Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 23. 5. 2003 podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., na návrh ze dne 21. 5. 2003 obchodní společnosti BBM spol. s r. o., Kocínova 5/138, 397 01 Písek, za niž jedná Ing. Zdeněk Mareš, na přezkoumání rozhodnutí zadavatele – Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Beethovenova 2, 662 15 Brno, zastoupená prof. PhDr. Václavem Cejpkem, rektorem – ze dne 14. 5. 2003 o námitkách ze dne 5. 5. 2003 proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 28. 4. 2003 ve veřejné zakázce na výběr dodavatele pro „Univerzitní informační systém“, zadávané písemnou výzvou ze dne 13. 2. 2003 podle § 49 odst. 1 výše citovaného zákona, rozhodl takto:
Podle § 59 písm.
b) cit. zákona o zadávání veřejných
zakázek se výše uvedený návrh uchazeče BBM spol. s r. o.,
Kocínova 5/138, 397 01 Písek, zamítá a rozhodnutí
zadavatele Janáčkova akademie múzických umění v Brně ze dne
28. 4. 2003 o výběru nejvhodnější nabídky ve veřejné zakázce na výběr
dodavatele pro „Univerzitní informační systém“
se potvrzuje, neboť nebylo
shledáno porušení cit. zákona o zadávání veřejných zakázek.
Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Beethovenova 2, 662 15 Brno,
zastoupená prof. PhDr. Václavem Cejpkem, rektorem (dále jen „zadavatel“),
vyzvala písemnou výzvou ze dne 13. 2. 2003 podle § 49 odst. 1 zákona č.
199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb.,
zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb.,
zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona
č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona
č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. (dále jen „zákon“), šest zájemců
o veřejnou zakázku na výběr dodavatele pro „Univerzitní informační
systém“.
V podmínkách výzvy zadavatel stanovil následující způsob hodnocení
:
1. Hlavní hodnotící kritérium –
údaje o nabízeném produktu.
Subkritéria 1. hlavního hodnotícího
kritéria:
1.1. Způsob pokrytí zadavatelem
požadované funkcionality.
1.2. Kvalita pokrytí požadované
funkcionality.
2. Hlavní hodnotící kritérium –
průkaz schopností uchazeče pro plnění veřejné zakázky.
Subkritéria 2. hlavního
hodnotícího kritéria:
2.1.
Celkový počet vlastních certifikovaných zaměstnanců uchazeče určených pro plnění veřejné zakázky.
2.2.
Reference uchazečem nabízeného produktu na univerzitách.
2.3.
Reference uchazeče při plnění veřejné zakázky obdobného charakteru v ČR.
2.4.
Celkový počet vlastních zaměstnanců uchazeče certifikovaných pro
implementaci nabízeného systému.
3. Hlavní hodnotící kritérium –
celková výše nabídkové ceny včetně DPH.
4. Hlavní hodnotící kritérium –
záruční podmínky.
Subkritéria 4. hlavního hodnotícího kritéria:
4.1. Délka záruční lhůty.
4.2. Výše bankovní záruky na
odstraňování vad systému po dobu záruční
lhůty.
4.3. Výše bankovní záruky na
splnění předmětu této veřejné zakázky.
Z předložené dokumentace o zadání veřejné zakázky vyplývá, že nabídku na předmět plnění veřejné zakázky podalo celkem šest uchazečů.
Po provedeném posouzení a
hodnocení nabídek sestavil zadavatel následující pořadí jednotlivých nabídek:
1. VARIAS CZ a. s., Wellnerova
301/20, Nová Ulice, 779 00 Olomouc, za niž jedná RNDr. Jindřich Růžička,
předseda představenstva (dále jen „VARIAS CZ“),
2. PragoData, Osadní 12a, č. p.
324, 170 00 Praha 7, za niž jedná na základě plné moci ze dne 26. 6. 2002
Jan Pastejřík, MBA, místopředseda představenstva (dále jen „PragoData“),
3. MAGION system, a. s.,
Jiráskova 1252, 755 01 Vsetín, za niž jednají Ing. Zdeněk Vaculín a Ing. Jan
Ježík, předseda a místopředseda představenstva (dále jen „MAGION“).
Výběr nejvhodnější nabídky zadavatel oznámil uchazečům rozhodnutím ze
dne 28. 4. 2003, které uchazeč BBM spol. s r. o.,
Kocínova 5/138, 397 01 Písek, za niž jedná Ing. Zdeněk Mareš, jednatel
(dále jen „BBM“), převzal dne 29. 4. 2003, což vyplývá z doručenky.
Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal uchazeč BBM dopisem ze dne 5. 5. 2003 námitky, kterým zadavatel nevyhověl. Své rozhodnutí sdělil jmenovanému uchazeči dopisem ze dne 14. 5. 2003, doručeným uchazeči (podle doručenky) dne 15. 5. 2003.
Uchazeč BBM využil svého práva a podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“) návrh ze dne 21. 5. 2003 na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách, který orgán dohledu obdržel dne 23. 5. 2003, a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení ve věci přezkoumávání rozhodnutí zadavatele o námitkách. Zadavateli byl návrh doručen rovněž dne 23. 5. 2003.
Podle § 58 zákona jsou účastníky tohoto řízení:
·
zadavatel, zastoupený ve správním řízení společností S-Invest CZ
s. r. o., Obilní trh 526/11, 602 00 Brno, za niž jedná Ing. Eliška
Kudělková, jednatelka, a to na základě plné moci ze dne
26. 5. 2003 (viz níže),
·
VARIAS CZ, jejíž nabídka se umístila jako první v pořadí,
·
PragoData, jejíž nabídka se umístila jako druhá v pořadí,
· MAGION, jejíž nabídka se umístila jako třetí v pořadí,
· BBM.
Ve svém návrhu uchazeč BBM mj. uvádí, že zadavatel porušil zákon tím, že oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky neobsahuje informace o uchazečích, kteří se umístili na 2. a 3. místě včetně nabídkových cen, jak stanoví § 39 odst. 2 zákona, a dále neobsahuje seznam všech uchazečů včetně nabídkových cen, když tyto údaje měly být součástí oznámení z důvodu, že účastníci byli z otevírání obálek vyloučeni. Tyto náležitosti měly být podle názoru uchazeče BBM součástí oznámení o výběru nejvhodnější nabídky jako povinné náležitosti vzhledem k tomu, že tam, kde část třetí neobsahuje zvláštní úpravu a pokud v části třetí není použití jiných ustanovení zákona výslovně vyloučeno (jako je např. v § 49c výslovně vyloučeno při zadávání veřejné zakázky postupem dle § 49a, § 49b použití ust. § 2a až 2h a § 64 a § 67), použije se ustanovení části druhé zákona subsidiárně i na výběrové řízení dle § 49. Rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky bylo učiněno na základě hodnocení komise, která prováděla výběr nejvhodnější nabídky pro osm výběrových řízení, tedy ještě pro dalších sedm zadavatelů z resortu MŠMT ČR, kteří vyhlásili též výběrová řízení na veřejnou zakázku shodného předmětu, a to v jeden den. Za takovýchto podmínek nemohla komise plně respektovat zájmy jednoho každého zadavatele a musela řešit zájmy více zadavatelů. Napadené výběrové řízení tak nebylo nezávislé na jiných výběrových řízeních. Zadavatel uchazeči BBM dále neumožnil nahlédnout do záznamu o posouzení a hodnocení nabídek, což zdůvodnil tím, že ustanovení § 37 odst. 2 zákona není pro tento způsob zadání veřejné zakázky obligatorním ustanovením. Uchazeč BBM se dále domnívá, že vítězný uchazeč mohl nabídnout zpětné financování pracovníků zadavatele při realizaci veřejné zakázky a že některý z uchazečů nepředložil řádnou referenční listinu produktu z produkčního nasazení na jiné vysoké škole v ČR nebo jinde v Evropě (nikoliv demonstrační či výuková instalace). Uchazeč BBM se rovněž domnívá, že údaje uvedené uchazeči mohly být komisí zkresleně interpretovány a tím mohl být uchazeč BBM poškozen. Uchazeč BBM se domnívá, že podmínky výběrového řízení byly „ušity na míru“ konkrétním zájemcům, což není schopen ze své pozice prokázat. Uchazeč BBM navrhuje, aby orgán dohledu po přezkoumání napadeného rozhodnutí a postupu zadavatele v celém výběrovém řízení, shledá-li porušení zákona, zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uložil mu provést nový výběr, popř. bude-li zjištění porušení zákona již ve fázích předcházejících výběru, zrušil i zadání veřejné zakázky.
Zadavatel ve svém stanovisku ze dne 26. 5. 2003 mj. uvádí k obsahu rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, že napadené rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti. Svou domněnku zadavatel opírá o text a smysl ustanovení § 49 odst. 10 zákona, ale i o rozhodnutí orgánu dohledu, např. č. j. S79/2000-152/2470-Te, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že „při zadávání veřejných zakázek výzvou více zájemcům podle § 49 zákona se z části druhé zákona, které upravuje zadávání veřejných zakázek obchodní veřejnou soutěží, obligatorně použijí pouze ta ustanovení části druhé zákona, na která výslovně odkazuje § 49 zákona …“, proto zadavatel námitku uchazeče BBM odmítl jako neopodstatněnou a protizákonnou. K postupu komise při souběžném hodnocení nabídek pro více zadavatelů zadavatel uvádí, že komise pro každou veřejnou zakázku, ač byla složena ze stejných členů, provedla individuální posouzení a hodnocení nabídek samostatně pro každého ze zadavatelů. Tuto část návrhu považuje zadavatel za neopodstatněnou a účelovou, i proto, že uchazeč BBM nepostupoval v souladu s § 55 zákona, neboť uchazeč BBM od samého počátku věděl, že je vypsáno celkem 8 zadání veřejných zakázek pro 8 různých zadavatelů a obdržel 8 výzev k podání nabídky celkem od 8 zadavatelů. Pokud by měl uchazeč BBM opodstatněný důvod napadnout podmínky zadavatele a aplikaci kritérií při hodnocení nabídek, měl tak učinit v souladu s výše uvedeným § 55 zákona ve lhůtě nejpozději do 10 kalendářních dnů po tom, co bylo uchazeči doručeno oznámení o úkonech zadavatele, tedy předání textu výzvy více zájemcům o veřejnou zakázku, podání nabídky i předání textu zadávací dokumentace. Zadavatel se v této souvislosti dále domnívá, že přezkoumávání námitek dle ustanovení § 56 zákona i přezkoumávání rozhodnutí zadavatele o námitkách dle ustanovení § 57 zákona se týká téhož předmětu takového řízení. To znamená, že se uchazeč BBM nemůže u orgánu dohledu domáhat přezkoumání rozhodnutí zadavatele o té části námitky, kterou uchazeč BBM u zadavatele nepodal. K tvrzení uchazeče BBM, že výběrové řízení, tj. podmínky zadávací dokumentace a aplikace kritérií při hodnocení nabídek bylo „ušito na míru“ konkrétním zájemcům, zadavatel uvádí, že tato část návrhu není vůbec v původní námitce proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a považuje tuto část návrhu za účelovou a neopodstatněnou a z pohledu zákona za irelevantní. Zadavatel se dále vyjadřuje k uchazečem BBM požadovanému nahlédnutí do protokolu z jednání komise pro posouzení a do hodnocení nabídek a zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a to tak, že při zadávání veřejných zakázek výzvou více zájemcům podle § 49 zákona se z části druhé zákona, obligatorně použijí pouze ta ustanovení části druhé zákona, na které výslovně odkazuje § 49 zákona. Ustanovení § 37 odst. 2 zákona neplatí obligatorně a je věcí zadavatele, zda uchazečům nahlédnutí do protokolu umožní či nikoliv. K zpětnému financování, nepředložení řádné referenční listiny a zkreslené interpretaci údajů zadavatel uvádí, že všichni členové komise pro posouzení a hodnocení nabídek i přizvaní odborníci čestně prohlásili, že nejsou podjatí ve vztahu k této veřejné zakázce a k uchazečům o tuto veřejnou zakázku, že se nepodíleli na zpracování žádné z nabídek a nemají žádný osobní zájem na zadání veřejné zakázky. Referenční listiny byly předmětem hodnocení hodnotících subkritérií „Reference uchazečem nabízeného produktu na univerzitách“ a „Reference uchazeče při plnění veřejné zakázky obdobného charakteru v ČR“. Celé hodnocení proběhlo zcela v souladu se zákonem a zveřejněným způsobem hodnocení. Žádná zkreslená interpretace údajů z nabídek uchazečů nebyla u žádného z členů komise pro posouzení a hodnocení nabídek v průběhu posuzování a hodnocení zjištěna. Vzhledem k výše uvedenému považuje zadavatel návrh uchazeče BBM za neopodstatněný a navrhuje, aby orgán dohledu návrh uchazeče BBM zamítl a rozhodnutí zadavatele o námitce proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky potvrdil.
Zahájení správního řízení oznámil orgán dohledu jeho účastníkům dopisem č. j. VZ/S85/03-153/2230/03-Gar ze dne 3. 6. 2003, ve kterém rovněž účastníky řízení seznámil s předběžnými výsledky šetření a poskytl jim lhůtu, v níž se mohli ke zjištěným skutečnostem vyjádřit, popřípadě navrhnout doplnění šetření (§ 33 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 226/2002 Sb.). Orgán dohledu vyzval zadavatele, aby předložil doklad, který by prokazoval, že společnost S‑Invest CZ s. r. o., Brno, jako osoba pověřená výkonem zadavatelských činností ve smyslu § 69 zákona, je současně pověřena k zastupování zadavatele ve správním řízení před orgánem dohledu.
Dne 9. 6. 2003 obdržel orgán dohledu sdělení, jehož součástí bylo předložení plné moci prokazující, že společnost S-Invest CZ s. r. o., Brno, za niž jedná Ing. Eliška Kudělková, jednatelka, jako osoba pověřená výkonem zadavatelských činností ve smyslu § 69 zákona, je rovněž pověřena k zastupování zadavatele ve správním řízení před orgánem dohledu.
Dne 15.7.2003 obdržel orgán dohledu od zadavatele doplnění dokumentace o „Jednací řád Komise pro posouzení a hodnocení nabídek předložených uchazeči o veřejnou zakázku Univerzitní informační systém“ a o podklady, z kterých vycházela komise pro posouzení a hodnocení nabídek při jejich hodnocení.
Pro úplnost orgán dohledu uvádí, že komise ustavená zadavatelem na svém prvním jednání dne 16. 4. 2003 schválila text jednacího řádu určujícího pravidla pro její činnost a rozhodla, že bude podle jednacího řádu postupovat.
Správní poplatek uchazeč BBM uhradil ve stanovené lhůtě. V této souvislosti orgán dohledu uvádí, že podle § 6 odst. 4 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené zvláštními předpisy (tedy v daném případě správním řádem) neběží v době od zaslání výzvy nebo platebního výměru k zaplacení správního poplatku až do prokázání jeho zaplacení.
Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže přezkoumal na základě ustanovení § 57 zákona případ ve všech vzájemných
souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání
veřejné zakázky, dokumentů předložených zadavatelem i uchazečem a na základě
vlastního zjištění rozhodl, že zadavatel neporušil zákon.
Ke svému rozhodnutí uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti.
Podle ustanovení § 39 odst. 2 zákona má zadavatel povinnost uvést v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky též uchazeče (obchodní jméno, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání), jejichž nabídky se umístily ve druhém a třetím pořadí včetně nabídkových cen. Součástí oznámení o výběru nejvhodnější nabídky je též poučení o možnosti podat námitky. Výše citovaná povinnost se však vztahuje na zadání veřejné zakázky formou obchodní veřejné soutěže, která je upravena v části druhé zákona. V případě zadávaní veřejných zakázek výzvou více zájemcům podle § 49 zákona se z části druhé zákona upravující obchodní veřejnou soutěž použijí obligatorně jen ta ustanovení, na které výslovně odkazuje § 49 zákona.
S ohledem na výše uvedené se zadavatel nedopustil porušení zákona, když do oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uvedl pouze první tři nejlépe hodnocené uchazeče, aniž by uvedl nabídkové ceny, neboť ustanovení § 49 odst. 10 zákona věta třetí, které upravuje oznámení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky v případě výzvy více zájemcům o veřejnou zakázku, nestanovuje náležitosti oznámení výběru nejvhodnější nabídky, jak je tomu v případě § 39 odst. 2 zákona.
S názorem uchazeče BBM, že tam, kde část třetí neobsahuje zvláštní úpravu a pokud v části třetí není použití jiných ustanovení zákona výslovně vyloučeno (jako je např. v § 49c výslovně vyloučeno při zadávání veřejné zakázky postupem podle § 49a, § 49b použití ust. § 2a až 2h a § 64 a § 67), použije se ustanovení části druhé zákona subsidiárně i na výběrové řízení dle § 49, se orgán dohledu neztotožňuje. V případě zadání veřejné zakázky podle § 49 zákona se ze zákona používají ustanovení části první (obecná ustanovení), z části třetí se použije zmiňovaný § 49 zákona, (resp. ustanovení podle kterého zadavatel postupuje), dále platí část čtvrtá a pátá zákona, přičemž z části druhé zákona se používají pouze ustanovení, na která § 49 zákona výslovně odkazuje.
Jak vyplývá z cit. ustanovení § 49 odst. 10 zákona, je povinností zadavatele rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky oznámit všem uchazečům ve lhůtě stanovené v odstavci 7 a zároveň uchazeče poučit o možnosti podat námitky. Z dokumentace o zadání veřejné zakázky, resp. rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, vyplývá, že zadavatel postupoval dokonce nad rámec svých zákonných povinností, když uchazečům sdělil nejen výběr nejvhodnější nabídky, ale pořadí dalších dvou uchazečů.
Jak již bylo výše uvedeno, ustanovení části druhé zákona se obligatorně vztahují pouze na zadání veřejné zakázky formou obchodní veřejné soutěže a na zadání formou výzvy více zájemcům o veřejnou zakázku pouze tehdy, pokud na tato ustanovení § 49 zákona výslovně odkazuje. Z tohoto důvodu nemá zadavatel povinnost vyplývající z § 37 odst. 2 zákona na požádání umožnit všem uchazečům, jejichž nabídky byly posuzovány a hodnoceny, do zprávy (orgán dohledu poznamenává, že v případě zadání dle § 49 zákona zadavatel nepořizuje o posouzení a hodnocení nabídek zprávu nýbrž záznam – viz § 49 odst. 10 zákona) nahlédnout. Ani v tomto případě neshledal orgán dohledu v postupu zadavatele, který nevyhověl žádosti uchazeče BBM o zpřístupnění zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, resp. záznamu o posouzení a hodnocení nabídek, porušení zákona.
Zákon neřeší situaci, zda komise jmenovaná zadavatelem pro posouzení a hodnocení nabídek může hodnotit současně nabídky uchazečů o různé veřejné zakázky. Zákon citovaný postup zadavatele, kdy více zadavatelů vyhlásí výběrová řízení na veřejnou zakázku shodného předmětu s tím, že komise pro posouzení a hodnocení nabídek shodného personálního obsazení provádí výběr nejvhodnější nabídky současně pro více výběrových řízení v jeden den, nezakazuje, a tudíž jej nelze považovat za porušení zákona. Případ, kdy se více zadavatelů ze stejného oboru dohodne na tom, že vypíšou zakázku na stejný předmět plnění a dosáhnou tím nižších nákladů na výběrové řízení, není v rozporu s zásadou transparentnosti zadávacího procesu a zásadou zákazu diskriminace uchazečů o veřejnou zakázku. Zadavatel (komise) hodnotil nabídky všech uchazečů objektivně a žádný z uchazečů nebyl tedy oproti ostatním zvýhodněn, jak vyplývá ze záznamu (zprávy o posouzení a hodnocení nabídek) ze dne 16. 4. 2003.
Orgán dohledu pro úplnost dodává, že při zadávání veřejných zakázek způsobem dle ustanovení § 49 odst. 1 zákona zákon nestanoví zadavatelům povinnost jmenovat za účelem posouzení a hodnocení nabídek komisi pro posouzení a hodnocení nabídek. Při zadávání veřejných zakázek výzvou více zájemcům dle § 49 odst. 1 zákona mají závěry komise pro posouzení a hodnocení nabídek pouze doporučující charakter a nejsou pro zadavatele závazné. Postup komise pro posouzení a hodnocení nabídek není v případě způsobu zadání dle § 49 zákona, na rozdíl od zadání veřejné zakázky formou obchodní veřejné soutěže podle části druhé zákona (viz § 31 a násl. zákona), upraven. V šetřeném případě postupovala komise podle zadavatelem stanoveného jednacího řádu, tedy přesně podle pokynů zadavatele.
K tvrzení uchazeče BBM, dle kterého mohly být údaje uvedené uchazeči komisí zkresleně interpretovány orgán dohledu uvádí, že po přezkoumání zadavatelem poskytnuté dokumentace orgán dohledu neshledal, že by nabídky uchazečů nebyly zadavatelem hodnoceny v souladu s hodnotícími kritérii uvedenými ve výzvě ze dne 13. 2. 2003 a že by komise pro posouzení a hodnocení nabídek zkresleně interpretovala údaje uvedené uchazeči. V této souvislosti orgán dohledu dále poznamenává, že posouzení a hodnocení nabídek po odborné stránce (zda a jak nabídky splňují požadavky zadavatele uvedené v zadání veřejné zakázky) náleží podle zákona zadavateli veřejné zakázky.
Z dokumentace o zadání veřejné zakázky, porovnáním obsahu nabídek s požadavky zadavatele rovněž nevyplývá, že by některý z uchazečů nedoložil kvalifikační předpoklady či neprokázal zadavatelem požadované skutečnosti stanoveným způsobem. S ohledem na výše uvedené považuje orgán dohledu tvrzení uchazeče BBM, dle kterého některý z uchazečů nesplnil další předpoklady pro splnění veřejné zakázky dle § 2f odst. 1 zákona a nepředložil řádnou referenční listinu, za neopodstatněné a neprokázané.
Jak dále z dokumentace o zadání veřejné zakázky vyplývá, zadání předmětné veřejné zakázky neobsahuje žádná ustanovení, která by diskriminovala či naopak zvýhodňovala svým obsahem uchazeče o veřejnou zakázku. Z výše uvedeného důvodu tvrzení uchazeče, že výběrové řízení, tj. podmínky zadávací dokumentace a aplikace kritérií při hodnocení nabídek bylo ušito na míru konkrétním zájemcům, orgán dohledu opět neshledal jako opodstatněné.
V souvislosti s názorem zadavatele, že je nepřípustné, aby se uchazeč BBM domáhal u orgánu dohledu v rámci svého návrhu na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o té části námitky, kterou u zadavatele nepodal v původní námitce, neboť zadavateli byla odňata možnost, aby o takovéto části námitky zadavatel rozhodl sám, orgán dohledu uvádí následující. Podle ust. § 57 odst. 2 zákona má být v návrhu na přezkoumání rozhodnutí zadavatele uvedeno, kdo jej podává, proti kterému úkonu zadavatele směřuje, v čem je spatřováno porušení zákona a čeho se uchazeč domáhá. Součástí návrhu je přesné označení zadavatele a doklad o složení uvolněné jistoty. V případě splnění těchto náležitostí je dnem, kdy orgán dohledu návrh obdrží, zahájeno správní řízení. Účastník správního řízení při podání návrhu není kromě výše cit. ust. zákona vázán žádnou další povinností, může plně využít svého dispozičního práva a v návrhu uvádět takové skutečnosti, které uzná za vhodné tak, aby mohl účinně hájit svá práva. S ohledem na výše uvedené, není pro splnění požadavku dle § 57 odst. 2 zákona relevantní, zda uchazečem podaný návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele se obsahově shoduje či neshoduje s námitkami proti úkonům zadavatele.
K ustanovení § 55 zákona, na jehož porušení uchazečem BBM zadavatel upozorňuje a dle kterého se námitky podávají písemně a musí být zadavateli doručeny nejpozději do 10 kalendářních dnů po tom, co bylo uchazeči doručeno oznámení o úkonech zadavatele a do 10 kalendářních dnů od doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, orgán dohledu uvádí, že podle cit. ustanovení zákona musí být v námitkách uvedeno, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují, v čem je spatřováno porušení zákona a čeho se uchazeč domáhá. Ani z cit. ustanovení zákona nevyplývá, že by obsah námitek proti úkonům zadavatele a návrhu na přezkoumání rozhodnutí zadavatele musel být shodný.
Orgán dohledu posoudil
postup zadavatele ze všech hledisek a na základě zjištěných a uvedených
skutečností rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.
|
Poučení: |
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho
doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské
soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas
podaný rozklad má odkladný účinek. |
|
|
JUDr. Miroslav Šumbera vrchní ředitel |
Obdrží účastníci řízení:
S-Invest CZ s. r. o., Obilní trh 11, č. p. 526, 602
00 Brno, zast. Ing. Eliškou Kudělkovou
VARIAS CZ a. s., Wellnerova 301/20, Nová Ulice, 779
00 Olomouc, zast. RNDr. Jindřichem Růžičkou
PragoData, a. s., Osadní 12a, č. p. 324, 170 00
Praha 7, zast. Janem Pastejříkem, MBA
MAGION systém, a. s., Jiráskova 1252, 755 01 Vsetín, zast. Ing. Zdeňkem Vaculínem
BBM spol. s r. o., Kocínova 5/138,
397 01 Písek, zast. Ing. Zdeňkem Marešem
Na vědomí:
Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Beethovenova 2, 662 15 Brno, zastoupená prof. PhDr. Václavem Cejpkem