Č. j. VZ/S 32/04-152/1883/04-Der

V Brně dne 28. dubna 2004

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném z vlastního podnětu dne 1.3.2004 podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele – Olomoucký kraj, Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc, zast. hejtmanem Ing. Janem Březinou – učiněných v obchodní veřejné soutěži „Silnice II/50 Prostějov – Kraličky II“, vyhlášené dne 3.9.2003 podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. v Obchodním věstníku č. 35/03 pod zn. 178580-35/03, rozhodl takto:

Zadavatel – Olomoucký kraj – porušil

§ 35 odst. 1 posledně cit. zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 posledně cit. zákona, neboť nabídky uchazečů nehodnotil v souladu s kritérii uvedenými v podmínkách soutěže a konkretizovanými v zadávací dokumentaci, tedy podle zveřejněného způsobu hodnocení,

§ 37 odst. 1 písm. h) posledně cit. zákona, neboť zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje výsledek hodnocení jednotlivých nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.

Podle § 59 písm. a) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., s e r u š í rozhodnutí zadavatele – Olomouckého kraje – ze dne 14.11.2003 o výběru nejvhodnější nabídky a podle téhož ustanovení posledně cit. zákona s e zadavateli u k l á d á provést nový výběr, a to do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

Zadavatel Olomoucký kraj, Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc, zast. hejtmanem Ing. Janem Březinou (dále jen „zadavatel“), vyhlásil dne 3.9.2003 podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. (dále jen „zákon“), v Obchodním věstníku č. 35/03 pod zn. 178580-35/03 obchodní veřejnou soutěž „Silnice II/150 Prostějov – Kraličky II“.

V podmínkách soutěže stanovil zadavatel způsob hodnocení nabídek podle ekonomické vhodnosti na základě následujících kritérií:

1. Referenční stavby a odborná způsobilost uchazeče, doložené zejména údaji o obdobných realizovaných stavbách

2. Celková nabídková cena včetně DPH

3. Záruka za jakost a záruční podmínky.

Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 13.10.2003 vyplývá, že zadavatel do konce soutěžní lhůty obdržel celkem 12 nabídek.

Komise pro posouzení a hodnocení nabídek (dále jen „komise“) se ke svému jednání sešla postupně ve dnech 22.10.2003 a 12.11.2003. Na svém jednání dne 22.10.2003 provedla komise posouzení obdržených nabídek, přičemž nabídku uchazeče IDS – Inženýrské a dopravní stavby Olomouc, a. s., Olomouc, navrhla zadavateli k vyřazení, neboť jmenovaný uchazeč nevyhověl požadavkům zadavatele na doložení dokladů uvedených v zadávací dokumentaci. Zadavatel vyhověl požadavku komise a jmenovaného uchazeče rozhodnutím ze dne 23.10.2003 vyloučil z další účasti v soutěži.

Po provedeném hodnocení zbývajících nabídek stanovila komise pořadí uchazečů umístěných na prvních třech místech takto:

1. STRABAG a. s., Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5, za niž jedná Ing. Jiří Svoboda, předseda představenstva a Dipl. Ing. Milan Jendrusak, místopředseda představenstva (dále jen „STRABAG a. s.“),

2. Pražské silniční a vodohospodářské stavby, a. s., Dubečská 3238, 100 00 Praha 10, za niž jedná Ing. Johann Baumgartner, předseda představenstva, a Ing. Vladimír Vedral, místopředseda představenstva (dále jen „PSVS, a. s.“),

3. MAX BÖGL & JOSEF KRÝSL, stavební firma, výroba prefabrikátů a kamenolomy Plzeň-Dobřany, kom. spol., lom Hamr, 340 01 Sušice, za niž jedná Josef Krýsl, jednatel komplementáře (dále jen „MAX BÖGL & JOSEF KRÝSL, k. s.“).

Výběr nejvhodnější nabídky oznámil zadavatel uchazečům dopisy ze dne 14.11.2003. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal uchazeč MAX BÖGL & JOSEF KRÝSL, k. s., námitky doručené zadavateli dne 28.11.2003, kterým zadavatel nevyhověl, což uchazeči oznámil rozhodnutím ze dne 4.12.2003, které jmenovaný uchazeč obdržel dne 9.12.2003.

Dne 1.12.2003 obdržel zadavatel námitky uchazeče PSVS, a. s., proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, kterým zadavatel rovněž nevyhověl, což jmenovanému uchazeči oznámil rozhodnutím ze dne 9.12.2003, které uchazeč obdržel dne 12.12.2003. Uchazeč PSVS, a. s., nepovažoval rozhodnutí zadavatele za učiněné v souladu se zákonem a podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“) návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách. O podaném návrhu bylo rozhodnuto v samostatném správním řízení rozhodnutím o zastavení řízení z důvodu nezaplacení správního poplatku.

Na základě přezkoumání předložené dokumentace získal orgán dohledu pochybnosti, zda doposud učiněné úkony zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky jsou v souladu se zákonem, a proto zahájil z vlastního podnětu správní řízení ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele, jehož účastníky jsou:

1. zadavatel,

2. STRABAG, a. s., jejíž nabídka byla vybrána jako nejvhodnější,

3. PSVS, a. s., jejíž nabídka se umístila jako druhá v pořadí,

4. MAX BÖGL & JOSEF KRÝSL, k. s., jejíž nabídka se umístila jako třetí v pořadí.

Orgán dohledu zaslal účastníkům řízení oznámení č. j. VZ/S 32/04-152/894/04-Der ze dne 23.2.2003 o zahájení správního řízení, v němž je seznámil s pochybnostmi orgánu dohledu o zákonnosti postupu zadavatele při hodnocení nabídek podle vyhlášených kritérií a podkritérií. Současně stanovil orgán dohledu lhůtu, ve které se každý z účastníků správního řízení mohl vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.

Na skutečnosti uvedené orgánem dohledu v oznámení o zahájení správního řízení reagoval zadavatel písemným stanoviskem ze dne 10.3.2004 s přiloženým čestným prohlášením předsedy komise pro posouzení a hodnocení nabídek, které zadavatel navrhuje jako listinný důkaz.

V uvedeném stanovisku, které orgán dohledu obdržel dne 11.3.2004, zadavatel uvádí, že komise hodnotila všechny nabídky v celém rozsahu a při hodnocení přihlížela ke všem parametrům, které byly v rámci jednotlivých kritérií vymezeny v textové části zadávací dokumentace. Na základě provedeného hodnocení přidělili jednotliví členové komise nabídkám bodové hodnocení a sestavili přehledy údajů k jednotlivým kritériím do tabulek, jak je uvedeno ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Tabulky byly vypracovány za účelem zpřehlednění základních údajů a neobsahují všechny hodnocené parametry. Z uvedených skutečností dle názoru zadavatele vyplývá, že komise hodnotila kompletní nabídky uchazečů. Na podporu svého tvrzení předkládá zadavatel čestné prohlášení předsedy komise a navrhuje zastavení správního řízení.

V předloženém čestném prohlášení předseda komise čestně prohlašuje, že (citace): „komise pro posouzení a hodnocení nabídek hodnotila nabídky uchazečů v celém rozsahu, přičemž přihlížela ke všem parametrům stanoveným pro hodnocení jednotlivých kritérií v čl. 6.7 „Obsah hodnotících kritérií“ textové části zadávací dokumentace“ (konec citace). Následně předseda komise konkretizuje postup komise při hodnocení nabídek v rámci jednotlivých kritérií a uvádí následující skutečnosti.

V rámci prvního kritéria byly hodnoceny vlastní reference (podkritérium č. 1) a počet a rozsah obdobných zakázek zrealizovaných uchazečem (podkritérium č. 2). Při hodnocení prvního podkritéria komise shledala, že všechny nabídky obsahují referenční listy, které svědčí o dobré kvalitě prováděných prací, dodržování termínů i platebních podmínek a o dobré komunikaci mezi objednatelem a zhotovitelem. Všichni uchazeči tak prokázali dostatečnou odbornou způsobilost k realizaci zakázky. V rámci druhého podkritéria hodnotila komise počet již realizovaných staveb, jejichž finanční objem přesáhl 40 mil. Kč, neboť uvedený finanční objem svědčí o zkušenostech uchazeče a poskytuje zadavateli jistotu o zdárné realizaci díla.

V rámci třetího kritéria byla hodnocena základní záruka za jakost (podkritérium č. 1), případné výjimky prodlužující nebo zkracující základní záruku za jakost (podkritérium č. 2) a záruční podmínky, tj. doba nástupu na odstranění vad, doba nástupu na odstranění havárií, sankce za nenastoupení ve sjednaném termínu a sankce za neodstranění vad ve sjednaném termínu (podkritérium č. 3) a další podmínky vztahující se k záruce za jakost (podkritérium č. 4). V souvislosti s hodnocením prvního podkritéria předseda komise uvádí, že se jedná o exaktní údaj, přičemž kvalita parametru vychází z délky poskytnuté záruky. Druhé podkritérium bylo jako další exaktní údaj hodnoceno podle druhu omezení a délky poskytnuté záruky. Třetí podkritérium bylo hodnoceno z hlediska zajištění nepřerušovaného provozu na komunikaci. Komise přihlédla i k sankcím, které všichni uchazeči v nabídkách uvádějí, a tím kritérium plní, neboť jejich výše nemá v kontextu s termíny zásadní vliv na hodnocení v předmětném kritériu. V rámci čtvrtého podkritéria hodnotila komise podmínky pro řešení reklamací, postupy pro uplatnění reklamací, řešení neoprávněných reklamací apod. Všichni uchazeči předložili reklamační podmínky ve standardním rozsahu, a tudíž nebylo možno některého z uchazečů upřednostnit.

V závěru čestného prohlášení předseda komise uvádí, že výsledky hodnocení jsou patrné ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek podepsané všemi členy komise.

Dne 7.4.2004 bylo orgánu dohledu doručeno oznámení zadavatele ze dne 1.4.2004 o prodloužení jistot uchazečů, kteří se umístili na prvních třech pořadích. V příloze oznámení zaslal zadavatel jako doplňující důkaz listinné materiály pořízené v průběhu hodnocení nabídek, které byly komisí použity jako pracovní materiál.

Orgán dohledu přezkoumal na základě § 57 an. zákona případ ve všech souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky a na základě vlastního zjištění konstatuje, ze zadavatel při hodnocení nabídek v rámci šetřené veřejné zakázky porušil zákon. Ke svému rozhodnutí uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti.

Z předložené dokumentace vyplývá, že obsah kritérií pro hodnocení nabídek vyhlášených v soutěžních podmínkách konkretizoval zadavatel v článku 6.7 textové části zadávací dokumentace následujícím způsobem.

V kritériu č. 1 „Referenční stavby a odborná způsobilost uchazeče, doložené zejména údaji o obdobných realizovaných stavbách“ se hodnotí:

a) vlastní reference (informace o stavbách realizovaných uchazečem, o jeho postupu vůči objednatelům staveb, o dodržování termínů, ceny a kvality díla),

b) počet a rozsah obdobných zakázek zrealizovaných uchazečem (i současně rozestavěných) v oboru výstavby a rekonstrukcí komunikací, jejichž finanční objem přesáhl 40 mil. Kč.

V kritériu č. 2 „Celková nabídková cena včetně DPH“ se hodnotí pouze absolutní výše nabídkové ceny, a to metodou srovnávací analýzy v mezích stanovených v dané bodovací stupnici.

V kritériu č. 3 „Záruka za jakost a záruční podmínky“ se hodnotí:

a) základní záruka za jakost vyjádřená v měsících (pro stavební práce a technologii),

b) případné výjimky prodlužující nebo zkracující základní záruku za jakost,

c) záruční podmínky

- doba nástupu na odstranění vad

- doba nástupu na odstranění havárií

- sankce za nenastoupení ve sjednaném termínu

- sankce za neodstranění vad ve sjednaném termínu

d) jiné podmínky vztahující se k záruce za jakost.

Podle § 6 odst. 1 zákona se hodnocení nabídek způsobem podle ekonomické vhodnosti nabídek provádí v souladu s kritérii uvedenými v podmínkách soutěže. V článku 6.4 písm. a) textové části zadávací dokumentace zadavatel výslovně uvádí, že každá z nabídek která postoupila do hodnocení, musí být hodnocena ve všech kritériích.

Hodnocení předložených nabídek v rámci jednotlivých hodnotících kritérií bylo zpracováno do přehledů ve formě tabulek, na něž odkazuje zpráva o posouzení a hodnocení nabídek jako na svou nedílnou součást, neboť textová část zprávy obsahuje pouze stručný popis způsobu hodnocení nabídek. Z tabulky, která vypovídá o hodnocení nabídek v rámci prvního kritéria, vyplývá, že zadavatel určil pořadí nabídek pouze na základě podkritéria č. 2, tedy na základě počtu obdobných zakázek s finančním objemem nad 40 mil. Kč. Tabulka, která popisuje hodnocení nabídek v rámci třetího kritéria, uvádí pouze údaje týkající se celkové záruky (podkritérium č. 1), případné výjimky ze základní záruky (podkritérium č. 2) a z třetího podkritéria pouze dobu nástupu na odstranění vad (ostatní parametry v rámci daného podkritéria nejsou uvedeny vůbec). Z příslušného přehledu lze získat pouze informaci o celkovém počtu přidělených bodů jednotlivým uchazečům v rámci celého hodnotícího kritéria, nikoliv ovšem hodnocení jednotlivých zadavatelem předem stanovených podkritérií.

Ke zjištěným skutečnostem týkajícím se prvního hodnotícího kritéria zadavatel (resp. předseda komise v čestném prohlášení) uvedl, že v rámci daného kritéria byly hodnoceny vlastní reference a počet a rozsah obdobných zakázek zrealizovaných uchazečem. Při hodnocení prvního podkritéria komise shledala, že všechny nabídky obsahují referenční listy, které svědčí o dobré kvalitě prováděných prací, dodržování termínů i platebních podmínek a o dobré komunikaci mezi objednatelem a zhotovitelem, a z uvedeného důvodu prokázali všichni uchazeči dostatečnou odbornou způsobilost k realizaci zakázky.

V pracovním materiálu, který zadavatel zaslal orgánu dohledu v rámci svého doplňujícího stanoviska, je uveden přehled míry splnění daného kritéria v obou stanovených podkritériích. U každého z uchazečů je uveden počet doložených obdobných zakázek s finančním objemem nad 40 mil. Kč, chybí ovšem bodové ohodnocení, tj. přidělení příslušného počtu bodů v závislosti na počtu doložených obdobných zakázek. Z pracovního materiálu vyplývá, že se komise zabývala rovněž referenčními listy (podkritériem č. 1), údaje o nich se však u všech uchazečů shodně omezují na slovní hodnocení „výborné“. Slovnímu hodnocení ovšem není v pracovním materiálu přiřazen příslušný počet bodů v souladu s bodovací stupnicí předem vymezenou v článku 6.2 textové části zadávací dokumentace. Jak již bylo uvedeno výše, hodnotící tabulky, které jsou nedílnou součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, bodové hodnocení podkritéria č. 1 v rámci prvního hodnotícího kritéria rovněž neobsahují (resp. údaje o podkritériu č. 1 v nich zcela chybí).

Vyjádření zadavatele, že při hodnocení referenčních listů dospěla komise k závěru, že všichni uchazeči prokázali dostatečnou odbornou způsobilost, odpovídá skutečnosti, že nabídky v rámci prvního podkritéria byly pouze posouzeny jako další předpoklad pro plnění veřejné zakázky konstatováním jeho splnění. Vymezil-li však zadavatel vlastní reference jako hodnotící kritérium, bylo jeho povinností nabídky v rámci tohoto kritéria také hodnotit, tzn. přidělit jim příslušný počet bodů v závislosti na míře splnění daného hodnotícího kritéria. Z předložené dokumentace, stanoviska zadavatele i pracovních materiálů vyplývá, že zadavatel nabídky uchazečů v podkritétiu „Vlastní reference“ nehodnotil. V části stanoviska, kterým se zadavatel vyjadřuje k hodnocení v rámci druhého podkritéria (počet realizovaných staveb s finančním objemem nad 40 mil. Kč), se orgán dohledu ztotožňuje s argumentací zadavatele, že počet takových zakázek svědčí o zkušenostech uchazeče a zvyšuje jistotu o zdárné realizaci díla, a vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel nabídky uchazečů podle uvedeného dílčího kritéria skutečně hodnotil, nenamítal orgán dohledu své pochybnosti ohledně hodnocení v rámci tohoto podkritéria ani v oznámení o zahájení správního řízení. Na úkor transparentnosti a přezkoumatelnosti průběhu hodnocení nabídek je však skutečnost, že z dokumentace o zadání veřejné zakázky lze získat pouze informaci o celkovém počtu přidělených bodů jednotlivým uchazečům v rámci celého hodnotícího kritéria, nikoliv ovšem o hodnocení jednotlivých zadavatelem předem stanovených podkritérií.

Po přezkoumání dokumentace o zadání veřejné zakázky bylo orgánem dohledu rovněž zjištěno, že v rámci třetího hodnotícího kritéria „Záruka za jakost a záruční podmínky“ hodnotila komise pouze základní záruku (podkritérium č. 1), případné výjimky ze základní záruky (podkritérium č. 2) a v rámci podkritéria č. 3 pouze dobu nástupu na odstranění vad, přičemž ostatními stanovenými parametry v rámci daného hodnotícího kritéria se při hodnocení nezabývala. Z příslušné tabulky, jež je nedílnou součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, lze získat pouze informaci o celkovém počtu přidělených bodů jednotlivým uchazečům v rámci celého hodnotícího kritéria, nikoliv ovšem hodnocení podle jednotlivých zadavatelem předem stanovených dílčích kritérií.

V souvislosti s hodnocením prvního podkritéria v rámci třetího kritéria hodnocení zadavatel (resp. předseda komise) uvádí, že se jedná o exaktní údaj, přičemž kvalita parametru vychází z délky poskytnuté záruky. Druhé podkritérium bylo jako další exaktní údaj hodnoceno podle druhu omezení a délky poskytnuté záruky. Třetí podkritérium bylo hodnoceno z hlediska zajištění nepřerušovaného provozu na komunikaci. Komise přihlédla i k sankcím, které všichni uchazeči v nabídkách uvádějí, a tím kritérium plní, neboť jejich výše nemá v kontextu s termíny zásadní vliv na hodnocení v předmětném kritériu. V rámci čtvrtého podkritéria hodnotila komise reklamační podmínky, které všichni uchazeči předložili ve standardním rozsahu, a tudíž nebylo možno některého z uchazečů upřednostnit.

V pracovním materiálu, který zadavatel zaslal orgánu dohledu v rámci svého doplňujícího stanoviska, je uveden kompletní přehled údajů vztahujících se ke splnění třetího kritéria ve všech stanovených dílčích kritériích. U každého z uchazečů jsou uvedeny údaje o poskytované základní záruce, případné výjimky ze základní záruky, lhůty vyjadřující dobu nástupu na odstranění vad a havárií, včetně konkrétních finančních částek, které uchazeči ve svých nabídkách navrhují jako sankce za neodstranění vad a havárií ve sjednaném termínu. Tabulka zpracovaných údajů však neobsahuje bodové ohodnocení, tj. přidělení příslušného počtu bodů v závislosti na míře splnění příslušného kritéria v jednotlivých podkritériích, v souladu s bodovací stupnicí stanovenou v článku 6.2 textové části zadávací dokumentace, nelze ji tedy považovat za listinný materiál, který by prokazoval, že zadavatel hodnotil nabídky uchazečů podle předem stanovených kritérií (dílčích kritérií). Jak již bylo uvedeno výše, z hodnotících tabulek, které jsou nedílnou součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, vyplývá, že se zadavatel ve fázi hodnocení nabídek v rámci třetího hodnotícího kritéria zabýval pouze prvním a druhým dílčím kritériem, z třetího dílčího kritéria pouze dobou nástupu na odstranění vad a údaje o čtvrtém dílčím kritériu v nich zcela chybí.

V souvislosti s vyjádřením zadavatele ohledně hodnocení podkritéria č. 1 (základní záruka za jakost) a podkritéria č. 2 (případné výjimky ze základní záruky) v rámci třetího hodnotícího kritéria orgán dohledu nepopírá exaktnost stanovených parametrů a postup zadavatele při jejich hodnocení výslovně nenamítal v oznámení o zahájení správního řízení. Argumentace zadavatele k hodnocení nabídek v rámci podkritéria č. 3 je však z hlediska základních zásad procesu zadávání veřejných zakázek nepřijatelná. Vyjádření zadavatele, že komise přihlédla k sankcím a konstatovala, že všichni uchazeči dané podkritérium plní, neboť jejich výše nemá v kontextu s termíny zásadní vliv na hodnocení, odpovídá skutečnosti, že nabídky v rámci uvedeného dílčího kritéria byly pouze posouzeny jako další předpoklad pro plnění veřejné zakázky konstatováním jeho splnění. Vymezil-li však zadavatel výši sankcí za nenastoupení a neodstranění vad ve sjednaném termínu jako jedna z dílčích kritérií, bylo jeho povinností nabídky v rámci těchto kritérií také hodnotit, tzn. přidělit jim příslušný počet bodů v závislosti na míře splnění daného hodnotícího kritéria. Stejným způsobem měl zadavatel postupovat rovněž při hodnocení podle čtvrtého podkritéria „jiné podmínky vztahující se k záruce“, v rámci něhož hodnotila komise reklamační podmínky a dospěla k závěru, že vzhledem ke standardnímu rozsahu reklamačních podmínek v předložených nabídkách nebylo možno některého z uchazečů upřednostnit. Obsah stanoveného čtvrtého dílčího kritéria nebyl navíc zadavatelem předem definován, a uchazečům tedy nebylo známo, jaké skutečnosti budou v rámci tohoto dílčího kritéria hodnoceny.

Orgán dohledu konstatuje, že z předložené dokumentace, stanoviska zadavatele i pracovních materiálů vyplývá, že zadavatel nabídky uchazečů v podkritériu „Záruční podmínky“ nehodnotil ve všech předem vymezených parametrech. Z hodnotících tabulek, které jsou součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, lze získat pouze informaci o celkovém počtu přidělených bodů jednotlivým uchazečům v rámci celého hodnotícího kritéria, nikoliv ovšem hodnocení jednotlivých zadavatelem předem stanovených podkritérií, a hodnocení v rámci celého hodnotícího kritéria je tak netransparentní a nepřezkoumatelné.

Po posouzení všech výše uvedených skutečností dospěl orgán dohledu k závěru, že zadavatel postupoval v rozporu s § 35 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, neboť nabídky uchazečů nehodnotil v souladu s kritérii uvedenými v podmínkách soutěže a konkretizovanými v zadávací dokumentaci, tedy podle zveřejněného způsobu hodnocení.

K povaze předložených listinných důkazů orgán dohledu konstatuje, že předložený materiál ve formě tabulek, který zadavatel zaslal ve svém doplňujícím stanovisku, sloužil skutečně jako pracovní podklad pro další hodnocení komise, který byl pořízen za účelem sumarizace a zpřehlednění údajů z nabídek jednotlivých uchazečů o veřejnou zakázku, týkajících se hodnocených parametrů. S ohledem na skutečnost, že tabulky neobsahují hodnocení v rámci jednotlivých kritérií (a podkritérií), nelze jej vzít v úvahu jako důkaz, který by vyvracel pochybnosti orgánu dohledu, že hodnocení zadavatele nebylo provedeno podle předem stanovených kritérií.

Čestné prohlášení předsedy komise pro posouzení a hodnocení nabídek, které zadavatel předložil na podporu svého tvrzení, vyhodnotil orgán dohledu v kontextu šetřeného případu jako nepřijatelný. Ve svých úvahách o přípustnosti čestného prohlášení byl veden zásadou volného hodnocení důkazů a rovněž skutečností, že čestné prohlášení ve své podstatě je náhradou za jiný důkaz (např. listinu) a svou povahou pouze osvědčuje, nikoli dokazuje skutečnosti, přičemž z povahy věci vyplývá, že osvědčit lze pouze skutečnosti nesporné. V šetřeném případě, kdy zadavatel vyvrací pochybnosti orgánu dohledu o souladu postupu zadavatele se zákonem, které orgánu dohledu vznikly po přezkoumání listinných podkladů tvořících dokumentaci o zadání veřejné zakázky, nelze čestné prohlášení místo důkazu připustit. Z uvedeného důvodu přihlédl orgán dohledu k čestnému prohlášení nikoli z hlediska jeho formy, ale z hlediska jeho obsahu jako k vyjádření zadavatele ke skutečnostem, které budou podkladem pro rozhodnutí.

V souvislosti se šetřeným případem považuje orgán dohledu za nezbytné zdůraznit, že popisem hodnocení jako obligatorní náležitostí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, se rozumí uvedení zvoleného způsobu hodnocení (podle výše nabídkové ceny, nebo podle ekonomické vhodnosti nabídek) se stanovením stupně významu jednotlivých kritérií hodnocení, s objasňujícím principem přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích, a současně s vysvětlením, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Skládá-li se kritérium (např. obecné kritérium) z více částí (podkritérií), je též nutné vysvětlit, jak nabídky uspěly v jednotlivých částech (podkritériích).

Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, vyhotovená v souvislosti se zadáváním šetřené veřejné zakázky, neobsahuje výsledek hodnocení, který by vypovídal o vzájemných odlišnostech jednotlivých nabídek. Svým postupem zadavatel nenaplnil jednu ze základních zásad zadávacího procesu – zásadu transparentnosti. Zadavatel musí vždy klást důraz na transparentní (tj. průhledné a průkazné) hodnocení nabídek, a to nejen pro uchazeče, ale i pro orgán dohledu při případném přezkoumávání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky.

Zadavatel porušil § 37 odst. 1 písm. h) posledně cit. zákona, neboť zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje výsledek hodnocení jednotlivých nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.

Ke způsobu hodnocení nabídek a pořízení zprávy o posouzení a hodnocení nabídek orgán dohledu uvádí, že při výběru nejvhodnější nabídky je nutné, aby zadavatel respektoval dva základní principy platné pro zadávání veřejných zakázek:

a) transparentnost postupu a

b) nezvýhodnění (nebo nediskriminaci) žádného z uchazečů.

Ze zpracovaného výsledku hodnocení jednotlivých nabídek pak zadavatel vychází i při zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, které je další z obligatorních náležitostí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Jen takovýmto způsobem pořízená zpráva spolu s další nezbytnou dokumentací umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Je-li v popisu hodnocení jednotlivých nabídek ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek uveden pouze odkaz na bodové hodnocení v přiložených tabulkách a tyto tabulky neobsahují hodnocení ve všech předem stanovených kritériích (podkritériích), lze konstatovat, že provedené hodnocení je netransparentní, nepřezkoumatelné a snižuje právní jistotu účastníků zadávacího procesu.

Po zhodnocení všech skutečností, a to jak v jejich vzájemné souvislosti, tak i jednotlivě, dospěl orgán dohledu k závěru, že zadavatel v procesu hodnocení nabídek pochybil, neboť výběr nejvhodnější nabídky provedl v rozporu s předem stanovenými soutěžními podmínkami, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

JUDr. Miroslav Šumbera

vrchní ředitel

Obdrží:

1) Olomoucký kraj, Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc, zast. Ing. Janem Březinou

2) STRABAG a. s., Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5, zast. Ing. Jiřím Svobodou

3) Pražské silniční a vodohospodářské stavby, a. s., Dubečská 3238, 100 00 Praha 10, zast. Ing. Johannem Baumgartnerem

4) MAX BÖGL & JOSEF KRÝSL, stavební firma, výroba prefabrikátů a kamenolomy Plzeň-Dobřany, kom. spol., lom Hamr, 340 01 Sušice, zast. Josefem Krýslem