Č. j.: VZ/S 69/05-153/2113/05-Va

 

V Brně dne 12. května 2005

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 21.4.2005 z vlastního podnětu podle § 96 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, o přezkoumání úkonů zadavatele Liberecký kraj, U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2, zastoupený Petrem Skokanem, hejtmanem, při zadávání veřejné zakázky „Nákup nábytku pro kongresový sál objektu č. p. 573“ v užším řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno na centrální adrese dne 1.10.2004 pod ev. č. 50001243,  rozhodl takto:

 

Zadavatel Liberecký kraj nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 55 odst. 3 citovaného zákona tím, že jako jedno z dílčích kritérií pro posuzování nabídek dle jejich ekonomické výhodnosti zvolil i kritérium „zkušenosti s obdobnými zakázkami, reference“, které nevyjadřuje ekonomickou výhodnost nabídky, ale kvalifikaci uchazeče ve smyslu § 33 odst. 1 písm. b) bod 1. tohoto zákona. 

 

Z důvodu nesplnění uvedené povinnosti se ukládá zadavateli Liberecký kraj  podle      § 101 odst. 1 citovaného zákona o veřejných zakázkách zrušit zadávací řízení, a to ve lhůtě do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

Liberecký kraj, U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2, zastoupený Petrem Skokanem, hejtmanem (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)  na centrální adrese dne 1.10.2004 pod ev. č. 50001243 oznámení užšího řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Nákup nábytku pro kongresový sál objektu č. p. 573“.

 

Po provedeném posouzení a hodnocení nabídek zadavatel dne 7. 2. 2005 rozhodl o přidělení veřejné zakázky, a to uchazeči HANE Interiér, spol. s r. o., České mládeže 456,    460 03 Liberec 3, za niž jedná Hana Kubáčková, jednatelka (dále jen „ HANE“). Proti rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky podal uchazeč INTERIOR PFD,           spol. s  r. o., Praha 3, námitky, kterým zadavatel po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl. Vzhledem k tomu, že jmenovaný uchazeč nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. O návrhu uvedeného uchazeče pak bylo rozhodnuto v samostatném správním řízení vedeném pod č.j. VZ/S42/05 tak, že uvedené správní řízení bylo podle § 97 odst. 2 v návaznosti na § 98 odst. 1 zákona zastaveno z důvodu nesložení kauce navrhovatelem. 

 

Po přezkoumání dokumentace předmětné veřejné zakázky získal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“) pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, proto svým dopisem č.j. VZ/S69/05-153/1719/05-Va ze dne 19. 4. 2005 oznámil zahájení správního řízení z vlastního podnětu podle § 96 zákona o přezkoumání úkonů zadavatele  učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky. 

 

Ve svém oznámení o zahájení správního řízení orgán dohledu mimo jiné blíže specifikoval zjištěné skutečnosti, které ho vedly k zahájení správního řízení z vlastního podnětu (zadavatel uvedl pod bodem 10.1. v oznámení zadávacího řízení jako dílčí kritérium hodnocení i zkušenosti s obdobnými zakázkami, reference) a současně dal účastníkům řízení možnost se vyjádřit ke skutečnostem, které budou podkladem pro rozhodnutí, příp. navrhnout doplnění šetření. Účastníky správního řízení jsou podle § 99 zákona zadavatel a společnost HANE, které byla veřejná zakázka přidělena. Oznámení o zahájení správního řízení převzal zadavatel dne 21. 4. 2005 a tímto dnem bylo podle § 96 odst. 2 zákona zahájeno správní řízení. Společnost HANE obdržela uvedenou písemnost dne 26. 4. 2005.

 

K zahájenému správnímu řízení se ve stanovené lhůtě vyjádřil svým dopisem ze dne   5. 5. 2005 zadavatel, který mimo jiné uvedl, že předmětem hodnocení předložených nabídek nebyly pouze reference, ale také zkušenosti s obdobnými zakázkami. Zadavatel dále uvedl, že zákon výslovně neupravuje konkrétní podobu či název jednotlivých hodnotících kritérií s tím, že zkušenosti s obdobnými zakázkami mohou být předmětem hodnocení nabídek jednotlivých uchazečů a že jím požadované reference dokladují spokojenost zadavatelů formou tzv. referenčních listů za časově neomezené období. Zadavatel má za to, že postupoval v souladu se zákonem a to i v návaznosti na skutečnost, že § 55 zákona ukládá zadavateli povinnost stanovit dílčí kritéria, ale není zde stanovena k tomuto postupu žádná povinnost. 

 

Po přezkoumání případu v jeho vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů orgán dohledu rozhodl z důvodu nesplnění povinnosti stanovené zákonem ze strany zadavatele o uložení zrušení rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky a zrušení zadání veřejné zakázky, přičemž ke svému rozhodnutí uvádí následující rozhodné skutečnosti.

 

V oznámení zadávacího řízení uveřejněného na centrální adrese (dále jen „oznámení“) zadavatel pod bodem 9. specifikoval prokazování finanční, ekonomické, technické a odborné způsobilosti a prokazování jakosti a splnění požadavků systému řízení podniků, přičemž dle bodu 9.1. oznámení požadoval zadavatel základní kvalifikační kritéria dle § 31 a kvalifikace dle § 30 odst. 2 písm. c) zákona a pod bodem 9.3. tohoto oznámení nazvaného kritéria a doklady pro prokazování technické způsobilosti uvedl zadavatel § 33 odst. 1 písm. b) body 1, 2, 3. 

 

V bodě 10.1. oznámení pak zadavatel vymezil dílčí kritéria hodnocení, a to nabídková cena (váha kritéria 40 %),  zkušenosti s obdobnými zakázkami, reference (váha kritéria 30 %), smluvní úprava záruky za jakost díla (váha kritéria 20 %) a smluvní úprava zajišťovacích a sankčních instrumentů (váha kritéria 10 %).

 

Ustanovení § 33 odst. 1 písm. b) bod 1. zákona mimo jiné stanoví, že jde-li o veřejné zakázky na dodávky prokazuje uchazeč nebo zájemce technickou způsobilost seznamem významných dodávek v posledních 3 let s uvedením jejich rozsahu a doby dodání a připojením osvědčení vydaného veřejným nebo soukromým objednatelem, případně prohlášením dodavatele o provedení dodávky, není-li možno takovéto osvědčení od soukromého objednatele získat.

 

Podle § 55 odst. 3 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle ekonomické výhodnosti nabídky, posuzuje nabídku podle dílčích kritérií. Jednotlivým dílčím kritériím musí zadavatel stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech. Jedním z dílčích kritérií je vždy nabídková cena a dále zejména a) provozní náklady, b) požadavky na údržbu,             c) technické, jakostní, ekologické nebo funkční vlastnosti předmětu veřejné zakázky. V souladu s odst. 4 uvedeného ustanovení zákona je zadavatel povinen uveřejnit v oznámení užšího řízení v případě zadání veřejné zakázky na podkladě ekonomické výhodnosti nabídky i dílčí  kritéria včetně jejich váhy.

 

Z uvedených skutečností vyplývá, že zadavatel v daném případě zařadil mezi dílčí kritéria hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti i reference (tj. zkušenosti s obdobnými zakázkami, reference, kterým přiřadil druhý nejdůležitější stupeň významu - váha 30 %). Současně uvedl v oznámení zadávacího řízení i požadavek na reference v rámci prokazování technické způsobilosti, a to odkazem na § 33 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona. Postupem zadavatele tedy došlo k tomu, že byla zaměněna kritéria hodnocení kvalifikace uchazečů s kritérii stanovenými pro hodnocení nabídek, neboť zadavatel v rozporu se zákonem podřadil pod kritéria hodnocení nabídek i kritérium „zkušenosti s obdobnými zakázkami, reference“. Ze znění citovaných ustanovení zákona vyplývá, že  zadavatel musí vymezit v oznámení užšího řízení jak požadavky na kvalifikaci uchazečů, tak uvést  i základní kritéria hodnocení včetně vah u dílčích kritérií hodnocení, přičemž však nesmí být náležitosti týkající se požadavků na kvalifikaci zaměňovány s kritérii hodnocení, neboť hodnocení kvalifikace musí zadavatel provést samostatně od hodnocení nabídek.

 

K výše uvedenému orgán dohledu dále uvádí, že zákon hodnocení kvalifikace uchazečů či zájemců upravuje ve svém § 39 tak, že podle odst. 1 tohoto ustanovení zákona zadavatel vyhodnotí kvalifikaci uchazečů a zájemců podle kritérií stanovených v oznámení příslušného zadávacího řízení.  Podle § 39 odst. 2 zákona zájemci, kteří podali žádost o účast v užším řízení  a nesplnili kvalifikaci, musí být zadavatelem odmítnuti. Zadavatel tedy musí nejprve zhodnotit kvalifikaci zájemců, tj. ověřit jejich schopnost poskytnout plnění veřejné zakázky podle kritérií stanovených dle § 30 zákona (zájemci musí splňovat základní kvalifikační kritéria vymezená v § 31 zákona a dále další kvalifikační kritéria stanovená zadavatelem, která vyjadřují finanční, ekonomickou a technickou způsobilost dodavatele a zabezpečení jakosti a splnění požadavků systému řízení podniků z hlediska ochrany životního prostředí). Ze znění zákona je tedy zřejmé, že se hodnocení kvalifikace zájemců vždy vztahuje k „osobě“ zájemce, tedy že jde o vyhodnocení jejich obecné způsobilosti k plnění veřejné zakázky, přičemž výsledkem tohoto vyhodnocení je buď závěr, že je zájemce schopen splnit danou veřejnou zakázku nebo není schopen ji splnit, a pak musí být takový zájemce zadavatelem odmítnut. Kritéria kvalifikace tak vyjadřují schopnost zájemce splnit veřejnou zakázku, ale již nevyjadřují ekonomickou výhodnost jeho konkrétní nabídky podané v konkrétním zadávacím řízení.

 

Naproti tomu v rámci hodnocení nabídek podle kritérií stanovených v oznámení řízení v souladu s § 62 a následujících zákona se zadavatel již nezabývá „osobou“ uchazeče, ale hodnotí vlastní ekonomickou výhodnost jeho nabídky, tj. zabývá se hodnocením konkrétních podmínek obsažených v nabídce, za nichž uchazeč zadavateli nabízí splnění dané veřejné zakázky. Výsledkem tohoto procesu je tedy hodnocení konkrétního obsahu dané nabídky ve vztahu k její ekonomické výhodnosti a zjištění míry této ekonomické výhodnosti pro zadavatele.     

 

V šetřeném případě zadavatel stanovil jako dílčí kritérium ekonomické výhodnosti nabídky i kritérium „zkušenosti s obdobnými zakázkami, reference“, které spadá svým obsahem mezi kritéria kvalifikace a nikoliv mezi dílčí kritéria hodnocení nabídek dle jejich ekonomické výhodnosti. Uvedené kritérium je jako dílčí kritérium hodnocení nabídek nepřípustné, neboť nevyjadřuje ekonomickou výhodnost nabídky.

 

K argumentům zadavatele uvedeným v jeho vyjádření k zahájenému správnímu řízení orgán dohledu dále pro úplnost uvádí, že je třeba úkony zadavatele hodnotit dle jejich skutečného obsahu, přičemž dílčí kritérium hodnocení „zkušenosti s obdobnými zakázkami, reference“ v daném případě představovalo hodnocení nabídek právě z hlediska zkušeností a rozsahu referencí s obdobnými zakázkami, tedy ve své podstatě v rámci tohoto kritéria zadavatel hodnotil splnění kvalifikace. Uvedená skutečnost jednoznačně vyplývá jak z předložených nabídek, tak i z vlastního hodnocení těchto nabídek. Kontrolou předložených nabídek uchazečů bylo zjištěno, že v souladu s požadavkem zadavatele na prokázání technické způsobilosti dle § 33 odst. 1 písm. b) bod 1. zákona jejich nabídky obsahují přehledy významných dodávek v požadovaném období a osvědčení od objednatelů. Např. společnost HANE v části C své nabídky uvedla seznam významných zakázek rozčleněný dle finančního objemu do tří částí a sedm osvědčení od konkrétních objednatelů. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 31. 1. 2005 pak obsahuje v části 6. nazvané „Popis hodnocení nabídek včetně odůvodnění“ informaci, že „Ve druhém kritériu – zkušenosti s obdobnými zakázkami, reference – se nejedná o hodnoty, které je možno vyjádřit číselně, proto komise sestaví pořadí nabídek od nejvýhodnější k nejméně výhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí nižší bodové hodnocení, a to o podíl 100 a počtu účastníků (100, 75, 50, 25)“. Citovaná zpráva dále obsahuje v části nazvané „Odůvodnění zadání zakázky uchazeči HANE Interiér s. r. o.“, že „Zkušenosti a rozsah referencí s obdobnými zakázkami předložil uchazeč nejrozsáhlejší, zakázky byly realizovány celoplošně v celé ČR. Z těchto důvodů obdržel uchazeč ve druhém kritériu – zkušenosti s obdobnými zakázkami, reference, od všech členů komise maximální počet bodů“. Z uvedeného je zřejmé, že v rámci hodnocení nabídek dle jejich ekonomické výhodnosti byly hodnoceny reference uchazečů, tedy skutečnosti, které nevyjadřují ekonomickou výhodnost vlastní nabídky, ale dokládají působení uchazeče na trhu a vztahují se tak k jeho osobě a ne k výhodnosti nabídky. K argumentu zadavatele, že zákonem není stanovena žádná povinnost ohledně vymezení dílčích kritérií orgán dohledu sděluje, že zákon v § 55 odst. 3 sice pouze příkladmo uvádí některá možná dílčí kritéria hodnocení, přičemž je právem zadavatele uveřejnit kromě nabídkové ceny i jiná dílčí kritéria, ale jak již uvedeno výše, takto stanovená dílčí kritéria hodnocení musí vždy vyjadřovat ekonomickou výhodnost nabídky.   

 

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že postupem zadavatele došlo k porušení § 55 odst. 3 zákona spočívající v nedodržení postupu stanoveného zákonem pro přidělení veřejné zakázky. Uvedené porušení zákona bylo důvodem pro uložení zrušení zadávacího řízení, neboť jde o zásadní pochybení zadavatele učiněné již v oznámení šetřeného užšího řízení.      

 

Závěrem orgán dohledu uvádí, že při rozhodování podle § 101 odst. 1 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaký další postup má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejné zakázky. Zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky svým postupem neumožnil orgánu dohledu nařídit pouhé zrušení rozhodnutí zadavatele o přidělení zakázky, protože zadavatel závažně pochybil již v oznámení samotného zadávacího řízení. Uvedené pochybení zadavatele mohlo podstatně ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek, neboť zadavatelem nesprávně zvolené dílčí kritérium hodnocení „zkušenosti s obdobnými zakázkami, reference“ mělo jako kritérium s druhým nejvyšším stupněm významu bezesporu zásadní vliv na určení pořadí jednotlivých nabídek. Z uvedeného důvodu musel orgán dohledu nařídit zrušení celého zadávacího řízení. V návaznosti na zrušení zadávacího řízení jsou dosavadní úkony zadavatele učiněné v procesu zadávacího řízení (včetně rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky) neúčinné.   

 

Pro úplnost orgán dohledu upozorňuje zadavatele, že po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s § 68 odst. 4 zákona je zadavatel povinen zrušení zadávacího řízení uveřejnit i s uvedením důvodů, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy rozhodl o tomto zrušení.  Podle § 68 odst. 5 zákona je dále zadavatel povinen pro uveřejnění zrušení zadávacího řízení použít příslušný formulář, jehož vzor a podrobnosti o postupu při jeho vyplnění a odeslání stanoví prováděcí předpis (tj. vyhláška č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, ve znění vyhlášky č. 137/2005 Sb.).

 

      

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

JUDr. Miroslav Šumbera

vrchní ředitel

 

 

Rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. 6. 2005.

 

 

 

Obdrží:

 

Liberecký kraj, U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2, zast. Petrem Skokanem

 

HANE Interiér, spol. s r. o., České mládeže 456, 460 03 Liberec 3, zast. Janou Kubáčkovou