky je nezbytné, aby zadavatel nejprve co nejkonkrétněji definoval svou potřebu (co požaduje, v jakém množství atd.), a v této souvislosti si rovněž stanovil předpokládanou výši finančního závazku bez DPH, který mu vznikne ze zadání veřejné zakázky (z uzavřené smlouvy) – § 67 zákona. Takto stanovená předpokládaná výše finančního závazku je pak rozhodujícím faktorem pro stanovení způsobu zadání veřejné zakázky, přičemž zadavatel musí rovněž zohlednit, zda jejím předmětem bude nemovitost či soubor strojů nebo zařízení tvořících samostatný funkční celek nebo ostatní případy (nákupy zboží, služby atd.).

Orgán dohledu konstatuje, že jednotkové ceny uvedené v nabídkách všech uchazečů nejsou cenami za splnění celého předmětu plnění veřejné zakázky ve smyslu § 2 písm. h) zákona. Uchazeči ve svých nabídkách uvedli pouze jednotkové ceny, ale neuvedli „nabídkovou cenu za splnění veřejné zakázky“ ve smyslu § 2 písm. h) zákona.

Nabídkovou cenou je podle § 2 písm. h) zákona cena, kterou uchazeč navrhuje zadavateli za splnění veřejné zakázky ve své nabídce. Hodnocení nabídkové ceny je upraveno v § 6 odst. 2 písm. e) zákona, podle kterého při hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídky zadavatel přihlédne podle charakteru veřejné zakázky zejména k výši nabídkové ceny, tedy ceny za splnění celého rozsahu předmětné veřejné zakázky. Jestliže tedy zadavatel předpokládal uzavření smlouvy na dobu určitou, což ve výzvě ale neuvedl, měl si stanovit předpokládaný rozsah plnění a ten uvést ve výzvě, aby uchazeči mohli zpracovat nabídkové ceny za splnění veřejné zakázky. Zadavatel nehodnotil a ani nemohl hodnotit nabídkové ceny uchazečů podle jejich výše, jak mu ukládá § 6 odst. 2 písm. e) zákona, čímž závažně porušil zákon.

Orgán dohledu na závěr uvádí, že veřejnou zakázkou se podle ustanovení § 2 písm. a) zákona rozumí úplatná smlouva uzavřená mezi zadavatelem a vybraným uchazečem, jejímž předmětem jsou dodávky, provedení prací nebo poskytování služeb. Obecně lze konstatovat, že zadavatel musí při výdeji svých finančních prostředků postupovat vždy podle příslušných ustanovení zákona, a to s ohledem na předpokládanou výši finančního závazku (§ 67 zákona), podle kterého zadavatel volí příslušnou formu zadání veřejné zakázky. U smluv uzavíraných na dobu neurčitou je rozhodující výše peněžitého závazku bez DPH, která vznikne zadavateli za čtyři roky trvání smlouvy (§ 67 odst. 2 zákona).

K porušení § 49 odst. 4 písm d) zákona

Z předložené dokumentace orgán dohledu zjistil, že ve výzvě ze dne 28.7.2000 není uvedena lhůta po kterou jsou uchazeči o veřejnou zakázku svými nabídkami vázáni.

K tomuto zjištění se zadavatel nevyjádřil.

Orgán dohledu konstatuje, že v § 49 odst. 4 zákona se jako jedna z obligatorních náležitostí výzvy více zájemcům o veřejnou zakázku pod písm. d) uvádí lhůta, kterou jsou vymezení uchazeči svými nabídkami vázáni. Tím, že ve výzvě ze dne 28.7.2000 neuvedl lhůtu, kterou jsou vymezení uchazeči svými nabídkami vázáni, zadavatel závažně porušil § 49 odst. 4 písm. d) zákona.

Orgán dohledu uvádí, že ustanovení § 49 odst. 4 zákona upravuje podmínky, které musí výzva bezpodmínečně obsahovat shodně pro všechny zájemce o veřejnou zakázku. Jedná se obligatorní podmínky, nezbytné pro správné zadání veřejné zakázky. Lhůta podle § 49 odst. 4 písm. d) zákona v návaznosti na § 49 odst. 7 zákona, nesmí být zadavatelem stanovena na více jak 30 kalendářních dnů a začíná běžet dnem následujícím po skončení lhůty pro podání nabídek.

K porušení § 49 odst. 10 zákona

Součástí předložené dokumentace je protokol o výběru nejvhodnější nabídky (dále jen „protokol“) ze dne 23.8.2000, ve kterém je uvedeno, že vybrané položky z nabídek byly sestaveny do srovnávací tabulky cen a služeb likvidace odpadu, která je přílohou tohoto protokolu. Konečné pořadí nabídek bylo určeno hlasováním. Z protokolu ze dne 23.8.2000 nevyplývá, že by komise hodnotila nabídky podle kritérií uvedených v podmínkách zadání veřejné zakázky a rovněž není zřejmý stupeň významu, který zadavatel přidělil jednotlivým kritériím hodnocení podle pořadí jejich důležitosti. V srovnávací tabulce cenové nabídky a služeb likvidace odpadů, která je součástí protokolu je uvedeno:

Ceny včetně DPH	Selio	A.S.A.	van Gansewinkel
Svoz popelnic	Kč ks	Kč ks	Kč ks
110 l + 60 l pytle
1* týdně A	1090 80	1218 80	1190 80
1* 14 dní B	590 280	609 280	612 280
1* měsíčně C	490 40	294 40	405 40
60 l jednorázově	25	37,8	35
Slevy	Pro OÚ	-	20% nad 70 let
Velkoobjem
500 l – 1* týdně	112 870	112 770	39 222
Suť
10 000 l	35 000	39 550	29 800
Plasty	38 920	Vyřazeno z dalšího porovnávání vzhledem k nekomplexnosti služeb a jejich finanční nevýhodnosti	zdarma
Sklo 7 nádob	4 410		zdarma
Papír	Neuvažováno		neuvažováno

A	87 200		95 200
B	165 200		171 360
C	19 600		16 200
Velkobojem	112 870		39 222
Suť	35 000		29 800
Ostatní	43 330		0
CELKEM	463 200		351 782
Slevy	42 900	1,5%	52 767,30
Rozdíl	420 300 Kč		299 015 Kč

K výše uvedeným zjištěním se zadavatel nevyjádřil.

Orgán dohledu k tomu uvádí, že ustanovení § 49 odst. 10 věta první a druhá zákona stanoví: „Hodnocení nabídek zadavatel provede podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v § 6. Zadavatel je povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. ….“ Popisem hodnocení se rozumí uvedení zvoleného způsobu hodnocení, podle výše nabídkové ceny, nebo podle ekonomické vhodnosti nabídek, s objasňujícím principem přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích (který zadavatel v šetřeném případě ve zprávě neuvedl) spolu s vysvětlením, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Skládalo-li by se kritérium z více částí (podkritérií), je též nutné vysvětlit, jak nabídky uspěly v jednotlivých částech (podkritériích).

Tabulku hodnocení, která je uvedena v protokolu, však nelze považovat za popis způsobu hodnocení ve smyslu § 49 odst. 10 zákona. Protokol rovněž neobsahuje informace o výsledku hodnocení jednotlivých nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky ve smyslu § 49 odst. 10 zákona, neboť nelze zjistit, čím se v konečném výsledku jednotlivé nabídky od sebe liší, a z jakého důvodu byla tedy nabídka vybraného uchazeče vybrána jako nejvhodnější. V tabulce hodnocení, která je uvedena v protokolu, nejsou nabídky hodnoceny na základě všech kritérií hodnocení vyhlášených v podmínkách výběru. V tabulce jsou údaje, které nabídky uchazečů neobsahují.

K hodnocení nabídek orgán dohledu poznamenává, že zadavatel musí vždy vycházet z toho, že provedené hodnocení nabídek musí být dostatečně transparentní, a to nejen pro uchazeče, ale i pro orgán dohledu při jeho případném přezkoumávání postupu zadávání veřejné zakázky, tzn., že hodnocení nabídek musí být dostatečně průhledné a průkazné. Zadavatel tedy závažně porušil ustanovení § 6 odst. 1 a 2 zákona tím, že nabídky nehodnotil podle všech kritérií hodnocení jak byla uvedena v podmínkách výzvy.

Odborné posouzení (zda nabídky splňují požadavky zadavatele uvedené v zadání veřejné zakázky) a hodnocení nabídek (jak nabídky splňují požadavky zadavatele uvedené v zadání veřejné zakázky) ponechává zákon na zadavateli (u obchodní veřejné soutěže také na komisi pro posouzení a hodnocení nabídek) a je třeba dodat, že uvedený princip aplikuje orgán dohledu i ve své rozhodovací praxi, přičemž se opírá o precedentní druhostupňová rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a rovněž např. o rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, např. č. j. 2 A 1/99. Pouze u kritéria nabídková cena, které je při hodnocení nabídek pomocí více kritérií vždy jedním z kritérií, zákon zadavateli ukládá, aby nabídkové ceny hodnotil podle jejich výše (§ 6 odst. 2 zákona v návaznosti na § 2 písm. h) cit. zákona). Nabídky musí být hodnoceny podle všech kritérií zveřejněných v zadání veřejné zakázky v sestupném pořadí podle jejich důležitosti pro zadavatele, přičemž důležitou podmínkou pro provedení objektivního hodnocení nabídek je provedení důkladného posouzení nabídek z hlediska splnění všech podmínek uvedených zadavatelem v zadání veřejné zakázky. Hodnocení nabídek pomocí více kritérií je klíčovou etapou celého procesu řízení o veřejných zakázkách. Zadavatel by měl zvolit kritéria, která umožní přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek s ohledem na předmět a rozsah veřejné zakázky.

K opakovanému porušení § 49 odst. 10 zákona v návaznosti na § 55 zákona

Z dokumentace orgán dohledu zjistil, že zadavatel neoznámil uchazečům výběr nejvhodnější nabídky v souladu se zákonem, když v oznámení ze dne 24.8.2000 neuvedl uchazeče, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, čímž závažně porušil ustanovení § 49 odst. 10 zákona. Z předložené dokumentace orgán dohledu dále zjistil, že v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky chybí poučení o možnosti podat námitky. Uchazečům A.S.A, spol. s  r. o., a SELIO, spol. s  r. o., bylo zasláno oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, v němž však není uvedeno, který uchazeč předložil nejvhodnější nabídku, je v něm pouze uvedeno, na jakém místě se nabídka příslušného uchazeče umístila.

K těmto zjištěným skutečnostem se zadavatel nevyjádřil.

Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel je podle § 49 odst. 10 zákona povinen oznámit všem uchazečům výběr nejvhodnější nabídky, tj. uchazeče, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější.

Zadavatel dopisem ze dne 24.8.2000 oznámil výsledky výběru všem uchazečům jejichž nabídky byly komisí pro otevírání obálek přijaty k dalšímu hodnocení. Uchazeče však nepoučil o tom, že jsou oprávněni vznést proti tomuto rozhodnutí námitky a to do deseti dnů od obdržení tohoto oznámení.

Orgán dohledu konstatuje, že v ustanovení § 49 odst. 10 větě třetí zákona je uvedeno : „Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel oznámí všem uchazečům ve lhůtě stanovené v odstavci 7 a zároveň uchazeče poučí o možnosti podat námitky.“ V návaznosti s tímto ustanovením je v § 55 věta první zákona uvedeno: „Námitky se podávají písemně a musí být zadavateli doručeny nejpozději do 10 kalendářních dnů po tom, co bylo uchazeči doručeno oznámení o úkonech zadavatele, a do 10 kalendářních dnů od doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky.“ Tím, že uchazeči nebyli řádně zadavatelem poučeni, došlo ze strany zadavatele k závažnému porušení § 49 odst. 10 zákona a byl oslaben princip právní jistoty uchazečů.

K porušení § 68 zákona

Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky odeslal uchazečům pouze doporučeně, čímž závažně porušil ust. § 68 odst. 2 zákona, ve kterém se uvádí: „Rozhodnutí zadavatele, u nichž zákon stanoví povinnost oznámit je příslušnému uchazeči, musí být odeslány doporučeně s doručenkou nebo osobně proti podpisu doručeny uchazeči.“ K tomuto se zadavatel ve svém dopise ze dne 26.7.2001 nevyjádřil.

K tomu orgán dohledu uvádí, že uchazeči mají nárok na to, aby jim příslušné písemnosti byly doručovány zákonem stanoveným způsobem. Doručování písemností doporučeně s doručenkou je rovněž nezbytné pro počítání lhůt, které se váží k datu doručení písemností. Bez takto prováděného doručování nelze zjistit počátek ani konec příslušných lhůt (např. lhůty pro podání námitek). Povinnost zadavatele doručovat v souladu s § 68 odst. 2 zákona mimo jiné výslovně vyplývá např. i z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2A 7/96.

V dopise č. j. S 152/01-152/3016/01-MB ze dne 23.7.2001 se uvádí, že v nabídka uchazeče van Gansewinkel, a. s., obsahuje pasáž ve které je uvedeno, že uchazeč zajistí sběr směsného separovaného papíru a že předpokládá s vyprázdněním nádob o objemu 1 100 l 1-2x měsíčně, ve smlouvě č. 1289 00 o sběru, svozu a zneškodnění odpadů ze dne 20.9.2000 se příloha č. 2 vztahuje k separovanému sběru a svozu papíru. Ve srovnávací tabulce cenové nabídky a služeb likvidace odpadů je u uchazeče van Gansewinkel, a. s., uvedeno, že uchazeč neuvažuje se svozem papíru.

K tomu zadavatel uvedl, že sběr tříděného papíru ze sběrného střediska odpadů pro zadavatele zajišťovala firma Remat. Původně zadavatel uvažoval o zachování systému. Po nabídce rozmístění po obci 7 kontejnerů na sběr papíru zadavatel rozhodl z důvodu čistoty obce, pro akceptování nabídky. Služba je pro obec zdarma, takže toto rozhodnutí nemohlo jinou firmu znevýhodnit.

Zdůvodnění zadavatele orgán dohledu akceptuje a považuje jednání zadavatele v tomto případě za jednání neodporující zákonu o zadávání veřejných zakázek.

V dopise č. j. S 152/01-152/3016/01-MB ze dne 23.7.2001 se uvádí, že v nabídce uchazeče SELIO, spol. s  r. o., není založeno čestné prohlášení odpovědného zástupce o tom, že v posledních třech letech nebyl disciplinárně potrestán podle zvláštních předpisů upravujících výkon odborné činnosti, pokud tato činnost souvisí s předmětem veřejné zakázky.

Orgán dohledu uvádí, že v nabídce uchazeče SELIO, spol. s  r. o., je založeno vyrozumění o změně údajů o odpovědném zástupci ze dne 26.2.1999, ve kterém je uvedeno, že ve funkci odpovědného zástupce končí Huberta Heneka a do funkce odpovědného zástupce se ustavuje Ing. Robert Pospíchal. Orgán dohledu uvádí, že Ing. Robert Pospíchal je současně jednatelem společnosti SELIO, spol. s  r. o. Tím byl splněn i tento kvalifikační předpoklad, neboť v nabídce je založeno čestné prohlášení Ing. Roberta Pospíchala jako statutárního orgánu uchazeče.

Podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 a zákona č. 142/2001 Sb., „zjistí-li orgán dohledu, že zadavatel závažně či opětovně porušil ustanovení tohoto zákona, může mu uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky.…“. Výše peněžitého závazku včetně DPH, která vznikla zadavateli z veřejné zakázky „Likvidace komunálního odpadu v obci Lelekovice“ za období září 2000 až prosinec 2000 a za období únor 2001 až červen 2001 činila 252 010,40 Kč, 1 % z této částky činí 2 520,10 Kč. Po zvážení všech okolností případu však orgán dohledu rozhodl o uložení pokuty pouze ve výši 1 000,- Kč. Před uložením pokuty orgán dohledu rovněž ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve větě druhé § 62 odst. 1 zákona po poslední novele, a to, že pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení (dne 4.6.2001 orgán dohledu obdržel od zadavatele žádost o posouzení správnosti postupu zadavatele dle zákona o zadávání veřejných zakázek, smlouva byla uzavřena dne 20.9.2000).

Dohled nad dodržováním zákona podle § 52 zákona o zadávání veřejných zakázek spočívá mimo jiné i v kontrole postupů zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a v ukládání sankcí. Pokuta uložená zadavateli za zjištěná porušení zákona při zadávání předmětných veřejných zakázek vystihuje dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní - postih za porušení povinností stanovených zákonem a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k takovému chování, které je v souladu se zákonem.

V  rozhodnutí orgán dohledu zohlednil nabytí účinnosti jednotlivých novel zákona o zadávání veřejných zakázek. V této souvislosti pak poukazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 5/99 ze dne 4.11.1999 (poslední odstavec na str. 8), z něhož vyplývá, že závazný postup zadavatelů musí být vždy posuzován podle zákona o zadávání veřejných zakázek účinného v době jejich zadání, avšak řízení před orgánem dohledu musí být posuzováno vždy podle předpisů platných v době rozhodování, neboť hlava III a IV části čtvrté zákona má charakter zvláštního procesního předpisu, kterým se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže řídí, a na nějž přechodná ustanovení novelizací nedopadají.

Orgán dohledu posoudil celý případ, a na základě všech zjištěných skutečností rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

JUDr. Petr Hanák

ředitel odboru dohledu

nad zadáváním veřejných zakázek v Brně

Obdrží:

Obce Lelekovice, Lelekovice č.p. 75, 664 31 Lelekovice, zast. Jaroslavem Divišem