ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE |
|
601 56 Brno, Joštova 8 |
|
|
ROZHODNUTÍ
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení, zahájeném z vlastního podnětu dne 12.6.2001 ve smyslu ustanovení § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. ve věci přezkoumání úkonů zadavatele České republiky – Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 7, 118 12 Praha 1, zastoupeného ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Eduardem Zemanem, ve veřejné zakázce na dodávku vybraných prvků a poskytování vybraných služeb komunikační a informační infrastruktury pro školská zařízení v rámci realizace státní informační politiky ve vzdělávání, zadané dne 18.4.2001 obchodní veřejnou soutěží v Obchodním věstníku č. 16/01 pod zn. 118528-16/01,
rozhodl takto:
správní řízení se v souladu s ustanovením § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb.,
zastavuje.
Zadavatel Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 7, 118 12 Praha 1, zastoupené ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Eduardem Zemanem (dále jen „zadavatel“), vyhlásil ve smyslu § 4 odst.1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb. v Obchodním věstníku č. 16/01 pod zn. 118528-16/01obchodní veřejnou soutěž „na dodávku vybraných prvků a poskytování vybraných služeb komunikační a informační infrastruktury pro školská zařízení v rámci realizace státní informační politiky ve vzdělávání“. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) zahájil správní řízení z vlastního podnětu dne 12.6.2001 ve smyslu ustanovení § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. ve věci přezkoumání možného porušení ustanovení zákona při zadání veřejné zakázky:
a) § 2h odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb. (dále jen „zákon“) tím, že zadavatel v zadávací dokumentaci jednoznačně nevymezil množství a druh požadovaných dodávek a služeb,
b) § 2a odst. 3 zákona tím, že zadavatel v zadání veřejné zakázky nevymezil požadavky na prokazování kvalifikačních požadavků včetně způsobu jejich splnění,
c) tím, že zadavatel připustil jednání s jednotlivými uchazeči za účelem získání doplňujících informací.
S oznámením o zahájení správního řízení Úřad rovněž rozhodl dne 11.6.2001 č.j. S 108-PO/01-VP/140/An o předběžném opatření, ve kterém uložil zadavateli nepokračovat v úkonech, směřujících k dokončení veřejné zakázky, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, jež bude vydáno ve shora uvedeném správním řízení, zahájeném z vlastního podnětu orgánu dohledu. Úřad uložil toto předběžné opatření jako prozatímní a dočasný prostředek do doby vydání rozhodnutí ve věci v zájmu toho, aby zadavatel před skončením zahájeného správního řízení nepokračoval v předmětné veřejné zakázce a nečinil další úkony.
Zadavatel předal dne 15.6.2001 dokumentaci k zadání veřejné zakázky a dne 20.6.2001 stanovisko ze dne 19.6.2001 č.j. SÚ 807/2001-25, k jednotlivým důvodům zahájeného správního řízení (cituji):
Ad a)
Ustanovení § 2h odst.1 zákona ukládá ve třetí větě zadavatelům povinnost učinit součástí zadávací dokumentace i jednoznačné vymezení množství a druhu požadovaných prací, dodávek a služeb.
Pokud jde o požadavek zákona na určení druhu požadovaných prací, dodávek a služeb, je třeba předně konstatovat, že tato veřejná zakázka spočívá na poptávané dodávce vybraných prvků a poskytování vybraných služeb komunikační a informační infrastruktury pro školská zařízení v rámci realizace státní informační politiky ve vzdělávání. Z tohoto obecně formulovaného druhu požadovaných prací, dodávek a služeb vyplývá i základní rozdělení do dvou oblastí požadovaného plnění, které zadavatel učinil jak ve vyhlášených podmínkách soutěže, tak v zadávací dokumentaci v bodu 3.1., a to takto :
1.
dodávka pasivní části lokálních
počítačových sítí bez aktivních prvků (dále jen "LAN") do školských
zařízení;
2. dodávka komplexních služeb infrastruktury informačních a komunikačních technologií pro učitele a žáky (dále jen "ICT"); zadavatel rovněž požaduje, aby obsahem služeb ICT byla i dodávka klientských pracovišť vzájemně propojených aktivními komunikačními prvky v rámci LAN a připojení celé infrastruktury k Internetu, stejně jako služby centrálního internetového serveru pro zabezpečení činnosti infrastruktury ICT a vzdělávacího portálu (dále jen "CIS").
Lze tedy rekapitulovat, že z hlediska zákonné povinnosti zadavatele vymezit v zadávací dokumentaci druh požadovaných prací, dodávek a služeb stanoví zadávací dokumentace dva druhy požadovaného plnění, a to dodávku pasivních prvků sítě (tzn. zejména zavedení počítačové kabeláže, instalace datových rozvaděčů a přípojných míst, napěťová kabeláž a napěťové rozvaděče a zásuvky) a na to navazující poskytování ICT služeb, včetně zavedení vzájemně propojených klientských pracovišť, připojení infrastruktury k Internetu provozování internetového serveru a vzdělávacího portálu ( tzn. služby definovaného typu, jako např. služby standardního klientského pracoviště, tiskové služby , služby serverového charakteru, konektivita do Internetu apod.).
Uvedené dva druhy požadovaného plnění jsou navíc v zadávací dokumentaci dále blíže specifikovány, jak ostatně naznačuje i shora uvedený příkladmý výčet. Pro bližší specifikaci požadovaných prací, dodávek a služeb používá zadavatel konkrétní technické parametry, které jsou v dané oblasti podnikání běžně používané a obecně ustálené. Tak je tomu zejména v ustanoveních 3.2.2 a násl. zadávací dokumentace.
Ucelené vymezení druhu požadovaného plnění konečně doplňují i definice základních pojmů používaných v zadávací dokumentaci, a to zejména přípojné místo a pasivní port (viz 3.2.1.), standardní klientské pracoviště (viz 3.2.3.1. s poukazem na 3.2.1. hovořícím o vztahu pasivního portu a standardního klientského pracoviště) či modelová lokalita - malá a velká LAN ( viz 3.2.1. a dále pak 3.2.1.1. - malá LAN a 3.2.1.2. - velká LAN). Posledně uvedený pojem zároveň slouží nejen k vymezení druhu požadovaných prací, dodávek a služeb, ale rovněž k vymezení požadovaného množství prací, dodávek a služeb (viz Cílový stav pro obě modelové lokality definovaný v 3.2.1.1. a 3.2.1.2. jako stav předpokládaný zadavatelem po splnění veřejné zakázky).
S ohledem na výše předložené je zřejmé, že zákonná povinnost stanovená v § 2h odst.1 zákona na vymezení druhu požadovaných prací dodávek a služeb byla v případě komentované zadávací dokumentace řádně a beze zbytku splněna. Zadavatel si je současně plně vědom toho, že díky vysoké odbornosti dané problematiky bylo nutné při specifikaci požadovaného druhu plnění v řadě případů použít odborných technických pojmů, a to i z angličtiny, které nemají dosud v českém jazyce svůj ekvivalent. Zadávací dokumentaci zpracovávali odborníci z praxe s použitím odpovídající technické terminologie; použití odborné terminologie nicméně nemohlo znevýhodňovat některé uchazeče, neboť jak bylo konstatováno již výše, jde o pojmy běžné a ustálené, které zájemci o veřejnou zakázku tohoto charakteru musí běžně znát.
Pokud jde o množství požadovaných prací, dodávek a služeb, k tomu zadavatel uvádí následovné. K jednoznačně kvantifikovatelnému výpočtu rychlosti a ceny dodávky požadovaných prací, dodávek a služeb definoval zadavatel dva typy modelových lokalit, u kterých současně vymezil i množstevní požadavek na jednotlivé prvky, a to jak pasivní části počítačové sítě, tak i na služby ICT (v posledně uvedeném případě lze co do množství požadovat pouze minimální počet klientských pracovišť, která mají být dle požadavku zadavatele napojena na přípojná místa, tedy pasivní porty).
Pokud jde o množstevní vztah obou typů modelových lokalit, bylo zadavatelem v ustanovení 3.2.1. zadávací dokumentace, mimo jiné, stanoveno, že pro kvantitativní vztah uvedených typů modelových lokalit platí modelový poměr 20% malých LAN z celkového počtu reálných lokalit a 80% velkých LAN z celkového počtu reálných lokalit. Při nabízené míře naplnění cílového stavu, specifikovaného pro malou a velkou LAN zvlášť v ustanovení 3.2.1.1. a 3.2.1.2., byl současně zadavatelem určen kvantitativní poměr počtu pasivních portů ku počtu standardních klientských pracovišť, který nesmí přesáhnout hodnotu 1,5.
Pro úplnost je třeba konstatovat konečně i vztah mezi modelovou lokalitou a reálnou lokalitou. Tento vztah je vysvětlen v ustanovení 3.2.1.4. zadávací dokumentace, kde byl stanoven požadavek zadavatele v tom smyslu, že plnění veřejné zakázky je poptáváno pro reálné lokality - školská zařízení. Definice reálné lokality je dle tohoto vymezení totožná s pojmem školská zařízení. Školská zařízení byla přitom zadavatelem zcela jednoznačně specifikována co do množství i co do dalších identifikačních znaků v zadávací dokumentaci (viz příloha k zadávací dokumentaci - Disketa s databází školských zařízení ). Zadavatel konstatoval v již zmíněném ustanovení 3.2.1.4., že dotčená školská zařízení se mohou od modelové lokality lišit, zejména v oblasti stávajícího technického vybavení školského zařízení a nutnosti integrace tohoto vybavení. Uchazeči byli proto již od počátku srozuměni s tím, že plnění veřejné zakázky splňující požadované (respektive jimi nabízené) parametry pro reálné lokality bude probíhat bez ohledu na odlišnosti reálné lokality od modelové lokality. Dle téhož ustanovení zadávací dokumentace bylo stanoveno, že uchazeč, jehož nabídka bude vybrána jako nejvhodnější a který tedy bude plnit práva a povinnosti stanovené v této zadávací dokumentaci pro generálního dodavatele, se zavazuje plně respektovat konkretizaci parametrů a rozsahu plnění pro reálné lokality. Generální dodavatel musí před vlastním plněním veřejné zakázky provést nezbytné místní ohledání reálné lokality a vypracovat projekt každé reálné lokality.
Požadavku na jednoznačné vymezení množství požadovaných prací dodávek a služeb konečně prospívá i samotný fakt. že zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci finanční rámec, jež je tvořen rozpočtový mi prostředky vyhrazenými do konce roku 2005 dle dokumentu Realizace státní informační politiky ve vzdělávání obsažené v usnesení vlády ČR č. 244 ze dne 14.3.2001 (tento dokument tvořil rovněž přílohu zadávací dokumentace) v celkové výší 4.430.000.000 (čtyři miliardy čtyři sta třicet milionů korun českých). V pořadí druhým kritériem pro hodnocení nabídek uchazečů je dle vyhlášených podmínek soutěže celkový počet funkčních klientských pracovišť nabízených v rámci těchto vyhrazených rozpočtových prostředků a rychlost plnění celé veřejné zakázky. V rámci tohoto kritéria budou hodnoceny nabídky dle rychlosti výstavby LAN a aktivace plně funkčních standardních klientských pracovišť na základě údajů uvedených v tabulce uvedené rovněž v zadávací dokumentaci. Dále bude hodnocen celkový počet standardních klientských pracovišť provozovaných do 31.12.2005, nabízených uchazečem. Jedná se o míru a dobu naplnění cílového stavu tak, jak jej popisuje modelová lokalita (typy malá LAN a velká LAN) ve vzájemném modelovém procentuálním poměru s využitím vyhrazených rozpočtových prostředků.
Z výše uvedeného lze tedy opět rekapitulovat : je věcí samotných nabídek uchazečů, mimo jiné kolik funkčních klientských pracovišť navrhnou zadavateli za předem stanovené finanční prostředky vyhrazené ze státního rozpočtu v daném časovém období ovšem vždy s tím, že musí být současně respektován požadavek zadavatele na množství poptávaného plnění, které bylo vymezeno zadavatelem jako cílový stav zvlášť pro každou z definovaných modelových lokalit – malá a velká LAN, potažmo požadavek zadavatele na druh poptávaného plnění. Navíc je zcela zjevné, že z bodů 3.2.1.1 a 3.2.1.2 zadávací dokumentace jednoznačně vyplývá přesné stanovení minimálního množství počtů klientských pracovišť pro jednotlivá, typově předem definovaná školská zařízení.
Z těchto důvodů je beze zbytku splněn i požadavek na to, aby podmínky soutěže a zadávací dokumentace byly stanoveny tak, aby bylo možné porovnat nabídkové ceny jednotlivých uchazečů. V tomto směru jde zejména o již zmíněné druhé kritérium hodnocení nabídek- celkový počet funkčních klientských pracovišť nabízených v rámci rozpočtových prostředků vyhrazených dle Realizace státní informační politiky ve vzdělávání obsažené v usnesení vlády ČR č. 244 ze dne 14.3.2001 a rychlost plnění celé veřejné zakázky - váha 18%. Stejný účel splňuje dále i kritérium č. 4 pro hodnocení nabídek - výše nabídkové ceny a specifikace tohoto kritéria uvedená v bodě 6.4. zadávací dokumentace. Na základě obou těchto kritérií lze bez jakýchkoliv pochyb objektivně porovnat veškeré hodnocené a posuzované nabídky.
S poukazem na shora konstatované má tedy zadavatel za to, že povinnost stanovená v § 2h odst.1 zákona - jednoznačně v zadávací dokumentaci vymezit množství a druh požadovaného plnění - byla řádně splněna a ze strany zadavatele nelze v tomto smyslu shledávat porušení zákona. Je samozřejmé, že splnění povinnosti stanovené v cit. zákonném ustanovení je nesmírně důležité a naopak její nesplnění může být i důvodem pro zrušení veřejné soutěže o zadání veřejné zakázky. Nelze však připustit praxi, že by se z tohoto důvodu vždy veřejná soutěž pozastavovala, neboť zrušit veřejnou zakázku může správní orgán i v případě, že předběžné opatření vydáno nebylo, přičemž pokud porušení zákona zjištěno nebude, což je třeba vždy presumovat, nedojde ke zbytečným škodám.
Ad b)
Úřad zahájil toto správní řízení rovněž z důvodu možného porušení § 2a odst. 3 zákona. Toto zákonné ustanovení klade zadavatelům povinnost vymezit v zadání nebo v kvalifikační dokumentaci požadavky na prokazování dalších předpokladů pro plnění veřejné zakázky, včetně požadovaného způsobu jejich splnění. Jedná se tedy o požadavek vztahující se nikoliv ke kvalifikačním předpokladům dle § 2b zákona, jak se zřejmě mylně domnívá správní orgán I. stupně, když důležité slovo "dalších" v rozhodnutí opomíjí. Nejde tedy o zákonné kvalifikační předpoklady (ty musí zadavatel dle § 5 odst.1 písm. c) zákona obligatorně uvést ve vyhlašovaných podmínkách soutěže), nýbrž o další předpoklady pro plnění veřejné zakázky dle § 2f zákona, které jsou demonstrativně uvedeny v odst.1 posledně uvedeného ustanovení. Z dikce druhé věty § 2a odst.1 zákona („V zadání může zadavatel požadovat splnění dalších předpokladů pro plněni veřejné zakázky.“) vyplývá, že další předpoklady pro plnění veřejné zakázky dle § 2f zákona nejsou obligatorní náležitostí zadání a je tedy na zadavateli, zda bude požadovat na uchazečích i tento typ kvalifikace. Pouze pro případ, že se zadavatel rozhodne vedle kvalifikačních předpokladů požadovat na uchazečích i další předpoklady pro plnění veřejné zakázky, musí tyto v souladu s § 2a odst. 3 zákona uvést již v zadání nebo v kvalifikační dokumentaci, a to včetně způsobu jejich splnění; požadavky na prokazování dalších předpokladů pro plnění veřejné zakázky dle § 2f zákona jsou dle § 5 odst. 2 písm. e) opět fakultativní náležitostí vyhlašovaných podmínek soutěže.
Vzhledem k tomu, že v případě sledované veřejné zakázky nebyly zadavatelem požadovány na uchazečích další předpoklady pro plnění veřejné zakázky dle § 2f zákona, nemohl být proto z jeho strany porušen § 2a odst. 3 zákona.
Ad c)
Úřad konečně uvedl obavy z možného porušení zákona tím, že zadavatel připustil jednání s jednotlivými uchazeči za účelem získání doplňujících informací po soutěžní lhůtě. Pod bodem M. vyhlášených podmínek soutěže si zadavatel vyhradil, mimo jiné, právo po otevření obálek s nabídkami až do přijetí nejvhodnější z nich jednat s jednotlivými uchazeči za účelem získání doplňujících informací pro své rozhodnutí. Je zřejmé, že se jedná o právo zadavatele, které plní toliko jediný možný účel, aby zadavatel sám získal informace, jejichž doplnění shledá jako potřebné pro své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.
Toto právo v žádném případě neporušuje zásadu rovnosti všech uchazečů vyplývající z § 11 zákona, neboť se výslovně hovoří o doplňujícím charakteru takových informací, jednostranném právu zadavatele a je přesně vymezen i účel získání takových informaci. K porušení této zásady rovnosti by mohlo teoreticky dojít pouze tehdy, kdyby zadavatel v rámci realizace takto vyhrazeného práva např. umožnil uchazeči, aby svou nabídku doplnil, upřesnil či ji jinak měnil. Nic takového však zadavatel neučinil a vzhledem k tomu, že v době zpracování tohoto stanoviska došlo prozatím pouze k otevírání obálek s nabídkami uchazečů a běží lhůta k podávání případných námitek, nevyvstala dosud potřeba jakékoliv informace; i kdyby k takové potřebě došlo, zákon zadavatelem porušen nebude. Je třeba navíc zdůraznit, že po otevírání obálek s nabídkami uchazečů se soutěže účastní již pouze jeden uchazeč.
V tuto chvíli nemůže zadavatel předjímat, zda se počet prozatím jím posuzovaných a hodnocených nabídek, mimo již zmíněného jednoho uchazeče, změní, neboť všem ostatním vyloučeným uchazečům dosud neuplynula lhůta pro podání námitek proti jejich vyloučení. Tento fakt sám o sobě vytváří dostatečnou zákonnou překážku v dalším postupu zadavatele směřujícího k dokončení zadání veřejné zakázky (viz § 56 odst. 5, popř. § 57 odst. 4 zákona) a dle názoru zadavatele není proto za takové situace třeba vydávat předběžné opatření.
Z dikce takto vyhrazeného práva nepřímo rovněž plyne, že nejde o jakoukoliv změnu či doplnění původního zadání a nejde konečně ani o případ upřesňujících informaci dle druhé věty § 2a odst. 3 zákona.
Je konečně rovněž zřejmé, že takto vyhrazené právo zadavatele neumožňuje uchazeči jakkoliv do své nabídky zasahovat, tzn. nabídku měnit či doplňovat; jde pouze o získání informací a vysvětlení, které nemají nijaký vliv na vlastní obsah nabídky a které plní pouze účel ověření určitých skutečností.
Zadavatel se tedy domnívá, z hlediska právního výkladu jde o další podmínku soutěže, jejíž vyhlášení umožňuje i § 5 odst. 2 zákona, který uvádí pouze demonstrativní výčet takových dalších podmínek. … (konec citace)
Proti rozhodnutí o předběžném opatření podal uchazeč dne 21.6.2001 pod. čj. SÚ 806/2001 – 25 rozklad. Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad i zadavatel obdrželi od uchazečů návrhy na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o vyloučení, stalo předběžné opatření obsoletní a proto se Úřad rozhodl podanému rozkladu v plném rozsahu vyhovět a rozhodnutí o předběžném opatření zrušil.
Úřad dne 27.6.2001 požádal předsedu Úřadu pro veřejné informační systémy Ing. Jiřího Krumpa o stanovisko, zda zadavatel jednoznačně vymezil předmět plnění zakázky včetně kvantitativních a kvalitativních parametrů poptávaných dodávek a služeb, aby uchazeči mohli zpracovat odpovídající nabídky, a to z hlediska dosažení cílů, které zadavatel vyžaduje v zadání. Jako přílohu k žádosti byla přiložena kopie zadávací dokumentace. Dne 11.7.2001 obdržel Úřad od předsedy Úřadu pro veřejné informační systémy Ing. Jiřího Krumpa stanovisko ze dne 10.7.2001 č.j. 435/2001-KP, ve kterém konstatuje (cituji):
Model předmětu zadání je poměrně rozsáhlý, z pohledu našeho úřadu však vyhovující. Zadání je dostatečně obecné, aby zaručilo variabilitu možných řešení, která jsou dokonce vyžadována, ovšem tak, aby vždy byla poskytnuta jednoznačná služba.
Je specifikován modelový počet přípojných míst, klientských pracovišť a minimální doba odezvy. Na základě této specifikace lze zpracovat odpovídající nabídku, kterou je možno objektivně hodnotit.
Vzhledem k tomu, že předmět dodávky je specifikován jako služba a ne jako dodávka konkrétních komponent, je možno zadaná kritéria považovat za dostatečná pro hodnocení dodaných služeb. (konec citace)
Dne 4.7.201 zadavatel předal Úřadu znalecký posudek zpracovaný Doc. Ing. Vladimírem Smejkalem, CSc., znalcem jmenovaným rozhodnutím ministra spravedlnosti ČSR ze dne 25.6.1987 čj. ZT 1972/87 a ministra spravedlnosti ČR ze dne 21.6.1995 čj. ZT 2262/95 mj. pro obory: ekonomika, odvětví řízení, plánování a organizace ekonomiky, odvětví ceny a odhady se specializací elektronika, kybernetika, nehmotný majetek, oceňování duševního vlastnictví, oceňování podniků a know-how, elektronika, kybernetika, odvětví výpočetní technika. Znalecký úkon je zapsán pod poř. č. 1879/2001 znaleckého deníku. Znalecký posudek konstatuje (cituji):
2.2.4 Zadání soutěže
Jak vyplývá z
dokumentace, předmětem plnění veřejné zakázky je dodávka vybraných prvků a
poskytování vybraných služeb komunikační a informační infrastruktury pro
školská zařízení realizovaná generálním dodavatelem dle požadavků a finančního
rámce stanovených v dokumentu Realizace státní informační politiky ve
vzdělávání obsažené v usnesení vlády ČR č. 244 ze dne 14.3.2001.
Součástí plnění generálního
dodavatele vybraných prvků a vybraných služeb (dále jen "GD") v rámci
plnění veřejné zakázky je následující okruh plnění:
I. Dodávka pasivní části
lokálních počítačových sítí bez aktivních prvků (dále jen "LAN") do
školních budov a do dalších určených zařízení (dále jen "školská
zařízení");
II. Dodávka komplexních
služeb infrastruktury informačních a komunikačních technologií pro učitele a
žáky (dále jen "ICT"); tyto služby jsou přístupné prostřednictvím
poskytnutých klientských pracovišť vzájemně propojených aktivními komunikačními
prvky v rámci LAN a připojení celé infrastruktury k Internetu; součástí ICT
služeb jsou také služby centrálního internetového serveru pro zabezpečení činnosti infrastruktury ICT a vzdělávacího
portálu (dále jen "CIS").
Z výše uvedeného vyplývá
charakter předmětu plnění veřejné zakázky:
Ad I: - dodávka souboru
věcí, tj. pasivní části lokálních počítačových sítí bez aktivních prvků (tzv.
LAN);
Ad II. - poskytování
služby (služeb) infrastruktury informačních a komunikačních technologií pro
učitele a žáky.
Jak dále z dokumentace vyplývá a jak bylo opakovaně sděleno zájemcům o upřesnění předmětu plnění v dokumentu (1.5), cituji: „Zadavatele zajímá funkční služba na úrovni uživatele, technologické řešení včetně všech aspektů je předmětem nabídky.“
Specifikace zadání ad I. je po stránce množství a druhu požadovaných dodávek specifikována v částech 3.2.1 a 3.2.2 zadání, a to prostřednictvím tzv. modelové lokality, jež byla definována za účelem stanovení jednoznačných kritérií hodnocení jednotlivých nabídek. Tato modelová lokalita slouží k jednoznačně kvantifikovatelnému výpočtu rychlosti a ceny dodávky veřejné zakázky. Modelová lokalita představuje průměrné (z hlediska velikosti, počtu žáků, pedagogů a dalších parametrů) školské zařízení v ČR, popsané na základě odhadu zadavatele, přičemž modelová lokalita je současně pro tyto účely diferenciována zadavatelem na Modelová lokalita typu č. 1 - malá LAN a Modelová lokalita typu č. 2 - velká LAN (viz Zadávací dokumentace v příloze posudku). Pro kvantitativní vztah uvedených typů modelových lokalit uvádí zadavatel modelový poměr 20% malých LAN z celkového počtu reálných lokalit a 80% velkých LAN z celkového počtu reálných lokalit. Při nabízené míře naplnění cílového stavu je dán kvantitativní poměr počtu pasivních portů ku počtu standardních klientských pracovišť, který nesmí přesáhnout hodnotu 1,5. Dále pro účely specifikace plnění veřejné zakázky definuje zadavatel pojem přípojné místo, jímž se rozumí jeden pasivní port (dále"PP"), tzn. jedna dvojzásuvka RJ45 a 2 silové dvojzásuvky 2x230V. Na přípojná místa mají být napojena standardní klientská pracoviště, přičemž standardní klientské pracoviště je dále specifikováno v bodě 3.2.3.1 dokumentace.
Součástí zadání jsou dále technické požadavky na realizaci (3.2.1.3), podle které veškeré pasivní prvky LAN musí být provedeny v kategorii minimálně 5e. Je zajištěno propojení alespoň jednoho z datových rozvaděčů na telekomunikační rozhranní určené k napojení do sítě Internet. Veškerá kabeláž bude v provedení LSHZ. Trasování bude provedeno v plastových žlabech s oddělením datových a napěťových rozvodů. Všechny napěťové zásuvky budou v provedení dvojzásuvka, která je barevně odlišena od stávajících zásuvek. Všechny silové rozvody budou ve trojvodičovém provedení s dvoustupňovou ochranou proti přepětí. Silové rozvody budou zakončeny v separátních rozvaděčích. Na instalovanou kabeláž je požadována záruka minimálně 15 let.
Dle specifikace ad II. jsou služby infrastruktury informačních a komunikačních technologií pro učitele a žáky poskytovány prostřednictvím standardního klientského pracoviště, přičemž požadavky na jeho vybavení jsou definovány tak, aby poskytovalo služby vybaveného multimediálního osobního počítače (tzn. schopného přehrávat audio a videosekvence v reálném čase, včetně sluchátek s mikrofonem) opatřeného alespoň 15" monitorem, českou klávesnicí a myší, které je připojené do LAN s dostatečným výkonem v závislosti na zvoleném operačním systému standardního klientského pracoviště a na zvoleném serverovém prostředí, ke kterému je připojeno. Zadavatel dále požaduje, aby monitor u standardního klientského pracoviště vyhovoval parametrům stanoveným v emisní normě TCO 99 a normě pro Power management (EPA energy star nebo obdobné). Standardní klientské pracoviště dále musí splňovat ergonomické požadavky, tzn. u 15" monitoru musí být maximální rozteč masky 0,26mm při doporučeném rozlišení minimálně 1024 x 768 při obnovovací frekvenci 85Hz. U TFT panelu musí být svítivost minimálně 200 Cd/m2 a kontrast (vyjadřuje poměr rozdílu mezi nejtmavším a nejsvětlejším bodem) minimálně 250:1 s doporučeným rozlišením minimálně1024x768.
Co je ale pro vypracování nabídky podstatné, je požadavek, aby nabídka uvedla detailní výčet služeb tohoto standardního klientského pracoviště a nabídkovou cenu na jedno standardní klientské pracoviště definování, přičemž zdůrazňuje, že zadavatel požaduje stanovené služby s tím, že typ, vybavení a další parametry HW a SW navrhuje sám uchazeč v rámci své nabídky.
Rozsah minimálně poskytovaných služeb vyplývá z čl. 3.2.3.2 - Služby sítě LAN, zahrnující služby serverového charakteru pro LAN, tiskové služby, požadavky na konektivitu a výkonnostní požadavky, a z čl. 3.2.3.4 - Služby centrálního internetového serveru. Součástí zadání jsou i požadavky na časové rozmezí poskytování služeb, Servis a preventivní údržbu. Co se týká posledního vymezení, a to objemového, zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci ohraničení, jež je tvořeno rozpočtovými prostředky vyhrazenými do konce roku 2005 dle dokumentu Realizace státní informační politiky ve vzdělávání obsažené v usnesení vlády ČR č. 244 ze dne 14.3.2001 (tento dokument tvořil rovněž přílohu zadávací dokumentace -viz 1.4) v celkové výši 4.430.000.000 (čtyři miliardy čtyři sta třicet milionů korun).
Souhrnně lze konstatovat, že zadání je formulováno na velmi dobré věcné i technické úrovni, přičemž klade důraz na skutečnost, že vlastní volba technologie (připojení k internetu, volba HW a SW) není pro zadavatele klíčová, pokud bude zaručeno splnění kvalitativních a kvantitativních parametrů požadovaných služeb. Není cílem vytvořit jednotné homogenní prostředí, ale naopak každý uživatel musí mít možnost seznámit se s více různými systémy ICT, v rámci co nejúplnější úrovně informační gramotnosti. Z tohoto důvodu je uchazeč povinen nabídnout takové řešení, které nesmí být založeno výlučně na jedné platformě, a nabídka má obsahovat studii zajištění konkurenčního prostředí tak, aby minimalizovalo exkluzivitu produktů, které jsou využívány při poskytování služeb na uživatelské úrovni.
Ad II. se tedy jedná o zadání ve smyslu „poskytněte službu ICT, která má mít určité vlastnosti“, přičemž způsob jejich dosažení , a to jak po stránce technického a programového vybavení, tak vlastního řešení, je ponechán na návrhu zájemcově. Jedná se tedy o zadání ke zpracování nabídky, která je omezena ad. I kvantitativně, ad II svými vlastnostmi, přičemž obsah nabídky (řešení, cena, další dané charakteristiky) budou posuzovány komisí pro posouzení a hodnocení nabídek podle předem zveřejněných kritérií.
3 POSUDKOVÁ ČÁST
Znalec měl dle zadání objednatele odpovědět na následující otázky:
1. Zda je v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezeno množství a druh požadovaných dodávek a služeb.
Jak vyplývá z dokumentace a výše provedené analýzy, předmět plnění veřejné zakázky sestává ze dvou zásadně odlišných položek: I. Dodávka pasivní části lokálních počítačových sítí bez aktivních prvků, II. Dodávka komplexních služeb infrastruktury informačních a komunikačních technologií pro učitele a žáky (dále jen "ICT"); tyto služby jsou přístupné prostřednictvím poskytnutých klientských pracovišť vzájemně propojených aktivními komunikačními prvky v rámci LAN a připojení celé infrastruktury k Internetu; součástí ICT služeb jsou také služby centrálního internetového serveru pro zabezpečení činnosti infrastruktury ICT a vzdělávacího portálu.
Položka ad I. je dle názoru znalce dostatečně kvalitativně a kvantitativně určena, a to v čl. 3.2 prostřednictvím tzv. přípojného místa a modelové lokality. Zadavatel. definoval dva typy modelových lokalit, u kterých vymezil množstevní požadavek na jednotlivé prvky, dále pak specifikoval vztah mezi modelovými lokalitami a reálnými lokalitami (tj. konkrétními školskými zařízeními) tak, že platí poměr 20% malých LAN a 80% velkých LAN z celkového počtu reálných lokalit, přičemž soupis reálných lokalit, tedy i jejich přesný počet, se nachází v příloze zadávací dokumentace (disketa s databází školských zařízení).
Položka ad II. je určena kvalitativně, a to vlastnostmi služby, která má být v rámci tohoto bodu předmětu plnění veřejné zakázky poskytnuta. Na rozdíl od vývěrových řízení, kde je poptávána např. konkrétní konfigurace určitého výpočetního systému, je zadání koncipováno podle hlavní zásady, opakovaně zdůrazněné zájemcům jak v zadávací dokumentaci, tak v odpovědích na jejich dotazy, a to že „Zadavatel požaduje stanovené služby s tím, že typ, vybavení a další parametry HW a SW navrhuje sám uchazeč v rámci své nabídky“.
Kvantitativně je zadavatel omezen jiným způsobem, a to shora finančním rámcem, jenž je tvořen rozpočtovými prostředky vyhrazenými do konce roku 2005 dle dokumentu Realizace státní informační politiky ve vzdělávání obsažené v usnesení vlády ČR č. 244 ze dne 14.3.2001. Jak vyplývá z kritérií hodnocení uvedených v čl. 6 zadávací dokumentace, položka 2. s vahou 18% hodnotí „Celkový počet funkčních klientských pracovišť nabízených v rámci rozpočtových prostředků vyhrazených dle Realizace státní informační politiky ve vzdělávání obsažené v usnesení vlády ČR č. 244 ze dne 14.3.2001 a rychlost plnění celé veřejné zakázky“. Jedná se tedy o kvantitativní ukazatel odvozený od zadaného parametru (státní rozpočet pro I. etapu), přepočtený na celkový počet nabízených klientských pracovišť - což již závisí na schopnostech, možnostech, strategii a vlastní nabídce jednotlivých uchazečů.
Dalšími kvantitativními ukazateli (zespodu omezujícími) jsou: 1) minimální počet klientských pracovišť pro každou modelovou lokalitu (tj. 4 a 9) a 2) poměr počtu pasivních portů ku počtu standardních klientských pracovišť, který nesmí přesáhnout hodnotu 1,5.
Dle názoru znalce lze na otázku odpovědět kladně tak, že vzhledem k účelu výběrového řízení a jeho hlavním cílům je v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezeno množství a druh požadovaných dodávek a služeb.
2. Zda je zadávací dokumentace vyhotovena v souladu se zákonem č. 199/1994 Sb.
Zadávací dokumentace splňuje povinné náležitosti podle § 5 odst. 1 zákona. Volitelné podmínky, které zadavatel připojil, obsahují další požadavky zadavatele, které dle názoru znalce nejsou v rozporu s ustanoveními zákona. Znalec zdůrazňuje, že dikce ust. § 5 odst. 2 umožňuje zadavateli, aby zvolil takové další podmínky, které jsou v souladu s cíli veřejné zakázky, jelikož se zde uvádí „Zadavatel může vymezit další podmínky soutěže, které vyhlásí současně s podmínkami podle odstavce 1, a to zejména ...“, přičemž dále následuje příkladmý, tedy neohraničený výčet. V tomto případě se tak stalo, a to podle úvahy zadavatele vzhledem k cílům, jichž vypsáním této veřejné zakázky hodlal dosáhnout.
Dle názoru znalce lze na otázku odpovědět kladně tak, že vzhledem k účelu výběrového řízení a jeho hlavním cílům je zadávací dokumentace vyhotovena v souladu se zákonem č. 199/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3. Zda je druh požadovaných dodávek a služeb v zadávací dokumentaci popsán tak, aby předem nezvýhodňoval jakéhokoliv potenciálního uchazeče.
Ze zadání vyplývá vysoká náročnost na kreativní a projektové schopnosti uchazečů (zejména co se týká schopnosti navrhnout dodávku služeb prostřednictvím klientských pracovišť včetně multiplatformního technologického řešení), na jeho výrobní a montážní kapacity, na jeho kapitálovou vybavenost (jak vzhledem k objemu plnění, tak vzhledem k požadavku na složení jistoty ve výši 80.000.000,- Kč), schopnost projednat se školskými zařízeními požadovanou integraci stávajícího vybavení ve školských zařízeních jakož i na schopnost poskytování servisní činnosti bezprostředně následující pracovní den po dni, ve kterém byla vada školským zařízením oznámena.
Jedná se o velmi náročné podmínky, které nelze předpokládat, že byl schopen plnit v podmínkách České republiky větší počet subjektů a dle názoru znalce, samostatně, bez součinnosti s dalšími kvalifikovanými partnery (ať již ve sdružení nebo coby subdodavateli) prakticky žádný subjekt. Tyto podmínky jsou nicméně nediskriminačního charakteru, ani z nich nevyplývá, že by vedly pouze k jednomu možnému řešení.
Naopak celá koncepce zadání veřejné zakázky, zejména druhé části plnění (služeb ICT) coby hardwarově a softwarově neohraničená. Jak vyplývá z čl. 6 zadávací dokumentace, „vlastní volba technologie (připojení k internetu, volba HW a SW) není pro zadavatele klíčová, pokud bude zaručeno splnění kvalitativních a kvantitativních parametrů požadovaných služeb. Dodané služby ICT slouží především pro seznámení se s nejrůznějšími technologiemi, pochopení rozdílů mezi nimi a integrace všech těchto systémů do výuky. Není tedy cílem vytvořit jednotné homogenní prostředí, ale naopak každý uživatel musí mít možnost seznámit se s více různými systémy ICT, v rámci co nejúplnější úrovně informační gramotnosti. Z tohoto důvodu je uchazeč povinen nabídnout takové řešení, které nesmí být založeno výlučně na jedné platformě. Nabídka přinese krátkou studii zajištění konkurenčního prostředí tak, aby minimalizovalo exkluzivitu produktů, které jsou využívány při poskytování služeb na uživatelské úrovni.“
V rámci provedené analýzy znalec nezjistil, že by se ve specifikaci zadání nacházel jakýkoliv požadavek, který by předem zvýhodňoval jakéhokoliv potenciálního uchazeče.
4. Zda jsou kritéria výběru v podmínkách této obchodní veřejné soutěže stanoveny tak, aby předem nezvýhodňovaly jakéhokoliv potenciálního uchazeče.
Co se týká kritéria výběru v podmínkách obchodní veřejné soutěže, pokud by byla kritéria stanovena pouze v části 6. na str. 19 výčtem 1. – 7., pak by se dalo hovořit o možnosti volného výkladu jednotlivých kritérií. Podrobný popis hodnotících kritérií, provedený v části 6.1 až 6.7 tuto obavu částečně odstraňuje, i když - dle názoru znalce - by i řady zde uvedených subkritérií mohla být provedena podrobnější kvantifikace nebo alespoň hrubé rozčlenění. Pokud ovšem výběrová komise provede srovnání parametrů, uvedených zájemci, u jednotlivých subkritérií, bude možné rovněž stanovit dílčí pořadí v rámci jednotlivých subkritérií za účelem zhodnocení splnění každého ze sedmi základních hodnotících kritérií.
Z hlediska metodického přístupu lze diskutovat o vahách přidělených jednotlivým hodnotícím ukazatelům, nicméně to je plně v kompetenci zadavatele a umožňuje to i ust. § 5 odst. 3 zákona. Kritéria jsou v souladu s ust. § 6 zákona - způsob hodnocení nabídek.
Vzhledem k výše provedenému rozboru, jakož i vzhledem k odpovědi na otázku č. 3 včetně příslušného rozboru, znalec odpovídá, že kritéria výběru v podmínkách této obchodní veřejné soutěže jsou stanoveny tak, aby předem nezvýhodňovaly jakéhokoliv potenciálního uchazeče.
(konec citace)
Dne 11.7.2001 zadavatel předal Úřadu odborné posouzení zadávací dokumentace vypracované Ústavem státu a práva AV ČR ze dne 6.7.2001 č.j. 134/01 na základě požadavku zadavatele. Přílohu žádosti tvořily: kompletní zadávací dokumentace včetně příloh (kromě diskety s databází školských zařízení), oznámení Úřadu o zahájení správního řízení, stanovisko k zahájenému správnímu řízení, rozhodnutí úřadu o předběžném opatření, rozklad zadavatele proti rozhodnutí Úřadu, znalecký posudek č. 1879/2001 Doc. Smejkala. Ústav státu a práva AV ČR uvádí (cituji):
I.
Jednoznačnost vymezení množství a druhu požadovaných
dodávek a služeb v zadávací dokumentaci ve vztahu k ust. § 2h odst. 1 zákona)
Vymezení množství a
druhu požadovaných dodávek a služeb v zadávací dokumentaci je s uvedením
konkrétních částí zadávací dokumentace podrobně rozvedeno jak v přiloženém
stanovisku k zahájenému správnímu řízení ze dne 19. 6. 2001, tak též v
přiloženém znaleckém posudku č. 1879/2001. Co se týče vymezení druhu
požadovaných dodávek a služeb je vymezen okruhem plnění uvedeným v bodu 3.1
zadávací dokumentace, který se dále dělí na:
1.
dodávku
pasivní části lokálních počítačových sítí bez aktivních prvků ( dále jen „LAN“)
do školních budov a do dalších určených zařízení (dále jen „školská zařízení“)
2. dodávku komplexních služeb infrastruktury informačních a komunikačních technologií pro učitele a žáky (dále jen „ICT“); tyto služby jsou přístupné prostřednictvím poskytnutých klientských pracovišť vzájemně propojených aktivními komunikačními prvky v rámci LAN a připojení celé infrastruktury k Internetu; součástí ICT služeb jsou také služby centrálního internetového serveru pro zabezpečení činnosti infrastruktury ICT a vzdělávacího portálu (dále jen „CIS“).
Kvalitativní i
kvantitativní specifikace obou výše uvedených okruhů plnění je provedena v bodu
3.2 zadávací dokumentace. U okruhu plnění uvedeného ad 1. je použita metoda,
kdy zadavatel konkretizuje jednotlivé prvky a jejich množství na modelových
lokalitách (body 3.2.1, 3.2.1.1, 3.2.1.2 a 3.2.1.3) a stanovuje jejich vzájemný
poměr vzhledem k celkovému počtu reálných lokalit -školských zařízení (bod
3.2.1). Součástí zadávací dokumentace je disketa s databází školských zařízení
(bod 11.) jež zároveň určují množství požadovaných dodávek (bod 3.2.1.4). V
případě okruhu plnění uvedeného ad 2. je druh požadovaného plnění pro svoji
technickou a technologickou náročnost konkretizován v bodech 3.2.3, 3.2.3.1,
3.2.3.2, 3.2.3.3, 3.2.3.4 a 3.2.3.5. Co se týče množství požadovaných dodávek,
tak konkrétní počet nabídnutých funkčních klientských pracovišť určil zadavatel
v zadávací dokumentaci jako jedno z kriterií pro hodnocení ekonomické vhodnosti
jednotlivých nabídek -váha 18% (bod 6.), kdy zadaným parametrem (finančním
rámcem) jsou rozpočtové prostředky vyhrazené dle Realizace státní informační
politiky obsažené v usnesení vlády č. 244 ze dne 14.3.2001 a rychlost plnění
celé veřejné zakázky.
Dle našeho názoru je nutno vykládat ust. § 2h odst. 1 zákona
restriktivně, tzn. tak, že určuje minimální, tj. prahovou povinnost zadavatele
jednoznačně vymezit množství a druh požadovaných dodávek a služeb. Zadavatel má
povinnost vymezit množství a druh takovým způsobem, který umožňuje uchazečům
reagovat na vyhlášení obchodní veřejné soutěže, tj. podávat v určené lhůtě své
nabídky. Rozhodnout o tom, zda na základě výše uvedené zadávací dokumentace
není možné efektivně podávat nabídky může pouze příslušný správní orgán, příp.
soud, který musí své rozhodnutí též náležitě odůvodnit. Dle našeho názoru však
lze z právního hlediska považovat výše popsané metody vymezení množství a druhu
požadovaných dodávek a služeb v zadávací dokumentaci za určité, srozumitelné a
dovolené.
Znalcem uvedená poznámka v bodu 2.2.2 znaleckého posudku o nepřesnosti v
textu zveřejněného v inzerátu a textu v zadávací dokumentaci by byla dle našeho
názoru právně relevantní pouze v případě, že by měla za následek nemožnost
podávání návrhů, jak bylo nastíněno výše.
II.
Povinnost vymezení požadavků na prokázání
kvalifikačních předpokladů včetně způsobu jejich splnění ve vztahu k ust. § 2a
odst. 3 zákona
Ustanovení § 2a až 2f zákona se věnují kvalifikačním podmínkám uchazečů o
veřejnou zakázku. Ustanovení § 2a odst. 1 stanoví, že uchazeči jsou povinni v nabídkách
prokázat kvalifikační předpoklady (§ 2b
zákona) k plnění veřejné zakázky. V zadání může zadavatel požadovat splnění
dalších předpokladů pro plnění veřejné zakázky (§ 2f zákona). Ustanovení odst. 2 téhož paragrafu stanoví, kdy má
zadavatel povinnost zjišťovat kvalifikaci uchazečů a konečně odst. 3 stanoví,
že požadavky na prokazování dalších
předpokladů pro plnění veřejné zakázky vymezí zadavatel v zadání nebo v kvalifikační dokumentaci včetně požadovaného způsobu jejich splnění.
Uchazeči mohou požadovat na zadavateli upřesňující informace k prokazování
dalších předpokladů nejpozději do sedmi dnů před uplynutím soutěžní lhůty; tyto
informace musí být poskytnuty všem uchazečům. Co zákon rozumí dalšími
předpoklady pro plnění veřejné zakázky je uvedeno příkladmo v ust. § 2f odst. 1
zákona. Uvedení dalších předpokladů pro plnění veřejné zakázky podle ust. § 2f
a potažrno též podle § 2a odst. 3 je pouze fakultativní podmínkou obsahu
podmínek obchodní veřejné soutěže v zadání veřejné zakázky (§ 5 odst. 2
zákona); na rozdíl od kvalifikačních předpokladů podle ust. § 2b zákona, které
jsou jeho obligatorní podmínkou podle ust. § 5 odst. 1 zákona. Vzhledem k
posledně jmenované obligatorní podmínce, tak v bodu C) vyhlášení obchodní
veřejné soutěže v Obchodním věstníku a v bodu 6. předložené zadávací
dokumentace zadavatel uvádí v prvním odstavci, že uchazeč musí splňovat kvalifikační předpoklady v rozsahu § 2b zákona a jejich splnění prokázat způsobem podle § 2c zákona. V dalších třech odstavcích
zadavatel svoje zadání ještě specifikuje.
Naším právním názorem tedy je, že z dikce ustanovení § 2 odst. 3 zákona
nelze dovozovat povinnost zadavatele vymezit v zadání veřejné zakázky, resp. v
zadávací dokumentaci, požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů včetně
způsobu jejich splnění. Tato povinnost vychází z ust. § 5 odst. 1 a týká se
kvalifikačních předpokladů podle ust. § 2b zákona nikoli dalších předpokladů
pro plnění veřejné zakázky, jež zadavatel pouze může ale nemusí učinit součástí
podmínek obchodní veřejné soutěže.
III.
Připuštění jednání s jednotlivými uchazeči za
účelem získání doplňujících informací po soutěžní lhůtě
Vzhledem k tomu, že Vaše žádost o odborné posouzení nebyla blíže
konkretizována vycházíme v rámci našeho posouzení z toho, že zadavatel v bodu
M) „Vyhrazená práva zadavatele“ vyhlášení obchodní veřejné soutěže v Obchodním
věstníku a v bodu 10.1 „Práva zadavatele“ zadávacích podmínek - vždy v odstavci
čtvrtém - uvádí: „Po otevření obálek s
nabídkami až do přijetí nejvhodnější z
nich může zadavatel jednat s jednotlivými uchazeči za účelem získání
doplňujících informací pro své rozhodnutí“
Podle našeho názoru zadavatel tímto stanovil v souladu s ust. 5 odst. 2 zákona další podmínku soutěže, kterou vyhlásil současně s podmínkami podle § 5 odst. 1 zákona. Jak již bylo řečeno výše, výčet dalších (fakultativních) podmínek podle ust. § 5 odst. 2 zákona je pouze demonstrativní, tudíž lze stanovit i jiné další podmínky soutěže v zákoně přímo neuvedené. … (konec citace)
Po seznámení se s dokumentací o zadání veřejné zakázky a po zhodnocení všech důkazů, podle § 32 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů, Úřad konstatuje, že jak plyne z uvedených odborných posudků byla veřejná zakázka v zadávací dokumentaci jednoznačně specifikována tj. že bylo určeno množství i kvalita požadovaných dodávek i služeb. Úřad dále konstatuje, že mu nepřísluší posuzovat vhodnost nebo účelnost zadání veřejné zakázky. Úřad rovněž neshledal pochybení zadavatele při vymezení požadavků na prokazování kvalifikačních i dalších předpokladů včetně způsobu jejich splnění. Úřad však upozorňuje zadavatele, že je nepřípustné, aby dodatečně změnil nebo doplnil podmínky obchodní veřejné soutěže, udělil zakázku více uchazečům a jednal s jednotlivými uchazeči za účelem získání doplňujících informací po otevírání obálek, neboť tento postup odporuje základnímu principu zadávání veřejných zakázek - transparentnosti postupu zadavatele, přičemž tímto jednáním by mohlo dojít i ke zvýhodnění některého z uchazečů. Zadavatel je povinen posoudit a hodnotit nabídky tak, jak mu byly předloženy v soutěžní lhůtě a na jakékoliv pozdější doplnění nebo úpravy nesmí vzít zřetel.
S ohledem na tyto uvedené skutečnosti, které byly zjištěny a hodnoceny ve správním řízení, Úřad rozhodl jak je uvedeno ve výroku.
Pro úplnost Úřad dodává, že v rámci zahájeného správního řízení rovněž přezkoumal obsah všech nabídek z hlediska obsahového splnění podmínek soutěže a ověření souladu postupu zadavatele se zásadami ochrany hospodářské soutěže, včetně jejich souladu s požadavky stanovenými zadavatelem v zadávací dokumentaci. Úřad zjistil, že zadavatel v zadávací dokumentaci v bodě 10.5 „Požadavek na formální úpravu nabídky“ stanovil podmínku, že celková nabídka nesmí přesáhnout 200 jednostranně potištěných stran. Nabídka uchazeče
- PVT, a.s., se sídlem Kovanecká 30, Praha 9, obsahuje 236 číslovaných stran,
- Sdružení AutoCont On Line, a.s. se sídlem Břehová 208/8, Praha 1 a ČESKÝ TELECOM, a.s. se sídlem Olšanská 5, 130 34 Praha 3, obsahuje 281 číslovaných stran,
- Sdružení České radiokomunikace, a.s., se sídlem U Nákladového nádraží 3144, 130 00 Praha 3, a MIS Česká republika, a.s., se sídlem Nad Pahorkem 403, 141 00 Praha 4, obsahuje 256 číslovaných stran,
- ATS TELCOM PRAHA a.s., se sídlem Trojská 195/88, 171 00 Praha 7, obsahuje 188 číslovaných stran a dále ještě 15 stran „Provozní řád pro práci s výpočetní technikou“,
- KPNQwest Czechia s.r.o., se sídlem Slunná 25, 160 00 Praha 6, obsahuje 160 číslovaných stran.
V této souvislosti Úřad konstatuje, že zadavatel je povinen zajistit, aby komise pro posouzení a hodnocení nabídek posoudila ve smyslu § 34 odst. 4 zákona všechny hodnocené nabídky mj. i z hlediska obsahového splnění podmínek soutěže. Úřad dále konstatuje, že uvedená komise má povinnost přímo ze zákona navrhnout zadavateli vyřazení nabídek, které uvedeným požadavkům nevyhoví. Rozhodnutí o vyloučení příslušného uchazeče přísluší zadavateli.
Nedodržení uvedeného postupu by mohlo být předmětem nového správního řízení.
Poučení o opravném prostředku:
Proti tomuto
rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad k předsedovi
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím odboru dohledu nad
zadáváním veřejných zakázek, Letenská 3, pošt. přihr. 47, 118 01 Praha 1.
|
|
Ing. Petr Antonín |
|
|
ředitel odboru dohledu |
|
|
nad zadáváním veřejných zakázek v Praze |
Rozhodnutí obdrží:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 7, 118 12 Praha 1, zast. ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Eduardem Zemanem