Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže ve správním řízení zahájeném dne 24. 2. 2003 podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání
veřejných zakázek, ve znění
zákona č. 148/1996
Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č.
256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002
Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č.
320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb.,
na návrh uchazeče VODOSTAV Ostrava, spol. s r. o., Gorkého 28, 702 00
Ostrava, za niž jedná Ing. Viktor Oulehla, jednatel společnosti, ze
dne 21. 2. 2003, na přezkoumání
rozhodnutí zadavatele obce
Karlovice, č. p.
138, 793 23 Karlovice, zastoupené Stanislavem Butorou,
starostou, ze dne 12. 2. 2003,
o námitkách ze dne 6. 2. 2003 proti jeho rozhodnutí ze dne 30. 1.
2003 o vyloučení uchazeče výše označeného uchazeče z další účasti
v obchodní veřejné soutěži „Nový zdroj a rozšíření vodovodu“, vyhlášené
podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání
veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb.,
zákona č. 93/1998 Sb., zákona č.
28/2000 Sb., zákona č.
256/2000 Sb., zákona č. 39/2001
Sb., zákona č.
142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb.,
zákona č.
211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona
č. 320/2002
Sb. a zákona č. 424/2002
Sb., v Obchodním věstníku č. 43/02 dne 23. 10. 2002 pod zn. 160314-43/02, jejíž
podmínky byly změněny v Obchodním věstníku č.
50/02 dne 30. 10. 2002 pod zn. 162681-50/02, rozhodl takto:
Zadavatel obec Karlovice
porušil ustanovení § 34 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných
zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb.,
zákona č. 93/1998
Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb.,
zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona
č. 211/2002
Sb., zákona č. 278/2002 Sb.,
zákona č.
320/2002 Sb. a
zákona č. 424/2002 Sb. tím, že na základě
nesprávného posouzení nabídky uchazeče VODOSTAV Ostrava, spol. s r. o.,
Ostrava, z hlediska obsahového splnění podmínek soutěže vyloučil jmenovaného uchazeče z další
účasti v soutěži.
Zadavateli obci Karlovice se podle § 60 písm. b) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., ukládá provést nápravu, tj. opětovně posoudit nabídku uchazeče VODOSTAV Ostrava, spol. s r. o., Ostrava, z hlediska obsahového splnění podmínek soutěže a rozhodnout o jeho další účasti v obchodní veřejné soutěži, a to ve lhůtě do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Zadavatel obec Karlovice, č. p. 138, 793 23 Karlovice, za niž jedná Stanislav Butora, starosta (dále jen „zadavatel“), vyhlásil podle
části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání
veřejných zakázek, ve
znění zákona č. 148/1996
Sb., zákona č.
93/1998 Sb., zákona č.
28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č.
142/2001 Sb., zákona č. 130/2002
Sb., zákona č. 211/2002 Sb.,
zákona č.
278/2002 Sb., zákona č. 320/2002
Sb. a
zákona č.
424/2002 Sb. (dále jen
„zákon“), v Obchodním
věstníku č. 43/02 dne 23. 10. 2002 pod zn.
160314-43/02 obchodní veřejnou soutěž „Nový zdroj a rozšíření vodovodu“ (dále
jen „soutěž“), jejíž podmínky byly změněny v Obchodním věstníku č. 50/02 dne 30. 10. 2002 pod zn. 162681-50/02.
Z dokumentace o zadání
veřejné zakázky vyplývá, že zadavatel do konce soutěžní lhůty obdržel jedenáct
nabídek a že dvě z nich byly komisí pro otevírání obálek vyřazeny
z dalšího posuzování a hodnocení. Následně zadavatel svými rozhodnutími ze
dne 9. 1. 2003 vyloučil příslušné uchazeče ze soutěže podle ust.
§ 29 odst. 4 zákona. Další uchazeč (Czasch, spol. s r. o., Bruntál), jehož nabídka
byla uvedena v protokolu o
otevírání obálek ze dne 9. 1. 2003 mezi vyřazenými nabídkami,
nebyl na základě následné podrobné kontroly všech předložených dokladů
zadavatelem vyloučen z další účasti v soutěži.
Na základě posouzení nabídek
z hlediska obsahového splnění podmínek soutěže byly komisí pro posouzení a
hodnocení nabídek vyřazeny nabídky dalších pěti uchazečů, které následně zadavatel
svými rozhodnutími ze
dne 30. 1. 2003 vyloučil
ze soutěže podle ust. § 34 odst. 4 zákona.
Proti
rozhodnutí zadavatele o svém vyloučení ze soutěže, jehož důvodem byla
nedostatečná doba platnosti jistoty poskytnuté formou bankovní záruky podle §
24 odst. 1 zákona, podal uchazeč VODOSTAV Ostrava,
spol. s r. o., Ostrava, za niž jedná Ing. Viktor Oulehla, jednatel
společnosti (dále jen „uchazeč“), dopisem ze dne 6. 2. 2003 námitky. Námitky zadavatel obdržel dne 10. 2. 2003 a
po přezkoumání jejich oprávněnosti jim nevyhověl,
což uchazeči oznámil
podle § 56 odst. 2 zákona
rozhodnutím ze dne 12. 2. 2003, které uchazeč obdržel podle
doručenky dne 17. 2. 2003. Vzhledem k tomu, že uchazeč nepovažoval
rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal
dopisem ze dne 21. 2. 2003 návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o
námitkách u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Úřad
pro ochranu hospodářské soutěže (dále
jen „orgán dohledu“) obdržel výše uvedený návrh dne 24. 2. 2003 a tímto dnem
bylo podle § 57 odst.1 zákona č.
199/19994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,
zahájeno správní řízení ve věci přezkoumávání
rozhodnutí zadavatele o
námitkách. Zadavatel obdržel návrh rovněž
dne 24. 2. 2003.
Účastníky
tohoto správního řízení jsou podle § 58 zákona č.
199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,
zadavatel a uchazeč.
V návrhu
na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách uchazeč vyjadřuje nesouhlas
s rozhodnutím zadavatele o svém vyloučení, neboť se domnívá, že podmínky
veřejné obchodní soutěže splnil. Uchazeč odkazuje na své stanovisko uvedené
v námitkách proti rozhodnutí zadavatele o svém vyloučení.
Uchazeč
nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že v podmínkách soutěže byla
jednoznačně stanovena zadávací lhůta, a to takto: „Zadávací lhůta činí 60
kalendářních dní s prodloužením o 90 dnů dle § 8 odst.
2 zákona, tj. celkem 150 kalendářních dnů“. Uchazeč uvádí, že podle jeho názoru
ustanovení § 8 odst. 2 zákona řeší prioritně
prodloužení zadávací lhůty uchazečům umístěným
na prvním až
třetím pořadí, a to až do doby uzavření
smlouvy podle § 40, resp. § 41 zákona. Své tvrzení opírá o skutečnost,
že až v poslední větě ustanovení § 8 odst. 2
zákona je uvedeno, že zadávací lhůta se u veřejných zakázek, na kterých se
finančně podílejí programy zahraniční pomoci podle platných mezinárodních
smluv, prodlužuje o 90 dní. Zadavatel však při vyhlášení obchodní veřejné
soutěže nikde neuvedl, že se jedná o veřejnou zakázku, na které se finančně
podílejí programy zahraniční pomoci podle platných mezinárodních smluv, a
v této souvislosti se uchazeč domnívá, že sám není povinen zjišťovat
zdroje financování zadavatele. Podle uchazeče je tedy jednoznačné, že stanovení
zadávací lhůty na 150
kalendářních dní zahrnovalo prodloužení zadávací lhůty o 90 dní ve smyslu § 40,
resp. § 41 zákona, nikoliv tedy ve smyslu ustanovení § 8 odst.
2 zákona in fine (finanční
podíl programu zahraniční pomoci podle platných mezinárodních smluv). Uchazeč
proto nemohl z podmínek soutěže vyvozovat, že by byla zadavatelem
požadována jiná délka platnosti
jistoty. Uchazeč má za to, že zadavatel mohl jednoznačně stanovit požadovanou
délku platnosti jistoty v podmínkách soutěže.
V závěru
svého návrhu uchazeč žádá, aby bylo zrušeno rozhodnutí o jeho vyloučení ze
soutěže a aby bylo zadavateli uloženo provedení nápravy zařazením nabídky
uchazeče mezi posuzované a hodnocené
nabídky.
Zadavatel
se k návrhu uchazeče vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 4. 3. 2003, ve
kterém prezentuje názor,
že zadávací lhůtu
stanovil naprosto jednoznačně, a to počtem 150 kalendářních
dní, přičemž pro
snazší orientaci uchazečů
uvedl její skladbu
(tj. 60 kalendářních dní s prodloužením o 90 dnů dle § 8 odst. 2 zákona). Podle zadavatele se tedy jedná o zadávací
lhůtu povinně a jednotně stanovenou pro
všechny uchazeče, nejedná se o prodloužení lhůty, po kterou jsou svými
nabídkami vázáni uchazeči umístění ve druhém a třetím pořadí. Zadavatel se
domnívá, že v případě jiného výkladu by se nejednalo o stanovení zadávací
lhůty v souladu se zákonem, tj. jednotně pro všechny uchazeče.
Zadavatel
navíc upozorňuje na skutečnost, že každý z uchazečů byl povinen do své
nabídky uvést formou čestného prohlášení (podepsaného osobou oprávněnou jednat
jménem uchazeče), že „se v plném rozsahu seznámil se zadávací dokumentací
a textem zadání veřejné soutěže, že si před podáním nabídky vyjasnil veškerá
sporná ustanovení nebo technické nejasnosti a že s textem zadání a zadávací
dokumentací souhlasí“.
Dopisem
č. j.
VZ/S25/03-152/1107/03-SH ze dne 11. 3. 2003 vyzval orgán dohledu uchazeče
k zaplacení správního poplatku. Úhrada správního poplatku byla prokázána
výpisem z účtu orgánu dohledu, který je ze dne 18. 3. 2003 [v této
souvislosti orgán dohledu poznamenává, že podle § 6 odst.
4 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve
znění pozdějších předpisů, lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené zvláštními
právními předpisy (tedy v daném případě správním řádem) neběží v době
od zaslání platebního výměru k zaplacení správního poplatku až do
prokázání jeho zaplacení].
Zahájení
řízení oznámil orgán dohledu jeho účastníkům dopisem č.
j. VZ/S25/03-152/1104/03-SH ze dne 11. 3. 2003 a
současně vyzval zadavatele k doplnění dokumentace o zadání veřejné zakázky, což zadavatel akceptoval a
požadovanou část dokumentace předložil dne 19. 3. 2003. Orgán dohledu také
stanovil lhůtu, ve které se účastníci řízení mohli vyjádřit ke skutečnostem,
které jsou podkladem pro rozhodnutí. Žádný z účastníků řízení se již
k uvedeným skutečnostem v dané lhůtě ani později nevyjádřil.
Dopisem
č. j.
VZ/S25/03-152/1284/03-SH ze dne 21. 3. 2003 si orgán dohledu vyžádal od
zadavatele, aby průkazným způsobem (poskytnutí informace a předložení dokladů)
doložil skutečnost, že se na šetřené veřejné zakázce finančně
podílí program zahraniční pomoci podle platných
mezinárodních smluv (§ 8 odst. 2 zákona). Požadované
informace a doklady byly orgánu dohledu zaslány dne 27. 3. 2003 (oznámení o
zaevidování žádosti o státní finanční podporu, výzva k podání žádosti o
poskytnutí státní finanční podpory, žádost o zpracování dokumentace pro získání
souhlasného stanoviska Evropské investiční banky (dále jen „EIB“), sdělení o
prověření investičního záměru EIB a údaje pro prověření investora akce).
Po
přezkoumání dokumentace o zadání veřejné zakázky, včetně podání účastníků
správního řízení a výše zmíněných dokladů, uvádí orgán dohledu následující
rozhodné skutečnosti.
1.
Zadavatel stanovil v podmínkách
soutěže v bodě 12. Zadávací lhůta, že „zadávací lhůta činí
60 kalendářních dní
s prodloužením o 90 dnů dle § 8 odst. 2
zákona, tj. celkem 150 kalendářních dnů“.
Podle
ustanovení § 8 odst. 1 zákona se zadávací lhůtou
rozumí doba, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni. Zadavatel ji
stanoví v podmínkách soutěže počtem kalendářních dní. Podle druhého
odstavce cit. ustanovení je zadávací lhůta stanovena v podmínkách soutěže jednotně
pro všechny uchazeče, tj. v zájmu zachování jedné z hlavních
zásad procesu zadávání veřejných
zakázek, tj. zásady rovného přístupu ke všem uchazečům (§ 11 zákona). Její běh
počíná dnem otvírání obálek s nabídkami.
Co
se týče „prodloužení zadávací lhůty“, toto je zmiňováno v ustanovení § 8 odst. 2 zákona dvakrát:
-
zadávací lhůta stanovená
v podmínkách soutěže jednotně pro všechny uchazeče se prodlužuje uchazečům umístěným na
prvním až třetím pořadí až do doby uzavření
smlouvy (§ 40 zákona),
přičemž zadávací lhůta
bez prodloužení činí
nejvíce 90 kalendářních dní,
-
zadávací lhůta se u veřejných zakázek, na
kterých se finančně podílejí programy
zahraniční pomoci podle
platných mezinárodních smluv,
prodlužuje o 90 dní (§ 8 odst. 2
zákona in fine ).
Jestliže tedy
zadavatel stanovil v bodě
12. podmínek soutěže zadávací lhůtu
na 60 kalendářních dní s
prodloužením o 90
dnů dle §
8 odst. 2
zákona, tj. celkem 150 kalendářních dnů, může tato
formulace vyvolávat určité interpretační problémy, o jaké prodloužení zadávací
lhůty se jedná.
V šetřeném
případě je však rozhodující skutečnost, zda byl zadavatel oprávněn stanovit
zadávací lhůtu v celkové délce 150 kalendářních dnů, a to z důvodu
finančního podílu programu zahraniční pomoci podle platných mezinárodních
smluv. Z dokladů předložených zadavatelem dne 27. 3. 2003 orgán dohledu
zjistil, že zadavatelem byla podána na Ministerstvo zemědělství ČR žádost o
státní finanční podporu na projekt „Vodovod Karlovice“, která byla zaevidována
dne 24. 11. 2000. Dopisem Ministerstva zemědělství ČR ze dne 7. 11. 2002 bylo
zadavateli sděleno, že pro zařazení akce do Programu podpory hospodářských
investic spolufinancovaných z prostředků EIB, a to formou zvýhodněného
úvěru, je nutné souhlasné stanovisko EIB. Ministerstvo zemědělství ČR
v závěru svého dopisu výslovně upozorňuje, že se nejedná o příslib státní
finanční podpory. Poslední doklad předložený zadavatelem „Údaje pro prověření
investora akce“ je datován ke dni 17. 2. 2003, z čehož je zřejmé, že stále
probíhá fáze prověřování a že stanovisko EIB nebylo ještě vydáno.
Vzhledem
k uvedeným skutečnostem tedy nelze šetřenou veřejnou zakázku označit za
investiční akci, na které se podílejí programy zahraniční pomoci podle platných
mezinárodních smluv, a proto nelze stanovit zadávací lhůtu s prodloužením
o 90 dnů dle § 8 odst. 2 zákona in
fine.
Z podmínek soutěže ani ze zadávací dokumentace není navíc
patrno, že by se na předmětné veřejné zakázce finančně podílel program
zahraniční pomoci, přičemž výslovné uvedení této skutečnosti v podmínkách
soutěže by nebylo v rozporu s tím, že zadavatel není povinen
zveřejňovat zdroje svého financování. Na uchazeče taktéž nemůže být následně
přenesena povinnost zdroje financování zjišťovat.
2.
Zadavatel stanovil v podmínkách
soutěže v bodě 16. Požadavek na poskytnutí jistoty, že „při poskytnutí
jistoty formou bankovní záruky musí její platnost začínat nejpozději dnem
otevírání obálek, přičemž její délka je stanovena zákonem“.
K platnosti jistoty poskytnuté
formou bankovní záruky orgán dohledu konstatuje, že délku platnosti tímto
způsobem poskytnuté jistoty zákon explicitně v žádném ustanovení neurčuje.
Jelikož účelem institutu poskytnutí jistoty je zajištění splnění povinností
uchazeče a současně i práv zadavatele v průběhu zadávání veřejné zakázky,
musí být jistota poskytnuta po celou dobu zadávání, tedy až do okamžiku
uzavření smlouvy. V případě, že uchazeč řádně složil jistotu
v souladu s podmínkami soutěže a platnost bankovní záruky skončila
před ukončením procesu zadávaní veřejné zakázky (např. z důvodu podání
námitek, resp. návrhu k orgánu dohledu), je pak na zadavateli, aby
k zajištění svých práv vyzval uchazeče k prodloužení bankovní záruky
(pokud postup pro takový případ nestanovil již v podmínkách soutěže).
Jelikož
však uchazeči nemohou dobu zadávání veřejné zakázky přesně odhadnout předem, je
vhodné, aby zadavatel dobu platnosti bankovní záruky či požadavky na její
prodloužení sám stanovil v podmínkách soutěže, aby uchazeči podávali
nabídky za stejných podmínek. Zákon neomezuje zadavatele v tom, aby
v podmínkách soutěže dobu, po kterou má být jistota poskytnuta, stanovil
delší než je jím vymezená délka zadávací lhůty. Rovněž Vrchní
soud v Olomouci ve
svém rozsudku č. j. 2 A 11/2001
ze dne 31. 7. 2001 (viz správní
spis) mj. uvádí, že zákon nesvazuje zadavatele takovým způsobem, aby nemohl
stanovit dobu, po kterou má být jistota složena. Prakticky jde
o tzv. další podmínku soutěže (§ 5 odst.
2 zákona), kterou je nutné
pouze vyhlásit současně s podmínkami soutěže podle § 5 odst. 1 zákona. Je přitom nerozhodné, zda se délka
předmětné lhůty odvozuje od zadávací lhůty, protože žádná taková vazba zákonem
předvídána není.
Pokud
zadavatel nestanoví délku platnosti jistoty poskytnuté formou bankovní záruky
v zadání veřejné zakázky, lze z ustanovení zákon dovodit, že bankovní
záruka musí mít platnost minimálně po dobu zadávací lhůty. Jedná se tedy
o zadávací lhůtu stanovenou jednotně pro všechny uchazeče v podmínkách
zadání veřejné zakázky, a to počtem kalendářních dní, která se prodlužuje
uchazečům umístěným na prvním až třetím pořadí až do doby uzavření smlouvy (§
40 a § 41 zákona, tedy max. 90 dnů).
V ustanovení
§ 25 odst. 1 až 4 zákona je závazným způsobem upraven
postup zadavatele při uvolňování jistot uchazečům, kteří se umístili
v prvním až třetím pořadí. Aby mohla
být naplněna cit. litera zákona, musí
jistoty poskytnuté formou bankovní záruky, a to s
přihlédnutím ke lhůtám
uvedeným v §
40 odst. 1
a 2 zákona,
trvat. V ustanovení § 26 zákona jsou závazným způsobem
vyjmenovány případy, kdy poskytnutá jistota připadá zadavateli. Jistota připadá
zadavateli v případech, kdy uchazeč, v rozporu se zákonem nebo
s podmínkami soutěže, zruší nebo změní nabídku nebo nesplní povinnost
uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku v zadávací lhůtě, popř. v prodloužené
zadávací lhůtě. Aby měl zadavatel jistotu, že bude moci eventuelně uplatnit
podle § 26 zákona výkon práva z poskytnuté jistoty, musí bankovní
záruka, kterou uchazeč
jistotu poskytl, trvat,
a to včetně
lhůt podle § 41 zákona. Pokud
zadavatel nestanoví požadovanou délku platnosti jistoty na základě uvedeného
výkladu, musí k zajištění svých práv vyzvat uchazeče k prodloužení
bankovní záruky.
Vzhledem
ke skutečnosti, že zadavatel nebyl oprávněn stanovit zadávací lhůtu jednotně
pro všechny uchazeče s prodloužením o 90 dnů dle § 8 odst.
2 zákona in fine
(finanční podíl programu
zahraniční pomoci podle platných mezinárodních smluv) – viz výše, zadávací lhůta stanovená v podmínkách soutěže činila 60
kalendářních dnů a její běh začal dne 9. 1. 2003, tj. dnem otevírání obálek, a
teoreticky měla skončit dne 10. 3. 2003 (bez jejího stavění a prodloužení
z důvodu podání námitek, resp. návrhu podle § 56, resp. § 57 zákona), tj.
uplynutím 60 dnů. Po připočtení 90 kalendářních dnů, tedy prodloužení zadávací
lhůty uchazečům umístěným na prvním až třetím pořadí až do doby uzavření
smlouvy, lze za den minimální délky platnosti jistoty označit 8. červen 2003.
Uchazeč VODOSTAV Ostrava, spol. s r. o., Ostrava, tedy poskytnutím bankovní
záruky s platností do 3. 8. 2003 splnil požadavek zadavatele
v souladu se zákonem.
S ohledem
na výše uvedené skutečnosti orgán dohledu po přezkoumání všech podkladů
konstatuje, že nabídka jmenovaného uchazeče splnila z obsahového hlediska
zadavatelem stanovené podmínky soutěže, neboť v daném případě se délka
platnosti bankovní záruky shoduje se zadávací lhůtou, včetně prodloužení dle §
40 a 41 zákona.
K argumentu
zadavatele (dopis ze dne 4. 3. 2003), že uchazeči formou čestného prohlášení
potvrdili svůj souhlas s textem zadání veřejné zakázky, orgán dohledu
uvádí, že tato skutečnost je irelevantní
ve vztahu k délce platnosti bankovní záruky, neboť zadavatel ji
v podmínkách soutěže nestanovil jednoznačným způsobem.
Po
posouzení důvodnosti návrhu a postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky a
na základě zhodnocení všech důkazů, a to jak jednotlivě, tak i v jejich
vzájemné souvislosti, rozhodl orgán dohledu, jak je uvedeno ve výroku.
|
Poučení:
|
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho
doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské
soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – odboru
dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova
8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. |
|
|
JUDr.
Miroslav Šumbera
|
|
|
vrchní ředitel |
Obdrží:
Obec
Karlovice, č. p. 138, 793
23 Karlovice, zast. Stanislavem Butorou
VODOSTAV OSTRAVA, spol. s r.o., Gorkého 28, 702 00 Ostrava, zast. Ing. Viktorem Oulehlou