Č. j. VZ/S 4/04-152/1127/04-SH V Brně 12. března 2004

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 14. 1. 2004 z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996  Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., ve věci přezkoumání postupu zadavatele obce Slatinice, okres Olomouc, 783 42 Slatinice, zastoupené Jiřím Ambrosem, starostou, při zadání veřejné zakázky na „rekonstrukci budov bývalého Lichtenštejnského dvora“ v letech 2000 až 2003, rozhodl takto:

I. Zadavatel - obec Slatinice - závažným způsobem porušil:

§ 3 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 28/2000 Sb., tím, že veřejnou zakázku na „rekonstrukci budov bývalého Lichtenštejnského dvora“ nezadal způsobem odpovídajícím výši budoucího peněžitého závazku ze smluv uzavřených v letech 2000-2003.

II. Za zjištěná závažná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek při zadání veřejných zakázek v letech 2001-2003 se zadavateli obci Slatinice podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., ukládá pokuta ve výši 7 000,- Kč (slovy sedm tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u ČSOB v Brně číslo 3754-24825-621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 0040415001.

Odůvodnění

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“), který vykonává dohled nad dodržováním zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obdržel dne 12. 12. 2003 podnět Policie ČR, Okresního ředitelství Olomouc, k přezkoumání postupu obce Slatinice, okres Olomouc, 783 42 Slatinice, zastoupené Jiřím Ambrosem, starostou (dále jen „zadavatel“), při zadání veřejné zakázky na „rekonstrukci budov bývalého Lichtenštejnského dvora“.

V podnětu byl orgán dohledu seznámen se skutečností, že Policie ČR provádí na podkladě podaného trestního oznámení šetření ve věci podezření ze spáchání trestných činů bývalými představiteli obecního úřadu Slatinice, a to mj. v souvislosti se zadáním předmětné veřejné zakázky. V podnětu je dále uvedeno, že dosavadním provedeným šetřením a zajištěním písemných dokumentačních materiálů bylo zjištěno, že rekonstrukce objektu byla započata v roce 1994 dle aktuálních finančních možností zadavatele. Před započetím rekonstrukce byl zpracován stavebně-historický průzkum a opravy byly konzultovány s pracovníky Památkového ústavu Olomouc, neboť se jedná o původně historický objekt. Samotná rekonstrukce je prováděna do současné doby a to převážně ze strany zaměstnanců Obecního úřadu Slatinice, přičemž odborné práce realizují odborné firmy. Výběrové řízení bylo provedeno pouze na dodavatele plynového topení a na opravu fasády ve dvorní části objektu. K dnešnímu dni náklady na opravu objektu činí 12 751 498,- Kč, což bylo doloženo rekapitulací nákladů za jednotlivé roky v příloze podnětu, která obsahovala rovněž vyjádření zástupců Obecního úřadu Slatinice. V závěru svého podnětu žádá Policie ČR orgán dohledu o vyjádření, zda v daném případě představitelé Obecního úřadu Slatinice postupovali v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Orgán dohledu si na základě podnětu vyžádal dopisem č. j. VZ/P 250/03-152/5573/03-SH ze dne 17. 12. 2003 od zadavatele dokumentaci o zadání předmětné veřejné zakázky, včetně veškerých dalších dokladů (uzavřené smlouvy, faktury apod.), které byly v souvislosti s rekonstrukcí obecního úřadu č. p. 50, objektu pro společenské využití č. p. 150 a dvou stodol (budov bývalého Lichtenštejnského dvora) až do současnosti pořízeny.

Orgán dohledu získal po přezkoumání dokumentace pochybnosti, zda postup zadavatele při uzavírání jednotlivých smluv na plnění veřejné zakázky, byl v souladu se zákonem, a proto zahájil správní řízení z vlastního podnětu.

Orgán dohledu zadavateli jako jedinému účastníku řízení oznámil zahájení správního řízení, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi (dopisem č. j. VZ/S 4/04-152/94/04-SH ze dne 12. 1. 2004). Zadavatel obdržel oznámení o zahájení správního řízení dne 14. 1. 2004 a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno.

Zadavatel se k zahájení správního řízení vyjádřil dopisem ze dne 27. 1. 2004, ve kterém konstatuje, že práce na opravě tří objektů se prováděly postupně podle finanční situace zadavatele, a to prostřednictvím jeho zaměstnanců. Pouze odborné práce (tj. práce, na které zaměstnanci obecního úřadu neměli odbornou kvalifikaci) byly řešeny formou dodávek, na něž nebylo prováděno výběrové řízení. V roce 2001 zadavatel obdržel na základě žádosti dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj ČR na „Sadové úpravy kulturně společenského centra Slatinice“ – rekonstrukci dvorní části a okolí obecního úřadu ve výši 575 000,- Kč, přičemž z vlastních zdrojů na sadové úpravy obec zaplatila 617 620,- Kč. V příloze k vyjádření zadavatele byly mj. doloženy dopisy Policii ČR ze dne 11. 8., 22. 8. a 22. 9. 2003, ze kterých vyplývají následující skutečnosti.

Budovy bývalého Lichtenštejnského dvora, které jsou zapsány ve Státním seznamu kulturních památek, byly zadavatelem převzaty v neutěšeném stavu poznamenaném zvláště činností bývalého JZD. Před zahájením rekonstrukce byl zpracován stavebně-historický průzkum, kterým byly stanoveny limity pro provedení možných stavebních úprav a prací. Stav jednotlivých konstrukčních prvků byl ve velmi špatném stavu a odhad finančních nákladů byl vysoký. Jelikož rozpočet zadavatele neumožňoval realizaci prací jednorázově jako celek, přistoupil od roku 1994 zadavatel k postupné realizaci nejvíce zdevastovaných konstrukcí (krytina a konstrukce krovu). V roce 1996 byl ing. Skopalem zpracován nový projekt, který však nezahrnoval rozpočet předpokládaných nákladů. Stavební práce byly financovány zčásti z rozpočtu obce, zčásti z dotačních titulů „Programu obnovy venkova“ a z prostředků poskytnutých na ochranu památek. Od roku 2002 byly využívány rovněž investiční prostředky obce. Veškeré práce jsou nyní před dokončením.

Orgán dohledu přezkoumal na základě ustanovení § 57 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, případ ve všech souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména předložené dokumentace, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel tím, že v průběhu let 2000 až 2003 postupně uzavíral smlouvy na plnění předmětné veřejné zakázky, porušil cit. zákon, k čemuž uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Orgán dohledu vycházel ze skutečnosti, že rekonstrukce budov bývalého Lichtenštejnského dvora byla započata v roce 1993, kdy ještě nebyl účinný zákon o zadávání veřejných zakázek, a tudíž realizace oprav výše zmíněných objektů v letech 1993-1994 nespadaly pod režim zákona (viz § 71 zákona). V roce 1995 (již za účinnosti zákona) nepřesáhla výše peněžitého závazku, který vznikl zadavateli z realizace oprav, částku stanovenou v § 2 písm. a) zákona v tehdy platném znění, při jejímž překročení byl zadavatel povinen postupovat podle cit. zákona.

Jak dále vyplývá z předložené dokumentace, v roce 1996 byl vypracován projekt rekonstrukce předmětných objektů, v němž však nebyl zpracován rozpočet předpokládaných nákladů, neboť, jak uvádí zadavatel, pro zahájení stavebního řízení nebyl vyžadován. Z důvodu velkého rozsahu plánovaných prací a vzhledem k omezeným finančním možnostem nebylo na realizaci celé rekonstrukce vypsáno výběrové řízení podle zákona. Zadavatel proto přistoupil k postupné rekonstrukci dle aktuálních finančních možností obce. V roce 2000 byla provedena pouze výběrová řízení na „ústřední vytápění Obecního úřadu Slatinice“ a „provedení venkovní omítky na budově Obecního úřadu, domě č. p. 50 ve Slatinicích“.

V průběhu let 1996 až 2003 zadavatel postupně uzavíral smlouvy, na základě kterých byla realizována rekonstrukce budov bývalého Lichtenštejnského dvora, aniž by zadal veřejnou zakázku způsobem stanoveným podle výše peněžitého závazku v souladu s § 67 zákona. Orgán dohledu vychází ze skutečnosti, že zadavatel měl již v roce 1996 představu o rozsahu prací, které bude třeba při opravách objektů obecního úřadu č. p. 50, objektu pro společenské využití č. p. 150 a dvou stodol (budov Lichtenštejnského dvora) realizovat. Bylo tedy jeho povinností vymezit předpokládanou výši budoucího peněžitého závazku a následně zadat předmět veřejné zakázky příslušným postupem podle zákona v tehdy platném znění.

Zadavatel podle rekapitulace nákladů ze dne 6. 8. 2003 v letech 1993 až 2003 dle uhrazených faktur do rekonstrukce budov bývalého Lichtenštejnského dvora investoval (v Kč):

	Materiál	Služby	Celkem
1993	156 929,50		156 929,50
1994	18 104,-	121 104,-	139 208,-
1995	17 877,-	71 680,-	89 557,-
1996	493 328,-	470 442,50	963 770,50
1997	958 019,15	212 278,40	1 170 297,55
1998	348 199,60	22 807,70	371 007,30
1998 dotace	482 487,60	165 849,40	648 337,-
1999	504 283,80	269 017,70	773 301,50
2000	621 889,95	1 080 515,30	1 702 405,25
2001	690 487,10	1 399 748,50	2 090 235,60
2002	223 997,90	906 063,90	1 130 061,80
2003	36 901,-	128 987,40	165 888,40
Celkem	4 552 504,60	4 848 494,80	9 400 999,40

Pozn.: V tabulce nejsou zahrnuty částky vynaložené na mzdy zaměstnanců obecního úřadu, včetně sociálního a zdravotního pojištění, uvedené v rekapitulaci nákladů ze dne 6. 8. 2003.

Pro určení výše peněžitého závazku, který zadavateli ze zadání předmětné veřejné zakázky vznikl, je rozhodující období 1996-2003, kdy peněžitý závazek činil 9 015 304,50 Kč (od celkové částky 9 400 999,40 Kč je odečtena částka 385 694,50 Kč proinvestovaná v letech 1993 až 1995, tedy před platností a účinností zákona o zadávání veřejných zakázek. Vzhledem k výši peněžitého závazku, který zadavateli ze zadání předmětné veřejné zakázky vznikl, měl zadavatel zvolit způsob zadání výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky podle ust. § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek (tedy podle zákona ve znění platném v době zadání veřejné zakázky), což však zadavatel neučinil, naopak zadával předmět veřejné zakázky postupně.

V této souvislosti orgán dohledu uvádí, že podle § 57 odst. 1 zákona může zahájit správní řízení z vlastního podnětu do čtyř let ode dne, kdy došlo k porušení zákona. Z uvedeného důvodu se orgán dohledu dále nezabývá postupem zadavatele v letech 1995-1999. Předmětem dalšího přezkoumávání postupu zadavatele byla tedy pouze kontrola jeho postupu při uzavírání smluv v období let 2000 až 2003.

Orgán dohledu zjistil, že zadavatel svým postupem při uzavírání smluv na plnění veřejné zakázky v letech 2000-2003 závažným způsobem porušil ust. § 3 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění platném v době uzavření jednotlivých smluv. Podle § 3 odst. 1 zákona „K uzavření smlouvy na veřejnou zakázku vyhlašuje zadavatel obchodní veřejnou soutěž o nejvýhodnější nabídku, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak“. Podle ust. § 3 odst. 4 zákona (do 31. 5. 2000 odst. 3 - poznámka orgánu dohledu) „Uzavření smlouvy na veřejnou zakázku jiným způsobem než na základě obchodní veřejné soutěže podle odstavce 1 je přípustné pouze při splnění podmínek stanovených v části třetí tohoto zákona“. Zadavatel však předmětné ustanovení zákona nerespektoval a nezvolil odpovídající formu zadání veřejné zakázky s ohledem na výši peněžitého závazku (§ 67 zákona), v šetřeném případě tedy postup podle § 49 odst. 1 zákona, nýbrž jednotlivé práce spojené s rekonstrukcí objektů zadával postupně bez výběrového řízení.

Podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, „zjistí-li orgán dohledu, že zadavatel závažně či opětovně porušil ustanovení tohoto zákona, může mu uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky“. Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení.

Uložení sankce zákon nespojuje s jakýmkoliv porušením povinností, neboť obecně předpokládá, že porušení povinností může dosahovat různé intenzity, sankcionovat však umožňuje pouze taková protiprávní jednání, která dosahují intenzity závažného porušení zákonem uložených povinností. Porušením zákona, kterého se zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil, když postupně uzavíral smlouvy na plnění předmětné veřejné zakázky, aniž by byly splněny podmínky stanovené v části třetí zákona, byl nepochybně naplněn zákonný znak závažného porušení.

Při posuzování míry závažnosti porušení zákona zadavatelem vzal orgán dohledu v úvahu zejména skutečnost, že zadavatel při zadání veřejné zakázky nepostupoval podle zákona a veřejnou zakázku neodůvodněně rozdělil, neboť z předložené dokumentace je zřejmé, že zadavatel znal již ve fázi přípravy veřejné zakázky rozsah předmětu jejího plnění a mohl tedy stanovit výši předpokládaných výdajů, resp. měl zvolit způsob zadání veřejné zakázky adekvátně k celkovému peněžitému závazku, který mu z veřejné zakázky vyplynul. Podle rozhodovací praxe orgánu dohledu dosahuje skutečnost, kdy zadavatel při zadání veřejné zakázky nepostupuje vůbec podle zákona, nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona.

V daném případě však orgán dohledu při úvaze o stanovení výše pokuty zohlednil skutečnost, že se jednalo o rekonstrukci původně historického objektu ve velmi špatném stavu, kterou zadavatel realizoval dle svých aktuálních finančních možností a za značného podílu vlastních pracovních sil.

Vzhledem ke zjištěnému závažnému porušení zákona a s přihlédnutím ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky byl již realizován, nelze uložit zadavateli opatření k nápravě, jelikož fakticky nelze ukládat plnění, která jsou neproveditelná. Výše zjištěné porušení zákona je však natolik závažné, že orgán dohledu zvolil postup podle části čtvrté, hlavy IV. zákona a uložil zadavateli pokutu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Před uložením pokuty orgán dohledu rovněž ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve větě druhé § 62 odst. 1 zákona, a to, že pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení. O porušení zákona se orgán dohledu dozvěděl z podnětu Policie ČR v prosinci 2003. S přihlédnutím k tříleté objektivní lhůtě pro uložení sankce však orgán dohledu mohl při stanovení výše peněžitého závazku, od kterého se následně odvíjí i možná výše sankce, vycházet pouze ze smluv uzavřených zadavatelem v letech 2001 až 2003.

Ze zadání veřejné zakázky vznikl zadavateli v letech 2001 až 2003 peněžitý závazek ve výši 3 386 185,80 Kč včetně DPH, přičemž 1 % činí 33 861,85 Kč. Za výše zjištěná závažná porušení zákona uložil orgán dohledu zadavateli pokutu ve výši 7 000,- Kč, tedy v dolní polovině možné sazby.

Dohled nad dodržováním zákona podle § 52 zákona o zadávání veřejných zakázek spočívá mimo jiné i v kontrole postupů zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a v ukládání sankcí. Pokuta uložená zadavateli za zjištěná závažná porušení zákona při zadávání předmětných veřejných zakázek má splnit dvě základní funkce, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k takovému chování, které je v souladu se zákonem.

Orgán dohledu se na základě všech zjištěných skutečností, hodnocení důkazů jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, rozhodl uložit zadavateli za závažné porušení zákona pokutu. Orgán dohledu posoudil celý případ a na základě zjištěných skutečností rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

JUDr. Miroslav Šumbera

vrchní ředitel

Obdrží:

Obec Slatinice, okres Olomouc, 783 42 Slatinice, zast. Jiřím Ambrosem