Č.j.: S 22/05-5201/05-OOHS V Brně dne 8. září 2005
Úřad pro ochranu
hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 22/05 zahájeném dne
23. června 2005 z vlastního podnětu podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb.,
o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s §
21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
ve věci možného porušení ustanovení § 3 odst. 1 téhož zákona,
s účastníkem řízení, kterým je společnost JELÍNEK – výroba nábytku
s.r.o., se sídlem Valašské Meziříčí, Palackého 420/21, PSČ 757 01, IČ 42866022, vydává toto
rozhodnutí:
I.
Účastník řízení
společnost JELÍNEK – výroba nábytku s.r.o., se sídlem Valašské
Meziříčí, Palackého 420/21, PSČ 757 01, IČ 42866022, tím, že uzavíral dohody
o určení cen pro další prodej zboží obsažené v článku III. bod
č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů.
Dohody o určení cen kupujícímu pro další
prodej jsou dle § 3 odst. 1 zákona
č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, zakázanými a neplatnými dohodami, které vedly k
narušení hospodářské soutěže na trhu ložnicového nábytku, sestav sedacího
nábytku a trhu matrací.
II.
Podle § 7
odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení společnosti
JELÍNEK – výroba nábytku s.r.o., se sídlem Valašské Meziříčí, Palackého 420/21,
PSČ 757 01,
IČ 42866022, plnění dohod o určení cen pro další prodej zboží obsažených
v článku III. bod
III.
Dle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení
společnosti JELÍNEK – výroba nábytku s.r.o., se sídlem Valašské Meziříčí,
Palackého 420/21, PSČ 757 01,
IČ 42866022, za porušení zákazu uvedeného v § 3 odst. 1 téhož zákona ukládá
pokuta ve výši
150.000,- Kč (slovy: sto padesát
tisíc korun českých).
Uložená pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže u České národní banky v Brně, číslo účtu 3754-24825-621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede kmenová část daňového identifikačního čísla účastníka řízení.
IV.
Dle § 23 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení
společnosti JELÍNEK – výroba nábytku s.r.o., se sídlem Valašské Meziříčí,
Palackého 420/21, PSČ 757 01,
IČ 42866022, ukládá opatření k nápravě, a to:
1.
Vypustit ze Smlouvy o autorizovaném prodeji zboží
společnosti JELÍNEK – výroba nábytku s.r.o. uzavírané s distributory
tohoto zboží ustanovení článku III. bod
2. Informovat vhodným a účinným způsobem všechny distributory (autorizované prodejce) zboží společnosti JELÍNEK – výroba nábytku s.r.o., s nimiž je uzavřena Smlouva o autorizovaném prodeji zboží, o obsahu výroku tohoto rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Pro splnění těchto nápravných opatření
stanoví Úřad pro ochranu hospodářské soutěže účastníku řízení společnosti
JELÍNEK – výroba nábytku s.r.o., se sídlem Valašské Meziříčí, Palackého 420/21,
PSČ 757 01, IČ 42866022, lhůtu 30 dnů
od nabytí právní moci rozhodnutí. O splnění nápravných opatření je účastník
řízení povinen informovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě
nejpozději do 30 dnů od uplynutí lhůty pro jejich splnění.
O d ů v o d n ě n í :
Úřad pro
ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 20. dubna 2005 podnět
Ing. Ladislava Jelénka, jednatele společnosti Expo Trade, s.r.o. se sídlem Těšany 290, okres Brno-venkov,
PSČ 664 54, IČ 26288125, k prošetření postupu společnosti JELÍNEK
– výroba nábytku s.r.o., se sídlem Valašské Meziříčí, Palackého 420/21, PSČ 757
01,
IČ 42866022 (dále též jen „účastník řízení“ nebo „JELÍNEK“), v souvislosti
s plněním Smlouvy o autorizovaném prodeji zboží, kterou společnost Expo
Trade, s.r.o. se společností JELÍNEK uzavřela. Předmětem podnětu byla mj.
stížnost na striktní určování prodejních cen ze strany společnosti JELÍNEK
s odkazem na článek III. bod 3 Smlouvy o autorizovaném prodeji zboží. V článku III. bod 3 Smlouvy o autorizovaném prodeji zboží
je uvedeno (cit.): „Autorizovaný prodejce se zavazuje dodržovat doporučené
prodejní ceny stanovené zastoupeným v maloobchodním ceníku. Cena
autorizovaného prodejce se může od této ceny lišit nejvýše o ± 5%.“ (pozn. Úřadu: „zastoupeným“ se rozumí společnost JELÍNEK).
Navíc dle článku III. bod 4 Smlouvy o autorizovaném prodeji zboží (cit.): „V případě
akce na podporu prodeje se může autorizovaný prodejce odchýlit od cen
stanovených v odstavci 3 nejvýše o 20%. Tato akce na podporu prodeje může
být nejdéle jeden měsíc a musí být o ní předem informován zastoupený.“ Šetřením Úřadu bylo rovněž zjištěno, že Smlouva o
autorizovaném prodeji zboží uzavíraná společností JELÍNEK s distributory
jejího zboží je tzv. nepravou dohodou o obchodním zastoupení (non-genuine
agency agreement), na jejímž základě nakupují distributoři (autorizovaní prodejci) zboží společnosti JELÍNEK do
svého vlastnictví a nesou náklady a rizika spojená
s jeho prodejem konečným zákazníkům.
Na základě zjištěných skutečností zahájil Úřad dne 23.6.2005
z vlastního podnětu se společností JELÍNEK správní řízení č.j.
S 22/05 ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o
ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon“ nebo „zákon o ochraně hospodářské soutěže“),
které Úřad spatřuje v určování cen pro další
prodej zboží obsaženém v článku III. bod
V průběhu správního řízení si Úřad vyžádal podklady pro posouzení dané věci týkající se zejména obsahu Smlouvy, jejího plnění ze strany autorizovaných prodejců zboží společnosti JELÍNEK, okolností uzavření Smlouvy v jednotlivých případech, včetně podkladů nezbytných k vymezení relevantního trhu. Dne 12.7.2005 proběhlo ústní jednání s účastníkem řízení a ve dnech 22.7.2005 a 2.8.2005 byly provedeny výslechy svědků – vybraných autorizovaných prodejců. Spis podnětu č.j. P 189/05 (dále jen „spis podnětu“) se stal součástí spisu správního řízení č.j. S 22/05 (dále jen „spis“) po jeho zahájení.
V souladu s § 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení
(správní řád),
ve znění pozdějších předpisů, bylo účastníku řízení umožněno seznámit se
s podklady pro rozhodnutí a způsobem jejich zjištění dne 31.8.2005.
Účastník řízení svého práva využil a ke shromážděným podkladům a ke způsobu
jejich zjištění neměl námitek a nenavrhl žádné další dokazování.
Lhůta pro vydání rozhodnutí byla na základě žádosti prodloužena předsedou Úřadu do 7.9.2005, a to s ohledem na povinnosti vyplývající pro Úřad z české procesní normy spočívající zejména v nutnosti úplného a přesného zjištění skutečného stavu věci.
Společnost JELÍNEK
– výroba nábytku, s.r.o., se sídlem Valašské Meziříčí, Palackého 420/21,
PSČ 757 01, IČ 42866022, byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským
soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 1821, dne 31.10.1991. Účastník řízení se
zabývá výrobou nábytku (OKEČ 36). Předmětem podnikání společnosti JELÍNEK je
dle obchodního rejstříku truhlářství (výroba nábytku), čalounictví a koupě
zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. Mezi hlavní výrobní sortiment
společnosti JELÍNEK patří výroba matrací, výroba ložnicového nábytku, výroba
ohýbaného nábytku, tj. židle, sedací soupravy,
křesla, včetně stolů a konferenčních stolků apod. Společnost JELÍNEK
dodává své výrobky jak konečným spotřebitelům, tak svým obchodním partnerům
(prodejnám nábytku). Společníky této společnosti jsou Daniel Jelínek a Ing.
Tomáš Jelínek, kteří jsou zároveň jejími jednateli. Základní kapitál
společnosti je
Každý společník (jednatel) společnosti JELÍNEK vlastní 30%
obchodní podíl společnosti JELÍNEK Slovensko, s.r.o., se sídlem Čáčov 399,
Senica 905 01, Slovenská republika, jejímž předmětem činnosti je rovněž výroba
a prodej nábytku.
Společnost JELÍNEK uzavírá s vybranými prodejci Smlouvu o autorizovaném prodeji zboží. Typová Smlouva se shodným obsahem byla s jednotlivými autorizovanými prodejci uzavírána prokazatelně od března roku 2004 s platností do konce roku 2005. Celkový počet autorizovaných prodejců společnosti JELÍNEK působících na území České republiky, s nimiž byla ke dni 10.5.2005 v platnosti Smlouva o autorizovaném prodeji zboží, je 26.
V Preambuli Smlouvy je vyjádřen cíl smluvních stran spočívající v etablování korektního vztahu mezi autorizovaným prodejcem a společností JELÍNEK za účelem vzájemného obchodního růstu a profitu obou stran. Dále smluvní strany prohlašují, že nebudou porušovat ustanovení této Smlouvy a pravidla hospodářské soutěže dle obchodního zákoníku.
Předmětem Smlouvy je zajištění uzavření obchodních případů (objednávek) s třetími osobami na prodej sortimentu výrobků (zboží) společnosti JELÍNEK autorizovaným prodejcem. Společnost JELÍNEK se zavazuje prodávat autorizovanému prodejci výrobky (zboží) dle svých „Všeobecných obchodních podmínek“, které jsou nedílnou součástí Smlouvy[1], a za podmínek upravených Smlouvou.
V článku III. Smlouvy označeném „Cena“ se společnost JELÍNEK zavazuje dodávat autorizovanému prodejci výrobky (zboží) v ceně dle platného velkoobchodního ceníku; společnost JELÍNEK si zároveň vyhrazuje právo změny ceníku. Dále je v případě dosažení určitého obratu za předchozí kalendářní pololetí s výrobky (zbožím) společnosti JELÍNEK přiznána autorizovanému prodejci na následující kalendářní pololetí sleva ve výši … (obchodní tajemství úč. říz.) až … (obchodní tajemství úč. říz.) dle výše dosaženého obratu.
Dle článku III. bod 3 Smlouvy se autorizovaný prodejce zavazuje dodržovat doporučené prodejní ceny stanovené zastoupeným v maloobchodním ceníku. Cena autorizovaného prodejce se může od této ceny lišit nejvýše o ± 5%. Z článku III. bod 4 Smlouvy vyplývá, že v případě akce na podporu prodeje se může autorizovaný prodejce odchýlit od cen stanovených v bodě 3 nejvýše o 20%. Tato akce na podporu prodeje může být nejdéle jeden měsíc a musí být o ní zastoupený předem informován.
Smlouva
dále mimo jiné zakotvuje formou konkurenční doložky povinnost autorizovaného
prodejce prodávat výrobky (zboží) společnosti JELÍNEK pod jeho značkou a
s názvy uvedenými v platném ceníku. Autorizovaný prodejce se rovněž
zavazuje neprodávat výrobky (zboží) stejného nebo podobného názvu, stejného
nebo podobného tvaru a provedení, které by mohly vyvolat nebezpečí záměny nebo
klamnou představu o spojení s výrobky a firmou zastoupeného. Společnost
JELÍNEK se zavazuje, že nebude dodávat své výrobky (zboží) do jiných prodejen
v teritoriu autorizovaného prodejce; teritorium autorizovaného prodejce
určuje společnost JELÍNEK.
V článku IX. Smlouvy označeném „Podpora prodeje“ je zakotven nárok autorizovaného prodejce mimo jiné na certifikát „autorizovaný prodejce“ na kalendářní rok, zdarma zaškolení personálu prodejen autorizovaného prodejce, jednorázový příspěvek ve výši … (obchodní tajemství úč. říz.) % nákladů, nejvýše … (obchodní tajemství úč. říz.) Kč na označení prodejny firemní značkou zastoupeného na základě prokázaných nákladů, zdarma uveřejnění v celostátní inzerci, kterou provádí společnosti JELÍNEK atd.
V článku XII. Smlouvy označeném „Sankce“ je zakotveno právo společnosti JELÍNEK s okamžitou platností odstoupit od plnění článku III. bod 2 Smlouvy (poskytnutí slevy při dosažení určitého obratu), článku IV. bod 1 (dopravení výrobků zastoupeného na sklad autorizovaného prodejce), článku V. bod 2 (vázanost splatnosti faktur na dosažený obrat), článku VI. bod 3 (závazek zastoupeného nedodávat své výrobky do jiných prodejen v teritoriu autorizovaného prodejce), článku VII. (závazek zastoupeného informovat autorizovaného prodejce o určitých skutečnostech) a článku IX. Smlouvy (nároky autorizovaného prodejce související s podporou prodeje) a plnění termínů dodání, pokud autorizovaný prodejce neplní ustanovení článku V. bod 1, VI. a VIII. Smlouvy, tj. neuhradí faktury dle splatnosti uvedené na faktuře, porušuje povinnosti, které jsou součástí konkurenční doložky a pokud neplní své povinnosti ohledně vystavování zboží společnosti JELÍNEK.
Autorizovaný prodejce má právo s okamžitou platností odstoupit od
plnění článku III. bod
Autorizovaný prodejce má dle článku XII. bod 3 Smlouvy právo uplatnit slevu vůči společnosti JELÍNEK za nedodání výrobků (zboží) v termínu uvedeném na potvrzení objednávky ve výši 0,1% za každý započatý den prodlení z ceny nedodaných výrobků (zboží). Tuto slevu nemůže autorizovaný prodejce uplatnit, pokud neplní ustanovení článků V., VI. a VIII. Smlouvy (viz výše).
V souladu s článkem XII. bod 4 Smlouvy má zastoupený právo odstoupit od plnění Smlouvy při nesplnění obratu … (obchodní tajemství úč. říz.) Kč bez DPH autorizovaným prodejcem za kalendářní pololetí. „Všeobecné obchodní podmínky“, které jsou dle článku I. bod 2 Smlouvy její nedílnou součástí, však v takovém případě zůstávají v platnosti.
Ze
„Závěrečných ustanovení“ obsažených v článku XIII. Smlouvy mimo jiné
vyplývá, že Smlouva se v otázkách v ní neupravených řídí ustanoveními
obchodního zákoníku, může být měněna pouze písemnými dodatky a nabývá účinnosti
dnem podpisu obou smluvních stran. Smlouva se uzavírá na dobu určitou do
31.12.2005 s dvouměsíční výpovědní lhůtou, která počíná plynout od prvého
dne měsíce následujícího po měsíci, v němž bude výpověď doručena protistraně.
V případě vážného porušení ustanovení Smlouvy může být Smlouva okamžitě
vypovězena kteroukoliv ze smluvních stran; za vážné porušení se přitom považuje
porušení ustanovení obchodního zákoníku a týká se obou smluvních stran.
Dne 12.7.2005 se v sídle Úřadu uskutečnilo ústní jednání se
zástupci účastníka řízení za účelem získání informací a podkladů ve věci.
K ústnímu jednání se dostavili oba jednatelé společnosti JELÍNEK – Ing.
Tomáš Jelínek a Daniel Jelínek. Na úvod ústního jednání zástupci účastníka
řízení uvedli, že se nedomnívají, že by společnost JELÍNEK porušovala zákon o
ochraně hospodářské soutěže, což hodlají doložit ustanovením § 3 odst. 4 písm.
a/ a c/ zákona. Dle zástupce účastníka řízení je smyslem článku III. bod
Zástupci účastníka řízení dále Úřadu sdělili, že Smlouva zakotvující
tento požadavek začala být uzavírána v roce 2004. V rámci zpracování
Smlouvy byla s obchodními partnery diskutována rámcová pravidla prodeje
výrobků včetně otázky doporučených prodejních cen pro konečné spotřebitele.
Smlouva nebyla, dle vyjádření zástupců účastníka řízení, uzavírána
s jakýmkoliv úmyslem omezit prodejce nebo soutěž; jejím smyslem bylo
zlepšit distribuci výrobků společnosti JELÍNEK k jednotlivým
spotřebitelům, ať už co se týče rychlosti vyřízení objednávky a dodání zboží,
jeho dostupnosti v dané lokalitě, kvality této dodávky a rovnocenných
podmínek pro nákup zboží společnosti JELÍNEK konečným spotřebitelem v celé
ČR.[3] Smysl
ustanovení obsažených v článku III. bod
Zástupci účastníka řízení se rovněž domnívají, že se na společnost JELÍNEK vztahuje ustanovení § 3 odst. 4 písm. c/ zákona, neboť společnost JELÍNEK dle zástupců účastníka řízení neoperuje na podstatné části relevantního trhu. V této souvislosti zástupci účastníka řízení uvedli, že tržní podíl společnosti JELÍNEK ve skupině OKEČ 36 je 0,25%, a proto se domnívají, že společnost JELÍNEK neporušuje zákon o ochraně hospodářské soutěže.
Zástupci účastníka řízení rovněž uvedli, že vzhledem k tomu, že tržní podíl společnosti JELÍNEK nepřesahuje 15%, domnívají se, že se na ni nevtahuje zákaz dohod podle § 3 odst. 1 zákona (viz § 6 odst. 1 písm. b/ zákona). V této souvislosti zástupci účastníka řízení dále odkazují na ustanovení vyhlášky Úřadu č. 198/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona pro určité druhy vertikálních dohod, a to zejména na ustanovení obsažená v § 4 odst. 1 písm. a/ této vyhlášky (kdy tržní podíl společnosti JELÍNEK dle zástupců účastníka řízení zdaleka nepřesahuje zde uvedených 30%) a dále na ustanovení § 5 odst. 1 písm. a/ této vyhlášky (kde je dle zástupců účastníka řízení umožněno ve vertikální dohodě určit ceny zboží pro jeho další prodej).
Ohledně distribuce výrobků účastníka řízení jeho zástupci Úřadu sdělili, že je zajišťována prostřednictvím obchodních partnerů, mezi které patří jak autorizovaní prodejci, tak některé další subjekty (prodejny s nábytkem), a dále prostřednictvím vlastních prodejen společnosti JELÍNEK (celkem 4 prodejny, kde si spotřebitelé objednávají zboží osobně). Při distribuci zboží společnosti JELÍNEK platí zásada, že zboží je dodáváno tomu, kdo si je objedná, tj. konečným spotřebitelům, prodejnám nábytku atd. Podíl zboží prodaného prostřednictvím vlastních prodejen společnosti JELÍNEK tvoří cca … (obchodní tajemství úč. říz.) z celkového objemu prodaného nábytku. Z podkladů poskytnutých společností JELÍNEK vyplývá, že autorizovaní prodejci se na celkovém objemu prodaného nábytku společnosti JELÍNEK podílejí cca … (obchodní tajemství úč. říz.) a cca … (obchodní tajemství úč. říz.) připadá ostatním prodejnám nábytku. V prodejnách společnosti JELÍNEK se prodávají výrobky této společnosti za stejné ceny, za jaké je prodávají autorizovaní prodejci. Přirážka autorizovaných prodejců k velkoobchodním cenám se pohybuje v rozmezí … (obchodní tajemství úč. říz.). S neautorizovanými prodejci nemá společnost JELÍNEK uzavřenu žádnou smlouvu; tento obchodní vztah je založen na konkrétních objednávkách a dodávkách. Zástupce účastníka řízení dále konstatoval, že i tito neautorizovaní prodejci ceny doporučené společností JELÍNEK v zásadě dodržují (společnost JELÍNEK jim poskytuje ceník obsahující doporučené prodejní ceny pro konečné zákazníky).
K otázce vymezování teritoria autorizovaných prodejců zástupce účastníka uvedl, že toto teritorium není stanovováno podle konkrétního kritéria. Stává se, že v jednom teritoriu působí více autorizovaných prodejců. Konkrétní hranice teritoria není zakotvena ve Smlouvě; je výsledkem ústní dohody mezi společností JELÍNEK a daným autorizovaným prodejcem. Otázka aktivního a pasivního prodeje není ve Smlouvě řešena - záleží vždy na rozhodnutí autorizovaných prodejců, zda budou realizovat pasivní prodej a aktivní prodej mimo jejich teritorium.
Na ústním jednání bylo ze strany zástupců účastníka řízení dále sděleno, že s autorizovanými prodejci je uzavírána typová Smlouva o autorizovaném prodeji zboží. K této Smlouvě nejsou uzavírány žádné dodatky, ani nebyla doposud žádným způsobem měněna. Většina Smluv byla s jednotlivými autorizovanými prodejci uzavřena počátkem roku 2004; všechny Smlouvy mají platnost do konce roku 2005.
Uzavření Smlouvy o autorizovaném prodeji zboží požadovali dle informací zástupců účastníka řízení někteří jeho obchodní partneři. Smlouva byla následně uzavřena na základě tohoto požadavku a na základě dlouhodobých dobrých obchodních vztahů s některými obchodními partnery.
K obsahu ustanovení obsažených v článku III. bod
K žádosti autorizovaných prodejců v Brně o úpravu článku III. bod 3 Smlouvy tak, aby obsahoval jen možnost navýšení ceny o 5% (viz dopis účastníka řízení ze dne 11.5.2005), zástupci účastníka řízení uvedli, že uvedenou úpravu požadovaly společnosti ARCONA, s.r.o., se sídlem Palackého 105, Brno, a BAVAX PLUS, s.r.o., se sídlem Horova 38, Brno, a svou žádost odůvodnily tím, že prodejní náklady jsou v Brně obecně vyšší a prodejní cena určená společností JELÍNEK pro další prodej tedy neposkytuje těmto prodejcům dostatečnou marži. Na základě této žádosti byla provedena úprava Smlouvy (ruční poznámkou) uzavřená se společností ARCONA, s.r.o. a BAVAX PLUS, s.r.o. a dále Expo Trade, s.r.o. [4], která rovněž působí v Brně.[5]
Zástupci účastníka řízení dále Úřadu sdělili, že společnost JELÍNEK není personálně ani majetkově propojena s některým z autorizovaných prodejců.
Na závěr ústního jednání zástupci společnosti JELÍNEK uvedli, že Smlouva byla uzavírána dobrovolně a směřovala k tomu, aby koneční zákazníci měli výhodu z toho, že v celé republice jsou rovnocenné podmínky pro nákup výrobků společnosti JELÍNEK.
V rámci správního řízení se
Úřad obrátil na autorizované prodejce společnosti JELÍNEK se žádostí o
poskytnutí informací a podkladů. Oslovení autorizovaní prodejci[6]
uvedli, že zboží společnosti JELÍNEK prodávají na vlastní účet (zboží
nakupují do svého vlastnictví a nesou případná rizika spojená s jeho
prodejem) a že uzavření Smlouvy iniciovala (až na tři případy – firmy
DOSAN – František Doboši, TARGET – Ladislav Jandáček, NEOR a.s.)[7] společnost
JELÍNEK. Úřadem bylo zjištěno, že znění
Smlouvy včetně ustanovení článku III. bod
Společnost 3i studio s.r.o. k otázce dodržování článku III. bod
Autorizovaní prodejci k otázce možných sankcí za nedodržení
ustanovení článku III. bod
V rámci správního řízení Úřad rovněž nařídil výslechy svědků, a to za účelem úplného a přesného zjištění skutečného stavu věci. Dne 22.7.2005 se v sídle Úřadu uskutečnil výslech svědka Ing. Borise Váni, který je jednatelem společnosti BAVAX PLUS, s.r.o., se sídlem Horova 38, Brno, a dne 2.8.2005 se uskutečnil výslech svědka Bedřicha Holáně, který provozuje podnikatelskou činnost jako fyzická osoba pod obchodní firmou „Bedřich Holáň – PRODES“.[10] Za účastníka řízení se nařízených výslechů svědků nikdo nezúčastnil.
Oba svědci shodně vypověděli, že předmětem jejich podnikatelské
činnosti je prodej nábytku a že spolupracují se společností JELÍNEK prakticky
od počátku jejich podnikatelské činnosti (od roku 1990, resp. 1999). Dále
uvedli, že zpočátku spolupráce probíhala na základě Všeobecných podmínek a
v roce 2004 uzavřela společnost JELÍNEK s oběma svědky Smlouvu o
autorizovaném prodeji zboží. Ze svědeckých výpovědí dále vyplynulo, že o
uzavření Smlouvy bylo vyjednáváno několik let. Konečný návrh Smlouvy byl
vybraným prodejcům předložen společností JELÍNEK; součástí tohoto návrhu
byla rovněž ustanovení obsažena v článku III. bod
K dotazu Úřadu ohledně smyslu
ustanovení článku III. bod
K otázce nákupních
cen zboží společnosti JELÍNEK oba svědci shodně uvedli, že toto zboží nakupují
za ceny obsažené ve velkoobchodním ceníku společnosti JELÍNEK (velkoobchodní
ceník viz str. 30-33,
Prodejní ceny zboží společnosti JELÍNEK pro konečné zákazníky jsou dle svědka Bedřicha Holáně obsaženy v maloobchodním ceníku dodávaném společností JELÍNEK a za tyto ceny také veškeré zboží společnosti JELÍNEK konečným spotřebitelům prodává. Za ceny vyšší, než jaké jsou obsaženy v maloobchodním ceníku zboží, který autorizovaným prodejcům dodává společnost JELÍNEK, svědek Holáň konečným zákazníkům neprodává, protože by za takové ceny zboží vyráběné společností JELÍNEK dle jeho názoru nikdo nekoupil. Za ceny nižší, než za ceny v maloobchodním ceníku konečným zákazníkům rovněž neprodává, neboť to považuje za neetické vůči společnosti JELÍNEK a vůči ostatním prodejcům.
Svědek Ing. Boris Váňa uvedl, že ceny pro prodej zboží společnosti JELÍNEK konečným zákazníkům v případě jeho prodejny v zásadě vycházejí z maloobchodního ceníku pro konečné zákazníky dodávaného společností JELÍNEK a z cen konkurenčních prodejců. Výsledná cena pro konečného zákazníka je ovlivněna dalšími různými faktory, např. sezónou (v létě a v zimě jsou menší obraty než na jaře a na podzim), typem klienta (stálý zákazník nebo nahodilý zákazník), objemem odebraného zboží apod. Ceny zboží společnosti JELÍNEK pro konečné zákazníky jsou v prodejně svědka většinou nižší než doporučené ceny dle maloobchodního ceníku společnosti JELÍNEK a často neodpovídají ustanovení obsaženému v článku III. bod 3 Smlouvy. Výjimečně prodejní ceny svědka pro konečné zákazníky neodpovídají ustanovení obsaženému v článku III. bod 4 Smlouvy, a to z toho důvodu, že by takové ceny byly dle svědka Váni ztrátové. Pokud sama společnost JELÍNEK vyhlásí slevy na jí vyráběné zboží, k této akci se rád připojuje, neboť je doprovázena reklamní kampaní placenou společností JELÍNEK a podporuje prodej.
Svědci shodně uvedli, že kontrolu dodržování ustanovení článku III
bod
Svědek Váňa na závěr své svědecké výpovědi doplnil, že počet autorizovaných prodejců tvoří pouhý zlomek z celkového počtu odběratelů zboží od společnosti JELÍNEK a tito ostatní prodejci nemají ve smlouvách se společností JELÍNEK žádné ustanovení týkající se cen pro další prodej. Rovněž svědek zdůraznil, že Smlouva je uzavírána dobrovolně a pro autorizované prodejce přináší především výhody, mezi které patří dle jeho názoru zejména celostátní reklama placená společností JELÍNEK.
Shrnutí
V rámci tohoto správního řízení bylo zjištěno, že účastník řízení společnost JELÍNEK využívá pro distribuci svého zboží (ložnicového nábytku, ohýbaného nábytku a matrací) tři odbytové kanály, a to vlastní podnikové prodejny společnosti JELÍNEK (které realizují … (obchodní tajemství úč. říz.) celkových obchodů společnosti JELÍNEK), dále jsou to tzv. autorizovaní prodejci, s nimiž společnost JELÍNEK uzavírá Smlouvu o autorizovaném prodeji zboží, a různé prodejny nábytku, s nimiž není uzavírána společností JELÍNEK žádná Smlouva, ale obchodní vztah je založen na konkrétních objednávkách a dodávkách (dále jen „neautorizovaní prodejci“) – tento odbytový kanál realizuje více než polovinu celkového prodeje zboží JELÍNEK.
Smlouva o autorizovaném prodeji zboží začala být uzavírána
v březnu 2004 s platností do konce roku 2005. Zavedení autorizovaného
prodeje zboží společnosti JELÍNEK iniciovali původně, jak vyplývá z podkladů
zajištěných Úřadem, někteří prodejci nábytku. Znění Smlouvy vypracovala
společnost JELÍNEK. Sdělení zástupců společnosti JELÍNEK, že konkrétní
prodejci vyvíjeli nátlak na smluvní stanovení doporučených cen (viz protokol
str. 33 spisu), se v průběhu správního řízení nepotvrdilo. Smlouva
obsahuje ujednání týkající se cen pro prodej zboží autorizovanými prodejci
konečným zákazníkům. Tato ujednání jsou obsažena v článku III. bod
Společnost
JELÍNEK svým prodejcům (jak autorizovaným, tak neautorizovaným) poskytuje
maloobchodní ceník obsahující ceny pro další prodej zboží. Tento ceník je
rovněž zveřejněn na oficiálních internetových stránkách společnosti JELÍNEK.
Z informací poskytnutých autorizovanými prodejci vyplynulo, že v převážné
většině dodržují výše uvedená ustanovení o ceně (dokonce často uplatňují
přímo ceny obsažené v maloobchodním ceníku). Dle účastníka řízení rovněž
neautorizovaní prodejci v zásadě dodržují ceny doporučené společností
JELÍNEK, ačkoliv s nimi není uzavírána Smlouva a nejsou tak vázáni
ustanoveními ve smyslu článku III. bod
Někteří z oslovených autorizovaných prodejců poukazovali na skutečnost, že s průběhem spolupráce se společností JELÍNEK jsou spokojeni a že povolené cenové rozpětí kolem cen dle maloobchodního ceníku v rozsahu ± 5% považují za rozumně nastavené, neboť umožňuje dosahovat přiměřeného zisku a zboží není na jedné straně předražováno a na druhé straně podhodnocováno. Přirážka autorizovaných prodejců k velkoobchodním cenám se pohybuje v rozmezí … (obchodní tajemství úč. říz.) %.
Tvrzení účastníka řízení, že úpravu ustanovení článku III. bod 3 Smlouvy tak, aby nebylo možno poskytovat slevy do – 5% z maloobchodního ceníku, požadovala společnost BAVAX PLUS, s.r.o., společnost ARCONA, s.r.o. a společnost Expo Trade, s.r.o., se v průběhu správního řízení nepotvrdilo. Rovněž nebylo prokázáno, že by k této úpravě skutečně došlo.
Trh je
obecně místem, kde se střetává nabídka s poptávkou. Dle ustanovení § 2
odst. 2 zákona je pak relevantním trhem trh zboží, které je z hlediska své
charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně
zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně
homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.
Předmětem
posuzování v rámci tohoto správního řízení bylo, zda společnost JELÍNEK
uzavřela s distributory (autorizovanými prodejci) svého zboží zakázanou dohodu
o určení cen pro další prodej tohoto zboží. Pro správné posouzení předmětné
záležitosti je nezbytné vymezit tzv. relevantní trh a následně určit podíl
účastníka řízení společnosti JELÍNEK na tomto relevantním trhu.
Společnost
JELÍNEK se zabývá výrobou ložnicového nábytku, tzv. ohýbaného nábytku a
matrací.
Ložnicový nábytek je vyráběn
z masivního dřeva, a to ze dřeva dubového a bukového. Pro zákazníky
je k dispozici rovněž ložnicový nábytek ze dřeva smrkového … (obchodní tajemství úč. říz.). Do ložnicového
nábytku vyráběného společností JELÍNEK patří především postele a zásuvky pod
postel, noční stolky, skříně, komody, police, toaletní stolky a stoličky,
zrcadla, televizní stolky, servírovací stolky, stojany na CD a laťové rošty do
postelí - pevné nebo polohovací (mechanické a motorové).
Tzv. ohýbaný nábytek je
specifický tím, že jeho ohýbané části jsou vyráběny technologií vrstvení, kdy
se k sobě lepí vrstvy bukového dřeva za tepla pod tlakem ve formě. Nábytek
pak dosahuje vysoké pevnosti a nosnosti. Ohýbaný nábytek vyráběný společností
JELÍNEK zahrnuje zejména židle, stoly, křesla, konferenční stolky, servírovací
stolky a taburety. Desky stolů jsou dýhované dubovou, bukovou nebo mahagonovou
dýhou. Křesla, židle a taburety jsou čalouněny. Tento nábytek je vyráběn
v sestavách (typicky stůl a židle, konferenční stolek a křesla) a je
použitelný zejména pro sezení v obývacích pokojích, jídelnách a halách.
Ložnicový
nábytek a ohýbaný nábytek je povrchově upraven mořením a zdravotně nezávadným
lakem.
Společnost
JELÍNEK se zabývá rovněž výrobou matrací, které lze z hlediska principu pružení rozdělit
do dvou skupin. První skupina představuje matrace lamelové, jejichž základním
konstrukčním prvkem jsou dřevěné lamely umístěné příčně po celé délce matrace.
Hlavním pružicím prvkem těchto matrací jsou podélné nosníky
z polyuretanové (PUR) pěny, které se u jednotlivých typů matrací liší
v konstrukci, systému pružení a v možnosti nastavení tvrdosti.
Lamelové matrace jsou dále opatřeny roznášecí vrstvou buď z latexu, nebo
z PUR pěny. Matrace jsou vyráběny na míru dle výšky a váhy uživatele. Do
druhé skupiny patří matrace celopěnové, které jsou celé vyrobeny z PUR
pěny a představují ve srovnání s lamelovými matracemi nižší cenovou
kategorii. Všechny typy matrací jsou opatřeny snímatelným potahem z dutého
vlákna (v nabídce jsou různé typy potahů – např. vyvařovací, antialergický).
Pružinové matrace společnost JELÍNEK nevyrábí.
Podíl
ložnicového nábytku na celkovém objemu prodaného nábytku společnosti JELÍNEK
v období platnosti Smluv o autorizovaném prodeji zboží činil doposud cca … (obchodní tajemství úč. říz.), podíl
ohýbaného nábytku představoval cca … (obchodní
tajemství úč. říz.) a podíl matrací dosahoval cca … (obchodní tajemství úč. říz.).
Při
vymezení relevantního trhu z hlediska věcného je třeba vycházet zejména
z pohledu spotřebitele. V tomto ohledu Úřad zkoumal zastupitelnost a
zaměnitelnost zboží společnosti JELÍNEK z pohledu jeho charakteristik,
ceny a zamýšleného použití.
Širokou
skupinu produktů odvětví zpracovatelského průmyslu označovanou jako nábytek je
možné členit z různých hledisek. Nejčastějším hlediskem je účel použití,
podle kterého můžeme rozlišovat nábytek kancelářský, nábytek do ložnic, jídelen
a obývacích pokojů, kuchyňský nábytek, nábytek do obchodů atd. Nábytek je
rovněž vyráběn z různých materiálů, jako např. z masivního dřeva,
z plastů, proutí, z kovů apod.
Pod
ložnicový nábytek lze zahrnout skříně, postele, komody, noční stolky, toaletní
stolky atd. Ohýbaný nábytek vyráběný společností JELÍNEK, lze podřadit do širší
skupiny sestav sedacího nábytku, kam lze typicky zahrnout židle, křesla,
lavice, pohovky, otomany aj.
Ložnicový
nábytek a ohýbaný nábytek společnosti JELÍNEK je vyráběn z dřevěného
masivu. Nábytek z masivního dřeva má své určité specifické znaky. U
nábytku z masivu je zpravidla zvláště důležité kvalitní řemeslné,
technické a technologické zpracování, neboť nevhodné zpracování (např. vady
sušení) se může projevit užitnými vadami, které se při použití aglomerovaných
materiálů nevyskytují. Při dodržení správných pracovních a technologických
postupů lze považovat nábytek z masivu z hlediska kvality za
srovnatelný s nábytkem z jiných deskových materiálů, i když je obecně dražší
než nábytek z aglomerovaných materiálů např. z dřevotřísky, lamina
apod.
Při
hodnocení zastupitelnosti nábytku z pohledu konečného spotřebitele je
nutno poukázat na významnou okolnost týkající se této výrobkové kategorie.
Jedná se o fakt, že při výběru nábytku hraje podstatnou roli vnější provedení
nábytku - výběr nábytku záleží obvykle v první řadě na designu (je tedy
otázkou vkusu zákazníka) a teprve poté je zvažováno hledisko ceny a další
charakteristiky daného nábytku jako je materiál, použité technologie apod. Může
pak docházet k situacím, kdy spotřebitel považuje nábytek s odlišnými
charakteristikami (resp. v odlišných cenových kategoriích) za vzájemně
zastupitelný, neboť vyhovuje jeho vkusu a požadavkům na vybavení interiéru.
Pro účely
tohoto správního řízení se Úřad dále nezabýval možným podrobnějším členěním
nábytku, a to i s ohledem na předmět tohoto řízení.
Za účelem
vymezení věcného relevantního trhu v souvislosti s výrobou matrací
účastníka řízení lze vycházet z faktu, že
spotřebitel se při koupi matrace rozhoduje dle jejích vlastností a ceny.
Matrace jsou vyráběny v široké škále variant a provedení lišících se
vlastnostmi i cenou a lze je kategorizovat dle různých hledisek. Např.
klasifikace PRODCZECH 2005 rozlišuje matrace z pěnové pryže, matrace z
pěnových plastů, matrace s kovovými pružinami a matrace z ostatních
materiálů[11]. Matrace lze
charakterizovat nejen dle použitého výrobního materiálu (resp. dle jejich
kombinací), ale z různých dalších hledisek (např. z hlediska
zdravotního) a lze je popsat množstvím dalších charakteristik (např. vhodnost
určitých matrací na určité postelové rámy, zónová tvrdost resp. nastavitelnost
tvrdosti, vybavenost tzv. letní a zimní stranou aj.), ale i v tomto
případě lze konstatovat, že pro toto správní řízení není třeba podat důsledný
výčet všech typů matrací.
Na základě
výše uvedeného Úřad proto pro účely tohoto správního řízení vymezil relevantní
trh jako trh
ložnicového nábytku, trh sestav sedacího nábytku a trh matrací.
Společnost
JELÍNEK distribuuje své výrobky prostřednictvím vlastních podnikových prodejen,
prostřednictvím autorizovaných prodejců a prostřednictvím dalších prodejen
nábytku. Dodávky nábytku a matrací společnosti JELÍNEK probíhají na celém
území České republiky za srovnatelných podmínek.
Z hlediska geografického proto Úřad vymezil relevantní trh jako území
České republiky, neboť dodávky uvedeného zboží
prostřednictvím jednotlivých distribučních kanálů probíhají na vymezeném území
za homogenních podmínek.
Z hlediska časového jde o trh trvalý,
charakterizovaný pravidelně se opakujícími dodávkami uvedeného zboží v průběhu
celého roku.
Postavení společnosti JELÍNEK na relevantním
trhu
Pro potřeby
správního řízení byl podíl účastníka řízení na vymezených relevantních trzích
zjišťován za kalendářní rok 2004 (výpočet viz str. 262 spisu).[12]
Za účelem zjištění
celkového objemu dodávek na vymezené relevantní trhy se Úřad obrátil na Český
statistický úřad (dále jen „ČSÚ“), který mj. eviduje OKEČ 36 – „Výroba nábytku;
zpracovatelský průmysl jinde neuvedený“, kde je sloučeno šest různých
průmyslových oborů. Nejvýznamnější podíl na celém odvětví OKEČ 36 zaujímá obor
36.1 – „Výroba nábytku“, který zahrnuje výrobu sedacího nábytku, nábytku do
obývacích a dětských pokojů, ložnic a jiných obývacích prostorů, nábytku pro
vybavení kanceláří, bank, nemocnic, zdravotnických a jiných zařízení, obchodů,
výrobu kuchyňského nábytku, ale i výrobu ostatního nábytku, jako je kovový,
solitérní a doplňkový nábytek a výrobu matrací. ČSÚ rovněž sleduje údaje o
vývozu a dovozu tohoto zboží.
Při stanovení celkového objemu dodávek na trh ložnicového nábytku v ČR Úřad vyšel z údajů o objemu výroby, vývozu a dovozu dvou subkategorií Standardní klasifikace produkce (dále jen „SKP“)[13], a to subkategorie 36.14.11 – „Nábytek kovový j.n., vč. zařízení obchodů“[14] a subkategorie 36.14.12 – „Nábytek dřevěný do ložnic, jídelen a obývacích pokojů“[15]. Souhrnný objem dodávek[16] tohoto zboží na tuzemský trh (subkategorie 36.14.11 a 36.14.12) v roce 2004 představoval cca 3,7 mld. Kč. Podíl společnosti JELÍNEK na trhu ložnicového nábytku pak v roce 2004 činil cca … (pod 10 % - konkrétní údaj je obchodní tajemství úč. říz.).
Při výpočtu
tržního podílu účastníka řízení na trhu sestav sedacího nábytku vycházel Úřad
z objemu výroby, exportu a importu výrobků spadajících pod subkategorii
36.11.12 – „Sedací nábytek s dřevěnou kostrou“[17].
Vypočítaný objem dodávek sedacího nábytku na trh v ČR v roce 2004
představoval cca 2,7 mld. Kč. Při objemu výroby ohýbaného nábytku účastníka
řízení pro rok 2004 ve výši cca … (obchodní
tajemství úč. říz.) Kč je jeho tržní
podíl na daném vymezeném trhu cca … (obchodní
tajemství úč. říz.).
Celkový objem
dodávek na tuzemský trh matrací činil v roce 2004 cca 1,2 mld. Kč (Úřad
vyšel z údajů ČSÚ subkategorie SKP 36.15.12 – „Matrace“[18]).
Podíl společnosti JELÍNEK v roce 2004 na trhu matrací tak představuje cca …
(obchodní tajemství úč. říz.).
Dle podkladů
zajištěných Úřadem od Asociace českých nábytkářů je trh nábytku vysoce
konkurenční, a to zejména v důsledku působení řetězců zaměřených na
interiérovou tvorbu a prodej nábytku jako je IKEA Česká republika, s.r.o., Sconto Nábytek,
k.s., ASKO Nábytek spol. s r.o., EUROPA MÖBEL PRAHA obchod nábytkem
k.s., Kika
Nábytek s.r.o., včetně hypermarketů typu Tesco Stores ČR a.s. či AHOLD Czech
Republic, a.s. Na území ČR je registrováno celkem 3500 subjektů zabývajících se
výrobou nábytku. Na český trh se dostává velké množství nábytku z dovozu (zejména
z Německa, Polska, Číny, Itálie a Rakouska) – objem dovezeného nábytku
představoval pro rok 2004 cca 70 % objemu výroby nábytku v ČR (dovoz
nábytku není zatížen žádnými dovozními cly a nebylo tomu tak ani před vstupem
ČR do EU). Saldo zahraničního obchodu s nábytkem je dlouhodobě aktivní –
vyváží se téměř jednou takový objem nábytku, jako se dováží (hlavní exportní
teritoria jsou Německo, Velká Británie, Rakousko, Nizozemí, Slovensko). Dle
Asociace českých nábytkářů se výrobou ložnicového nábytku, sedacího nábytku a
matrací zabývají stovky různě velikých výrobců v každé z uvedených
výrobkových skupin a jakékoliv výrobky tohoto typu lze bez větších problémů dovážet.
Vzhledem
k tomu, že převážná většina autorizovaných prodejců uvedla, že ceny (resp.
jejich rozpětí) stanovené společností JELÍNEK pro jejich další prodej
dodržovala a objem prodeje autorizovaných prodejců představuje cca … (obchodní
tajemství úč. říz.) celkových prodejů společnosti JELÍNEK, dopad jednání společnosti JELÍNEK odpovídá cca 25% tržního podílu na
jednotlivých vymezených relevantních trzích.
Právní posouzení
Podle § 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, v platném znění, tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen „zboží“) proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení (dále jen „narušení“) dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení soutěžitelů, nebo spojením soutěžitelů.
Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli podle tohoto zákona rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.
V souladu s § 3 odst. 1
zákona dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání
soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen „dohody“), které vedou nebo mohou vést
k narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné, pokud tento nebo
zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním
předpisem z tohoto zákazu výjimku.
Dle § 3 odst. 2 zákona jsou zakázány ve smyslu § 3
odst. 1 zákona zejména dohody, které vedou nebo mohou vést k narušení
hospodářské soutěže proto, že obsahují ujednání o přímém nebo nepřímém
určení cen, popřípadě o jiných obchodních podmínkách (viz § 3 odst. 2 písm.
a/ zákona).
Ustanovení § 3 odst. 1 zákona
dopadá jak na horizontální, tak i na vertikální dohody soutěžitelů. Vertikální
dohody jsou dohody soutěžitelů, kteří působí na různých úrovních trhu zboží (§
5 odst. 2 zákona).
V souladu s § 3 odst. 4
zákona se zákaz dohod podle odst. 1 nevztahuje na dohody, které:
a) přispějí ke zlepšení výroby
nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje
a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích,
b) neuloží soutěžitelům omezení,
která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a),
c) neumožní soutěžitelům vyloučit
hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je
předmětem dohody.
V § 6 odst. 1 zákon stanoví, že zákaz dohod podle § 3 odst.
1 zákona se nevztahuje na vertikální dohodu, pokud společný podíl účastníků
dohody na relevantním trhu nepřesahuje 15%. U vertikálních dohod, u
nichž podíl účastníků dohody na relevantním trhu nepřevyšuje tuto hranici, není
jejich dopad na hospodářskou soutěž významný, a proto jsou ze zákazu dohod
narušujících soutěž vyňaty (tzv. dohody de minimis).
Vynětí však nelze uplatnit v případech stanovených v § 6 odst. 2 zákona (dohody
o přímém nebo nepřímém určení cen kupujícímu pro další prodej apod.).
Zjistí-li Úřad v řízení podle § 3 až § 6 zákona, že
byla uzavřena zakázaná dohoda, tuto skutečnost uvede ve svém rozhodnutí a tímto
rozhodnutím plnění dohody do budoucna zakáže (§ 7 odst. 1 zákona).
V souladu s § 7 odst. 2 zákona, může Úřad v řízení podle § 7 odst. 1
zákona uložit, aby účastníci řízení splnili opatření, která společně navrhli,
jsou-li dostatečná pro ochranu hospodářské soutěže a odstraní-li se jejich
splněním závadný stav. Tato opatření mohou účastníci řízení písemně navrhnout
Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil výhrady k jejich
dohodě s tím, že k pozdějšímu podání Úřad přihlédne jen
v případech hodných zvláštního zřetele. Úřad nemůže vydat rozhodnutí podle
§ 7 odst. 2 zákona, jestliže zakázaná dohoda již byla plněna a měla nebo mohla
mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu,
popř. trzích.
V tomto správním řízení jeho účastník žádné
opatření ve shora popsaném smyslu Úřadu do vydání rozhodnutí ve věci nenavrhl.
Na základě § 26 odst. 1 zákona vydal Úřad vyhlášku č. 198/2001
Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3
odst. 1 zákona pro určité druhy vertikálních dohod (tzv. bloková výjimka).
Zákaz podle § 3 odst. 1 zákona se nevztahuje na vertikální dohody splňující
podmínky stanovené v této vyhlášce. Takové dohody požívají výhody obecné
výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž. Základní podmínkou pro aplikaci
obecné (blokové) výjimky je, že podíl dodavatele na trhu daného zboží
nepřesahuje 30% (resp. za určitých podmínek hranici 35%, viz § 4 odst. 1
citované vyhlášky). Vynětí ze zákazu dohod na základě vyhlášky nelze použít
pro dohody, které omezují odběratele v určování cen pro jeho další prodej (s
výjimkou doporučených a nejvyšších prodejních cen za podmínek stanovených
vyhláškou - § 5 odst. 1 písm. a/ vyhlášky)[19].
V řízení bylo zjištěno, že typová Smlouva o
autorizovaném prodeji zboží, kterou účastník řízení uzavíral/uzavírá
s autorizovanými prodejci svých výrobků, prokazatelně přinejmenším od
20.3.2004 až dosud, obsahuje ustanovení, která naplňují formální znaky
zakázaných dohod.
Jedná se konkrétně o smluvní ujednání obsažené v článku III. bod 3 Smlouvy obsahující závazek autorizovaného prodejce dodržovat doporučené prodejní ceny stanovené zastoupeným v maloobchodním ceníku, kdy cena autorizovaného prodejce se může od této ceny lišit nejvýše o ± 5%, a v článku III. bod 4 Smlouvy, který stanoví, že v případě akce na podporu prodeje se může autorizovaný prodejce odchýlit od cen stanovených v bodě 3 nejvýše o 20% (akce na podporu prodeje může být nejdéle jeden měsíc a musí o ní být předem informován zastoupený). Tato ustanovení Smlouvy naplňují znaky dohod o určování cen pro další prodej zboží ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a/ zákona.
V řízení bylo zjištěno, že autorizovaní prodejci
účastníka řízení nakupují zboží společnosti JELÍNEK do svého vlastnictví a
nesou rizika spojená s jeho prodejem a skladováním. Na základě zjištěných
skutečností Úřad konstatuje, že účastník řízení uzavírá s autorizovanými
prodejci svého zboží tzv. nepravé dohody o obchodním zastoupení.
Z podkladů shromážděných Úřadem v rámci správního řízení vyplynulo,
že Smlouvy o autorizovaném prodeji zboží jsou součástí
odběratelsko-dodavatelského vztahu mezi účastníkem řízení a autorizovanými
prodejci jeho výrobků, kde tito jednotliví distributoři fungují jako samostatní
obchodníci, což znamená, že nezajišťují pro společnost JELÍNEK služby
obchodního zástupce (viz např. ustanovení § 652 obchodního zákoníku), ale
nachází se v postavení kupujícího – distributora zboží od společnosti
JELÍNEK. Tito distributoři jsou proto oprávněni určovat svoji vlastní
obchodní politiku a marketingovou strategii v rámci soutěže se svými
konkurenty, neboť nesou veškerá rizika vyplývající pro ně z daného
smluvního vztahu a potřeby hájit své postavení na trhu.
Smluvní ujednání o určení ceny pro prodej zboží obchodním
zástupcem v rámci tzv. pravých dohod o obchodním zastoupení jsou ze
soutěžněprávního hlediska považována za nezávadná. Naproti tomu v případě
tzv. nepravého obchodního zastoupení jsou dohody tohoto typu posuzovány jako vertikální
dohody o přímém určení cen kupujícímu pro další prodej zboží. Jedná se o
dohody považované za výrazně narušující soutěž na trhu – tzv. hard-core cartels. Tyto dohody směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho
další prodej v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu a eliminují tím
svobodné stanovení ceny na konkurenčním principu na navazujícím stupni
distribuce. Odběratelé, kterým je cena pro další navazující distribuci
stanovena, nemohou zboží při jeho další distribuci dodávat za ceny, které by
odpovídaly aktuální situaci na trhu, a tím konkurovat dalším dodavatelům na
stejném stupni distribučního řetězce.
Ze Smlouvy jasně vyplývá, že jednotliví autorizovaní
prodejci společnosti JELÍNEK jsou povinni dodržovat při dalším prodeji zboží
odebíraného od společnosti JELÍNEK ceny obsažené v maloobchodním ceníku
dodávaném společností JELÍNEK, které mohou zvýšit/snížit nejvýše o plus/mínus
5%. V případě akce na podporu prodeje, která může trvat max. 1 měsíc a
musí o ní být informována společnost JELÍNEK, se autorizovaný prodejce od takto
stanovených cen může odchýlit max. o 20%. Úřad tedy konstatuje, že účastník
řízení uzavíral/uzavírá se svými autorizovanými distributory dohody o určení
cen pro další prodej zboží, konkrétně ložnicového nábytku, souprav sedacího
nábytku a matrací.
Posuzované zakázané dohody ve svém důsledku rovněž vedou
k ovlivnění/fixaci výše prodejních cen pro konečného spotřebitele zboží.
Skutečnost, že účastník řízení plnění těchto dohod ze strany distributorů
nekontroluje výrazným a pravidelným způsobem, nesnižuje jejich nebezpečnost pro
soutěž na relevantních trzích.
V této souvislosti Úřad rovněž zohlednil vyjádření
účastníka řízení týkající se účelu Smlouvy o autorizovaném prodeji zboží a
jejích jednotlivých ustanovení. Dle zástupce účastníka řízení je Smlouva
uzavírána zcela dobrovolně a směřovala k tomu, aby koneční zákazníci měli
výhody plynoucí z toho, že na celém území republiky existují rovnocenné
podmínky pro nákup výrobků společnosti JELÍNEK. Ani tato skutečnost však
neeliminuje nebezpečnost předmětných zakázaných dohod pro soutěž na
relevantních trzích.
V rámci provedeného ústního jednání zástupci účastníka
řízení uvedli, že se domnívají, že se na jednání společnosti JELÍNEK vztahuje
ustanovení § 3 odst. 4 písm. c/ zákona, neboť dle jejich vyjádření společnost
JELÍNEK neoperuje na podstatné části relevantního trhu. Z uvedeného důvodu
se zástupci účastníka řízení domnívají, že společnost JELÍNEK zákon o ochraně
hospodářské soutěže neporušuje, a vzhledem k tržnímu podílu společnosti
JELÍNEK, který nepřesahuje 15%, nevztahuje se na tuto společnost s ohledem
na ustanovení § 6 odst. 1 písm. b/ zákona zákaz dohod podle ustanovení § 3
odst. 1 zákona. Zástupci účastníka řízení dále odkázali na ustanovení vyhlášky
Úřadu č. 198/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod
narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona pro určité druhy vertikálních
dohod, a to zejména na ustanovení obsažená v § 4 odst. 1 písm. a/ této vyhlášky
(kdy tržní podíl společnosti JELÍNEK dle zástupce účastníka řízení zdaleka
nepřesahuje zde uvedených 30%) a dále na ustanovení § 5 odst. 1 písm. a/ této
vyhlášky (kde je umožněno ve vertikální dohodě určit ceny zboží pro jeho další
prodej).
K tomu Úřad uvádí, že pro dohodu spočívající
v určování cen kupujícímu pro další prodej zboží nemůže účastník řízení
využít vynětí ze zákazu dohod daného blokovou výjimkou (viz výše), ani
vynětí na základě dohod de minimis
(§ 6 odst. 1 zákona), neboť jde o tzv. hard-core
ustanovení, které je považováno za zvlášť závažné narušení soutěže.
Úřad rovněž v souladu s ustanovením § 3 odst. 4
zákona zkoumal, zda dohoda o určení cen pro další prodej zboží společnosti
JELÍNEK obsažená ve Smlouvě o autorizovaném prodeji zboží uzavírané mezi
účastníkem řízení a autorizovanými prodejci jeho výrobků splňuje podmínky pro
vynětí ze zákazu dohod na základě tohoto ustanovení zákona. Podmínky obsažené
v ustanovení § 3 odst. 4 zákona musí být splněny kumulativně, aby
se zákaz vyslovený v ustanovení § 3 odst. 1 na jinak formálně zakázanou a
neplatnou dohodu nevztahoval. Úřad dospěl k závěru, že předmětná dohoda o
určení cen pro další prodej obsažená v článku III. bod
Pro účely daného správního řízení Úřad nezkoumal další
možná soutěžní omezení obsažená ve
Smlouvě (týkající se omezení konkurence, vymezení teritoria apod.), a to
s ohledem zejména na nízký tržní podíl účastníka řízení na vymezených
relevantních trzích.
Při hodnocení subjektivní stránky daného správního
deliktu Úřad přihlédl zejména k tomu, že cílem Smlouvy bylo zajištění
stejných podmínek prodeje zboží společnosti JELÍNEK prostřednictvím
autorizovaných prodejců na celém území České republiky, a to včetně cenové
hladiny. Vzhledem ke svému postavení na relevantním trhu se účastník
řízení domníval, že svým jednáním se nemůže dopustit porušení zákona o ochraně
hospodářské soutěže. Nebylo prokázáno, že by dohody o určení cen zboží pro
další prodej byly uzavírány společností JELÍNEK s úmyslem narušit
hospodářskou soutěž. Úřad konstatuje, že se v daném případě jedná o
nedbalostní porušení zákona, a to ve formě nedbalosti vědomé, neboť
účastník řízení, jakožto soutěžitel působící na daných relevantních trzích, si
byl vědom možnosti porušení zákona, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že
takové porušení nezpůsobí.
Praxe v EU
Úřad postupoval v řízení v souladu s vlastní rozhodovací praxí i s rozhodovací praxí Evropské komise a Evropského soudního dvora. Dohody o určování prodejních cen (tzv. resale price maintenance – „RPM“) pro další odběratele jsou jak Evropskou komisí, tak i Soudním dvorem vnímány jako závažné porušení ustanovení článku 81 odst. 1 Smlouvy ES, a to bez možnosti udělení individuální výjimky. V rozhodovací praxi Evropské komise je jakýkoli zásah do svobodného obchodního rozhodování distributora v oblasti určování jeho prodejních cen považován za porušení soutěžních pravidel. V této souvislosti je možno uvést z rozhodovací praxe Evropské komise případ Hennessy-Henkell (rozhodnutí Evropské Komise ze dne 11.12.1980 č. 80/1333/EEC), kdy je za zakázanou klauzuli považována dohoda, ve které dodavatel požadoval, aby distributor jeho výrobků stanovil prodejní ceny v určitém rozpětí, ledaže distributor získá souhlas dodavatele ke stanovení odlišné ceny. Jedinou obecně povolenou cenovou praktikou, která nebude spadat pod ustanovení čl. 81 odst. 1, je poskytnutí ceníku obsahujícího seznam doporučených cen zboží za předpokladu, že tyto seznamy nejsou provázeny dalšími instrukcemi nebo jinými závaznými pokyny. Dalším příkladem rozhodovací praxe Evropské komise v oblasti cenových dohod je případ Telefunken (rozhodnutí Komise ze dne 6.1.1982 č. 82/267/EEC), který se týkal cenových dohod mezi soutěžiteli. Ve smlouvách uzavřených mezi společností Telefunken a dalšími distributory bylo zjištěno a prokázáno ustanovení, které nepřímo určovalo prodejní ceny těchto distributorů. Uvedené jednání společnosti Telefunken bylo posouzeno podle zmíněného článku 81 odst. 1 jako zakázaná dohoda a byla mu za něj uložena pokuta.
Odůvodnění výše pokuty
Dle ustanovení § 22 odst. 2 zákona
může Úřad soutěžitelům uložit pokutu do výše 10.000.000,- Kč nebo do výše 10%
z čistého obratu dosaženého za poslední ukončený kalendářní rok, jestliže
úmyslně nebo z nedbalosti porušili zákazy stanovené v § 3 odst. 1,
§ 11 odst.
Výše pokuty v mezích
stanovených zákonem je věcí správního uvážení Úřadu a je v konkrétním
případě individualizována skutkovými okolnostmi daného případu, stavem
soutěžního prostředí a též zaměřením a cíli soutěžní politiky. Obdobně
postupuje při ukládání sankcí i Evropská komise a Evropský soudní dvůr (např.
rozsudek ESD ze dne 12.7.2001
ve věci Tate & Lyle plc, British
Sugar plc and Napier Brown & Co. Ltd v Commission of the EC).
Účastník řízení porušil svým
jednáním zákaz obsažený v ustanovení § 3 odst. 1 zákona, čímž narušil
hospodářskou soutěž na příslušných trzích.
Při rozhodování o výši pokuty Úřad vyšel z čistého obratu společnosti JELÍNEK za rok
Posuzované dohody obsažené ve Smlouvě uzavírané účastníkem řízení s distributory zboží společnosti JELÍNEK na území České republiky představují závažné porušení českého soutěžního práva - dohody o přímém určení cen pro další prodej patří k nejzávažnějším porušením hospodářské soutěže vůbec.
Úřad dále uvádí, že Smlouva, která obsahuje posuzované dohody, byla účastníkem řízení s autorizovanými prodejci zboží společnosti JELÍNEK uzavírána prokazatelně od 20.3.2004 do doby vydání rozhodnutí, tj. cca 1,5 roku (přičemž v květnu 2005 bylo v platnosti celkem 26 Smluv) – jednání účastníka řízení, které probíhalo v uvedeném období, představuje spíše krátkodobé porušování hospodářské soutěže. Úřad zohlednil, že v posuzovaném případě se jedná o nedbalostní porušení zákona, a to ve formě nedbalosti vědomé. Při stanovení výše pokuty Úřad dále vzal v úvahu, že vzhledem k nízkým tržním podílům účastníka řízení na relevantních trzích, není jeho jednání způsobilé výrazně ovlivnit kvalitu soutěžního prostředí a má spíše marginální dopady. Úřad rovněž přihlédl k významu vymezeného relevantního trhu – zboží společnosti JELÍNEK není zbožím nezbytné denní spotřeby, ani klíčovým produktem pro odběratele, resp. konečné spotřebitele. Tyto skutečnosti měly vliv na snížení konečné výše pokuty.
Bylo rovněž přihlédnuto ke skutečnosti, že ze strany účastníka řízení se jedná o první zjištěné porušení zákona a v průběhu správního řízení plně spolupracoval s Úřadem.
Konečná výše pokuty byla
Úřadem vyčíslena zejména v závislosti na hospodářských výsledcích účastníka
řízení v roce 2004, kdy společnost JELÍNEK dosáhla čistého obratu cca …
(obchodní
tajemství úč. říz.) Kč s provozním hospodářským výsledkem cca …
(obchodní
tajemství úč. říz.) Kč a celkovým hospodářským výsledkem (před
zdaněním) cca … (obchodní tajemství úč. říz.) Kč za dané
účetní období. Úřad přihlédl rovněž ke skutečnosti, že společnost JELÍNEK
v roce 2003 dosahovala slabších hospodářských výsledků oproti roku 2004.
Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil represivní i preventivní funkci pokuty a dále skutečnost, že pokuta uložená ve výši, jež je uvedena ve výroku rozhodnutí, bude dostatečná a přiměřená k naplnění shora uvedených funkcí a nebude pro účastníka řízení likvidační.
Poučení o
opravném prostředku:
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle ustanovení § 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, podat do 15 dnů ode dne jeho doručení rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
Ing. Vladimír Stankov, CSc.
vrchní ředitel
v zastoupení
JUDr. Luděk Svoboda
pověřený zastupováním
Rozhodnutí obdrží:
JELÍNEK – výroba nábytku s.r.o.
Palackého 420/21
757 01 Valašské Meziříčí
[1] „Všeobecné obchodní podmínky“ rámcově upravují práva a povinnosti smluvních stran (např. objednávání zboží, dodací termíny, dopravu zboží, platby za zboží, reklamace apod.).
[2] Dopisem ze dne 2.8.2005 společnost JELÍNEK Úřadu sdělila,
že uzavření Smlouvy požadovali prodejci při různých obchodních setkáních (např.
na veletrzích, při návštěvách, při objednávkách zboží apod.); usilovali o to,
aby se stali autorizovanými prodejci společnosti JELÍNEK. Kteří konkrétní
obchodní partneři tento požadavek vznesli, však zástupci společnosti JELÍNEK
není již známo (jedná se o období před dvěma až třemi lety), proto nelze ani
uvést, kteří obchodní partneři požadovali zakotvení ujednání obsaženého v
článku III. bod
[3] Zástupci společnosti JELÍNEK uvedli, že v době, kdy bylo přistoupeno k uzavírání Smlouvy s vybranými prodejci, se na trhu objevila řada plagiátů zboží společnosti JELÍNEK a autorizovaný prodej měl zabránit nebezpečí záměny zboží společnosti JELÍNEK a těchto plagiátů. Společnost JELÍNEK zavedením autorizovaného prodeje chtěla vyjít vstříc zákazníkům (ne všichni zákazníci mají možnost nakupovat zboží přímo v sídle společnosti) a cílem bylo rovněž udržení určité úrovně a kvality prodeje zboží.
[4]
V dopise ze dne 2.8.2005 zástupce společnosti JELÍNEK doplnil informace
poskytnuté na ústním jednání
a uvedl, že změnu Smlouvy v uvedeném smyslu požadovala i společnost Expo
Trade, s.r.o.
[5]
Jednatel společnosti BAVAX PLUS, s.r.o. při svědecké výpovědi uvedl, že mu
nejsou známy jakékoliv změny v obsahu článku III. bod
[6] Informace a podklady zajistil Úřad celkem od 22 autorizovaných prodejců společnosti JELÍNEK z celkového počtu 26 autorizovaných prodejců činných na základě plat