Č. j. VZ/S69/04-153/2574/04-Št |
|
V Brně dne 30. června 2004 |
Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže ve správním řízení zahájeném dne 30. 4. 2004 podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o
zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona
č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona
č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb.,
zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona
č. 424/2002 Sb. zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., na návrh
uchazeče SEFIMOTA, a. s., Nad Vršovskou horou
88/4, 101 00 Praha, za niž jednají JUDr. Jiří Kubizňák a Ing. Petr
Chňoupek, členové představenstva, ze dne 26. 3. 2004
na přezkoumání rozhodnutí zadavatele – svazku obcí registrovaném dne
5. 4. 2002 u Okresního úřadu Břeclav pod názvem „Odkanalizování
obcí Strachotín, Popice a Pouzdřany a výstavba společné ČOV“, se sídlem ul.
Osvobození 87, 692 01 Strachotín, zastoupené předsedou svazku obcí panem
Bohumilem Bohatým – ze dne 19. 4. 2004, o námitkách ze dne
7. 4. 2004 proti jeho rozhodnutí ze dne 31. 3. 2004
o výběru nejvhodnější nabídky v obchodní veřejné soutěži „Společná ČOV a kanalizace pro obce Popice, Pouzdřany,
Strachotín“ vyhlášené podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání
veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona
č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona
č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb.,
zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona
č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., v Obchodním věstníku
č. 46/2003 pod zn. 182814-46/03 dne 19. 11. 2003, rozhodl takto:
Zadavatel
– Svazek obcí „Odkanalizování obcí Strachotín, Popice a Pouzdřany a výstavba
společné ČOV“ – porušil ustanovení:
•
porušil § 34 odst. 4 posledně cit. zákona
tím, že při posuzování nabídek z hlediska obsahového splnění podmínek
soutěže nevyloučil uchazeče IMOS Brno, a. s., přestože uchazeč v nabídce
neprokázal další předpoklad pro plnění veřejné zakázky stanovený pod bodem č. 4
písm. h) podmínek soutěže způsobem stanoveným zadavatelem v podmínkách
soutěže,
•
§ 37 odst. 1 písm. h) posledně cit.
zákona tím, že nezajistil, aby zpráva o posouzení a hodnocení nabídek
obsahovala výsledek hodnocení jednotlivých nabídek u kritérií č. 3 a 4, čímž je
provedené hodnocení netransparentní.
Podle § 59 písm. a) zákona
č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona
č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona
č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona
č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb.,
zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a
zákona č. 41/2004 Sb., se rozhodnutí zadavatele – svazku obcí „Odkanalizování obcí Strachotín,
Popice a Pouzdřany a výstavba společné ČOV“, Strachotín – o výběru nejvhodnější
nabídky ze dne 31. 3. 2004 ruší
a zadavateli se ukládá provést nové posouzení a hodnocení nabídek, a to do
jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Svazek obcí registrovaný dne 5. 4. 2002 u Okresního úřadu Břeclav pod názvem „Odkanalizování obcí Strachotín, Popice a Pouzdřany a výstavba společné ČOV“, se sídlem ul. Osvobození 87, 692 01 Strachotín, zastoupený předsedou svazku obcí panem Bohumilem Bohatým (dále jen „zadavatel“), vyhlásil podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č.130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. (dále jen „zákon“), dne 19. 11. 2003 v Obchodním věstníku č. 46/2003 pod zn. 182814-46/03 obchodní veřejnou soutěž „Společná ČOV a kanalizace pro obce Popice, Pouzdřany, Strachotín“.
Jak vyplývá z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 2. 1. 2004 komise vyřadila z dalšího posuzování nabídky dvou uchazečů, a sice D.I.S., spol. s r. o., Křižíkova 72, 612 00 Brno, a VHS plus, Vodohospodářské stavby, s. r. o., Masarykova 1197, 698 14 Veselí nad Moravou, za niž jedná Ing. Jindřich Popelka, jednatel (dále jen „Vodohospodářské stavby“), kteří podali neúplné nabídky. Zadavatel příslušné uchazeče vyloučil za další účasti v soutěži, a to rozhodnutími ze dne 2. 1. 2004, které podle dokladů o doručení jmenovaní uchazeči obdrželi dne 6. 1. 2004. Proti rozhodnutí zadavatele o svém vyloučení podal uchazeč Vodohospodářské stavby dopisem ze dne 15. 1. 2004 námitky. Zadavatel námitkám uchazeče nevyhověl a své rozhodnutí uchazeči sdělil dopisem ze dne 23. 1. 2004, který uchazeč podle doručenky obdržel dne 26. 1. 2004. Uchazeč Vodohospodářské stavby využil svého práva a dopisem ze dne 5. 2. 2004 podal návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgánu dohledu“). Návrh uchazeče Vodohospodářské stavby orgán dohledu rozhodnutím VZ/S26/04-153/920/04-Št ze dne 9. 3. 2004 zamítl. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 15. 3. 2004.
Komise pro posouzení a hodnocení nabídek (dále jen „komise“) ustavená zadavatelem se sešla na svém prvním jednání dne 5. 2. 2004, přičemž jednání bylo přerušeno, až do vyřešení návrhu na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách uchazeče Vodohospodářské stavby (viz výše). Komise na svém druhém jednání dne 17. 3. 2004 nabídky 4 uchazečů posoudila, přičemž konstatovala, že nabídky uchazečů Geosan Group, a. s., Kolín a nabídka uchazeče VHS Břeclav s. r. o., Břeclav, nevyhověly kontrole úplnosti a tyto nabídky vyřadila z dalšího posuzování a hodnocení nabídek. Zadavatel dne 17. 3. 2004 rozhodl o vyloučení příslušných uchazečů z další účasti v soutěži.
Nabídky zbývajících dvou uchazečů komise hodnotila podle kritérií uvedených v podmínkách soutěže, přičemž stanovila pořadí uchazečů takto:
1. IMOS Brno, a. s., Olomoucká
174, 627 00 Brno, za níž jedná Ing. Jiří Rulíšek, předseda představenstva (dále
jen „IMOS Brno“),
2. SEFIMOTA, a. s., Nad Vršovskou
horou 88/4, 101 00 Praha, za niž jednají
JUDr. Jiří Kubizňák a Ing. Petr Chňoupek, členové představenstva (dále jen
„Sefimota“).
O výběru nejvhodnější nabídky zadavatel rozhodl dopisem ze dne 31. 3. 2004, přičemž respektoval pořadí nabídek navržené komisí.
Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal uchazeč SEFIMOTA dopisem ze dne 7. 4. 2004 námitky, kterým zadavatel nevyhověl, což uchazeči oznámil dopisem ze dne 19. 4. 2004, který uchazeč SEFIMOTA obdržel podle dodejky dne 20. 4. 2004.
Uchazeč SEFIMOTA využil svého práva a podal u orgánu dohledu návrh ze dne26. 4. 2004 na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách.
Orgán dohledu obdržel návrh uchazeče SEFIMOTA dne 30. 4. 2004, a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon ve znění pozdějších předpisů“) zahájeno správní řízení. Zadavatel obdržel druhé vyhotovení návrhu tentýž den.
V návrhu uchazeč SEFIMOTA uvádí, že jeho zástupce při otevírání obálek zaregistroval, že nabídka uchazeče IMOS Brno není zajištěna proti neoprávněné manipulaci (zejména se jednalo o listy bankovní záruky, pojistného příslibu a příslibu vystavení bankovní záruky za řádné plnění veřejné zakázky – tyto listiny byly pouze vloženy do průhledných fólií, přičemž členové komise pro otevírání obálek předmětné dokumenty vyjímali a následně vraceli zpět do fólií). Uchazeč tak nedodržel požadavek zadavatele uvedený v části 11 podrobných podmínek soutěže, a to, že „Nabídka včetně případných příloh musí být dostatečným způsobem zajištěna proti manipulaci s jednotlivými listy.“
Společnost SEFIMOTA dále uvádí, že zadavatel v bodě 6.9 podrobných podmínek soutěže stanovil, že „požaduje, aby uchazeč předložil v nabídce originál závazného (bezpodmínečného) příslibu banky….“ Uchazečem IMOS Brno předložený příslib vystavení bankovní záruky však obsahuje podmínku, že příslušná bankovní záruka bude vystavena až po splnění dále nijak nedefinovaných podmínek výzvy.
Uchazeč SEFIMOTA v návrhu rovněž sdělil, že zjistil, že nabídka uchazeče IMOS Brno obsahuje návrh smlouvy, v němž však nejsou zadavatelem požadovaná ustanovení o přechodu vlastnictví a odpovědnosti a o tom, že nedílnou součástí nabídky uchazeče je jeho nabídka předložená do soutěže, což není v souladu s požadavky zadavatele uvedenými v části 10 podrobných podmínek soutěže, kde zadavatel stanovil, že „Návrh smlouvy musí též obsahovat ustanovení, že nedílnou součástí smlouvy je nabídka uchazeče předložená zadavateli v rámci zadání této veřejné zakázky.“ „Návrh smlouvy musí dále obsahovat ustanovení, že uchazeč (budoucí zhotovitel) ponese bezvýhradnou odpovědnost z titulu nebezpečí vzniku škody na díle a na skladovaném materiálu, ale vlastníkem zhotovovaného díla bude od okamžiku provedení příslušné práce nebo dopravení příslušné dodávky do místa plnění veřejné zakázky zadavatel (budoucí objednatel).“
Jako
další nesplnění podmínek stanovených zadavatelem v části 9 podrobných
podmínek soutěže uchazečem IMOS Brno, uchazeč SEFIMOTA argumentuje, že při
otevírání obálek zjistil, že nabídka vybraného uchazeče obsahuje platební
kalendář, v němž nejsou u jednotlivých položek uvedeny stručné popisy
účtovaných prací, přičemž zadavatel požadoval „Uchazeč je povinen dále ve své
nabídce předložit návrh platebního kalendáře s uvedením termínů a
stručného obsahu účtovaných prací v jednotlivých obdobích.“
Uchazeč
SEFIMOTA k nabídce uchazeče IMOS Brno namítá, že minimálně jedna
z účetních uzávěrek v jeho nabídce neobsahuje přílohu, i když
zadavatel v části 6.8 podrobných podmínek soutěže stanovil „Uchazeč
prokáže tento další předpoklad předložením svých kompletních účetních závěrek
za poslední 3 roky ve své nabídce.“ Uchazeč SEFIMOTA doložil zjištěnou
skutečnost odkazem na zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
předpisů, který je v § 18 zákona vymezuje obsah účetní uzávěrky takto:
a) rozvaha (bilance),
b) výkaz zisků a ztrát,
c) příloha.
Navrhovatel dodává, že
některé skutečnosti o nabídce uchazeče IMOS Brno zjistil při otevírání obálek,
jiné na základě informací, které byly uchazeči SEFIMOTA zaslány anonymně.
K provedenému
hodnocení nabídek uchazeč SEFIMOTA ve svém návrhu sděluje, že s komise
dopustila při hodnocení kritéria „Výše nabídkové ceny“ pochybení, neboť členové
komise hodnotili nabídkovou cenu čistě subjektivním způsobem, přičemž komise
nepoužila jakýkoliv objektivní matematický postup a jednotliví členové komise
přiřazovali v rámci předmětného kritéria různé počty bodů. Při hodnocení
kritéria „Zavedený a používaný systém řízení jakosti v organizaci
uchazeče“ došlo rovněž k pochybení, neboť v podrobných podmínkách
soutěže bodu 6.4 zadavatel uvedl, že „Případné doložení vyššího stupně systému
řízení jakosti nebo vyšší specializace předmětu systému řízení jakosti zvýhodní
zadavatel při hodnocení nabídek,“ avšak komise pro hodnocení nabídek
nezohlednila, že uchazeč SEFIMOTA předložil certifikát řízení jakosti, jehož
předmětem je přímo výstavba a rekonstrukce ČOV. Uchazeč napadá, že zpráva o
posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje popis způsobu hodnocení předmětného
kritéria. Uchazeč SEFIMOTA uvádí, že jeho nabídka v předmětném kritériu
musela vyhovět lépe. Oba uchazeči mají stejný systém řízení jakosti, ale
SEFIMOTA doložil jeho vyšší specializace. Uchazeč SEFIMOTA rovněž poukazuje na
rozptyl bodových ohodnocení jednotlivých členů komise v rámci jednotlivých
kritérií, přičemž žádný člen nebyl vyzván ke zdůvodnění svého odchylného názoru
od ostatních členů komise.
Návrhem se uchazeč SEFIMOTA
domáhá, aby orgán dohledu zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější
nabídky a nařídil zadavateli, aby provedl nový výběr nejvhodnější nabídky,
popřípadě zadání veřejné zakázky zrušil.
Podle
§ 58 zákona ve znění pozdějších předpisů jsou účastníky tohoto řízení:
1. zadavatel,
2. IMOS Brno, jejíž nabídka
byla vybrána jako nejvhodnější,
3. SEFIMOTA, jejíž nabídka se
umístila jako druhá v pořadí.
S dokumentací o zadání veřejné zakázky zadavatel v souladu s ustanovením § 57 odst. 3 zákona zadavatel zaslal i své stanovisko k návrhu, ve kterém k jednotlivým argumentům uchazeče SEFIMOTA uvedl, že členové komise pro otevírání obálek žádné dokumenty z žádné z nabídek nevyjímali a následně nevraceli do závěsných fólií, neboť k tomu s ohledem na to, že fólie jsou průhledné a text lze přečíst přes fólii, nebyl důvod.
Zadavatel se ztotožňuje s názorem komise pro posouzení a hodnocení nabídek, že příslib vystavení bankovní záruky za řádné plnění veřejné zakázky v nabídce uchazeče IMOS Brno je závazný a bezpodmínečný stejně tak, že nabídka vybraného uchazeče není v rozporu s podrobnými podmínkami soutěže, co se týče úplnosti platebního kalendáře. Rovněž zadavatelem požadované skutečnosti v podrobných podmínkách soutěže jsou zapracovány a v návrhu smlouvy o dílo uchazeče IMOS Brno v čl. 2.2, 2.4, 9.6,9.7 a 10.2.
Zadavatel požadoval, aby uchazeči doložili jako jeden z předpokladů pro plnění této veřejné zakázky, že v žádné z předkládaných účetních závěrek nebyl vykázán záporný hospodářský výsledek a obchodní obrat uchazeče v každém ze sledovaných let činil alespoň 250 mil. Kč. Pokud tedy uchazeč předložil účetní uzávěrky skládající se z rozvahy v plném rozsahu a výkazu zisků a ztrát v plném rozsahu, tak postupoval v souladu se zadáním uvedeným v podrobných podmínkách soutěže, neboť tyto závěry totiž bezpochyby prokazují, zda daný uchazeč vykazuje či nevykazuje záporný hospodářský výsledek a zda obchodní obrat uchazeče v každém ze sledovaných let prokazuje zadávacími podmínkami požadovanou výši (v této podobě bývají účetní závěrky zveřejňovány i v Obchodním věstníku). Tímto běžně užívaným způsobem doložily finanční stabilitu vyjma uchazeče SEFIMOTA všichni ostatní uchazeči. Námitka uchazeče by byla podle zadavatele oprávněná pouze v případě, kde by v soutěžních podmínkách byl způsob doložení účetních závěrek konkrétně a taxativně vymezen ustanovením zmíněného § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
V rámci svého vyjádření k hodnocení nabídek zadavatel v úvodu zdůvodňuje svůj postup při umožnění nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek společnosti SEFIMOTA. K vlastnímu hodnocení nabídek uvedl, že jednání komise se řídilo statutem a jednacím řádem komise, a že se komise s ohledem na to, že v hodnocení zůstaly pouze dvě nabídky, shodla na bodové stupnici 0-10 bodů, která vzhledem k počtu nabídek dostatečně umožní členům komise vyjádřit i jemný rozdíl mezi jednotlivými nabídkami. Platilo pravidlo, že vyšší hodnota znamená vhodnější nabídku, přičemž ta nabídka, která vyhovuje nejlépe je ohodnocena nejvyšším počtem bodů. K hodnocení 1. kritéria „Výše nabídkové ceny“ zadavatel uvádí, že než v postupu komise při hodnocení neshledal nic nezákonného, naopak díky skutečnosti, že využil možnost jmenovat do komise také zástupce tří jednotlivých obcí sdružení svazku obcí, kteří mohli prezentovat svůj názor na skutečnost, jakou roli hraje pro zadavatele (tedy i jednotlivé obce) rozdíl 6,3 mil Kč v nabídkách obou uchazečů. Uchazečem zpochybňovaný způsob hodnocení vyplývá ze skutečnosti, že jsou posuzovány pouze obě nabídky mezi sebou, v případě více nabídek by bylo podle zadavatele zcela na místě hodnocení, které by mělo poměrným způsobem odrážet vzájemné rozdíly mezi jednotlivými nabídkami.
K hodnocení kritéria č. 2 a tedy k problematice certifikátů řízení jakosti zadavatel ve svém stanovisku odůvodnil, z jakého důvodu byla nabídka uchazeče IMOS Brno hodnocena v předmětném kritériu lépe, a to následovně. Skutečnost, že uchazečem SEFIMOTA předložený certifikát řízení jakosti ČSN EN ISO 9001:2001 má uveden jako předmět přímo výstavbu a rekonstrukci ČOV nelze považovat za vyšší stupeň nebo vyšší specializaci a je v tomto bodě na stejné úrovni jako certifikát ČSN EN ISO 9001:2001 předložený uchazečem IMOS Brno (provádění staveb,, jejich změn a odstraňování). Vyšší specializací jsou pak v daném certifikátu uvedené jednotlivé kódy OKEČ v případě nabídky uchazeče IMOS Brno OKEČ 45.21.4, 45.21 9 – výstavba trubních, komunikačních a energetických vedení, výstavby pozemních a inženýrských staveb. Navazující ještě podrobnější (vyšší) specializací systému řízení jakost je pak potvrzení o způsobilosti zhotovitele ke konkrétním OKEČ (certifikace konkrétního technologického postupu) a tyto byly doloženy pouze uchazečem IMOS Brno. K rozptylu v hodnocení jednotlivých členů komise zadavatel dodává, že vyplývá především ze skutečnosti, že jsou posuzovány pouze dvě nabídky mezi sebou.
Účastníkům řízení bylo opisem č. j. VZ/S69/04-153/2129/04-Št ze dne 12. 5. 2004 oznámeno zahájení řízení a současně byla stanovena lhůta k seznámení s podklady pro rozhodnutí, dána možnost navrhnout doplnění šetření, nahlédnout do spisu tohoto řízení a pořizovat si z něho výpisy.
Orgán dohledu vyměřil uchazeči SEFIMOTA rozhodnutím č. j. VZ/S69/04-153/2142/04-Št ze dne 12. 5. 2004 správní poplatek, který jmenovaný uchazeč ve stanovené 15ti denní lhůtě uhradil. V této souvislosti orgán dohledu poznamenává, že podle § 6 odst. 4 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené zvláštními předpisy (tedy v daném případě správním řádem) neběží v době od zaslání platebního výměru k zaplacení správního poplatku až do prokázání jeho zaplacení.
Od uchazeče IMOS Brno
obdržel dne 25. 5. 2004 orgán dohledu stanovisko k návrhu
společnosti Sefimota. Uchazeč IMOS Brno uvádí, že jeho nabídka byla řádně a
dostatečným způsobem zajištěna proti manipulaci, a tudíž nemohlo v žádném
případě dojít k jakékoliv manipulaci s listy nabídky.
V nabídce uchazeč IMOS
Brno doložil originál závazného (bezpodmínečného) příslibu bankovní záruky, v
souladu se zadávací dokumentaci vystavené Komerční bankou, a. s. Zadavatel ke
svému stanovisku navíc přiložil prohlášení Komerční banky, a. s., které
potvrzuje splnění podmínky uvedené v závazném příslibu banky.
Dále uchazeč IMOS Brno
uvedl, že návrh smlouvy předložil ve své nabídce, a tento obsahuje všechna
ustanovení požadovaná zadavatelem, a je tak v souladu s podmínkami
soutěže. Jmenovaný uchazeč má ustanovení zapracovaná v návrhu smlouvy
v čl. 2.2, 9.2, 9.3, 9.7 a 10.2. a z uvedeného je zřejmé, že IMOS
Brno bezpochyby vyhověl všem soutěžním podmínkám.
Uchazeč IMOS Brno rovněž
sdělil, že je jeho nabídka obsahuje doklad s názvem Finanční plán (příloha
10.1) v členění po jednotlivých měsících výstavby, dále pak členěný na
čtvrtletí a roky výstavby včetně rekapitulace celkové ceny a platebních
podmínek stanovených zadavatelem. V komentáři k uvedenému plánu jsou
na stejném formuláři specifikovány a popsány účtované práce v jednotlivých
obdobích.
K postupu zadavatele
při hodnocení nabídek se uchazeč IMOS Brno vyjádřil s tím, že nespatřuje
v jednání komise při posuzování a hodnocení nabídek jakékoliv pochybení.
Dopisem ze dne č. j. VZ/S69/04-153/2708/04-Št ze dne 8. 6. 2004 si orgán dohledu vyžádal od zadavatele vyjádření k objasnění jeho tvrzení (vyjádření zadavatele ze dne 7. 5. 2004 k návrhu uchazeče SEFIMOTA), že důvody pro vyloučení jsou v soutěžních podmínkách taxativně vyjmenovány, a že tedy nesplnění podrobných soutěžních podmínek (neúplnost platebního kalendáře, případná absence ustanovení v návrhu smlouvy, které zadavatel požadoval do smlouvy začlenit) není důvodem pro vyloučení uchazeče.
Zadavatel zaslal své stanovisko
dopisem ze dne 10. 6. 2004 ve kterém uvedl, že v textu
podrobných soutěžních podmínek je na několika místech uveden důvod k vyloučení
ze soutěže v případě nesplnění (popř. splnění odchylně od soutěžních
podmínek) konkrétních podmínek a požadavků zadavatele. Důvodem názoru
zadavatele uvedeného v dopise ze dne 7. 5. 2004 je to, že od
převážné většiny ostatních soutěžních požadavků není výslovně uveden důvod pro
vyloučení uchazeče při jejich nesplnění (viz požadavky uvedené v námitce
uchazeče SEFIMOTA pod čl. IIc. a IId.).
Orgán dohledu přezkoumal na základě ustanovení § 57 zákona případ ve všech souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nepostupoval při posuzování nabídek v souladu se zákonem a hodnocení nabídek je netransparentní, k čemuž uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Orgán dohledu přezkoumal dokumentaci o zadání veřejné zakázky včetně nabídek jednotlivých uchazečů, přičemž shledal, že nabídka uchazeče IMOS Brno, je předložena v souladu s požadavkem zadavatele uvedeným v bodu 9. podmínek soutěže: „Nabídka musí být kvalitním způsobem vytištěna tak, aby byla dobře čitelná a musí být svázána či jinak zabezpečena proti manipulaci s jednotlivými listy včetně příloh.“ Listiny bankovní záruky, pojistného příslibu a příslibu vystavení bankovní záruky za řádné plnění veřejné zakázky jsou v případě nabídky jmenovaného uchazeče skutečně vloženy do průhledných fólií, avšak tyto folie jsou na otvoru, sloužícímu k vyjímání listin přelepeny samolepící páskou s razítkem uchazeče IMOS Brno, zabraňující vyjmutí listiny bez jejího poškození.
Rovněž námitka uchazeče SEFIMOTA týkající se předložení závazného (bezpodmínečného příslibu) příslibu banky, že poskytne bankovní záruku za řádné plnění uchazeče, v případě, se s uchazečem bude uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky, nebyla orgánem dohledu shledána důvodnou. Uchazeč IMOS Brno v nabídce předložil listinu, resp. originál listiny příslibu bankovní záruky (č. 6310091012064) vystavený Komerční bankou, a. s., z níž vyplývá, že se tento bankovní ústav zavazuje v případě vítězství klienta v obchodní veřejné soutěži a udělení veřejné zakázky a uzavření smlouvy na realizaci předmětu plnění a v případě uzavření „Smlouvy o vystavení bankovní záruky“ ve formě a obsahu standardně požadovaném Komerční bankou, aj. s., mezi klientem a bankou, poskytne banka při současném splnění podmínek ve smlouvě o vystavení bankovní záruky …“, která potvrzuje plnění podmínky uvedené zadavatelem v bodu 6.9 zadávací dokumentace. K výhradě uchazeče SEFIMOTA týkající se bezpodmínečného příslibu banky v nabídce uchazeče IMOS Brno, orgán dohledu konstatuje, že se jedná pouze standardní postup tohoto bankovního ústavu při sjednávání smluv, přičemž, jak vyplývá z vyjádření Komerční banky, a. s., ze dne 24. 5. 2004, které uchazeč IMOS Brno zaslal orgánu dohledu spolu s vyjádřením k návrhu, že banka potvrzuje, že v souvislosti s vydaným bankovním příslibem bankovní záruky č. 6310091012064 je splněna podmínka o uzavření Smlouvy, na základě které lze vystavit bankovní záruky. Podle banky jsou obecné podmínky této smlouvy splněny. K vystavení záruční listiny je nutné provést její zajištění, přičemž tento krok je standardně prováděn při vlastním vystavení záruční listiny, resp. krátce před jejím předáním věřiteli.
Zadavatel v čl. 10 – Návrh smlouvy – zadávací dokumentace mj. požadoval následující: Návrh smlouvy musí též obsahovat ustanovení, že nedílnou součástí smlouvy je nabídka uchazeče předložená zadavateli v rámci zadání této veřejné zakázky. Návrh smlouvy musí dále obsahovat ustanovení, že uchazeč (budoucí zhotovitel) ponese bezvýhradnou odpovědnost z titulu nebezpečí vzniku škody na díle a na skladovaném materiálu, ale vlastníkem zhotovovaného díla bude od okamžiku provedení příslušné práce nebo dopravení příslušné dodávky do místa plnění veřejné zakázky (budoucí objednatel).
Orgán dohledu po kontrole nabídky uchazeče IMOS Zlín konstatuje, že skutečnost, že uchazeč IMOS Brno, zapracoval výše uvedené požadavky zadavatele postupně do několika míst návrhu smlouvy o dílo tak, jak považoval vzhledem k charakteru požadavků zadavatele za vhodné, nemůže mít negativní dopad na posouzení jeho nabídky. Uchazeč IMOS Brno uvedl požadavky zadavatele vyplývající z bodu 10. zadávací dokumentace do svého návrhu na uzavření smlouvy, a to čl. 2.2, 2.4, 9.6, 9.7 a 10.2. Orgán dohledu se vzhledem k výše uvedeným skutečnostem neztotožňuje s argumenty uchazeče SEFIMOTA, týkající se uvedené problematiky.
Jak vyplývá ze zadávací dokumentace bodu 9., zadavatel požadoval, aby uchazeči ve své nabídce předložili návrh platebního kalendáře s uvedením termínů a stručného obsahu účtovaných prací v jednotlivých obdobích. Uchazeč SEFIMOTA ve svém návrhu namítá, že při otevírání obálek zjistil, že nabídka uchazeče IMOS Brno obsahuje platební kalendář, ve kterém nejsou u jednotlivých položek uvedeny stručné popisy účtovaných prací.
Jak však zjistil orgán dohledu z nabídky uchazeče IMOS Brno, jeho nabídka není zpracována v rozporu s citovaným požadavkem zadavatele, neboť obsahuje listinu „finanční plán“, jehož obsahem je zadavatelem požadovaný platební kalendář, přičemž stručný obsah účtovaných prací v jednotlivých obdobích je uveden v komentáři tohoto dokladu. Je skutečností, že tento obsah je opravdu „stručný“, avšak vzhledem k tomu, že zadavatel blíže v zadávací dokumentaci své požadavky na obsah účtovaných prací v jednotlivých obdobích nespecifikoval, nelze uvedené chápat v neprospěch uchazeče o veřejnou zakázku.
Zadavatel pod bodem č. 4. písm. h) podmínek soutěže požadoval prokázání dalšího předpokladu pro plnění veřejné zakázky, a to „Finanční stabilita uchazeče – prokazuje se předložením kompletních účetních závěrek za poslední 3 roky. Zadavatel požaduje, aby v žádné z předkládaných účetních závěrek nebyl vykázán záporný hospodářský výsledek a dále aby v každém ze sledovaných let činil obchodní obrat uchazeče alespoň 250 mil. Kč.“
Pro prokázání předmětného dalšího předpokladu uchazeč IMOS Brno ve své nabídce předložil zprávy auditora o ověření účetní závěrky za rok 2000, 2001 a 2003. Přičemž první dvě zprávy obsahují rozvahu, výkaz zisků a ztrát. Třetí zpráva auditora obsahuje kromě rozvahy, výkazu zisků a ztrát také přílohu.
Zadavatel se k předmětné problematice vyjádřil dopisem ze dne 7. 5. 2004 a sdělil, že požadoval, aby uchazeči doložili jako jeden z předpokladů pro plnění této veřejné zakázky, že v žádné z předkládaných účetních závěrek nebyl vykázán záporný hospodářský a obchodní obrat uchazeče v každém ze sledovaných let činil alespoň 250 mil. Kč. Pokud tedy uchazeč předložil účetní závěrky skládající se z rozvahy v plném rozsahu a výkazu zisků a ztrát v plném rozsahu, tak postupoval v souladu se zadáním veřejné zakázky.
Uchazeč IMOS Brno se k námitce uchazeče SEFIMOTA týkající se neprokázání předmětného dalšího předpokladu uchazečem IMOS Brno ve svém stanovisku k návrhu nevyjádřil.
Po posouzení uvedených skutečností orgán dohledu konstatuje, že zadavatel v zadání veřejné zakázky požadoval prokázání Finanční stability uchazeče předložením kompletních účetních závěrek za poslední 3 roky. Pojem účetní závěrka je definován zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, přičemž z jeho ustanovení § 18 vyplývá, že účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji:
a) rozvaha (bilance),
b) výkaz zisků a ztrát,
c) příloha.
Z uvedeného je zřejmé, že uchazeč IMOS Brno předložil účetní závěrky tak, jak zadavatel požadoval v podmínkách zadání pouze za 1 rok, přičemž za rok 2000 a 2001 předložil pouze rozvahu a výkaz zisků a ztrát, přičemž tyto doklady nelze nazývat kompletní účetní závěrkou. Nelze vyloučit, že by uvedené doklady byly dostačující proto, aby byl zadavatel schopen posoudit finanční stabilitu uchazeče IMOS Brno, avšak předložené doklady tohoto uchazeče nesplňují způsob prokázání předmětného dalšího předpokladu tak, jak jej zadavatel stanovil v podmínkách soutěže bodu č. 4. písm. h).
Na základě výše uvedených skutečností orgán dohledu konstatuje, že při posuzování obsahu nabídek uchazečů došlo k porušení § 34 odst. 4 zákona tím, že komise pro posouzení a hodnocení nabídek nenavrhla zadavateli k vyřazení nabídku uchazeče, která nevyhověla jeho požadavkům, a zadavatel příslušného uchazeče nevyloučil z další účasti v soutěži.
K uvedenému orgán dohledu dodává, že zadavatel musí své požadavky formulovat jasně a srozumitelně, tedy v souladu se zásadou transparentnosti. Bylo-li pro zadavatele pro posouzení finanční stability uchazečů dostačující doložení pouze rozvahy a výkaz zisků a ztrát a nikoliv kompletní účetní závěrky, měl tuto skutečnost výslovně uvést v podmínkách zadání veřejné zakázky. Dodatečně, resp. po podání nabídek, nelze podmínky soutěže měnit.
Podle
§ 35 odst. 1 zákona komise pro posouzení a hodnocení nabídek po posouzení
nabídek z hlediska obsahového splnění podmínek soutěže a ověření souladu
postupu uchazeče se zásadami ochrany hospodářské soutěže a případném vyřazení
nabídek, které uvedeným požadavkům nevyhoví (§ 34 zákona), přistoupí k
hodnocení zbývajících nabídek podle zveřejněného způsobu hodnocení. Na základě
hodnocení sestaví komise pořadí nabídek.
Po přezkoumání průběhu hodnocení nabídek orgán dohledu zjistil, že nabídkám byly ve všech kritériích hodnocení jednotlivými členy komise pro posouzení a hodnocení nabídek přiřazeny body, které podle členů komise vyjadřovaly vhodnost nabídky v daném kritériu. Pořadí nabídek členů komise byla sečtena a výsledek vynásoben váhou příslušného kritéria. O konečném pořadí nabídek rozhodoval nejvyšší součet vážených bodů (tj. součet pořadí x váha kritéria), který nabídka získala v součtu všech kritériích.
Z předložené dokumentace o zadání veřejné zakázky, resp. zápisu z druhého jednání komise pro posouzení a hodnocení nabídek ze dne 17. 3. 2004 a přiložených bodovací tabulek není zřejmé, jaké konkrétní údaje z nabídek jednotlivých uchazečů byly hodnoceny v rámci kritéria č. 3 a 4. „Výše navržených smluvních pokut a délka záručních lhůt“ a „Platební podmínky nad rámec minimálních požadavků zadavatele“, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahuje mj. pořadí nabídek sestavené podle výsledku hodnocení, avšak výsledek hodnocení jednotlivých nabídek u předmětných kritérií č. 3 a 4 (tj. které údaje z nabídek uchazečů byly konkrétně hodnoceny a zdůvodnění, proč té které nabídce byl přidělen v jednotlivých kritériích určitý počet bodů) a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, uvedené doklady neobsahují.
Orgán dohledu konstatuje, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje výsledek hodnocení jednotlivých nabídek (zdůvodnění, proč té které nabídce byl přidělen v jednotlivých kritériích určitý počet bodů) a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky (viz § 37 odst. 1 písm. h) zákona).
Na základě výše uvedených skutečností orgán dohledu konstatuje, že provedené hodnocení kritérií č. 3 a 4 je netransparentní a nepřezkoumatelné. Svým postupem zadavatel porušil ustanovení § 37 odst. 1 písm. h) zákona.
K hodnocení kritéria „Zavedený a používaný systém řízení jakosti v organizaci uchazeče“ se orgán dohledu ztotožňuje s názorem zadavatele ze dne 7. 5. 2004, že uchazeč IMOS Brno doložil ve své nabídce systém řízení jakosti vyšší specializace OKEČ a rovněž certifikace konkrétního technologického postupu.
K argumentu uchazeče Sefimota týkajícího se systému přidělování bodů, orgán dohledu uvádí, že zadavatel zvolil stupnici přidělování bodů od 0 až 10. Při přidělování bodů, resp. v systému přidělování bodů je však třeba mít na zřeteli, aby hodnocení nabídek bylo průhledné. V počtu přidělování bodů neshledal orgán dohledu výrazného pochybení tak, jak namítá ve svém návrhu uchazeč Sefimota, nicméně uvádí, že je vhodné stanovit konkrétnější pravidla pro přidělování bodů, jakým počtem bodů mají členové komise vyjádřit „jemný rozdíl mezi nabídkami“ atp.
Pro informaci orgán dohledu uvádí, že jedním z možných způsobů objektivního vyhodnocení kritérií, která lze vyjádřit číselnou hodnotou (či matematicky porovnatelných kritérií), je její srovnání podle matematického vzorce:
a = x : y . z
kde x označuje nejnižší nabídkovou cenu, y nabídkovou cenu hodnocenou a z maximální počet bodů, kterého lze v rámci daného
kritéria dosáhnout. Výsledná hodnota „a“ se násobí váhou daného kritéria
a pro celkové zhodnocení nabídky sčítá s hodnotami přidělenými nabídce
v ostatních kritériích vynásobených vždy odpovídající vahou kritéria.
Po
zhodnocení všech skutečností, a to jak v jejich vzájemné souvislosti, tak
i jednotlivě, dospěl orgán dohledu k závěru, že zadavatel neprovedl
posouzení a hodnocení nabídek objektivně a v souladu s předem
stanovenými soutěžními podmínkami, a proto orgán dohledu rozhodl, jak je
uvedeno ve výroku. Proces zadávání šetřené veřejné zakázky se tímto rozhodnutím
dostává do fáze před posuzováním a hodnocením nabídek, a zadavatel je tedy
povinen podle § 34 odst. 4 zákona znovu posoudit všechny nabídky
z hlediska obsahového splnění podmínek soutěže, přičemž zohlední zjištění
orgánu dohledu.
Pokud by však zadavatel dospěl k závěru, že soutěžní podmínky obsažené v bodu č. 4 písm. h) nevyjadřují přesně to, co měl při vyhlašování soutěže na mysli, orgán dohledu poznamenává, že zadavatel má právo zrušit zadání veřejné zakázky, které si vyhradil v bodu č. 15 písm. a) vyhlášených podmínek soutěže, a to do okamžiku rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.
Jelikož zjištěná porušení zákona při posuzování a hodnocení nabídek jsou takového charakteru, že je lze napravit provedením nového výběru nejvhodnější nabídky, rozhodl orgán dohledu po posouzení postupu zadavatele ze všech hledisek a na základě zjištěných a uvedených skutečností o uložení povinnosti provést nový výběr, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek
|
|
JUDr. Miroslav Šumbera |
|
|
vrchní ředitel |
Obdrží:
Svazek obcí „Odkanalizování obcí Strachotín, Popice a Pouzdřany a výstavba společné ČOV“, se sídlem ul. Osvobození 87, 692 01 Strachotín, zast. Bohumilem Bohatým
IMOS Brno, a. s., Olomoucká 174, 627 00 Brno, zast. Ing. Jiřím Rulíškem
SEFIMOTA, a. s., Nad Vršovskou horou 88/4, 101 00 Praha, zast. JUDr. Jiřím Kubizňákem a Ing. Petrem Chňoupkem