Č.j.: S 047-R/01-378/140/VŠ

V Praze dne 28.5.2001

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 29.3.2001 ve smyslu ustanovení § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb. na základě návrhu uchazeče RENOART s.r.o. – restaurování památek, se sídlem Riegrova 344, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, v právním zastoupení advokátem JUDr. Vladimírem Tögelem, AK, Plzeňská 181/183, 150 00 Praha 5, na přezkoumání rozhodnutí zadavatele Pražské informační služby, se sídlem Betlémské náměstí 2, 116 98 Praha 1, v právním zastoupení advokátem JUDr. Jiřím Kovandou, AK, Betlémské náměstí 2, 116 98 Praha 1, o výběru nejvhodnější nabídky a některých úkonů zadavatele ve veřejné zakázce „Zhotovení tesaných kopií soch z přírodního kamene a jejich osazení Staroměstská mostecká věž, Praha 1“, zadané zadavatelem výzvou více zájemcům podle ustanovení § 49 odst. 1 citovaného zákona dne 30.1.2001,

rozhodl takto:

zadavatel Pražská informační služba, se sídlem Betlémské náměstí 2, 116 98 Praha 1, v právním zastoupení advokátem JUDr. Jiřím Kovandou porušil při zadání shora uvedené veřejné zakázky ustanovení § 2a odst. 1, § 2b odst. 1, § 2c odst. 1 a § 49 odst. 4 písm. b) zákona č. 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb. tím, že nepožadoval prokázání splnění kvalifikačních předpokladů v souladu s jejich zněním uvedeným v ustanovení § 2b odst. 1 citovaného zákona, dále pak v průběhu veřejné zakázky ustanovení § 49 odst. 10 a § 55 téhož zákona tím, že uchazečům v poučení o možnosti podat námitky uvedl kratší lhůtu pro jejich podání, jakož i ustanovení § 56 odst. 5 uvedeného zákona tím, že rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky a rozhodnutí oznámil před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení jednoho z uchazečů z další účasti na veřejné zakázce, a proto se na základě ustanovení § 59 písm. a) zákona 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. zadání shora uvedené veřejné zakázky zrušuje.

Odůvodnění

Výzvou více zájemcům podle ustanovení § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb. (dále jen „zákon“) ze dne 30.1.2001 zadal zadavatel Pražská informační služba, se sídlem Betlémské náměstí 2, 116 98 Praha 1, v právním zastoupení advokátem JUDr. Jiřím Kovandou, AK, Betlémské náměstí 2, 116 98 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) veřejnou zakázku „Zhotovení tesaných kopií soch z přírodního kamene a jejich osazení Staroměstská mostecká věž, Praha 1“.

Jedním ze sedmi uchazečů, kteří do konce lhůty stanovené podmínkami veřejné zakázky (výzvy) doručili svoji nabídku, byl i uchazeč RENOART s.r.o. – restaurování památek, se sídlem Riegrova 344, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, v právním zastoupení advokátem JUDr. Vladimírem Tögelem, AK, Plzeňská 181/183, 150 00 Praha 5 (dále jen „uchazeč“).

Dne 9.3.2001 obdržel uchazeč oznámení zadavatele ze dne 7.3.2001 o „Vyhodnocení veřejné zakázky“, resp. o tom, že „jste nebyli vybráni touto komisí k realizaci výše uvedené zakázky a umístili jste se na 3. místě“. V závěru oznámení byl uchazeč poučen, že „Proti tomuto rozhodnutí zadavatele můžete podat do 7 dnů od doručení tohoto oznámení námitky“.

S datem 14.3.2001 vznesl uchazeč námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

Statutární orgán zadavatele oprávněnost uchazečem vznesených námitek dne 21.3.2001 přezkoumal a s odůvodněním jim nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách bylo uchazeči doručeno dne 26.3.2001.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 29.3.2001, stejně tak jako zadavatel, návrh uchazeče ze dne 27.3.2001 na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a některých úkonů zadavatele; prvně uvedeným dnem bylo zahájeno řízení u orgánu dohledu ve smyslu ustanovení § 57 odst. 1 zákona.

Uchazeč v návrhu mimo jiné uvádí:

„…Zadavatel v bodě 1 svého rozhodnutí naprosto v rozporu s § 55 cit. zákona uvádí, že „námitka co do způsobu výběru uchazečů učiněného zadavatele ve výběrovém řízení je nepřípustná“, neboť „podávání tohoto druhu námitek platné znění zákona neumožňuje“. Již z této argumentace je zřejmé, že zadavatel nebere na zřetel § 53 cit. zákona ve vztahu § § 49 odst. 10 cit zákona. Zadavatel se při výběru nejvhodnější nabídky toliko zaštiťuje „přesným dodržováním § 49 a hodnocením dle stanovených kritérií“, ale jedním dechem jaksi pozapomíná, že ve své výzvě více zájemcům ani neuvedl v souladu s dikcí v § 2b požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů a rovněž odkaz na zadání veřejné zakázky jen dle § 49 není správný ve vztahu k limitům a možnosti nově podat námitku proti „způsobu zadání veřejné zakázky“.

Pokud tedy návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách má směřovat proti výběru nejvhodnější nabídky, pak rovněž zcela logicky musí směřovat proti uchazečům na 1. a 2. pořadí, jejichž nabídka z hlediska hodnotících kritérií, tj. doba plnění veřejné zakázky s akcentem na „nejkratší termín dokončení díla“ a výše nabídkové ceny rozhodně není nejvhodnější. Vyhodnocení jednotlivých nabídek ve vtahu ke způsobu hodnocení těchto nabídek předem uvedených v bodě 4, kritéria 1-4, ve výzvě více zájemcům, je protiprávní a neodpovídá tomu co zadavatel ve výzvě po uchazečích požadoval.

Zadavatel své rozhodnutí o umístění uchazeče až na 3. místě, ačkoliv výše cit. zákon na rozdíl od OVC u výzvy více zájemcům, pořadí uchazečů neurčuje, odůvodnil tím, že dle názoru jednoho člena komise pro posouzení a hodnocení nabídek, takto zástupce Státního ústavu památkové péče PhDr. Nejedlého, „není možné v několika málo měsících zhotovit 8 vrcholných gotických sochařských děl autorsky připisovaných P.Parléřovi“. Tento člen komise šel ve svých hodnotících úvahách dokonce tak daleko, že reálnost dodržení termínu zhotovení soch „je nutné posuzovat ve vztahu ke kvalitě realizace díla“, přičemž však nabídka sochařů Vícha a Ondřeje Noska (jednatelem uchazeče je však Ivan, nikoliv nechvalně známý Ondřej) neuspěla jen proto, že se tento člen komise mylně domnívá, že nabídka těchto 2 sochařů „nevytváří dostatečné předpoklady pro provedení kopií v odpovídající kvalitě“.

Je tedy naprosto zřejmé, že zadavatel v rozporu s kritérii hodnocení nabídek zařadil až na 3. místo nabídku uchazeče, který předložil nejnižší nabídkovou cenu a dílo může být zhotoveno v nejkratším termínu a tyto 2 základní kritéria hodnocení se staly paradoxně hlavním důvodem tak špatného umístění …

… výběrová komise může postupovat toliko v souladu s výše cit. zákonem a předem stanovenými kritérii hodnocení. Osobní pocity, momentální nálady jednotlivých členů a „zájmy“ zadavatele ve vztahu k výběru nejvhodnější nabídky, jsou právně irelevantní, pokud si tato kritéria předem nestanovil v podmínkách výzvy více zájemcům. Dalším důkazem nehorázného infikování názoru dalších členů komise je tvrzení zástupce Státního ústavu památkové péče PhDr. Nejedlého, obsažené v „Záznamu“, tj. že uchazeč v minulosti neprovedl jinou veřejnou zakázku kvalitně, ačkoliv je zřejmé, že došlo k záměně jména Ivan za Ondřej Nosek, jak vyplývá z tohoto „Záznamu“ …

… Kdyby se zadavatel chtěl korektně zabývat všemi skutečnostmi obsaženými v námitkách, asi by nemohl bez povšimnutí přejít velmi závažnou skutečnost, kterou je porušení § 56 odst. 5 cit. zákona. Při nahlédnutí do „Záznamu o posouzení a hodnocení nabídek“ dne 12.3.2001 totiž uchazeč zjistil, že další uchazeč pod č. 6, takto ak. sochař Karel Krátký byl ze soutěže vyloučen, avšak i přesto zadavatel v rozporu s § 56 odst. 5 výše cit. zákona pokračoval ve vlastním výběru nejvhodnější nabídky a výsledek své činnosti sdělil všem uchazečům ještě předtím, než uběhla tomuto vyloučenému uchazeči zákonná hmotněprávní lhůta pro podání námitek.

Toto vše vyplývá jak z výše uvedeného „Záznamu“, tak i z oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, že se uchazeč umístil na 3. místě. Současně byl uchazeč v rozporu s § 55 výše cit. zákona nesprávně poučen o délce lhůty pro podání námitky, která není rozhodně od 1.6.2000 7 dnů, ale 10 dnů. Rovněž nesprávné poučení uchazečů o délce lhůty k podání námitek a protiprávní pokračování a dokončení výběru nejvhodnější nabídky i přesto, že byl jeden z uchazečů vyloučen, jsou velmi zásadní právní pochybení ze strany zadavatele …

Uchazeč na závěr navrhuje, „aby orgán dohledu dle § 60 písm. b) cit. zák. rozhodl, že úkonem zadavatele byl porušen tento zákon a uložil zadavateli:

1. z výběrového řízení vyloučit uchazeče, jejichž nabídka neobsahovala čestná prohlášení v souladu s § 2b,

2. dále zrušit výběr nejvhodnější nabídky, s tím aby provedl nový výběr nejvhodnější nabídky.“

Spolu s dokumentací o zadání veřejné zakázky obdržel Úřad dne 11.4.2001 i stanovisko zadavatele k návrhu uchazeče, datované téhož dne.

Podle ustanovení § 58 zákona jsou účastníky řízení:

a) Pražská informační služba, se sídlem Betlémské náměstí 2, 116 98 Praha 1, v právním zastoupení advokátem Jiřím Kovandou, AK, Betlémské náměstí 2, 116 98 Praha 1,

b) RENOART s.r.o. – restaurování památek, se sídlem Riegrova 344, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, v právním zastoupení advokátem JUDr. Vladimírem Tögelem, AK, Plzeňská 181/183, 150 00 Praha 5,

c) Jiří Kačer, Študentova 289, 253 01 Hostivice,

d) Jiří Novotný, Přední 7/168, 161 00 Praha 6.

Uvedeným účastníkům řízení Úřad oznámil dopisem Č.j.: S 047-O/01-378/140/VŠ ze dne 11.4.2001 zahájení správního řízení.

Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 57 a násl. zákona napadené rozhodnutí zadavatele a jeho některé další úkony. Ve správním řízení Úřad provedl podle ustanovení § 32 a § 34 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů s odvoláním na ustanovení § 61 zákona zjišťování a dokazování obsahem dokumentace o zadání veřejné zakázky, obsahem návrhu na přezkoumání rozhodnutí a obsahem stanoviska zadavatele k návrhu na přezkoumání rozhodnutí, přičemž dospěl k následujícím závěrům:

1. v článku 3 zadání veřejné zakázky (výzvy) zadavatel nepožadoval prokázání splnění kvalifikačních předpokladů tak, jak jsou uvedeny v ustanovení § 2b odst. 1 zákona; neúplné je znění kvalifikačního předpokladu uvedeného v ustanovení § 2b odst. 1 písm. b) a c) zákona, ne zcela přesné je znění kvalifikačního předpokladu uvedeného v ustanovení § 2b odst. 1 písm. f) zákona, zcela pak chybí kvalifikační předpoklad uvedený v ustanovení § 2b odst. 1 písm. e) zákona. Porušena tak byla ustanovení zákona uvedená ve výroku;

2. v oznámení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 7.3.2001 zadavatel chybně poučil uchazeče o délce lhůty pro podání námitek; namísto zákonem stanovené lhůty 10 dnů uvedl lhůtu 7 dnů, čímž porušil ustanovení § 49 odst. 10 a § 55 zákona;

3. zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky a rozhodnutí dne 7.3.2001 uchazečům oznámil před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení uchazeče Karla Krátkého z další účasti na veřejné zakázce na základě ustanovení § 2e resp. § 49 odst. 9 zákona, čímž porušil ustanovení § 56 odst. 5 zákona;

4. Úřad rovněž přihlédl ke skutečnosti, že v zadání veřejné zakázky (výzvě) zadavatel ne zcela dostatečně vymezil osobu zadavatele.

S odvoláním na shora uvedené skutečnosti Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, Letenská 3, pošt. přihr. 47, 118 01 Praha 011.

Ing. Petr A n t o n í n

ředitel odboru dohledu nad zadáváním

veřejných zakázek v Praze

Rozhodnutí obdrží:

1. AK, JUDr. Jiří Kovanda, Betlémské náměstí 2, 116 98 Praha 1

2. AK, JUDr. Vladimír Tögel, Plzeňská 181/183, 150 00 Praha 5

3. Jiří Kačer, Študentova 289, 253 01 Hostivice

4. Jiří Novotný, Přední 7/168, 161 00 Praha 6