Č. j. VZ/S7/04-153/1212/04-Bar |
|
V Brně dne 17. března 2004 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 8.1.2004 podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., na návrh uchazeče Zlínstav, a. s. Zlín, tř. T. Bati 385, 763 02 Zlín, za niž jedná místopředseda představenstva Pavel Moll, ze dne 7.1.2004 na přezkoumání rozhodnutí zadavatele – město Vizovice, Masarykovo náměstí 1007, 763 12 Vizovice, zast. starostou Ing. Vítem Sušilou – ze dne 22.12.2003, o námitkách ze dne 15.12.2003 proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 6.12.2003 učiněnému při zadávání veřejné zakázky „Bytové domy č. 1 a č. 2 – Vizovice, ul. Tyršova“ zadávané výzvou ze dne 19.11.2003 více zájemcům o veřejnou zakázku podle § 49 odst. 1 cit. zákona o zadávání veřejných zakázek, rozhodl takto:
Zadavatel – město Vizovice – porušil ustanovení § 49 odst. 10 cit. zákona tím, že nepořídil záznam o posouzení a hodnocení nabídek, který by obsahoval popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.
Podle § 59 písm. a) zákona
č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona
č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona
č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona
č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb.,
zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a
zákona č. 41/2004 Sb., se rozhodnutí zadavatele – město
Vizovice – o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 6.12.2003 ruší
a zadavateli se ukládá provést nový výběr, a to do
konce lhůty, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni.
Odůvodnění
Zadavatel – město Vizovice, Masarykovo náměstí 1007, 763 12 Vizovice, zast. starostou Ing. Vítem Sušilou (dále jen „zadavatel“) osobně doručil dne 20.11.2003 pěti zájemcům výzvu ze dne 19.11.2003 k podání nabídky podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. (dále jen „zákon“), na veřejnou zakázku „Bytové domy č. 1 a č. 2 – Vizovice, ul. Tyršova“.
V podmínkách výzvy
(v článku V.) zadavatel uvedl, že jednotlivé nabídky budou hodnoceny podle
následujících kritérií uvedených v sestupném pořadí podle stupně významu:
1. Celková výhodnost nabídky
pro zadavatele, kvalifikace uchazečů, reference a odborná způsobilost uchazeče
se zaměřením na obdobný typ a rozsah staveb, nabídnuté podmínky financování,
smluvní podmínky a požadavky investora.
2. Celková nabídnutá cena.
3. Lhůta plnění dodávky díla.
4. Záruční doba, záruka za
jakost provedených prací, podmínky pro odstranění vad díla a záruka za
dodržení termínu ukončení akce.
V bodě 3.1. výzvy je dále uvedeno, že „podmínkou je, že dodavatel má zaveden systém řízení jakosti dle ČSN EN ISO 9001 nebo 9002“. V bodě 3.2. výzvy pak zadavatel v rámci dalších kvalifikačních předpokladů požaduje, aby uchazeči ve svých nabídkách uvedli „údaje o používaném systému řízení kvality a způsob zajištění jakosti dodávky stavby o práci v systému řízení jakosti dle norem“.
Ve stanovené lhůtě zadavatel obdržel tři nabídky. Otevírání, posuzování a hodnocení nabídek proběhlo dne 5.12.2004, jak je uvedeno v „Zápise z otvírání obálek, posouzení a hodnocení nabídek“ (dále jen „zápis“) z téhož dne. Z uvedeného zápisu dále vyplývá, že „obsah nabídky“ splnili všichni uchazeči a že hodnocení nabídek bylo provedeno podle kritérií stanovených ve výzvě, kterým byly přiděleny váhové hodnoty 40 % (krit. č. 1), 35 % (krit. č. 2), 15 % (krit. č. 3) a 10 % (krit. č. 4). Z tabulek obsažených v zápise lze dovodit, že nabídky byly v jednotlivých kritériích ohodnoceny každým členem zadavatelem ustanovené komise zvlášť. V rámci jakého bodového rozsahu měli členové komise nabídky hodnotit ze záznamu patrné není. Součty bodů, které byly jednotlivým nabídkám přiděleny v rámci jednoho kritéria, pak byl vynásobeny odpovídajícím váhovým koeficientem. Na základě součtu takto získaných hodnot pak bylo komisí stanoveno následující výsledné pořadí nabídek:
1. nabídka č. 1 uchazeče Zlínstav, a. s. Zlín, tř. T. Bati 385, 763 02 Zlín, za niž jedná místopředseda představenstva Pavel Moll (dále jen „Zlínstav“),
2. nabídka č. 3 uchazeče CA – STAV spol. s r. o., Zálešná IX/3034, 760 01 Zlín, za niž jedná jednatel Antonín Černý (dále jen „CA – STAV“),
3. nabídka č. 2 uchazeče První otrokovická stavební, a. s., areál Toma č. p. 1677, budova 47, 765 82 Otrokovice, za niž jedná předseda představenstva Ing. Stanislav Zezulka (dále jen „POS“).
O výběru nejvhodnější nabídky zadavatel rozhodl dne 6.12. 2003 (viz „Usnesení ze zasedání Rady města Vizovice dne 6. prosince 2003“ – dále jen „Usnesení“) s tím, že jako nejvhodnější vybral nabídku č. 3 uchazeče CA – STAV. Na druhém místo pak zadavatel zařadil nabídku č. 1 uchazeče Zlínstav. Nabídka č. 2 uchazeče POS se umístila na místě třetím. Své rozhodnutí zadavatel zdůvodnil následovně (citujeme):
„Rada města konstatovala, že:
1. metoda použitá komisí pro posouzení a hodnocení nabídek, kdy pořadí uchazečů je stanoveno čistě podle součtu redukovaného bodového hodnocení jednotlivými členy komise, přesně nevystihuje vzájemný poměr jednotlivých nabídek, zejména u nabídek, které se v měřitelných ukazatelích minimálně liší, pokud členové komise předem neměli stanovenou stupnici bodového hodnocení v závislosti na kvantitativních rozdílech v nabídkách,
2. nabídka CA – STAV s. r. o., která byla komisí ve třech kritériích ze čtyř hodnocena na 1. resp. 1.-2. místě, se podle součtu bodového hodnocení komisí umístila celkově na druhém místě v důsledku bodového hodnocení druhého kritéria – celková nabídnutá cena,
3. rozdíl v bodovém hodnocení kritéria č. 2 – celková nabídnutá cena – mezi jednotlivými cenovými nabídkami není adekvátní rozdíl mezi nabídkami v absolutním finančním vyjádření (procentní rozdíl v ceně je 0,3 %, rozdíl v bodovém hodnocení ceny 9,4 %)“ (konec citace).
Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 8.12.2003 všichni uchazeči převzali téhož dne. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal uchazeč Zlínstav dopisem ze dne 15.12.2003 námitky, kterým zadavatel po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl. Rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 22.12.2003 bylo příslušnému uchazeči doručeno dne 29.12.2003.
Vzhledem k tomu, že uchazeč Zlínstav nepovažoval rozhodnutí zadavatele za správné, využil svého práva a podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který podle ustanovení § 51 zákona vykonává dohled nad tímto zákonem (dále jen „orgán dohledu“), návrh ze dne 7.1.2004 na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách, ve kterém uvádí následující skutečnosti.
Zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky v rozporu s hodnocením nabídek provedeným komisí, při kterém byla nabídka uchazeče Zlínstav ve smyslu ust. § 49 odst. 10 zákona v návaznosti na ust. § 38 odst. 1 zákona vyhodnocena jako nejlépe splňující kritéria ekonomické vhodnosti vymezená zadavatelem v zadání.
V souvislosti s tvrzením zadavatele – že komise je pouze interním orgánem zadavatele, přičemž vlastní hodnocení provádí zadavatel – pak uchazeč uvádí, že zmíněná komise byla právě oním orgánem zadavatele, který ve smyslu ust. § 49 odst. 10 zákona hodnocení provádí, neboť mu byl předložen pouze jediný dokument obsahující popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, a to zápis ze dne 5.12.2003. Pokud by zápis komise ze dne 5.12.2003 neměl být záznamem dle ust. § 49 odst. 10 zákona, zadavatel by porušil zákon tím, že zákonem požadovaný záznam nepořídil, neboť zápis ze zasedání rady zadavatele ze dne 6.12.2003 ani listina nazvaná „Zdůvodnění rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky“ z téhož dne nesplňují obsahové požadavky zákona (uvedené dokumenty postrádají popis hodnocení nabídek, přičemž zápis ze dne 6.12.2003 neobsahuje ani zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky). Druhou z uvedených listin („Zdůvodnění“ ze dne 6.12.2003) však nelze podle uchazeče Zlínstav považovat ani za nedílnou součást zápisu z jednaní rady zadavatele, a to z důvodu, že zápis na tuto listinu ani neodkazuje, ani neobsahuje žádné pověření k jejímu vyhotovení, na „Zdůvodnění“ chybí podpis zapisovatele, který zápis zpracovával a „Zdůvodnění“ je podepsáno starostou a místostarostkou obce - nejedná se tedy o „akt rady zadavatele“.
K obsahu „Zdůvodnění“ uchazeč Zlínstav dále podotýká, že je otázkou, proč zadavatel komisi ustanovil, když ji poté vytkl použitou metodu hodnocení nabídek. Postup zadavatele při relativizování nabídkových cen nabídek č. 1 a č. 3 není objektivní, neboť v případě procentního vyjádření rozdílu mezi cenami uvedených nabídek (kde nejnižší cena je 10 a nejvyšší cena pak 1 bod) by se dospělo k číslu 7,8 %, které se hodnocení komise velmi blíží.
Uchazeč dále spatřuje nedostatky v hodnocení nabídek dle druhého a čtvrtého kritéria, neboť hodnocení nebylo některými členy komise provedeno podle skutečných hodnot. V případě prvního z hodnotících kritérií pak není ze zápisu patrné, proč byla nabídka uchazeče prvním, druhým a čtvrtým členem komise hodnocena jako horší, než nabídka č. 3, přestože obsahovala v tomto ohledu výhodnější podmínky. V této souvislosti uchazeč Zlínstav dále uvádí, že má k dispozici informace, že uchazeč CA – STAV nemá zaveden systém dle normy ISO 9001:2001, resp. ISO 9001 nebo 9002, jak vyžadovaly podmínky zadání, resp. nemá doklad o zavedení tohoto systému (certifikát vystavený nestranným certifikačním orgánem).
Závěrem uchazeč Zlínstav konstatuje, že zadavatel svým postupem při výběru nejvhodnější nabídky porušil ust. § 49 odst. 10 zákona ve spojení s ust. § 38 odst. 1 a 2 zákona, neboť objektivně a transparentně neprokázal, že vybral nejvhodnější nabídku, a svůj výběr odchylný od pořadí nabídek vyhodnoceného komisí nezdůvodnil. Uvedeným rozhodnutím zadavatel v konečném důsledku zvýhodnil uchazeče CA – STAV proti ostatním uchazečům, čímž porušil také ustanovení § 6 a § 11 zákona. Vzhledem k uvedeným skutečnostem se domáhá zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.
Ke skutečnostem uvedeným v návrhu se zadavatel vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 12.1.2004, které orgán dohledu obdržel současně s dokumentací o zadávání veřejné zakázky, a to dne 15.1.2004.
Zadavatel v uvedeném sdělení podotýká, že rada města postupovala při výběru nejvhodnější nabídky správně. Při svém rozhodování přihlédla k hodnocení jednotlivých kritérií – k čemuž uvádí, že nabídka č. 1 dosáhla prvního umístění před nabídkou č. 3 pouze v rámci hodnocení kritéria č. II, – a také k „reálné nabídce skutečné ceny zakázky“, neboť nabídka č. 1 je pouze zanedbatelně (rozdíl 85 033,- Kč při hodnotě díla asi 28 mil. Kč) nižší, než nabídka č. 3. Zadavatel je názoru, že samotná výše nabídkové ceny není rozhodujícím faktorem při výběru nejvhodnější nabídky. Údajného porušení ust. § 6 zákona si zadavatel není vědom.
Námitku uchazeče, že mu nebyl předložen zápis z rady města zadavatel nepřipouští, neboť uchazeč při své návštěvě dne 9.12.2003 neprojevil zájem o nahlédnutí do zápisu rady ze dne 6.12.2003 ani o osobní setkání se zastupiteli města.
V souvislosti s listinou obsahující zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky zadavatel podotýká, že ze samotného nadpisu a obsahu tohoto dokumentu je bezpochyby zřejmé, že rada města dne 6.12.2003 projednala výběr nejvhodnější nabídky, dále se seznámila s příslušnými zápisem komise a následně vzhledem ke skutečnostem v tomto zdůvodnění uvedeným přijala usnesení č. 22/141/03, kde změnila pořadí nabídek.
K hodnocení nabídek komisí zadavatel konstatuje, že výběrová komise složená z odborníků se zaměřením na stavebnictví je doporučující a hodnotící orgán města a provádí vyhodnocení bodovým hodnocením, které nepostihuje veškeré aspekty nabídky. K námitkám uchazeče ohledně hodnocení jednotlivých členů komise zadavatel uvádí, že pořadí přidělených bodů neodpovídá v jednotlivých kritériích stejným členům komise a v souvislosti s hodnocením podle kritéria č. 1 pak zadavatel poznamenává, že: „Při svém rozhodování bylo přihlédnuto v kritériu č. 1 některými členy komise ke kvalitě prováděných prací těmito dvěma stavebními firmami, které již pro město realizovaly. V případě navrhovatele při jeho realizaci stavby Domu s pečovatelskou službou byly během provozu shledány závady, na které byly uplatňovány reklamace, jejichž odstranění ze strany navrhovatele bylo provedeno liknavě a zdlouhavě.“
Informace navrhovatele ohledně údajného nezavedení požadovaného systému kvality v případě uchazeče CA – STAV se podle zadavatele nezakládá na pravdě, neboť tento systém jmenovaný uchazeč zavedený má a certifikát mu má být vystaven v březnu letošního roku.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem považuje zadavatel návrh uchazeče Zlínstav za neopodstatněný a navrhuje jeho zamítnutí.
Předmětný návrh ze dne 7.1.2004 obdržel orgán dohledu dne 8.1.2004, a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách orgánem dohledu. Zadavatel obdržel jedno vyhotovení návrhu dne 8.1.2004.
Účastníky řízení jsou podle § 58 zákona jsou:
•
zadavatel,
•
CA – STAV, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější,
•
Zlínstav, jehož nabídka se umístila jako druhá v pořadí,
•
POS, jehož nabídka se umístila jako třetí v pořadí.
Zahájení
správního řízení oznámil orgán dohledu účastníkům řízení dopisem
č. j. VZ/S7/04-153/249/04-Bar ze dne 19.1.2004; současně orgán
dohledu vyzval zadavatele, aby doplnil některé doklady nezbytné pro přezkoumání
jeho postupu při zadávání předmětné veřejné zakázky orgánem dohledu, a to
doklady o odeslání (resp. doručení) výzvy jednotlivým zájemcům, doklad o
doručení oznámení o výběru uchazeči Zlínstav a doklad prokazující datum
doručení návrhu na zahájení správního řízení zadavateli.
Dne
21.1.2004 orgán dohledu rozhodnutím č.j. VZ/S7/04-153/270/04-Bar vyměřil
uchazeči Zlínstav na základě ustanovení § 6 odst. 2 zákona
č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
správní poplatek podle položky 62 písm. b) sazebníku správních poplatků, který
tvoří přílohu k zákonu o správních poplatcích. Poplatek jmenovaný uchazeč
ve stanovené 15ti denní lhůtě uhradil. V této souvislosti orgán
dohledu poznamenává, že podle ustanovení
§ 6 odst. 4 zákona o správních poplatcích lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené
zvláštními předpisy neběží v období od zaslání výzvy nebo platebního
výměru k zaplacení poplatku až do prokázání jeho zaplacení.
Podklady požadované v oznámení o zahájení správního řízení obdržel orgán dohledu od zadavatele dne 27.1.2004. Kromě stanoviska zadavatele ze dne 12.1.2004 orgán dohledu žádné další vyjádření či návrhy na doplnění šetření ve smyslu ustanovení § 33 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, ze strany účastníků řízení ve stanovené lhůtě neobdržel.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže přezkoumal na základě ustanovení § 57 zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky, dokumentů předložených zadavatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadání šetřené veřejné zakázky porušil zákon o zadávání veřejných zakázek tím, že nezpracoval záznam o posouzení a hodnocení nabídek způsobem, který by vypovídal o transparentním hodnocení nabídek, a své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky dostatečně nezdůvodnil. Ke svému rozhodnutí uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti.
Podle ustanovení § 49 odst. 10 zákona provede zadavatel hodnocení nabídek podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v ustanovení § 6. Zadavatel je povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.
Pro
úplnost orgán odhledu poznamenává, že popisem hodnocení se rozumí uvedení
zvoleného způsobu hodnocení, podle výše nabídkové ceny, nebo podle ekonomické
vhodnosti nabídek, se stanovením stupně významu jednotlivých kritérii
hodnocení, příp. objasňujícím principem přidělování bodů nabídkám
v jednotlivých kritériích spolu s vysvětlením, proč té které nabídce byl
přidělen konkrétní počet bodů, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích
hodnocení liší. Skládá-li se kritérium (např. obecné kritérium) z více částí
(podkritérií), je též nutné vysvětlit, jak nabídky uspěly v jednotlivých
částech (podkritériích).
Vzhledem
k tomu, že hodnocení nabídek je
klíčovým prvkem v procesu
výběru nejvhodnější nabídky, je na něj kladen zásadní význam, a to nejen
ze strany dodržení formálního postupu (včetně zpracování zákonem požadovaného záznamu
o posouzení a hodnocení nabídek), ale i co do objektivity hodnocení.
Hodnocení musí být tudíž zadavatelem zpracováno dostatečně transparentně (musí
být tedy průhledné a průkazné), aby bylo možno je přezkoumat. Odpovědnost za hodnocení nabídek,
včetně zpracování záznamu o
posouzení a hodnocení
nabídek, je na zadavateli. Zadavatel
tedy musí mít před vlastním
rozhodnutím o výběru
nejvhodnější nabídky k dispozici
zákonem požadované dokumenty zpracované v souladu se zákonem, neboť se
jedná o listiny, které jsou primárním předpokladem pro rozhodnutí zadavatele o
výběru nejvhodnější nabídky.
V posuzovaném případě předložená dokumentace sice listinu, která by vzhledem k jejímu názvu mohla být považována za záznam o posouzení a hodnocení nabídek podle cit. ustanovení § 49 odst. 10 zákona, obsahuje („Zápis z otvírání obálek, posouzení a hodnocení nabídek ….“ ze dne 5.12.2003), avšak tuto listinu zpracovala jako záznam ze svého jednání sedmičlenná komise pro posouzení a hodnocení nabídek ustavená zadavatelem, jejíž postup při hodnocení nabídek (konkrétně použitou metodu hodnocení) a tedy i výsledek tohoto hodnocení zadavatel („rada města“) následně při rozhodování o výběru nejvhodnější nabídky zpochybnil a rozhodl odchylně od jejího doporučení, jak vyplývá z „Usnesení“ ze dne 6.12.2003. V dokumentu nazvaném „Zdůvodnění rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky“ ze dne 6.12.2003 (dále jen „Zdůvodnění“) je pak konstatováno, že rada města projednala výběr nejvhodnější nabídky, seznámila se se zápisem z otvírání obálek, posouzení a hodnocení nabídek a svým usnesením rozhodla změnit pořadí navržené komisí. Dále zde zadavatel (resp. rada města) označuje metodu použitou komisí při hodnocení jako „přesně nevystihující vzájemný poměr jednotlivých nabídek“ a hodnocení nabídek v rámci kritéria č. 2 („celková nabídnutá cena“) jako neadekvátní rozdílu mezi nabídkami v absolutním finančním vyjádření. Z uvedeného „Zdůvodnění“ ani z jiných listin obsažených v dokumentaci však nevyplývá, jakým způsobem a na základě jakých skutečností zadavatel ke svému rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky dospěl. Ve svém stanovisku k návrhu zadavatel sice konstatuje, že rada města při svém rozhodování přihlédla k hodnocení jednotlivých kritérií, avšak ve „Zdůvodnění“ jsou pouze obecně uvedeny důvody, pro které se zadavatel rozhodl nepostupovat při výběru v souladu s doporučením komise, nikoliv již to, do jaké míry, či zda vůbec hodnocení provedené komisí respektoval, případně popis jím provedeného nového hodnocení (ať už ho provedl jen z části, či celé), tedy např. podobu bodovací stupnice, která při předchozím hodnocení nebyla stanovena, popis hodnocených skutečností, výsledky bodového hodnocení podle jednotlivých kritériích, zejm. pak v kritériu „celková nabídková cena“, atd. „Usnesení“ ze zasedání rady města pak obsahuje pouze pořadí nabídek na prvních třech místech bez jakýchkoliv dalších objasňujících skutečností.
Pro
úplnost orgán dohledu uvádí, že ani „Zápis“ ze dne
5.12.2003 zpracovaný komisí nesplňuje náležitosti stanovené zákonem, neboť
z něj není patrný princip přidělování bodů nabídkám v jednotlivých
kritériích, neobsahuje vysvětlení, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní
počet bodů a jak se nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení
liší. Z hodnotících tabulek
obsažených v uvedeném „Zápise“ ze dne 5.12. 2003 dále vyplývá, že
hodnocení kvantitativně měřitelných kritérií (kritéria č. 2, 3 a 4) je
v některých případech (u některých členů komise) nepoměrné vůči skutečným
údajům (hodnotám) obsaženým v nabídkách (např. u krit. č. 3 – „dodací
lhůta“, přestože lhůta dokončení díla byla u všech nabídek shodná, rozpětí
počtu přidělených bodů se pohybovalo mezi 5 až 10 body). Z předložené
dokumentace taktéž není zřejmý jednoznačný rozsah a charakter hodnocených
skutečností v rámci kritéria č. 1, popř. informace o tom, jak nabídky
uspěly v jednotlivých podkritériích uvedeného kritéria. Na uvedeném
závěru nic nemůže změnit ani to, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu
určité skutečnosti (kvalita prováděných prací, vlastní zkušenosti zadavatele
s uchazečem Zlínstav, atd.), ke kterým bylo v rámci hodnocení podle
kritéria č. 1 jednotlivými členy komise „přihlédnuto“, poněkud kusým způsobem
uvádí, neboť dokumentace o zadání veřejné zakázky (tedy záznam o posouzení a
hodnocení nabídek) popis těchto hodnocených skutečností neobsahuje. V této souvislosti orgán dohledu
poznamenává, že zejména v rámci hodnocení nabídek podle kritérií, která
nelze hodnotit jednoznačně a zcela objektivně (jednoznačně lze hodnotit
např. výši nabídkové ceny, lhůtu plnění, záruční dobu – tedy numericky
vyjádřitelná kritéria), je nezbytné podrobné uvedení skutečností, které vedly
členy komise k přidělení konkrétního počtu bodů. Aby měl orgán dohledu
možnost hodnocení nabídek přezkoumat, je nezbytné, aby záznam obsahoval i
výsledek hodnocení jednotlivých nabídek s patřičným písemným slovním
komentářem, z něhož bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala
v daném kritériu určitý počet bodů. Jen takovýmto způsobem pořízený
záznam, spolu s další nezbytnou dokumentací, umožní zadavateli prokázat,
že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a
v souladu se zákonem.
Hodnocení
podle numericky vyjádřitelných kritérií musí být provedeno objektivním způsobem
tak, aby výsledek hodnocení odpovídal faktickým údajům v jednotlivých
nabídkách. Pro příklad uvádí orgán dohledu matematický vzorec pro objektivní
vyhodnocení nabídkových cen:
a
= x : y . z
kde v daném případě „x“ označuje nabídkovou
cenu hodnocenou, „y“ nejnižší nabídkovou cenu a z maximální počet
bodů, kterého lze v rámci daného kritéria dosáhnout. Výsledná hodnota „a“ se násobí vahou daného kritéria a
pro celkové zhodnocení nabídky se sčítá s hodnotami přidělenými nabídce
v ostatních kritériích vynásobených vždy odpovídající vahou kritéria.
Žádná z výše uvedených listin obsažených v dokumentaci o zadání veřejné zakázky tedy neodpovídá požadavku transparentnosti, který je obsahem jedné ze stěžejních zásad zadávání veřejných zakázek, a proto je nelze považovat za listiny zpracované v souladu se zákonem, na jejichž základě by mohl zadavatel rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky. Orgán dohledu tak nemůže přezkoumat, zda zadavatel skutečně vybral nabídku nejvhodnější.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem tak orgánu dohledu nezbývá než konstatovat, že zadavatel tím, že nezpracoval záznam o posouzení a hodnocení nabídek, který by obsahoval dostatečný popis hodnocení a náležité zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, porušil ustanovení § 49 odst. 10 zákona. Zadavatel ve „Zdůvodnění“ svého rozhodnutí o výběru uvedl pouze skutečnosti, na jejichž základě se rozhodl nerespektovat výsledek hodnocení provedeného jím ustanovenou komisí (a tedy i její doporučení ohledně výběru nejvhodnější nabídky), nikoliv již to, na základě jakých skutečností a jakým způsobem ke svému rozhodnutí dospěl. Svým netransparentním postupem při hodnocení nabídek tak zadavatel způsobil nepřezkoumatelnost svého rozhodnutí o výběru.
V souvislosti s tvrzením uchazeče Zlínstav, že zadavatel porušil ustanovení § 49 odst. 10 zákona „ve spojení s ust. § 38 odst. 1 a 2 zákona“, orgán dohledu poznamenává, že posledně cit. ustanovení zákona vzhledem ke svému zařazení do části druhé zákona upravuje postup zadavatele při rozhodování o výběru nejvhodnější nabídky v rámci obchodní veřejné soutěže. Zadavatel však v šetřeném případě podle tohoto ustanovení zákona nebyl povinen postupovat, neboť pro zadání předmětné veřejné zakázky v souladu se zákonem (ust. § 49 a § 3 zákona) zvolil jiný způsob zadání (výzva více zájemcům k podání nabídky), pro který zákon v ustanovení § 49 obsahuje speciální úpravu. Ustanovení části druhé zákona se tedy s výjimkou ustanovení § 6, § 9, § 11 (popřípadě §§ 23 až 26) a § 36 zákona pro daný způsob zadání nepoužijí. Z tohoto důvodu se zadavatel nemohl dopustit porušení § 38 odst. 1 a 2 zákona.
K namítanému porušení ustanovení § 6 zákona orgán dohledu konstatuje, že uvedené ustanovení upravuje jednotlivé způsoby hodnocení nabídek, přičemž pro hodnocení nabídek podle jejich ekonomické vhodnosti uvádí demonstrativní výčet skutečností, ke kterým by měl zadavatel podle charakteru veřejné zakázky při hodnocení nabídek přihlédnout. Při přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky orgán dohledu nezjistil, že by zadavatel postupoval v rozporu s tímto ustanovením, a rovněž neshledal ani skutečnosti, které by prokazovaly, že uchazeč CA-STAV byl zadavatelem zvýhodněn proti ostatním uchazečům, jak uchazeč Zlínstav taktéž namítá ve svém návrhu. To, že zadavatel jako nejvhodnější vybral nabídku uchazeče CA-STAV, bez dalšího, nemůže být považováno za skutečnost prokazující porušení zásady rovného přístupu ke všem uchazečům (nediskriminace).
Zadavatel se v šetřeném případě dopustil porušení zákona tím, že nezpracoval dostatečný záznam o posouzení a hodnocení nabídek, resp. o výběru nejvhodnější nabídky rozhodl netransparentním způsobem, nikoliv tím, že rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky v rozporu s hodnocením nabídek provedeným komisí, jak uvádí uchazeč Zlínstav ve svém návrhu, a to vzhledem k následujícím skutečnostem.
Ustanovení § 49 zákona, podle něhož zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky postupoval, zadavateli povinnost ustanovit si pro posouzení a hodnocení nabídek zvláštní komisi neukládá, avšak mu tuto možnost ani nezakazuje. Zadavatel si tak při použití uvedeného způsobu zadání může nad rámec zákona pro výkon některých úkonů vyplývajících z povinností uložených mu zákonem ustanovit pomocný či poradní orgán, tedy např. komisi pro posouzení a hodnocení nabídek, avšak úkony tohoto pomocného orgánu je nutno považovat za úkony zadavatele, neboť odpovědnost za splnění zákonných povinností (tedy za řádné splnění těchto úkonů) nese zadavatel, nikoliv jím ustanovená komise. Vzhledem k této skutečnosti, je zadavatel povinen komisi připravit podmínky pro výkon na ni přenesených úkolů (tedy v případě hodnocení nabídek stanovit způsob hodnocení, tj. váhu jednotlivých kritérií, bodovací stupnici, apod.). V případě, že zadavatel shledá v postupu jím ustanoveného pomocného orgánu taková pochybení, která činí úkony provedené tímto orgánem nepoužitelné pro další postup ve výběrovém řízení, jako se stalo v šetřeném případě, je povinen učinit nápravu takovým způsobem, aby byla zachována zákonnost a transparentnost procesu zadávání veřejné zakázky. Zadavatel tedy není povinen rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky v souladu s doporučením komise, avšak pokud tak neučiní, musí být z dokumentace o zadání veřejné zakázky dostatečně zřejmé, jaké důvody ho k tomuto postupu vedly a jakým způsobem ke svému rozhodnutí dospěl, což se v šetřením případě nestalo.
K námitkám uchazeče týkajícím se hodnocení nabídek provedeného zadavatelem ustanovenou komisí orgán dohledu konstatuje, že v souladu s názorem Vrchního soudu v Olomouci vyjádřeném např. v rozsudku č. 2 A 1/99 (viz správní spis) orgán dohledu neprovádí hodnocení ani nezkoumá vlastní úvahy členů komise a rovněž neposuzuje, jak mají či nemají nabídky uspět v rámci jednotlivých kritérií hodnocení, avšak přezkoumává především formální postup, kterým k výběru nejvhodnější nabídky došlo, zda byly dodrženy všechny zákonné podmínky a zda byl výběr (hodnocení) proveden transparentně. Zabývat se tedy skutečnostmi, kterými uchazeč Zlínstav vyjadřuje v návrhu svůj nesouhlas s výsledkem hodnocení nabídek provedeného komisí v rámci kritérií č. 2 a 4, orgán dohledu považuje vzhledem k cit. názoru a také s ohledem na znění výroku tohoto rozhodnutí (kterým orgán dohledu ruší rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a ukládá zadavateli provést nový výběr) za bezpředmětné.
V souvislosti s tvrzením uchazeče Zlínstav, že má k dispozici informace o tom, že zadavatelem vybraný uchazeč CA–STAV nemá zaveden systém dle normy „ISO 9001:2001, resp. ISO 9001 nebo 9002“, resp. nemá doklad o zavedení tohoto systému, kterým je výlučně certifikát vystavený nestranným certifikačním orgánem, orgán dohledu konstatuje, že zadavatel ve výzvě v rámci „dalších kvalifikačních předpokladů“ požadoval, aby uchazeči měli zavedený příslušný systém řízení jakosti a údaje o používaném systému a způsobu zajištění jakosti dodávky uvedli ve svých nabídkách. Uchazeč CA–STAV ve své nabídce uvádí, že má zaveden systém řízení jakosti v souladu s ČSN EN ISO 9001:2001 a v současnosti probíhá ve spolupráci s firmou A1 QUALITY Zlín, s. r. o. certifikace, přičemž příslušný certifikát bude vydán po závěrečném auditu v měsíci březnu roku 2004. Posledně uvedenou informaci jmenovaný uchazeč v nabídce dokládá potvrzením vydaným společností A1 QUALITY ZLÍN, s. r. o., Kvítkovická 1533, Napajedla. Vzhledem k tomu, že zadavatel doložení certifikátu o používaném systému jakosti ve výzvě výslovně nepožadoval, ani nestanovil jiný závazný způsob prokázání této skutečnosti, a uchazeč Zlínstav ve své nabídce prohlásil (a doložil), že požadovaný systém jakosti má zavedený, nezbývá orgánu dohledu, než konstatovat, že předmětnou podmínku zadavatele uchazeč CA–STAV splnil. Námitku uchazeče Zlínstav týkající se této otázky orgán dohledu tedy považuje za neopodstatněnou.
Závěrem orgán dohledu poznamenává, že zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je vedle rovného přístupu ke všem uchazečům základní zásadou, která musí být za všech okolností zadavateli veřejných zakázek důsledně aplikována. V šetřené případě však hodnocení nabídek, které je stěžejním prvkem v procesu zadávání veřejných zakázek, neproběhlo zákonem stanoveným způsobem a výběr nejvhodnější nabídky tak nebyl proveden transparentním způsobem. Uvedeným postupem zadavatele došlo ke znehodnocení základního účelu zákona o zadávání veřejných zakázek, a to průhlednosti postupu při zadávání veřejných zakázek.
Podle ust. § 59 písm. a) zákona je-li podán návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, orgán dohledu po jeho přezkoumání rozhodnutí zadavatele zruší, shledá-li porušení zákona a zadavateli uloží provést nový výběr, popřípadě zadání veřejné zakázky zruší. Vzhledem ke zjištěnému porušení zákona musel orgán dohledu vyhovět návrhu uchazeče Zlínstav a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky zrušit. Po zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky se proces zadávání veřejné zakázky vrátí do stádia před hodnocením nabídek.
Nový výběr musí zadavatel provést nejpozději do 28 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, neboť právě tolik dnů zbývá do konce lhůty, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni, která byla prodloužena z důvodu podání námitek a návrhu na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách od 8.12.2003 (oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky). Ve stejné lhůtě (tj. 28 dní) je zadavatel podle ustanovení § 49 odst. 10 zákona rovněž povinen uchazečům své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky oznámit.
Vzhledem ke způsobu vymezení kritéria č. 1, které se skládá z několika podkritérií, z nichž některá jsou (celková výhodnost nabídky pro zadavatele, kvalifikace uchazeče,..) formulována po věcné stránce značně široce, orgán dohledu poznamenává, že pokud se zadavatel domnívá, že toto kritérium ve výzvě vymezil příliš obecně, a proto mohlo dojít k tomu, že jednotlivé nabídky uchazečů by v tomto ohledu byly vzájemně nesrovnatelné, může výběrové řízení také zrušit, neboť si toto právo vyhradil v bodě 8.5. výzvy.
Na základě všech zjištěných
skutečností orgán dohledu rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.
|
Poučení: |
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho
doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské
soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas
podaný rozklad má odkladný účinek. |
|
|
JUDr. Miroslav Šumbera |
|
|
vrchní ředitel |
Obdrží:
Město Vizovice, Masarykovo náměstí 1007, 763 12
Vizovice, zast. Ing. Vítem Sušilou
CA – STAV spol. s r. o., Zálešná IX/3034, 760
01 Zlín, zast. Antonínem Černým
Zlínstav, a. s. Zlín, tř. T. Bati 385, 763 02 Zlín, zast. Pavlem Mollem
První otrokovická stavební, a. s., areál Toma č. p. 1677, budova 47, 765 82 Otrokovice, zast. Ing. Stanislavem Zezulkou