Rozhodnutí bylo změněno rozhodnutím předsedy ÚOHS
č. j. 2R 38, 41/03 – Hr ze dne 13.10.2003
|
Č. j. VZ/S 28/03-152/2076/03-jl |
|
V Brně dne 19. května 2003 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 26.2.2003 podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., na návrh ze dne 25.2.2003 uchazeče DVOŘÁK comte, a. s., Čápkova 5, 602 00 Brno, za niž jedná Ivo Dvořák, předseda představenstva, na přezkoumání rozhodnutí statutárního města Brna, městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, Palackého nám. 11, 621 00 Brno, zastoupené PaedDr. Ladislavem Filipim, starostou, ze dne 10.2.2003, o námitkách proti jeho rozhodnutí ze dne 15.1.2003 o výběru nejvhodnější nabídky, v obchodní veřejné soutěži „Komplexní údržba komunikací v MČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora“ vyhlášené v Obchodním věstníku č. 40/2002 dne 2.10.2002 pod zn. 158945-40/02 podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 424/2002 Sb., rozhodl takto:
Zadavatel – statutární město Brno, městská část Brno-Řečkovice a Mokrá Hora – porušil:
§ 2a odst. 3 v návaznosti na § 2f posledně citovaného zákona, neboť požadavky na prokázání dalších předpokladů pro plnění veřejné zakázky stanovil nejednoznačným způsobem, který vedl uchazeče o veřejnou zakázku k předložení rozdílných údajů, které nebylo možno objektivně hodnotit podle zveřejněného způsobu hodnocení,
§ 37 odst. 1 písm. h) posledně citovaného zákona, neboť prokazatelným způsobem nedoložil výsledek hodnocení jednotlivých nabídek, na jehož základě komise pro posouzení a hodnocení nabídek sestavila pořadí nabídek, které zadavatel potvrdil svým rozhodnutím ze dne 15.1.2003 o výběru nejvhodnější nabídky – nepředložil hodnotící tabulky jednotlivých členů komise pro posouzení a hodnocení nabídek – a tudíž rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky není transparentní a přezkoumatelné,
§ 64b posledně citovaného zákona, neboť nearchivoval hodnotící tabulky jednotlivých členů komise pro posouzení a hodnocení nabídek, které jsou součástí dokumentace o zadání veřejné zakázky, jako podklady pro výsledek hodnocení jednotlivých nabídek, na základě kterých komise pro posouzení a hodnocení nabídek sestaví pořadí nabídek.
Rozhodnutí zadavatele – statutárního města Brna, městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora – ze dne 15.1.2003 o výběru nejvhodnější nabídky se podle § 59 písm. a) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., ruší a podle téhož ustanovení cit. zákona se ruší i zadání veřejné zakázky.
Zadavatel statutární město Brno, městská část Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, Palackého nám. 11, 621 00 Brno, zastoupená PaedDr. Ladislavem Filipim, starostou (dále jen „zadavatel“), vyhlásil podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 424/2002 Sb., v Obchodním věstníku č. 40/2002 dne 2.10.2002 pod zn. 158945-40/02 obchodní veřejnou soutěž „Komplexní údržba komunikací v MČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora“ (dále jen „soutěž“).
V podmínkách soutěže byl stanoven následující způsob hodnocení nabídek:
a) reference o plnění zakázek shodného charakteru
b) nabídková cena včetně DPH za 1 rok provádění požadovaných činností (zahrnuje zimní i letní údržbu komunikací)
c) strojně technické vybavení uchazeče, které bude užito k plnění zakázky
d) počet trvalých zaměstnanců, vyčleněných k plnění zakázky
e) výhodnost navržené smlouvy o dílo
2. Kritéria jsou uvedena v sestupném pořadí
podle stupně jejich významu.
3. Komise pro posouzení a hodnocení nabídek
přidělí každému kritériu váhu, vyjádřenou desetinným číslem. Váhy budou
přidělovány sestupně, aby kritérium s vyšším stupněm významu, mělo i váhu
vyšší než kritérium se stupněm významu nižším. Součet všech vah musí být roven
1.00.
4. Nabídky budou hodnoceny podle bodovací
stupnice v rozmezí od 1 do 10 bodů. Jednotliví členové komise pro
posouzení a hodnocení nabídek samostatně ohodnotí u každé hodnocené nabídky
úroveň splnění každého kritéria
přidělením bodů v uvedeném rozmezí. Nejvyšší hodnocení představuje 10
bodů, nejnižší jeden bod.
5. Při přidělování bodů platí:
a) každá hodnocená nabídka musí být hodnocena ve
všech kritériích,
b) žádná z nabídek nemusí v daném
kritériu získat 10 bodů či 1 bod,
c) počet získaných bodů se vyjadřuje pouze
v celých číslech.
6. Přidělené body budou u každé nabídky a u každéh okritéria sečteny a
vynásobeny váhou. Sečtením takto získaných výsledků vznikne pro každou nabídku
jediný číselný údaj, určující její konečné hodnocení.
7. Nabídky budou seřazeny do pořadí od
nejvyššího číselného hodnocení na 1. místě po nejnižší na místě posledním.
Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 7.11.2002 vyplývá, že zadavatel do konce soutěžní lhůty obdržel 3 nabídky a že žádná z nich nebyla komisí pro otevírání obálek vyřazena z dalšího posuzování a hodnocení.
Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 18.12.2002 vyplývá, že po posouzení nabídek podle § 34 zákona nebyla komisí pro posouzení a hodnocení nabídek navržena zadavateli k vyřazení žádná nabídka. Z uvedené zprávy dále vyplývá, že komise stanovila následující pořadí nabídek níže uvedených uchazečů, které zadavatel akceptoval a o výběru nejvhodnější nabídky rozhodl shodně s pořadím stanoveným komisí pro posouzení a hodnocení nabídek, takto:
1. A. S. A. Služby Žabovřesky, s. r. o., Brno,
2. DVOŘÁK comte, a. s., Brno,
3. RPS – EKOLOGIE s. r. o. – odštěpný závod Brno.
Proti rozhodnutí zadavatele ze dne 15.1.2003 o výběru nejvhodnější nabídky podal uchazeč DVOŘÁK comte, a. s., Brno, námitky, které zadavatel obdržel dne 7.2.2003, a kterým po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl, což uchazeči DVOŘÁK comte, a. s., Brno, oznámil podle § 56 odst. 2 zákona rozhodnutím ze dne 10.2.2003, které jmenovaný uchazeč převzal podle doručenky dne 19.2.2003. Vzhledem k tomu, že uchazeč DVOŘÁK comte, a. s., Brno, nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 25.2.2003 návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“) obdržel návrh uchazeče DVOŘÁK comte, a. s., Brno, dne 26.2.2003 a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení ve věci přezkoumávání rozhodnutí zadavatele o námitkách. Zadavatel obdržel návrh rovněž dne 26.2.2003.
Ve svém návrhu včetně jeho doplnění ze dne 24.3.2003 uchazeč DVOŘÁK comte, a. s., Brno, uvedl následující:
1. Komise pro posouzení a hodnocení nabídek (dále jen „komise“) byla složena z pěti členů, přičemž počet odborně způsobilých osob nečinil nejméně 60 % z celkového počtu členů komise, jak stanoví ust § 31 odst. 1 zákona. Někteří členové této komise byli i členy komise pro otevírání obálek s nabídkami a jejím členem byl rovněž starosta městské části. Podle názoru jmenovaného uchazeče starosta, který je členem rady a podle § 56 zákona rozhoduje o námitkách, by členem komise pro posouzení a hodnocení nabídek být neměl, a to z důvodu zachování objektivity rozhodování a naplnění základních zásad a cílů zákona.
2. Došlo k porušení § 32 odst. 1 zákona z důvodu, že členka komise RNDr. Zálešáková má úzký poměr k uchazeči A. S. A. Služby Žabovřesky, s. r. o., Brno, z titulu svého pracovního zařazení u úřadu městské části Brno-střed, spočívající v zadávání, schvalování a kontrolování plnění zakázek prováděných společností A. S. A. Služby Žabovřesky, s. r. o., Brno. Uchazeč DVOŘÁK comte, a. s., Brno, žádá o prověření pracovní náplně jmenované členky komise včetně jejího podpisu.
6. Zadavatel porušil § 56 odst. 5 zákona tím, že učinil úkon směřující k dokončení zadání veřejné zakázky, když v místním zpravodaji zveřejnil rozhodnutí rady městské části o výběru nejvhodnější nabídky.
Uchazeč DVOŘÁK comte, a. s., Brno, navrhuje, aby orgán dohledu zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a zrušil zadání veřejné zakázky.
Zadavatel sdělil v dopisech ze dne 28.2.2003 a ze dne 14.4.2003 k návrhu uchazeče DVOŘÁK comte, a. s., Brno, včetně jeho doplnění ze dne 24.3.2003, následující stanovisko.
Účastníky řízení podle § 58 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jsou:
Statutární město Brno, městská část Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, Palackého nám. 11, 621 00 Brno, zastoupená PaedDr. Ladislavem Filipim, starostou,
DVOŘÁK comte, a. s., Čápkova 5, 602 00 Brno, za niž jedná Ivo Dvořák, předseda představenstva, jejíž nabídka se umístila jako druhá v pořadí (dále jen „uchazeč Dvořák“),
A. S. A. Služby Žabovřesky, s. r. o., Korejská 4, 616 00 Brno, za niž jedná MVDr. Martin Hovorka, jednatel společnosti, jejíž nabídka byla vybrána jako nejvhodnější (dále jen „uchazeč ASA“).
RPS – EKOLOGIE s. r. o. – odštěpný závod, Okružní 3, 638 00 Brno, za niž jedná Petr Eibl, vedoucí odštěpného závodu, jehož nabídka se umístila jako třetí v pořadí (dále jen „uchazeč RPS“).
Úhrada příslušného správního poplatku uchazečem DVOŘÁK byla prokázána dne 1.4.2003 [v této souvislosti orgán dohledu poznamenává, že podle § 6 odst. 4 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené zvláštními předpisy (tedy v daném případě správním řádem) neběží v době od zaslání platebního výměru k zaplacení správního poplatku až do prokázání jeho zaplacení].
Zahájení řízení oznámil orgán dohledu jeho účastníkům dopisem č. j. VZ/S 28/03-152/1078/03-jl ze dne 10.3.2003 a stanovil lhůtu, ve které se účastníci řízení mohli vyjádřit ke skutečnostem, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně vyzval zadavatele k předložení veškerých zbývajících dokladů, které byly zpracovány při hodnocení nabídek, včetně hodnotících tabulek jednotlivých členů komise pro posouzení a hodnocení nabídek.
Na základě žádosti orgánu dohledu o předložení podkladů zpracovaných při hodnocení nabídek včetně hodnotících tabulek jednotlivých členů komise obsažené v dopise č. j. VZ/S 28/03-152/1078/03-jl ze dne 10.3.2003 starosta městské části dopisem ze dne 17.3.2003 sdělil, že vzhledem ke skutečnosti, že požadované písemnosti nestanoví zákon jako povinnou součást dokumentace, nebyly zadavatelem uchovány. Proto zasílá svůj pomocný materiál, v němž je zachyceno hodnocení jednotlivých členů komise pro posouzení a hodnocení nabídek a sděluje, že „tento podklad má jistou hodnotu informativní, avšak (jak vyplývá z jeho povahy) nikoliv náležitou právní váhu“.
Dne 19.3.2003 nahlédli do spisu (protokol je součástí spisu) po předchozí telefonické žádosti zástupci uchazeče Dvořák a následně dopisem ze dne 24.3.2003 tento uchazeč doplnil svůj návrh ze dne 25.2.2003 (obsah návrhu včetně jeho doplnění viz výše).
S doplněním návrhu seznámil orgán dohledu zadavatele i ostatní účastníky správního řízení dopisy ze dne 10.4.2003. Uchazeče Dvořák, ASA a RPS současně požádal o sdělení, jakým způsobem přistoupili k uvedení údajů o
– strojně-technickém vybavení,
– celkovém počtu zaměstnanců odborných profesí,
– celkovém počtu zaměstnanců,
tedy, zda k těmto požadavkům uvedli v nabídkách pouze údaje vztahující se k předmětu plnění šetřené veřejné zakázky, či zda uvedli údaje o veškerém svém strojně-technickém vybavení, které mají k dispozici, celkový počet všech svých zaměstnanců odborných profesí a celkový počet všech svých zaměstnanců, a to ke dni podání nabídek. V této souvislosti orgán dohledu rovněž jmenované uchazeče požádal o sdělení komplexních údajů o veškerém svém strojně-technickém vybavení, o celkovém počtu všech svých zaměstnanců odborných profesí a celkovém počtu všech svých zaměstnanců, a to ke dni podání nabídek.
Zadavatel se k doplnění návrhu uchazeče Dvořák vyjádřil dopisem ze dne 14.4.2003 (viz výše – sdělení zadavatele k návrhu uchazeče Dvořák včetně jeho doplnění).
Dne 16.4.2003 nahlédl do spisu (protokol je součástí spisu) po předchozí telefonické žádosti zástupce uchazeče ASA, který následně dopisem ze dne 17.4.2003 zaslal orgánu dohledu údaje o strojně technickém vybavení a o počtu svých zaměstnanců a mj. sdělil následující.
Informace týkající se údajů o strojně technickém vybavení a o počtu zaměstnanců uchazeče byly předloženy přesně v duchu požadavků zadavatele a uvedené strojně technické vybavení a zaměstnanci budou k dispozici pro plnění veřejné zakázky. Současně je ovšem třeba dodat, že strojně technické vybavení ani zaměstnanci se nebudou podílet na plnění veřejné zakázky nepřetržitě 24 hodin denně a najednou. Uchazeč ASA předpokládá, že tuto absurdní představu zadavatel neměl na mysli ani při koncipování podmínek soutěže. Předmět dotčené veřejné zakázky zahrnuje celou řadu různých činností prováděných v různém rozsahu a různé četnosti. Ve většině těchto činností nejde o kontinuální každodenní plnění, ale o sled nárazových akcí, které jsou termínově předem plánovány na určité dny a v těchto termínech pak realizovány (např. blokové čištění). Podobně by bylo možno rozebrat všechny další činnosti, kdy plnění některých z nich se může časově překrývat. Věcí operativního řízení zhotovitele je zabezpečení techniky na provádění těchto akcí. Logicky pak nasazení strojně-technického vybavení a zaměstnanců uchazeče může být v některých dnech při časovém překrytí několika akcí vyšší, téměř stoprocentní, v některých dnech se může pohybovat v lokalitách místa plnění veřejné zakázky např. pouze jedno vozidlo uchazeče apod.
Navíc v rámci operativního nasazování techniky či zaměstnanců na plnění jednotlivých úkolů opět zcela logicky jednu a tutéž činnost nezajišťuje po celý rok pouze jeden a ten stejný konkrétní kus techniky či konkrétní zaměstnanec, ale mohou se střídat, a to v závislosti na poruchách techniky, plánované údržbě, aktuálních pracovních úkolech apod. Ještě složitější a náročnější je v tomto ohledu provádění zimní údržby, a to vzhledem k nemožnosti plánování meteorologické situace. Z výše uvedeného zcela logicky vyplývá, že podobným způsobem probíhají činnosti, které jsou náplní předmětu této veřejné zakázky i u dalších zákazníků, což je nezbytné i z ekonomického hlediska.
Dále uchazeč ASA s ohledem na výše uvedené vyjadřuje své přesvědčení, že obecně platí, že čím rozsáhlejším a rozmanitějším technickým i personálním potenciálem uchazeč disponuje, tím větší je pravděpodobnost zdárného vyřešení všech situací, které mohou v průběhu plnění veřejných zakázek.
V závěru svého vyjádření uchazeč ASA na základě nahlédnutí do spisového materiálu poznamenává, že uchazeč Dvořák je stejně jako uchazeč ASA obchodním partnerem MČ Brno-střed, jehož zaměstnancem je RNDr. Zálešáková, a sice zhotovitelem v rámci zakázky čištění komunikací v lokalitě Masarykova čtvrť a RNDr. Zálešáková je tedy vůči uchazeči Dvořák ve zcela totožném vztahu jako k uchazeči ASA.
Uchazeč RPS zaslal orgánu dohledu údaje o strojně technickém vybavení a o počtu svých zaměstnanců dopisem ze dne 16.4.2003 a mj. sdělil následující.
V nabídce bylo uvedeno strojní vybavení, které má uchazeč RPS k dispozici v Brně a dále pak mechanismy, které se měly přímo podílet na předmětné zakázce. V nabídce nebyla uvedena technika, kterou uchazeč RPS vlastní v jiných městech.
K počtu zaměstnanců a k jejich zařazení uchazeč RPS sdělil celkový počet zaměstnanců, jejich počet v Brně, a to že předpokládal rozšířit počet kmenových pracovníků nutných pro vykonání předmětné zakázky. V nabídce uchazeč RPS uváděl „dle zadání po profesích pouze počet pracovníků nutných pro výkon práce na předmětné zakázce“.
Uchazeč Dvořák k žádosti orgánu dohledu ze dne 10.4.2003 zaslal informace k údajům o strojně technickém vybavení a o počtu svých zaměstnanců dopisem ze dne 23.4.2003 a mj. sdělil následující.
Ke způsobu, jakým přistoupil ke splnění požadavku zadavatele na uvedení údajů o strojně-technickém vybavení, celkovém počtu zaměstnanců odborných profesí a celkovém počtu zaměstnanců sdělil, že své stanovisko již prezentoval v návrhu ze dne 25.2.2003 a v jeho doplnění ze dne 24.3.2003. K celkovému vybavení strojní technikou uchazeč Dvořák obecně uvedl, že je dosti obsáhlé; celkový počet zaměstnanců uvedl.
Po přezkoumání dokumentace o zadání veřejné zakázky včetně podání účastníků správního řízení uvádí orgán dohledu k případu následující rozhodné skutečnosti.
Složení komise pro posouzení a hodnocení nabídek
Podle § 31 odst. 1 zákona „u veřejných zakázek zadávaných zadavateli uvedenými v § 2 písm. b) bodu 1, u kterých výše budoucího peněžitého závazku přesáhne 20 mil. Kč, budou jmenovány členy komise nejméně tři osoby s příslušnou odbornou způsobilostí. V případě vyššího počtu členů komise bude činit počet odborně způsobilých osob nejméně 60 % z celkového počtu členů komise.“
Vzhledem k tomu, že celková výše peněžitého závazku nepřesáhne částku 20 mil. Kč (u dané zakázky bylo stanoveno uzavření smlouvy na dobu neurčitou, a tudíž předpokládanou výši peněžitého závazku je nutno stanovit za čtyři roky trvání smlouvy – viz § 67 odst. 2 zákona), nebylo by možno konstatovat porušení zákona zadavatelem ani v případě, kdy by počet odborně způsobilých osob nepřesáhl 60 % z celkového počtu členů komise. Vzhledem k tomu, že zákon pojem „příslušná odborná způsobilost“ blíže neupravuje, je nutno při posuzování „odborné způsobilosti“ členů komise vycházet z předmětu plnění veřejné zakázky. Za členy komise by měly být jmenovány takové osoby, které jsou schopny nabídky podané na plnění předmětu veřejné zakázky odborně a objektivně vyhodnotit podle kritérií hodnocení stanovených v zadání veřejné zakázky. V daném případě považuje orgán dohledu „komisi“ z hlediska odborné způsobilosti jejích členů za dostatečně odborně způsobilou k řádnému provedení posouzení a hodnocení nabídek. Uchazeč Dvořák ve svém návrhu nezpochybňuje „odbornou způsobilost“ u členů komise RNDr. Zálešákové a Ing. Klementa. Z ostatních členů komise považuje orgán dohledu (přestože detailně odbornou způsobilost jednotlivých členů komise nezkoumal) minimálně ještě PaedDr. Filipiho, jako člena rady a současně starostu městské části, za dostatečně odborně způsobilého k provedení posouzení a hodnocení nabídek podaných v předmětné soutěži, a tudíž počet odborně způsobilých osob činil minimálně 60 % členů komise, což svědčí o snaze zadavatele na zajištění kvalitního posouzení a hodnocení nabídek.
Skutečnost, že někteří členové této komise byli i členy komise pro otevírání obálek s nabídkami a jejím členem byl rovněž starosta městské části, není v rozporu se zákonem. Zákon nevylučuje ani členství starostů v těchto komisích, byť jejich účast nebývá obvyklá, a to s ohledem na jejich povinnost rozhodovat o námitkách uchazečů ve smyslu § 56 zákona. V této části tedy není návrh uchazeče Dvořák shledán důvodným.
K uchazečem Dvořák namítané podjatosti členky komise RNDr. Zálešákové z důvodu, že z titulu svého pracovního zařazení u úřadu městské části Brno-střed spočívající v zadávání, schvalování a kontrolování plnění zakázek prováděných uchazečem ASA, orgán dohledu konstatuje, že dokumentace o zadání veřejné zakázky obsahuje čestné prohlášení jmenované o její nepodjatosti ve smyslu § 32 zákona; naopak dokumentace neobsahuje žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly o podjatosti jmenované členky komise. Z předložené dokumentace (z nabídky uchazeče Dvořák a ze stanoviska uchazeče ASA ze dne 17.4.2003) orgán dohledu dále zjistil, že uchazeč Dvořák i uchazeč ASA jsou vůči RNDr. Zálešákové v obdobném vztahu, neboť i uchazeč Dvořák provádí úklid v městské části Brno-střed. Uchazeč Dvořák ve své nabídce v rámci přehledu významných zakázek shodného charakteru mj. výslovně uvádí „MČ Brno-střed, Masarykova čtvrť (reference podá RNDr. Zálešáková, tel.…)“. Ani v této části tedy nepovažuje orgán dohledu návrh uchazeče za důvodný a s ohledem na výše uvedené skutečnosti ani neprováděl další „prověření pracovní náplně jmenované členky komise včetně jejího podpisu, jak uchazeč Dvořák požadoval v návrhu.
Hodnocení nabídek v kritériu „reference o plnění zakázek shodného charakteru“.
Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a její přílohy č. 1 (dále jen „zpráva“) vyplývá, že komise se zabývala počtem referenčních listů předložených uchazeči a co se týče jejich obsahu, omezila se na konstatování, že jsou kladné. Pouze u uchazeče Dvořák uvedla, že pro zadavatele dlouhodobě zajišťuje zimní i letní údržbu, k jejímuž provádění nejsou ze strany zadavatele negativní připomínky a u uchazeče RPS uvedla, že v některých jeho referenčních listech není bližší specifikace prováděných prací. Závěrem komise konstatovala, že všichni uchazeči prokázali dostatečné zkušenosti s prováděním údržby a jako nejlepší v tomto kritériu hodnotila uchazeče ASA (jeden člen komise vyjádřil svůj odchylný názor – reference uchazeče ASA a Dvořák hodnotil jako shodné; reference uchazeče RPS nepovažoval za dostatečně podrobné).
Z předložené dokumentace nevyplývá, jak byly nabídky v daném kritériu (i v kritériích ostatních – viz dále) konkrétně hodnoceny jednotlivými členy komise, tedy podle zveřejněného způsobu hodnocení, který byl v podmínkách soutěže stanoven takto:
Nabídky budou
hodnoceny podle bodovací stupnice v rozmezí od 1 do 10 bodů. Jednotliví
členové komise pro posouzení a hodnocení nabídek samostatně ohodnotí u každé
hodnocené nabídky úroveň splnění každého
kritéria přidělením bodů v uvedeném rozmezí. Nejvyšší hodnocení
představuje 10 bodů, nejnižší jeden bod.
Při přidělování
bodů platí:
a) každá hodnocená nabídka musí být hodnocena ve
všech kritériích,
b) žádná z nabídek nemusí v daném
kritériu získat10 bodů či 1 bod,
c) počet získaných bodů se vyjadřuje pouze
v celých číslech.
Podrobněji způsob hodnocení nabídek – viz strana 2. V této souvislosti nezbývá orgánu dohledu než konstatovat, že provedené hodnocení nabídek v jednotlivých kritériích je netransparentní a nepřezkoumatelné.
Zpráva totiž obsahuje pouze celkový počet bodů, které uchazeči obdrželi při hodnocení jejich nabídek ve všech kritériích. Orgán dohledu nemohl jako relevantní důkaz o hodnocení nabídek v kritériích jednotlivými členy komise uznat pomocný materiál starosty městské části, zaslaný jím orgánu dohledu, v němž je zachyceno hodnocení jednotlivých členů komise pro posouzení a hodnocení nabídek, neboť se nejedná o materiál zpracovaný samostatně jednotlivými členy komise. Rovněž sám starosta městské části k zaslanému materiálu sdělil, že „tento podklad má jistou hodnotu informativní, avšak (jak vyplývá z jeho povahy) nikoliv náležitou právní váhu“. Zadavatel tedy porušil § 37 odst. 1 písm. h) zákona, neboť prokazatelným způsobem – hodnotícími tabulkami jednotlivých členů komise – nedoložil výsledek hodnocení jednotlivých nabídek, na jehož základě komise pro posouzení a hodnocení nabídek sestavila pořadí nabídek, které zadavatel potvrdil svým rozhodnutím ze dne 15.1.2003 o výběru nejvhodnější nabídky.
K argumentu starosty městské části, že
podklady zpracované při hodnocení nabídek včetně hodnotících tabulek
jednotlivých členů, jejichž předložení orgán dohledu požadoval, nestanoví zákon
jako povinnou součást dokumentace, a proto nebyly zadavatelem uchovány, orgán
dohledu uvádí, že žádal zadavatele o
předložení materiálů, které byly v souladu se zveřejněným způsobem
hodnocení nabídek podkladem pro zpracování zprávy o posouzení a hodnocení
nabídek a tedy i podkladem pro stanovení pořadí uchazečů v šetřené veřejné
zakázce a následně i pro rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Takové
materiály musí být součástí dokumentace o zadání veřejné zakázky (viz § 2 písm.
k) zákona), neboť prokazují, zda hodnocení nabídek proběhlo objektivně
v souladu se zákonem a se zveřejněným způsobem hodnocení. Ve svém důsledku
pak materiály prokazují výsledek hodnocení nabídek slovně popsaný ve zprávě o
posouzení a hodnocení nabídek. Pokud takové materiály zadavatel nemůže
předložit, nezbývá než konstatovat, že rozhodnutí zadavatele o výběru
nejvhodnější nabídky je netransparentní
a nepřezkoumatelné, neboť ze zprávy o
posouzení a hodnocení nabídek není zřejmé, jak
zadavatel (komise pro posouzení a hodnocení nabídek) dospěl
k výsledkům uvedeným v této zprávě. Zadavatel tedy porušil § 64b
zákona tím, že nearchivoval hodnotící tabulky jednotlivých členů komise
pro posouzení a hodnocení nabídek, které jsou součástí dokumentace o zadání
veřejné zakázky, jako podklady pro výsledek hodnocení jednotlivých nabídek, na
základě kterých komise pro posouzení a hodnocení nabídek sestavila pořadí
nabídek.
Hodnocení nabídek v kritériu „nabídková cena včetně DPH za 1 rok provádění požadovaných činností (zahrnuje zimní i letní údržbu komunikací)
Uchazeč Dvořák uvedl, že při hodnocení nabídkových cen uchazečů nebyly dostatečným způsobem zohledněny rozdíly v nabídkových cenách. Orgán dohledu k hodnocení nabídek v uvedeném kritériu konstatuje, že s ohledem na stanovený způsob hodnocení a nepředložení relevantních podkladů (viz výše), nebylo možno přezkoumat postup zadavatele při hodnocení nabídkových cen. Příslušná část zprávy (její příloha) obsahuje pouze přehled cen a jejich vzájemné procentní odchylky.
Hodnocení nabídek v kritériích „strojně technické vybavení uchazeče, které bude užito k plnění veřejné zakázky“ a „počet trvalých zaměstnanců, vyčleněných k plnění veřejné zakázky“
Podle uchazeče Dvořák s ohledem na stanovené podmínky soutěže mělo být hodnoceno pouze strojní vybavení, které bude užito k plnění veřejné zakázky, resp. počet trvalých zaměstnanců vyčleněných k plnění veřejné zakázky, a nikoliv veškerá technika či všichni zaměstnanci uchazečů. Podmínky soutěže vztahující se k uvedení strojně technického vybavení a počtu zaměstnanců považuje uchazeč Dvořák za jednoznačné v tom smyslu, že uchazeči měli nabídnout údaje vztahující se výhradně k plnění předmětné veřejné zakázky. Zadavatel naopak uvádí, že v podmínkách soutěže není stanoveno, že se má jednat pouze o strojní vybavení, které bude užito k plnění veřejné zakázky, resp. o počet trvalých zaměstnanců vyčleněných k plnění veřejné zakázky, a nikoliv o veškerou techniku či všechny zaměstnance uchazečů. V praxi je totiž obvyklé, že strojní zařízení, resp. zaměstnanci subjektů zabývajících se údržbou komunikací, jsou nasazováni na práce pro více smluvních partnerů těchto subjektů. Dále zadavatel uvádí, že vztahování obsahu obou kritérií výhradně k předmětné veřejné zakázce, by mohlo být považováno za zužování jejich obsahu a že uchazeč silnější po stránce strojně technického vybavení i co do počtu zaměstnanců je ku prospěchu z hlediska plnění veřejné zakázky. Zadavatel rovněž podotýká, že v podmínkách soutěže (bod XIV. článek 10) bylo mj. stanoveno, že uchazeči si musí veškeré případné nejasnosti v souvislosti se zpracováním a podáním nabídek vyjasnit předem.
K výše uvedeným argumentům uchazeče Dvořák a zadavatele orgán dohledu konstatuje následující.
Zadavatel v článku IV.1. podmínek soutěže stanovil „požadavky na prokázání dalších kvalifikačních předpokladů“ mj. takto:
– údaje o strojně-technickém vybavení, které bude užito k plnění veřejné zakázky,
– údaje o celkovém počtu zaměstnanců odborných profesí, vyčleněných k plnění veřejné zakázky,
– údaje o celkovém počtu zaměstnanců, vyčleněných k plnění veřejné zakázky.
Jako kritéria hodnocení ekonomické vhodnosti nabídek zadavatel v článku V. podmínek soutěže mj. stanovil:
c) strojně-technické vybavení uchazeče, které bude užito k plnění zakázky,
d) počet trvalých zaměstnanců, vyčleněných k plnění zakázky.
Vzhledem k pochybnostem orgánu dohledu o jednoznačnosti takto stanovených podmínek a vzhledem k tomu, že kritéria hodnocení vycházela z dalších předpokladů pro plnění veřejné zakázky, požádal orgán dohledu účastníky řízení o sdělení, jakým způsobem přistoupili ke splnění výše uvedených požadavků zadavatele ve svých nabídkách – k uvedení údajů o
– strojně-technickém vybavení,
– celkovém počtu zaměstnanců odborných profesí,
– celkovém počtu zaměstnanců,
tedy, zda k těmto požadavkům uvedli v nabídkách pouze údaje vztahující se k předmětu plnění šetřené veřejné zakázky, či zda uvedli údaje o veškerém svém strojně-technickém vybavení, které mají k dispozici, celkový počet všech svých zaměstnanců odborných profesí a celkový počet všech svých zaměstnanců, a to ke dni podání nabídek.
Z předložené dokumentace – z porovnání obsahu nabídek uchazečů a jejich stanovisek vyplývají následující skutečnosti:
Uchazeč ASA uvedl ve své nabídce pouze celkové údaje o svém strojně-technickém vybavení a celkový počet svých zaměstnanců (např. i zahradníků) s tím, že se jedná o techniku, resp. zaměstnance, kteří se skutečně budou podílet na plnění veřejné zakázky, byť ne najednou a stále a předpokládá, že údaje uvedl v duchu podmínek soutěže. Ve svém stanovisku ze dne 17.3.2003 uvedl navíc strojně technické vybavení pro údržbu zeleně (údržba zeleně však nebyla předmětem veřejné zakázky).
Uchazeč Dvořák uvedl v nabídce strojně-technické vybavení, které bude užito k plnění veřejné zakázky, přičemž není zcela zřejmé, zda se jedná o jeho veškerou techniku, neboť k žádosti orgánu dohledu (viz výše) konkrétní údaje o veškerém svém strojně-technickém vybavení nepředložil. Naopak údaje o počtu svých zaměstnanců sdělil a porovnáním s údaji v jeho nabídce lze konstatovat, že v nabídce uvedl údaje o zaměstnancích vyčleněných k plnění předmětné veřejné zakázky.
Uchazeč RPS v nabídce uvedl strojní vybavení, které má k dispozici v Brně a dále pak mechanismy, které se měly přímo podílet na předmětné zakázce. Ohledně počtu zaměstnanců uchazeč RPS v nabídce uvedl, jak sdělil i ve svém stanovisku ze dne 16.4.2003, „dle zadání po profesích pouze počet pracovníků nutných pro výkon práce na předmětné zakázce“ s tím, že v případě potřeby je doplní z celkového počtu kmenových pracovníků.
S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že uchazeči si stanovené podmínky soutěže vyložili rozdílným způsobem, a tudíž uvedli ve svých nabídkách údaje, které mezi sebou nelze vzájemně objektivně porovnat.
Co se týče údajů o strojně-technickém vybavení, vymezil zadavatel požadavky na jejich předložení slovy „které bude užito k plnění veřejné zakázky“. Použitá formulace, resp. kritérium „strojně-technické vybavení uchazeče, které bude užito k plnění zakázky“ neuvádí podle zadavatele, že se má jednat pouze o vybavení, které bude sloužit k plnění zakázky výlučně pro zadavatele. Orgán dohledu se však opět s názorem zadavatele (i uchazeče ASA), přes jeho určitý logický základ neztotožňuje, neboť i údaje uvedené uchazeči o veřejnou zakázku v nabídkách dokládají, že takto stanovenou podmínku bylo možno interpretovat i jiným způsobem, a to tak, že uchazeči uvedou pouze vybavení, které bude sloužit k plnění zakázky výhradně u zadavatele.
Pokud se jedná o údaje o počtu zaměstnanců, vymezil zadavatel požadavky na jejich předložení slovy „vyčleněných k plnění veřejné zakázky“. Ani v tomto případě použitá formulace, resp. kritérium „počet trvalých zaměstnanců, vyčleněných k plnění veřejné zakázky“ podle zadavatele nestanoví, že se má jednat pouze o zaměstnance vyčlenění k plnění zakázky výhradně pro zadavatele. Orgán dohledu se však opět s tímto názorem zadavatele (i uchazeče ASA), přes jeho určitý logický základ neztotožňuje, neboť i údaje uvedené uchazeči o veřejnou zakázku v nabídkách dokládají, že takto stanovenou podmínku bylo možno interpretovat i jiným způsobem, a to tak, že uchazeči uvedou pouze zaměstnance, kteří budou plnit veřejnou zakázku výhradně pro zadavatele. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že pojem „vyčleněných“ nasvědčuje tomu, že měli být uvedeni pouze zaměstnanci, kteří by realizovali předmět plnění šetřené veřejné zakázky. Podle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (Academia, nakladatelství AV ČR, Praha 1994) i podle Slovníku českých synonym (NLN, s. r. o., Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1996) totiž slova „vyčlenit, vyčleněný“ znamenají vyjmout jednotlivinu, jednotliviny z celku, vydělit (vyčlenit) pracovní skupinu z celku.
Skutečnost, že zadavatel v podmínkách soutěže (bod XIV. článek 10) stanovil, že uchazeči si musí veškeré případné nejasnosti v souvislosti se zpracováním a podáním nabídek vyjasnit předem, nezbavuje zadavatele povinnosti stanovit podmínky soutěže transparentním a jednoznačným způsobem. Za stanovení podmínek soutěže je odpovědný zadavatel a tuto svou odpovědnost nemůže přenést na uchazeče o veřejnou zakázku. Svým postupem zadavatel porušil ust. § 2a odst. 3 zákona v návaznosti na § 2f zákona.
To, že zadavatel má určitou představu o splnění konkrétní podmínky soutěže, ještě neznamená, že shodnou představu budou mít všichni zájemci, resp. uchazeči o veřejnou zakázku. Zadavatel musí své představy promítnout do podmínek soutěže tak, aby jejich interpretace nevyvolávala žádné otázky. Orgán dohledu považuje v daném případě termíny „užito“, resp. „vyčleněných“ z hlediska požadavků na transparentní a jednoznačné formulování podmínek soutěže za neurčité, přičemž zadavatel ani jejich bližší upřesnění, či způsob interpretace v podmínkách soutěže neuvedl. V tomto smyslu se tedy orgán dohledu ztotožňuje s argumenty uchazeče Dvořák ohledně vymezení předmětných podmínek soutěže a jejich hodnocení, neboť byly současně hodnotícími kritérii. Pokud uchazeči ve svých nabídkách reagují na požadavek zadavatele způsobem jiným, než předpokládal zadavatel, nemůže jim být tato skutečnost při posuzování či hodnocení nabídek připočtena k tíži.
Stanovení přesných a transparentních podmínek zadání veřejné zakázky i transparentnost všech postupů zadavatele považuje za prioritní rovněž Vrchní soud v Olomouci např. ve svém rozsudku č. j. 2 A 4/2000 ze dne 29.6.2000 (viz správní spis), ve kterém je mj. uvedeno, že při úvahách orgánu dohledu o zákonnosti rozhodnutí zadavatele by mělo být vůdčí směřování k co největší průhlednosti aplikovaných postupů, které nemohou abstrahovat od požadavku transparentnosti procesu zadávání. V posuzovaném případě to znamená, že zadání soutěžních podmínek musí být jednoznačné a srozumitelné.
K uchazečem Dvořák namítanému porušení § 56 odst. 5 zákona zveřejněním rozhodnutí rady městské části o výběru nejvhodnější nabídky orgán dohledu konstatuje, že zveřejnění této informace není úkonem, který by vedl či mohl vést k dokončení zadání veřejné zakázky (k uzavření smlouvy).
Nad rámec skutečností uvedených v návrhu považuje orgán dohledu za nezbytné vyjádřit se i ke kritériu „výhodnost smlouvy o dílo“. Jedná se totiž o velmi obecné kritérium, aniž by bylo v podmínkách zadání veřejné zakázky nebo v zadávací dokumentaci zřetelně vysvětleno, co konkrétně zadavatel zamýšlí v jeho rámci hodnotit. Pokud z kritéria není patrné, co přesně se bude v jeho rámci hodnotit, není naplněn požadavek zákona na jeho transparentnost a srozumitelnost, jak rovněž vyplývá z judikátu Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2A 4/2000 ze dne 29.6.2000, v jehož odůvodnění je pojednáváno o kritériu hodnocení „záruky“. Právní názor Vrchního soudu v Olomouci je nutno aplikovat i v případech jiných nejasných kritérií hodnocení nabídek (např. způsobilost nabídky, odborná způsobilost). Do téže kategorie patří i kritérium i celková výhodnost návrhu smlouvy; pokud jej zadavatel jako kritérium stanoví, měl by předem určit, co vše bude v jeho rámci hodnoceno.
Pro úplnost orgán dohledu poznamenává, že
v rámci způsobu hodnocení bylo mj. stanoveno, že „Komise
pro posouzení a hodnocení nabídek přidělí každému kritériu váhu, vyjádřenou
desetinným číslem.…“. Podle § 5 odst. 3 zákona „Rozhodne-li se zadavatel pro
hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek (§ 6), uvede jednotlivá kritéria
v podmínkách soutěže. Učiní tak v sestupném pořadí podle stupně
významu, který jim přisuzuje.“ Z hlediska naplnění zásady transparentnosti
zadávacího procesu je tedy vhodnější, aby konkrétní váhy jednotlivých kritérií
stanovil zadavatel již v podmínkách soutěže, přestože mu to zákon výslovně
neukládá.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti orgán dohledu po přezkoumání všech podkladů konstatuje, že zadavatel v podmínkách soutěže formuloval další předpoklady pro plnění veřejné zakázky (viz výše) nejednoznačným způsobem a posléze při hodnocení nabídek podle kritérií c) a d), která vycházela z těchto dalších předpokladů, provedl hodnocení údajů, jež vycházely z odlišné interpretace požadavků zadavatele jednotlivými uchazeči. Zjištěná porušení zákona neumožňovala uložit zadavateli jako nápravu pouze uložení nového výběru, neboť zadavatel by při jeho provádění musel opětovně vycházet z rozdílných údajů uvedených v nabídkách uchazečů, a proto bylo nutno rozhodnout i o zrušení zadání veřejné zakázky.
Po posouzení důvodnosti návrhu a postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky a na základě zhodnocení všech důkazů, a to jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti, rozhodl orgán dohledu o zrušení zadání veřejné zakázky, jak je uvedeno ve výroku.
|
Poučení: |
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. |
|
|
JUDr. Miroslav Šumbera
|
|
|
vrchní ředitel |
Obdrží:
Statutární město Brno, městská část Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, Palackého nám. 11, 621 00 Brno, zast. PaedDr. Ladislavem Filipim
DVOŘÁK comte, a. s., Čápkova 5, 602 00 Brno, zast. Ivo Dvořákem
A. S. A. Služby Žabovřesky, s. r. o., Korejská 4, 616 00 Brno, zast. MVDr. Martinem Hovorkou
RPS – EKOLOGIE s. r. o. – odštěpný závod, Okružní 3, 638 00 Brno, zast. Petrem Eiblem