Č. j. VZ/S21/05-152/1136/05-KV

V Brně dne 14. března 2005

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném z vlastního podnětu dne 15.2.2005 podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele – město Třinec, Jablunkovská 160, 739 61 Třinec, zastoupené Ing. Igorem Petrovem – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Třinec, parkoviště na ul. Jablunkovská v prostoru bývalé betonárky“ zadané výzvou ze dne 2.10.2002 více zájemcům o veřejnou zakázku podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 424/2002 Sb (dále jen „zákon“), rozhodl takto:

Zadavatel – město Třinec, Jablunkovská 160, 739 61 Třinec – závažně porušil ustanovení:

- § 49 odst. 9 zákona v návaznosti na § 2a odst. 5 zákona, neboť nevyloučil z další účasti na veřejné zakázce uchazeče CSK-Invest, s. r. o., v jehož nabídce nebylo prokázáno splnění kvalifikačního předpokladu podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona společností Nehlsen Třinec, s. r. o., s jejíž pomocí předpokládal uchazeč CSK-Invest, s. r. o., splnění veřejné zakázky,

- § 49 odst. 10 zákona tím, že nepořídil záznam o posouzení a hodnocení nabídek, který by obsahoval popis hodnocení kritéria reference a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.

Za zjištěná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli městu Třinec podle § 62 odst. 1 zákona 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004, ukládá pokuta ve výši 25 000,- Kč (slovy dvacetpět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 0210515001.

O d ů v o d n ě n í

Zadavatel město Třinec, Jablunkovská 160, 739 61 Třinec, zastoupené Ing. Igorem Petrovem (dále jen „zadavatel“), vyzval písemnou výzvou ze dne 2.10.2002 podle § 49 odst. 1 zákona 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 424/2002 Sb., k podání nabídky 5 zájemců o veřejnou zakázku „Třinec, parkoviště na ul. Jablunkovská v prostoru bývalé betonárky“ (dále jen „veřejná zakázka“).

V podmínkách výzvy stanovil zadavatel způsob hodnocení nabídek podle následujících kritérií:

- nabídková cena,

- reference,

- záruční lhůta.

Jak vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 25.10.2002, zadavatel do konce lhůty pro podání nabídek obdržel pět nabídek a žádná z nich nebyla vyřazena z dalšího posuzování a hodnocení.

Zadavatel dopisy ze dne 30.10.2002 oznámil uchazečům své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky v tomto pořadí:

1. CSK-Invest, s. r. o., Olšová 1165, 739 61 Třinec,

2. Jan Morcinek, Výstavní 206, 739 61 Třinec,

3. Nehlsen Třinec, s. r. o., Jablunkovská 392, 739 61 Třinec.

Dne 25.11.2002 byla podepsána mezi zadavatelem a uchazečem CSK-Invest, s. r. o., podepsána smlouva o dílo, jejímž předmětem byla výstavba parkoviště v Třinci na ul. Jablunkovská, v prostoru bývalé betonárky.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“) obdržel od Policie ČR podnět k prošetření veřejných zakázek zadávaných městem Třincem, mezi kterými byla i předmětná veřejná zakázka. Na základě uvedeného podnětu si orgán dohledu vyžádal dokumentaci o zadání veřejné zakázky. Po prostudování obdržené dokumentace o zadání veřejné zakázky získal orgán dohledu pochybnosti, zda učiněné úkony zadavatele při jejím zadávání jsou v souladu se zákonem (viz dále obsah oznámení o zahájení správního řízení), a proto zahájil z vlastního podnětu správní řízení ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele.

Zahájení správního řízení oznámil orgán dohledu zadavateli jako jedinému účastníku správního řízení dopisem č. j. VZ/S21/05-152/735/05-KV ze dne 14.2.2005, ve kterém zadavatele seznámil se zjištěnými skutečnostmi a stanovil mu lhůtu pro vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí. Oznámení o zahájení správního řízení zadavatel obdržel dne 15.2.2005 a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno.

V oznámení o zahájení správního řízení orgán dohledu zadavateli sdělil, že podle § 49 odst. 6 zákona lhůta pro podání nabídek nesmí být kratší než 14 dnů. Z dokumentace vyplývá, že zájemce CSK-Invest, s. r. o., neměl pro podání nabídky čtrnáctidenní lhůtu stanovenou zákonem, ale pouze 11 dnů.

Dále orgán dohledu zadavateli sdělil, že podle ustanovení § 49 odst. 10 zákona je zadavatel povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 25.10.2002 není patrný princip, jakým způsobem byly přidělovány body nabídkám při hodnocení kritéria reference, jak se nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší, a na základě jakých skutečností byla hodnocena nabídka uchazeče L GREKO s. r. o. v kritériu reference, když jeho nabídka neobsahuje přehled o provedených stavbách. Rovněž zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky nevypovídá o tom, v jakém směru je vybraná nabídka výhodnější, než ostatní nabídky.

Na závěr orgán dohledu zadavateli sdělil, že podle § 2a odst. 5 zákona u nabídek předpokládajících splnění zakázky s pomocí jiných osob prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů uchazeč, který nabídku podává, pokud se jeho oprávnění vztahuje na celý rozsah veřejné zakázky. Jinak prokazují splnění kvalifikačního předpokladu podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona i tyto jiné osoby. Uchazeč CSK-Invest, s. r. o., předpokládal, že stavbu parkoviště zadá společnosti Nehlsen Třinec, s. r. o. Ve své nabídce však nedoložil oprávnění k podnikání uvedené společnosti.

Zadavatel se k zahájení správního řízení vyjádřil dopisem ze dne 25.2.2005, ve kterém uvádí, že u veřejné zakázky došlo ze strany zadavatele k chybám, které však nebyly učiněny úmyslně. Jednání výběrové komise bylo vedeno snahou vybrat pro vybudování parkoviště tu nejlepší firmu. Komise nevěnovala patřičnou péči kontrole referencí, protože všechny oslovené firmy jsou dlouholetí osvědčení dodavatelé staveb. U zakázky nedošlo k poškození zájmů zadavatele, stavba byla provedena v požadovaném termínu a vynikající kvalitě.

Orgán dohledu přezkoumal na základě § 57 a násl. zákona případ ve všech souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při hodnocení nabídek v rámci šetřené veřejné zakázky porušil zákon. Ke svému rozhodnutí uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti.

Lhůta pro podání nabídek

Podle § 49 odst. 6 zákona nesmí být lhůta pro podání nabídek kratší než 14 dnů. Prvním dnem této lhůty je den následující po dni doručení výzvy zájemci.

Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel odeslal 5 zájemcům o veřejnou zakázku výzvu ze dne 2.10.2002. Podle dokladu o doručení zájemce CSK-Invest, s. r. o., převzal uvedenou výzvu dne 7. 10. 2002. Lhůta pro podání nabídek byla podle výzvy ze dne 2.10.2002 stanovena na den 18.10.2002. Vzhledem k tomu, že zájemce CSK-Invest, s. r. o., převzal uvedenou výzvu dne 7.10.2002, neměl tak jmenovaný zájemce pro podání nabídky zákonem stanovenou čtrnáctidenní lhůtu, ale pouze jedenáctidenní lhůtu. Tím, že zájemce CSK-Invest, s. r. o., měl k podání nabídky takto zkrácenou lhůtu, byl znevýhodněn oproti ostatním zájemcům, kteří měli na zpracování svých nabídek zákonem stanovenou minimální lhůtu.

Zadavatel tak porušil zákon v § 49 odst. 6, neboť stanovil lhůtu pro podání nabídek kratší než 14 dnů. Vzhledem k tomu, že uchazeč CSK-Invest, s. r. o., podal nabídku a jeho nabídka byla vybrána jako nejvýhodnější, nemělo porušení zákona vliv na výběr nejvhodnější nabídky, a proto je orgán dohledu neklasifikuje jako závažné porušení zákona a nezohlednil toto porušení zákona při stanovení výše pokuty.

Splnění kvalifikačních předpokladů

Podle § 2a odst. 5 zákona u nabídek předpokládajících splnění zakázky s pomocí jiných osob prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů uchazeč, který nabídku podává, pokud se jeho oprávnění k podnikání vztahuje na celý rozsah veřejné zakázky. Jinak prokazují splnění kvalifikačního předpokladu podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona i tyto jiné osoby.

Podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona kvalifikační předpoklady pro plnění veřejné zakázky splňuje uchazeč, který má příslušné oprávnění k podnikání, je-li zvláštními předpisy stanoveno.

Uchazeč prokazuje podle § 2c odst. 1 zákona splnění kvalifikačního předpokladu uvedeného v § 2b odst. 1 písm. a) dokladem o oprávnění k podnikání, včetně výpisu z obchodního rejstříku, kvalifikační předpoklady uvedené v § 2b odst. 1 písm. b), c), d), e) a f) zákona čestným prohlášením.

Uchazeč CSK-Invest, s. r. o., , tj. uchazeč jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, ve své nabídce předložil oprávnění k podnikání, jehož předmětem je inženýrská činnost v oblasti výstavby. Protože předmětem veřejné zakázky byla výstavba parkoviště, a jmenovaný uchazeč nemá oprávnění k podnikání v oboru provádění staveb, doložil ve své nabídce listinu ze dne 8.10.2002, která byla nazvána „Dohoda o provedení práce“, ve které je uvedeno následující: <<Firma CSK-Invest, s. r. o., Třinec, se zavazuje tímto, že pokud vyhraje zakázku „Třinec – parkoviště na ul. Jablunkovská v prostoru bývalé betonárky“, stavební výstavbu a parkoviště objektu VO zadá firmě Nehlsem Třinec, s. r. o.>>. Uvedená „Dohoda o provedení práce“ je podepsána jak uchazečem CSK-Invest, s. r. o., tak i zástupcem společnosti Nehlsen Třinec, s. r. o.

Ačkoli uchazeč CSK-Invest, s. r. o., předpokládal splnění veřejné zakázky s pomocí další osoby, neboť sám nedisponoval příslušným oprávněním k podnikání v oblasti provádění staveb, neprokázal kvalifikační předpoklady podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona tím, že ve své nabídce nedoložil podle § 2c odst. 1 zákona oprávnění k podnikání společnosti Nehlsen Třinec, s. r. o., jakožto jiné osoby ve smyslu § 2a odst. 5 zákona.

Podle § 49 odst. 9 zákona zadavatel posoudí nabídku uchazeče podle § 2c zákona a podle dalších požadavků stanovených v zadání nebo v zadávací dokumentaci. Neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů nebo nesplní-li další požadavky stanovené zadavatelem, zadavatel ho z další účasti na veřejné zakázce vyloučí. Rozhodnutí o vyloučení uchazeče z další účasti na veřejné zakázce je zadavatel povinen bezodkladně oznámit příslušnému uchazeči.

Podle § 2e zákona neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů, případně nesplní povinnost podle § 2d, musí ho zadavatel vyloučit z účasti v dalším jednání o veřejné zakázce.

Protože zadavatel uchazeče CSK-Invest, s. r. o., z veřejné zakázky nevyloučil, ale naopak vybral jeho nabídku jako nejvhodnější a uzavřel s ním smlouvu o dílo, přestože jmenovaný uchazeč neprokázal kvalifikační předpoklady pro plnění veřejné zakázky, závažně tak porušil § 49 odst. 9 zákona v návaznosti na § 2e zákona.

Ustanovení § 49 odst. 9 zákona i § 2e zákona výslovně stanoví jak má zadavatel postupovat, pokud uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů neprokáže. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že zadavatel postupoval při posuzování kvalifikačních předpokladů v rozporu se zákonem. Skutečnost, že vybraný uchazeč je povinen prokázat některé z kvalifikačních předpokladů předložením konkrétních dokladů v zákonem stanovené formě, nezbavuje zadavatele povinnosti posoudit prokázání kvalifikačních předpokladů podle zákona. Pokud takto zadavatel nepostupuje, zvýhodňuje uchazeče, jejichž nabídky nebyly úplné, oproti těm uchazečům, jejichž nabídky byly zpracovány v souladu se zákonem i podmínkami zadání veřejné zakázky.

Popis hodnocení nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky

Podle ustanovení § 49 odst. 10 zákona provede zadavatel hodnocení nabídek podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v ustanovení § 6 zákona. Zadavatel je povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.

Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 18.10.2002 (dále jen „zpráva“) obsahuje přílohou pět dílčích tabulek hodnocení. Z těchto tabulek vyplývá, že hodnocení nabídek bylo provedeno podle kritérií stanovených ve výzvě, a že těmto kritériím byly přiděleny váhové hodnoty 50% (kritérium nabídková cena), 30% (kritérium reference) a 20% (kritérium záruční lhůta). Tyto tabulky dále obsahují body přidělené jednotlivým nabídkám, které byly následně vynásobeny příslušnými koeficienty jednotlivých kritérií.

Ze zprávy však není patrný princip, jakým způsobem byly přidělovány body nabídkám při hodnocení kritéria reference, především pak u uchazeče L GREKO s. r. o., protože jeho nabídka (na rozdíl od nabídek ostatních uchazečů) neobsahuje žádný přehled o provedených stavbách. Z uvedené zprávy vyplývá, že reference uchazečů jsou hodnoceny v bodovém rozpětí 1 až 5 bodů. Z této zprávy však nevyplývá, na základě jakých skutečností členové komise reference posuzovali, tj. které skutečnosti byly rozhodující pro přidělení příslušného počtu bodů.

Uvedená zpráva také neobsahuje vysvětlení, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Rovněž zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky není provedeno dostatečným způsobem, neboť zdůvodnění „výhodnost nabídky“ nevypovídá o tom, v jakém směru je vybraná nabídka výhodnější, než ostatní nabídky.

 Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 18.10.2002 tak neobsahuje popis hodnocení kritéria reference a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Popisem hodnocení se při hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek rozumí vedle stanovení stupně významu jednotlivých kritérií hodnocení rovněž objasnění principu přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích spolu s vysvětlením, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší.

Je tedy nezbytné, aby zpráva obsahovala nikoliv pouze bodové (číselné) hodnocení jednotlivých nabídek, nýbrž i písemný komentář, z něhož bude vyplývat proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů a to především u takových kritérií, jejichž obsah nelze vyjádřit numerickou hodnotou. Z takto zpracovaného výsledku hodnocení jednotlivých nabídek pak zadavatel vychází i při zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, které je obligatorní náležitostí zprávy. Jen takovýmto způsobem pořízená zpráva spolu s dalšími písemnostmi tvořícími dokumentaci o zadání veřejné zakázky umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Pokud zpráva neobsahuje popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, nezbývá než konstatovat, že provedené hodnocení je netransparentní. Zpráva, která nemá potřebné náležitosti ve smyslu § 49 odst. 10 zákona neumožňuje zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provede zcela objektivně a v souladu se zákonem.

Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil zákon, když nepořídil podle § 49 odst. 10 zákona záznam o posouzení a hodnocení nabídek, které by obsahovalo popis hodnocení jednotlivých nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.

Podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb. (dále jen „zákon v úplném znění“), zjistí-li orgán dohledu, že zadavatel závažně či opětovně porušil ustanovení tohoto zákona, může mu uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky. Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení.

Závažnost porušení zákona (§ 49 odst. 9 zákona) spočívá v tom, že zadavatel neposoudil v souladu se zákonem doklady prokazující kvalifikační předpoklady předložené v nabídce uchazeče CSK-Invest, s. r. o. Zákonodárce stanovil, že zakázky hrazené z veřejných prostředků mohou být realizovány subjekty, kteří prokáží splnění kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky. Z uvedeného důvodu je tedy v zákoně výslovně stanoveno (viz § 2c odst. 1 zákona), aby uchazeč prokázal splnění kvalifikačních předpokladů dokladem o oprávnění k podnikání, a to i v případě, že uchazeč předpokládá splnění veřejné zakázky s pomocí jiných osob v případě, že oprávnění k podnikání uchazeče se nevztahuje na celý rozsah veřejné zakázky (viz § 2a odst. 5 zákona). Zadavatel tak v šetřeném případě nejen nevyloučil uchazeče, který neprokázal splnění kvalifikačních předpokladů, ale naopak rozhodl o jeho nabídce jako o nejvýhodnější.

V souvislosti s prokazováním kvalifikačních předpokladů je třeba zdůraznit, že doložení, resp. existence oprávnění k podnikání a jeho doložení zákonem požadovanými doklady je jedním z předpokladů zdárného průběhu vlastní realizace předmětu plnění veřejné zakázky, neboť je průkazem toho, že osoba, která bude realizovat veřejnou zakázku, je k plnění způsobilá. Důsledkem plnění veřejné zakázky nekvalifikovaným uchazečem by totiž mohlo dojít ke vzniku hmotných škod na majetku zadavatele, případně ohrožení životů a zdraví lidí.

Další závažné porušení zákona (§ 49 odst. 10 zákona) spočívá v tom, že ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek nebyl uveden popis hodnocení podle kritérií uvedených v zadání s uvedením principu objasňujícího přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích a s vysvětlením, proč byl té které nabídce přidělen konkrétní počet bodů a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky; při výběru nejvhodnější nabídky tedy nebyly respektovány zásady transparentnosti a přezkoumatelnosti úkonů zadavatele.

Vzhledem ke zjištěným závažným porušením zákona a s přihlédnutím ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky je již realizován, nelze uložit zadavateli opatření k nápravě, jelikož fakticky nelze ukládat plnění, která jsou neproveditelná. Výše zjištěná porušení zákona jsou však natolik závažná, že orgán dohledu zvolil postup podle části čtvrté, hlavy IV. zákona v úplném znění a uložil zadavateli pokutu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Uložení sankce zákon v úplném znění nespojuje s jakýmkoliv porušením povinností, neboť obecně předpokládá, že porušení povinností může dosahovat různé intenzity, sankcionovat však umožňuje pouze taková protiprávní jednání, která dosahují intenzity závažného porušení zákonem uložených povinností. Porušením zákona, kterých se zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil (viz výše), byl nepochybně naplněn zákonný znak závažného porušení.

Před uložením pokuty orgán dohledu rovněž ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve větě druhé § 62 odst. 1 zákona v úplném znění, a to, že pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení (o porušení zákona se orgán dohledu dověděl z prošetření zadání veřejné zakázky na základě obdrženého podnětu k přezkoumání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky v lednu 2005 a k porušení zákona došlo v době zadání veřejné zakázky a v době provádění hodnocení nabídek v říjnu 2002).

Ze zadání veřejné zakázky vznikl zadavateli peněžitý závazek ve výši 5 249 790,- Kč včetně DPH, přičemž 1 % činí 52 498,- Kč. Za výše zjištěná závažná porušení zákona uložil orgán dohledu zadavateli pokutu ve výši 25 000,- Kč, tedy v polovině možné sazby.

Dohled nad dodržováním zákona podle § 52 zákona v úplném znění spočívá mimo jiné i v kontrole postupů zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a v ukládání sankcí. Pokuta uložená zadavateli za zjištěná závažná porušení při zadávání předmětných veřejných zakázek má splnit dvě základní funkce, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k takovému chování, které je v souladu se zákonem.

Orgán dohledu v rámci správního uvážení ohledně výše pokuty konstatuje, že musí být stanovena dle stupně závažnosti porušení zákona. Z hlediska přiměřenosti sankce vzal orgán dohledu v úvahu zejména tu skutečnost, že zjištěné závažné porušení zákona se týká neprokázání kvalifikačních předpokladů uchazečem podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější a s nímž zadavatel uzavřel smlouvu o plnění předmětu veřejné zakázky. Dále se zjištěné závažné porušení zákona týká popisu hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, tj. nejdůležitější fázi procesu zadávání veřejných zakázek.

Orgán dohledu se na základě všech zjištěných skutečností, hodnocení důkazů jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, rozhodl uložit zadavateli za závažná porušení zákona pokutu. Orgán dohledu posoudil celý případ a na základě zjištěných skutečností rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.

Podle § 109 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb. a zákona č. 60/05 Sb., se zadávání veřejných zakázek, řízení o přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu a řízení o uložení sankce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Obdobně se postupuje i v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu nebo v řízení o uložení sankce, které na zadávání veřejných zakázek podle věty první navazují.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

JUDr. Miroslav Šumbera

vrchní ředitel

Rozhodnutí nabylo právní moci dne 9.4.2005.

Obdrží:

Město Třinec, Jablunkovská 160, 739 61 Třinec, zast. Ing. Igorem Petrovem