Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže ve správním řízení zahájeném dne 25. 2. 2005 z vlastního podnětu
podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek,
ve znění
zákona č. 148/1996
Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona
č. 28/2000 Sb., zákona č.
256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona
č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č.
320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č.
41/2004 Sb., ve věci přezkoumání postupu zadavatele obce Strachotice,
Strachotice 79, 671 29 okres Znojmo, zastoupené Evou Vaculovou, starostkou, při
zadání veřejné zakázky „Strachotice – část Micmanice, Bytové domy – 2 x 9
bytových jednotek“, nedatovanou výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku
k podání nabídky podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání
veřejných zakázek, ve
znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona
č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000
Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb.,
zákona č. 142/2001 Sb.,
zákona č. 130/2002 Sb.,
zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb.,
zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., rozhodl takto:
Zadavatel - obec Strachotice - závažným způsobem porušil:
1.
ustanovení § 49 odst. 6 posledně cit.
zákona, neboť nedodržel zákonem stanovenou lhůtu pro podání nabídek,
2.
ustanovení § 49 odst. 10 posledně cit.
zákona, neboť záznam o posouzení a hodnocení nabídek
neobsahuje popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky,
3. ustanovení § 56 odst. 5 posledně cit. zákona, neboť před uplynutím lhůty pro podání námitek uzavřel smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky s vybraným uchazečem.
Za
zjištěná závažná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli
obci Strachotice podle § 62 odst. 1 cit. zákona ukládá pokuta ve výši 20
000,- Kč (slovy dvacet tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce
od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské
soutěže zřízený u ČNB v Brně číslo 3754-24825-621/0710, konstantní symbol
1148, variabilní symbol 0260515001.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“), který vykonává dohled nad dodržováním zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 30. 1. 2005 podnět k přezkoumání postupu obce Strachotice, Strachotice 79, 671 29 okres Znojmo, zastoupené Evou Vaculovou, starostkou (dále jen „zadavatel“), při zadání veřejné zakázky „Strachotice – část Micmanice, Bytové domy – 2 x 9 bytových jednotek“, nedatovanou výzvou pěti zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky (dále jen „výzva“) podle § 49 odst. 1 zákona.
V podmínkách
výzvy byla stanovena následující kritéria hodnocení nabídek:
1. nabídková cena a platební podmínky,
2. délka nabízené záruční doby na provedené
práce,
3. lhůta výstavby (doba výstavby v měsících),
4. údaje o dalších kvalifikačních předpokladech
dle bodu 4.5 těchto zadávacích podmínek.
Z dokumentace
o zadání veřejné zakázky
vyplývá, že zadavatel do konce lhůty pro podání nabídek obdržel čtyři nabídky a
že žádná z nich nebyla vyřazena z dalšího posuzování a hodnocení.
Zadavatel
po provedeném posouzení a hodnocení nabídek („zpráva o posouzení a hodnocení
nabídek“ ze dne 25. 11. 2003) rozhodl dne 25. 11. 2003 o výběru nejvhodnější
nabídky uchazeče Jiřího Jelínka, Vídeňská 892/11, 669 02 Znojmo (dále
jen „Jiří Jelínek“) a své rozhodnutí oznámil
všem uchazečům dopisem z téhož dne. S uchazečem Jiřím Jelínkem uzavřel
dne 26. 11. 2003 smlouvu o plnění
předmětné veřejné zakázky, ve
které byla stanovena cena 14 228
682,- Kč včetně DPH.
V podnětu k přezkoumání postupu zadavatele stěžovatel poukazuje na skutečnost, že zadavatel v případě šetřené veřejné zakázky nerespektoval pořadí nabídek navržené „komisí pro posouzení a hodnocení nabídek“ a jako nejvhodnější vybral nabídku uchazeče Jiřího Jelínka.
Orgán dohledu si na základě podnětu vyžádal dopisem č. j. VZ/P 17/05-151/572/05-SH ze dne 4. 2. 2005 od zadavatele dokumentaci o zadání předmětné veřejné zakázky, včetně jeho písemného stanoviska k obsahu podnětu.
Zadavatel orgánu dohledu ve svém stanovisku ze dne 15. 2. 2005 sdělil, že důvodem jeho odchylného stanoviska od „komise pro posouzení a hodnocení nabídek“ byla nejnižší cena uvedená v nabídce uchazeče Jiřího Jelínka, neboť prvním kritériem hodnocení byly „nabídková cena a platební podmínky“.
Orgán dohledu získal po přezkoumání dokumentace pochybnosti týkající se počtu obeslaných zájemců o veřejnou zakázku k podání nabídky, předložení dokladů prokazujících splnění kvalifikačních předpokladů vybraným uchazečem před podpisem smlouvy, hodnocení nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky a dodržení lhůty, ve které je zadavatel povinen rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky, a proto zahájil správní řízení z vlastního podnětu.
Orgán dohledu zadavateli oznámil zahájení správního řízení dopisem č. j. VZ/S26/05-151/869/05-SH ze dne 23. 2. 2005, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Zadavatel obdržel oznámení o zahájení správního řízení dne 25. 2. 2005 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení, jehož jediným účastníkem je podle § 58 zákona zadavatel.
V oznámení o zahájení správního řízení byl zadavatel poučen o možnosti vyjádřit se ke skutečnostem, které budou podkladem pro rozhodnutí, jakož i ke způsobu jejich zjištění, i o možnosti navrhnout doplnění šetření (§ 33 správního řádu), nahlédnout do spisu řízení či pořizovat si z něho výpisy (§ 23 správního řízení). Na žádost zadavatele umožnil dne 9. 3. 2005 orgán dohledu zadavateli do spisu správního řízení nahlédnout. Protokol o nahlížení je součástí spisu.
S dalšími zjištěnými skutečnosti, které budou rovněž podkladem pro rozhodnutí a týkají se stanovení kratší než zákonem požadované minimální lhůty pro podání nabídek a povinnosti archivovat kompletní dokumentaci o zadání veřejné zakázky, seznámil orgán dohledu zadavatele v dopisu č. j. VZ/S26/05-151/1584/05-SH ze dne 11. 4. 2005 a zároveň stanovil lhůtu pro jeho případné vyjádření.
Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 13. 4. 2005 uvedl, že délka lhůty pro podání nabídek byla ovlivněna nutností uzavřít smlouvu se SFRB (Státní fond rozvoje bydlení – pozn. orgánu dohledu) do konce měsíce listopadu 2003, přičemž zájemci o veřejnou zakázku, se kterými byla uvedená záležitost předjednána, ji akceptovali a posléze jako uchazeči předložili nabídky v kratší než zákonem stanovené minimální lhůtě pro podání nabídek. K povinnosti archivovat doklady podle § 2c odst. 2 zákona zadavatel konstatoval, že v době zadávání veřejné zakázky byly doklady k dispozici. Skutečnost, že zadavatel předložil orgánu dohledu doklady podle § 2c odst. 2 zákona s pozdějším datem, než ke kterému byla podepsána smlouva, je způsobena tím, že originální doklady byly zcizeny a zadavatel proto požádal vybraného uchazeče o doklady náhradní z pozdější doby. V trestním oznámení na neznámého pachatele nejsou doklady podle § 2c odst. 2 zákona uvedeny proto, že se na jejich zcizení přišlo až později. Zadavatel dále zmiňuje, že členové „komise pro posouzení a hodnocení nabídek“, kteří příslušné doklady kontrolovali, jsou svědky, že doklady byly k dispozici.
Orgán dohledu přezkoumal na základě ustanovení § 57 zákona případ ve všech souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky, vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadání předmětné veřejné zakázky závažně porušil zákon, k čemuž uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K nedodržení lhůty
pro podání nabídek podle § 49 odst. 6 zákona
Podle § 49 odst. 6 zákona „Lhůta pro podání nabídek nesmí být kratší než 14 dnů. Prvním dnem této lhůty je den následující po dni doručení výzvy zájemci.“
„Zadávací podmínky soutěže“, které jsou v případě šetřené veřejné zakázky výzvou k podání nabídek podle § 49 odst. 1 zákona, byly všemi zájemci o veřejnou zakázku osobně převzaty dne 18. 11. 2003. Následujícím dnem, kdy počala běžet lhůta pro podání nabídek, je 19. 11. 2005. Lhůta pro podání nabídek skončila dnem otevírání obálek s nabídkami, které se uskutečnilo dne 25. 11. 2005, a činila tedy 7 dnů namísto zákonem stanovených minimálních 14 dnů.
V této souvislosti orgán dohledu konstatuje, že stanovení délky lhůty pro podání nabídek významnou měrou ovlivňuje další průběh zadávacího řízení, neboť od její dostatečné délky se odvíjí kvalita zpracování nabídek v závislosti na požadavcích zadavatele. Z uvedeného důvodu je její délka (a to délka minimální) stanovena kogentním ustanovením § 49 odst. 14 zákona, přičemž význam dodržení tohoto ustanovení zdůraznil zákonodárce výrazy „nesmí být kratší“. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel při stanovení lhůty pro podání nabídek musí dodržet alespoň její zákonem stanovenou délku 14 dnů, od níž se nelze odchýlit.
Zadavatel v daném případě tím, že zkrátil zákonem požadovanou minimální délku pro podání nabídek ze 14 dnů na 7 dnů, závažně porušil ustanovení § 49 odst. 6 zákona. Na této skutečnosti nic nemění vyjádření zadavatele ze dne 13. 4. 2005, podle kterého zkrátil lhůtu pro podání nabídek s vědomím všech uchazečů o veřejnou zakázku z důvodu termínů sjednaných se Státním fondem pro rozvoj bydlení, neboť je povinností zadavatele zajistit průběh zadávaní veřejné zakázky tak, aby nemohlo dojít k porušení obligatorních ustanovení zákona.
K porušení postupu
při hodnocení nabídek podle ust. § 49 odst. 10 zákona
Podle § 49 odst. 10 zákona „Zadavatel je povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.“
V oznámení o zahájení správního řízení orgán dohledu uvedl, že „Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 25. 11. 2003 neobsahuje popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Jako zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky je pouze uvedeno, že „Komise doporučila zadavateli vyhlášení výsledků soutěže dle výše uvedeného pořadí. Zadavatel doporučení komise pro vyhodnocení a posouzení nabídek neakceptoval a vybral k realizaci zakázky firmu Jiří Jelínek, stavební firma, Vídeňská 892/11, Znojmo.“ Zadavatel ke „zprávě o posouzení a hodnocení nabídek“ nepřiložil písemné zdůvodnění svého odchylného stanoviska při výběru nejvhodnějšího uchazeče od hodnocení „komise“ (dále jen „skupina hodnotitelů“).
K popisu hodnocení
nabídek orgán dohledu uvádí, že z tabulek hodnocení jednotlivých členů
skupiny hodnotitelů, které obsahují pouze počet bodů přidělený nabídkám
v hodnotících kritériích, není
patrné, na základě jakých údajů z nabídek uchazečů bylo přiděleno
ve stanovených kritériích konkrétní bodové hodnocení a co konkrétně bylo
v rámci daného kritéria hodnoceno.
K hodnocení nabídek orgán dohledu dále konstatuje, že body přidělené jednotlivými členy skupiny hodnotitelů nabídkám v jednotlivých kritériích hodnocení neodpovídají údajům uvedeným v nabídkám. Druhé a třetí kritérium hodnocení „délka záruční doby na provedené práce“ a „lhůta výstavby (doba výstavby v měsících)“ jsou kritérii měřitelnými a patří tedy mezi tzv. kvantifikovatelná kritéria hodnocení, u kterých lze bodovým hodnocením přesně vystihnout hodnocenou skutečnost. Z tabulek hodnocení však vyplývá, že ve druhém kritériu hodnocení „délka záruční doby na provedené práce“ u většiny členů skupiny hodnotitelů neodpovídala výše bodového hodnocení délce záruční doby uvedené v nabídce konkrétního uchazeče.
V prvním kritériu hodnocení „nabídková cena a platební podmínky“ byla druhá nejnižší nabídková cena uchazeče Pozemní stavby spol. s r. o., Znojmo, hodnocena dvěma členy nižším počtem bodů než třetí nejnižší nabídková cena uchazeče ATLANTA, a. s., Nový Šaldorf, a jedním členem byla dokonce nabídková cena uchazeče POZEMNÍ STAVBY, spol. s r. o., Znojmo, hodnocena shodně s nejvyšší nabídkovou cenou uchazeče Ing. Karel Vávra, Znojmo, která byla o cca 2 mil. Kč vyšší). Z uvedených skutečností tedy vyplývá, že bodové hodnocení nabídek v rámci kritéria „nabídková cena a platební podmínky“ proporcionálně neodráží hodnocenou výši nabídkové ceny, přičemž z důvodu absence slovního hodnocení není ani zřejmé, zda (případně jak) byly v rámci hodnocení nabídek zohledněny platební podmínky.
Popisem hodnocení se rozumí uvedení zvoleného způsobu hodnocení, podle výše nabídkové ceny, nebo podle ekonomické vhodnosti nabídek, se stanovením stupně významu jednotlivých kritérií hodnocení, a s objasňujícím principem přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích spolu s vysvětlením, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší.
Ke způsobu hodnocení nabídek a stanovení kritérií pro jejich hodnocení orgán dohledu uvádí, že při výběru nejvhodnější nabídky je nutné, aby zadavatel respektoval základní cíl zákona, kterým je ekonomické nakládání s veřejnými prostředky. Výběr nejvhodnější nabídky musí splňovat dva základní principy platné pro zadávání veřejných zakázek:
a)
transparentnost postupu a
b)
nezvýhodnění (nebo nediskriminaci) žádného z uchazečů.
Ze zpracovaného výsledku
hodnocení jednotlivých nabídek pak zadavatel vychází i při zdůvodnění výběru
nejvhodnější nabídky, které je rovněž obligatorní náležitostí záznamu o
posouzení a hodnocení. Jen takovýmto způsobem pořízený záznam, spolu
s další nezbytnou dokumentací, umožní zadavateli prokázat, že posouzení a
hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem.
Zadavatel orgánu dohledu dodatečně předložil při nahlížení do spisu dne 9. 3. 2005 dokument nazvaný „Výběr firmy“ ze dne 25. 11. 2003, jehož obsahem je odůvodnění výběru uchazeče Jiřího Jelínka v tom smyslu, že jmenovaný uchazeč byl vybrán z důvodu nejnižší nabídkové ceny jako hlavní priority pro realizaci stavby.
„Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 25. 11. 2003, včetně dokumentu „Výběr firmy“ z téhož dne lze v daném případě označit za záznam o posouzení a hodnocení nabídek podle § 49 odst. 10 zákona a v kontextu obou dokumentů je nutné posuzovat i zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.
Pokud však zadavatel stanovil způsob hodnocení nabídek podle jejich ekonomické vhodnosti, bylo jeho povinností předložené nabídky transparentně vyhodnotit podle stanovených kritérií hodnocení, k čemuž nedošlo (viz výše). V daném případě navíc následný výběr uchazeče Jiřího Jelínka z důvodu jeho nejnižší nabídkové ceny neodpovídá stanoveným kritériím hodnocení, a proto je jeho zdůvodnění neakceptovatelné. Jestliže zadavatel považoval v případě předmětné veřejné zakázky za hlavní prioritu výši nabídkové ceny, měl možnost si ji stanovit jako jediné kritérium hodnocení, což však neučinil.
Tím, že záznam o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, došlo k závažnému porušení zákona § 49 odst. 10 zákona, neboť hodnocení spolu s výběrem nejvhodnější nabídky je tak netransparentní a nepřezkoumatelné.
K porušení § 56
odst. 5 zákona
Podle § 56 odst. 5 zákona nesmí zadavatel před uplynutím lhůty pro podání námitek, a jsou-li námitky podány včas, činit žádné úkony směřující k dokončení zadání veřejné zakázky ani uzavřít smlouvu, ani zadání veřejné zakázky zrušit.
Podle § 55 zákona se námitky podávají písemně a musí být zadavateli doručeny nejpozději do 10 kalendářních dnů po tom, co bylo uchazeči doručeno oznámení o úkonech zadavatele, a do 10 kalendářních dnů od doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky.
Rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 25. 11. 2003 převzal poslední uchazeč osobně dne 28. 11. 2003, jak vyplývá z potvrzení o převzetí rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, které je součástí dokumentace o zadání veřejné zakázky. Smlouva na plnění předmětné veřejné zakázky s vybraným uchazečem Jiřím Jelínkem byla uzavřena dne 26. 11. 2003.
Vzhledem k výše uvedenému lze tedy konstatovat, že zadavatel tím, že před uplynutím lhůty pro podání námitek uzavřel smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky s vybraným uchazečem, vyloučil možnost podání námitek a závažným způsobem tak porušil § 56 odst. 5 zákona.
K dalším zjištěným
skutečnostem
K porušení archivační povinnosti podle § 64b zákona
Podle § 64b zákona „Zadavatel je povinen dokumentaci o zadání, včetně podaných nabídek všech uchazečů, uchovávat po dobu pěti let od uzavření smlouvy nebo od zrušení zadání veřejné zakázky s výjimkou vzorků nebo ukázek (§ 39).“ Podle § 2 písm. k) zákona se rozumí „dokumentací o zadání veřejné zakázky soubor dokladů, jejichž pořízení vyžaduje tento zákon, a nabídky všech uchazečů“.
Na základě zjištění uvedených v oznámení o zahájení správního řízení ze dne 23. 2. 2005 (absence dokladů prokazujících splnění kvalifikačních předpokladů podle § 2c odst. 2 zákona vybraným uchazečem Jiřím Jelínkem) předložil zadavatel orgánu dohledu originály potvrzení správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny ze dne 7. 3. 2005 a kopii výpisu z evidence Rejstříku trestů ze dne 16. 3. 2004, které dokládají skutečnost, že uchazeč Jiří Jelínek neměl k uvedeným datům nedoplatky ve smyslu § 2b odst. 1 písm. f) zákona, ani nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v § 2b odst. 1 písm. d) zákona, nicméně z datace všech dokladů je zřejmé, že nebyly předloženy před podpisem smlouvy, tj. ke dni 26. 11. 2005.
Zadavatel orgánu dohledu rovněž předložil „Protokol o podání vysvětlení“ ze dne 17. 2. 2005 zpracovaný Policií ČR, ve kterém je ze strany oznamovatele Evy Vaculové, starostky obce Strachotice, podáno trestní oznámení na neznámého pachatele, který v době od 10. 12. 2004, 10:00 hod. do 9. 2. 2005, 9:00 hod. odcizil na Obecním úřadě Strachotice následující doklady v originálu: „nabídka firmy Jelínek, Znojmo, a protokol o otevírání obálek“. V protokolu Policie ČR ze dne 7. 2. 2005 tedy nejsou výslovně uvedeny doklady podle § 2c odst. 2 zákona.
K doložení dokladů podle § 2c odst. 2 zákona orgán dohledu obecně uvádí, že prokazování kvalifikačních předpokladů je jedním ze zásadních předpokladů, které opravňují uchazeče k účasti na veřejné zakázce. Je tudíž třeba zdůraznit, že prokázání kvalifikačních předpokladů a jejich doložení je prvotním předpokladem zdárného průběhu vlastní realizace předmětu plnění veřejné zakázky, neboť je průkazem toho, že osoba, která bude realizovat veřejnou zakázku, je k plnění způsobilá ve smyslu zákona.
V „Zadávacích podmínkách soutěže“ bodu 4.2 zadavatel stanovil, že „kvalifikační předpoklady prokáže uchazeč, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, výpisem z obchodního rejstříku ne starším než 90 dnů, výpisem z trestního rejstříku členů statutárního orgánu ne starším než 6 měsíců a potvrzením nositelů sociálního a zdravotního pojištění ne starším než 6 měsíců, přičemž doklady budou předloženy buď v originále, nebo ověřené kopii.“
K prokázání splnění kvalifikačních předpokladů vybraného uchazeče Jiřího Jelínka před podpisem smlouvy orgán dohledu uvádí, že z předložené dokumentace není zřejmé, zda jmenovaný uchazeč doložil před podpisem smlouvy požadované doklady (viz oznámení zadavatele o jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 25. 11. 2003, ve kterém žádá vybraného uchazeče k předložení dokladů podle bodu 4.2 zadávacích podmínek soutěže), či nikoliv.
Archivace dokumentace veřejné zakázky je jediným možným způsobem, kterým lze ověřit postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky a zjistit, zda byl jeho postup v souladu se zákonem. Tím, že součástí dokumentace o zadání předmětné veřejné zakázky nebyly doklady před uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem Jiřím Jelínkem, došlo k porušení ust. § 64b zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel dodatečně předložil orgánu dohledu doklady podle § 2c odst. 2 zákona, podle kterých vybraný uchazeč Jiří Jelínek nemá v době realizace veřejné zakázky nedoplatky ve smyslu § 2b odst. 1 písm. f) zákona, ani nemá záznam v Rejstříku trestů (nebyl tedy pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v § 2b odst. 1 písm. d) zákona), je naplněn požadavek na realizaci veřejné zakázky uchazečem, vůči němuž nemá stát žádné pohledávky a který je bezúhonný. V daném případě proto orgán dohledu nepovažoval porušení § 64b zákona za důvod pro uložení pokuty, která je sankcí pouze za výše uvedená závažná porušení zákona.
K dalším skutečnostem uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení
Orgán dohledu zmiňuje, že na základě dokladů předložených při nahlížení do spisu 9. 3. 2005 bylo zjištěno, že výzvu k podání nabídek, resp. v daném případě nedatované „Zadávací podmínky soutěže“, převzalo dne 18. 11. 2003 pět zájemců, čímž bylo naplněno ust. § 49 odst. 1 zákona.
K otázce dodržení lhůty podle § 49 odst. 7 zákona, ve které je zadavatel povinen rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky, orgán dohledu uvádí, že zadavatel doložil při nahlížení do spisu dne 9. 3. 2005 rovněž rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče Jiřího Jelínka ze dne 25. 11. 200. Předmětné rozhodnutí tedy bylo učiněno ve lhůtě stanovené v citovaném ustanovení zákona.
Při posuzování míry závažnosti porušení zákona vycházel orgán dohledu z následujících skutečností.
Celková výše peněžitého závazku, který zadavateli ze zadání předmětné veřejné zakázky vznikl, činí 14 228 682,- Kč včetně DPH.
Podle § 62 odst. 1 zákona „Zjistí-li
orgán dohledu, že zadavatel závažně či opětovně porušil ustanovení tohoto
zákona, může mu uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky. Pokutu lze uložit jen
do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil
ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo
k tomuto porušení.“
Maximální výše pokuty by v daném případě mohla činit 142 286,82 Kč (tj. 1 % z 14 228 682,- Kč).
Před uložením pokuty orgán dohledu zkoumal, zda je naplněna podmínka uvedená ve větě druhé § 62 odst. 1 zákona, že pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení. Podnět k přezkoumání postupu zadavatele orgán dohledu obdržel dne 2. 2. 2005 a k porušení zákona došlo 26. 11. 2003, kdy byla uzavřena smlouva o dílo.
Uložení sankce zákon nespojuje s jakýmkoliv porušením povinností, neboť obecně předpokládá, že porušení povinností může dosahovat různé intenzity, sankcionovat však umožňuje pouze taková protiprávní jednání, která dosahují intenzity závažného porušení zákonem uložených povinností. Porušení zákona, kterého se zadavatel v daném případě dopustil, když nedodržel zákonem stanovenou lhůtu pro podání nabídek, neuvedl ve „zprávě o posouzení a hodnocení nabídek“ popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky a nearchivoval doklady, které byl vybraný uchazeč povinen předložit před podpisem smlouvy, naplňují znak porušení závažného charakteru.
Dohled
nad dodržováním zákona podle § 52 zákona o zadávání veřejných zakázek spočívá
mimo jiné i v kontrole postupů zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a
v ukládání sankcí. Pokuta uložená zadavateli za zjištěná závažná porušení
zákona při zadávání předmětných veřejných zakázek má splnit dvě základní
funkce, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených
zákonem a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení
porušování zákona, resp. k takovému chování, které je v souladu se
zákonem.
S ohledem na výše uvedenou
preventivní funkci sankčního postihu se orgán dohledu rozhodl uložit
zadavateli pokutu v
dolní polovině zákonem
stanovené sazby ve
výši 20 000,- Kč.
Pro úplnost orgán
dohledu upozorňuje na
právní důsledky vyplývající z ustanovení § 70 zákona, podle kterého
smlouva na veřejnou zakázku uzavřená v rozporu s tímto zákonem je
neplatná. Vzhledem ke skutečnosti, že institut neplatnosti smlouvy je
soukromoprávní, nikoliv veřejnoprávní povahy, lze se neplatnosti smlouvy
domáhat pouze u soudu v rámci občanského soudního řízení.
Orgán
dohledu se na základě všech zjištěných skutečností, hodnocení důkazů jak
jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, rozhodl uložit zadavateli za závažné
porušení zákona pokutu. Orgán dohledu posoudil celý případ a na základě
zjištěných skutečností rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.
Podle
§ 109 zákona č. 40/2004 Sb., o
veřejných zakázkách, ve znění
pozdějších předpisů, se zadávání veřejných zakázek, řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu a řízení o uložení
sankce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí
podle dosavadních právních
předpisů. Obdobně se postupuje
i v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele orgánem
dohledu nebo v řízení o uložení sankce, které na zadávání veřejných zakázek
podle věty první navazují.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze
do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad
k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to
prostřednictvím Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže – odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek
v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
|
|
JUDr. Miroslav Šumbera vrchní ředitel |
Obdrží: