|
Č.j.: VZ/S50/05-152/2345/05-KV |
V Brně dne 31. května 2005 |
Úřad pro
ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 4.4.2005
z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o
zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona
č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona
č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb.,
zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona
č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., ve věci
přezkoumání postupu zadavatele – Institut klinické a experimentální medicíny,
Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4, zastoupený prof. Ing. Rudolfem Polednem, CSc.,
ředitelem – při zadávání veřejné zakázky, která je předmětem plnění Smlouvy o
dílo na technickou správu areálu IKEM Praha ze dne 4.2.2002, ve znění dodatku
č. 1 ze dne 12.5.2003, dodatku č. 2 ze dne 11.6.2004 a dodatku č. 3 ze dne
7.10.2004, a jejímž předmětem je technická správa areálu Institutu klinické a
experimentální medicíny, rozhodl takto:
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“), který vykonává dohled nad dodržováním zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb. (dále jen „zákon ve znění pozdějších předpisů), obdržel dne 14.2.2005 podnět Ministerstva zdravotnictví České republiky k přezkoumání postupu Institutu klinické a experimentální medicíny, Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4, zastoupeného prof. Ing. Rudolfem Polednem, CSc., ředitelem (dále jen „zadavatel“), při zadání veřejné zakázky, jejímž předmětem je technická správa areálu zadavatele.
Ministerstvo zdravotnictví České republiky ve svém podnětu uvedlo, že zadavatel nepostupoval v souladu s § 3 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. (dále jen „zákon“), protože nebyla vyhlášena obchodní veřejná soutěž na technickou správu areálu zadavatele.
Orgán dohledu si na základě podnětu vyžádal dopisem č. j. VZ/J31/05-154/771/05-Mi ze dne 7.3.2005 od zadavatele dokumentaci o zadání předmětné veřejné zakázky, včetně veškerých dalších dokladů (uzavřené smlouvy, apod.), které byly v souvislosti s technickou správou areálu zadavatele pořízeny.
Po přezkoumání obdržených podkladů získal orgán dohledu pochybnosti, zda postup zadavatele při uzavírání smlouvy na plnění veřejné zakázky, včetně jejich dodatků, byl v souladu se zákonem, a proto zahájil správní řízení z vlastního podnětu.
Podle § 58 zákona ve znění pozdějších předpisů je účastníkem tohoto správního řízení zadavatel.
Zahájení správního
řízení orgán dohledu
oznámil zadavateli dopisem
č. j. VZ/S50/05-152/1405/05-KV ze dne 30.3.2005, který zadavatel
obdržel dne 4.4.2005, a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno.
V oznámení o zahájení správního řízení orgán dohledu účastníka řízení
seznámil se zjištěnými skutečnostmi a poskytl mu lhůtu, v níž se mohl
ke zjištěným skutečnostem vyjádřit, popřípadě navrhnout doplnění šetření –
§ 33 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
pozdějších předpisů.
V oznámení o zahájení správního řízení orgán
dohledu uvedl, že zadavatel uzavřel dne 4.2.2002 se společností IKEM – služby,
spol. s r. o., Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4 (dále jen „IKEM - služby, spol. s r. o.“) Smlouvu o dílo
na technickou správu areálu IKEM Praha (dále jen „Smlouva o dílo“) za paušální
roční smluvní cenu za předmět plnění ve výši
19 000 086,- Kč včetně DPH (17 697 180,- Kč bez DPH)
s účinností od 1.2.2002. Dále byly ke Smlouvě o dílo uzavřeny dodatky
č. 1, č. 2 a č. 3, kterými však nedošlo ke zvýšení uvedené paušální roční
ceny. Zadavateli podle § 67 odst. 2 zákona vznikl ze Smlouvy o dílo peněžitý
závazek ve výši 70 788 720,- Kč bez DPH, tj. peněžitý závazek za
čtyři roky trvání smlouvy, protože smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.
S ohledem na charakter veřejné zakázky a s přihlédnutím ke způsobu jejího zadání požádal orgán dohledu zadavatele, aby zaslal orgánu dohledu písemné zdůvodnění, z jakého důvodu uzavřel smlouvu se společností IKEM – služby, spol. s r. o., bez toho, že by vyhlásil podle § 3 odst. 1 zákona obchodní veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku.
Zadavatel se ke skutečnostem, které budou podkladem pro rozhodnutí, vyjádřil dopisem ze dne 8.4.2005, ve kterém uvedl, že hledal způsob, jak zajistit nemedicínské servisní činnosti, které dle statutu nespadají mezi hlavní činnosti zadavatele, avšak jsou k vykonávání hlavní činnosti zadavatele nezbytné (správa budov, údržba, úklid, atd.). V souladu s moderním trendem outsourcingu zadavatel začal hledat dodavatele, kteří by uvedené služby měli jako hlavní náplň své činnosti a byli schopni je zajistit ve vyšší kvalitě a s nižšími náklady, než byl schopen dosáhnout zadavatel. Tato strategie byla projednána s Radou odborů zadavatele. Ta vznesla oprávněný požadavek, aby všichni dosavadní zaměstnanci, kteří tyto činnosti u zadavatele vykonávali, byli zaměstnáni v organizaci, jež tyto služby bude pro zadavatele zajišťovat, a to bez přerušení zaměstnání.
Dále zadavatel uvedl, že se v průběhu času
ukázalo, že v České republice neexistuje společnost, která by zajišťovala
specializovaný technický provoz v nemocnicích, měla vyškolené a zkušené
pracovníky znalé problematiky nemocničního provozu. To se potvrdilo při jednání
např. se společností OPTIMAL PRAHA spol. s r. o., která zajišťuje správu
nemovitého majetku a další služby související s technickou správou objektů
pro některé pražské hotely a banky. Zástupci uvedené společnosti se seznámili
s technickým provozem zadavatele a sdělili, že jsou schopni tyto činnosti
v plném rozsahu zabezpečovat a to o cca 15 % levněji, než dosud
prováděl vlastními silami zadavatel. Podmínkou jmenované společnosti bylo, aby
do ní přešli dosavadní zaměstnanci vykonávající tyto činnosti
u zadavatele. K uzavření smlouvy mělo dojít na základě obchodní
veřejné soutěže. Většina zaměstnanců však přechod do jmenované společnosti
odmítla, protože by ztratili zaměstnanecké výhody. Tím se další jednání stala
bezpředmětná. Zaměstnanci však souhlasili s tím, že by ve své práci
pokračovali pouze ve společnosti IKEM – služby, spol. s r. o., jejímž
100 % vlastníkem je od roku 1998 zadavatel. Za vzniklé situace se vedení
zadavatele jevilo jako nejlepší řešení převedení kvalifikovaných
a zkušených specialistů do společnosti
IKEM – služby, spol. s r. o., a s touto společností uzavřít smlouvu o
dílo na technickou správu areálu zadavatele. Smlouva o dílo byla podepsána dne
4.2.2002 na dobu neurčitou.
Jak dále zadavatel uvedl ve svém vyjádření, tak podle současně platného zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, postupoval podle § 27 uvedeného zákona. Podle § 27 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění, jestliže veřejná zakázka může být plněna z technických či uměleckých důvodů nebo z důvodu ochrany práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví pouze určitým dodavatelem. Zadavatel se domnívá, že neexistence specializovaných firem na technický provoz nemocnic a výše uvedený postoj zaměstnanců zadavatele lze považovat za technické důvody, aby tato veřejná zakázka byla plněna právě a jen společností IKEM – služby, spol. s r. o. Kromě toho se zadavatel domníval, že podle § 1 odst. 2 písm. d) zákona, se uvedený zákon na jeho případ nevztahuje, protože plnění veřejné zakázky poskytuje v celém rozsahu právnická osoba zřízená za tím účelem zadávající státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je ministerstvo. Zadavatel také uvedl, že při předběžných jednáních si ověřil, že kdyby postupoval formou obchodní veřejné soutěže, žádný z uchazečů by zcela jistě nesplnil kvalifikační předpoklady nutné pro plnění zakázky podle § 2c a § 2f odst. 1 písm. b) zákona, a všichni uchazeči by museli být vyloučeni. Striktně vzato tyto podmínky by nesplnila ani společnost IKEM – služby, spol. s r. o., pokud by do ní nepřešli dosavadní specializovaní zaměstnanci zadavatele.
Závěrem zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že se domnívá, že tímto postupem nebyly narušeny rovné podmínky hospodářské soutěže a nebyl tím pádem porušen hlavní smysl zákona. Zadavatel převedl část svých vedlejších činností do své 100 % vlastněné dceřinné společnosti IKEM – služby, spol. s r. o., a to s podstatnou úsporou nákladů. I s odstupem času považuje tento krok za racionalizační opatření, které významně přispělo k tomu, že zadavatel byl schopen udržovat vyrovnané hospodaření a nevytvořil stamilionové ztráty jako jiné nemocnice. Zadavatel proto věří, že tyto okolnosti budou posouzeny i pod zorným úhlem toho, že zákon na konkrétní situaci, která u zadavatele nastala, nepamatuje. Jedinou snahou bylo zajistit bezproblémový provoz nemocnice s nižšími náklady a v žádném případě nebyla snaha vedena s úmyslem zákon překračovat.
Orgán dohledu přezkoumal na základě § 57 a
následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech,
přičemž po zhodnocení všech podkladů, stanoviska zadavatele a na základě
vlastního zjištění, konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné
zakázky porušil zákon. Ke svému rozhodnutí uvádí orgán dohledu následující
rozhodné skutečnosti.
Zadavatel uzavřel dne 4. 2. 2002 se společností IKEM – služby, spol. s r. o., Smlouvu o dílo za paušální roční smluvní cenu za předmět plnění ve výši 19 000 086,- Kč včetně DPH (17 697 180,- Kč bez DPH) s účinností od 1. 2. 2002. Součástí této paušální roční ceny nejsou opravy, dodání náhradních dílů a spotřebního materiálu nad 6 000,- Kč a nákladná údržba. Tyto odměny jsou hrazeny zvlášť.
Dále zadavatel uzavřel se společností IKEM – služby, spol. s r. o., k uvedené Smlouvě o dílo dodatky č. 1, 2 a 3. Dodatek Smlouvy o dílo č. 1 ze dne 12. 5. 2003 změnil den splatnosti 1/12 paušální roční ceny. Dodatek Smlouvy o dílo č. 2 ze dne 11. 6. 2004 upravil sazby DPH, čímž došlo ke změně paušální roční ceny na částku ve výši 21 059 644,- Kč včetně DPH (17 697 180,- Kč bez DPH), a v návaznosti na to ke změně výše splátky 1/12 paušální roční ceny s účinností od 1. 5. 2004. Dodatkem Smlouvy o dílo č. 3 ze dne 7. 10. 2004 se změnila výše částky 6 000,- Kč na 6 800,- Kč, tj. částky, nad jejíž výši se hradí zvlášť opravy, dodávky náhradních dílů a spotřebního materiálu.
Z ustanovení § 3 odst. 1 zákona vyplývá, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku vyhlašuje zadavatel obchodní veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
Podle § 3 odst. 2 zákona je zadavatel povinen vyhlásit obchodní veřejnou soutěž, jestliže výše budoucího závazku ze smlouvy bez daně z přidané hodnoty, jde-li o nemovitost, s výjimkou nájmu, nebo o soubor strojů nebo zařízení tvořící samostatný funkční celek, přesáhne 30 mil. Kč a v ostatních případech 7,5 mil. Kč.
Podle § 3 odst. 4 zákona uzavření smlouvy na veřejnou zakázku jiným způsobem než na základě obchodní veřejné soutěže podle odstavce 1 je přípustné pouze při splnění podmínek stanovených v části třetí tohoto zákona. Část třetí zákona umožňuje zadání postupem podle § 49, § 49a, §49b a § 50 zákona.
Před zvolením příslušné formy zadání veřejné zakázky musí zadavatel zjistit výši budoucího peněžitého závazku, který mu ze zadání veřejné zakázky vznikne, přičemž postupuje podle § 67 zákona, který v odst. 1 stanoví, je při jeho použití rozhodující celková výše peněžitého závazku bez DPH, který vznikne zadavateli ze zadání veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu. Podle § 67 odst. 2 zákona u smluv uzavíraných na dobu neurčitou je rozhodující výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty, která vznikne zadavateli za čtyři roky trvání smlouvy.
Zadavatel uzavřel Smlouvu o dílo bez toho, že by postupoval podle zákona. Tímto způsobem by však mohl postupovat pouze v případě, že by nebyl podle zákona považován za zadavatele, popř. by předmětem uzavřené smlouvy nebyla dodávka, provedení prací nebo poskytování služeb.
Podle
§ 2 písm. b) zákona zadavatelem je ministerstvo, jiný správní úřad, územní
samosprávný celek, v případě statutárních měst a hlavního města Prahy též
městský obvod a městská část, a jimi zřízené rozpočtové a příspěvkové
organizace, Úřad vlády České republiky, Nejvyšší kontrolní úřad, soudy, státní
zastupitelství, státní fondy, Fond národního majetku České republiky, Pozemkový
Fond České republiky, České dráhy, jakož i právnické osoby zřízené zvláštním
zákonem, které v souladu s rozpočtovými pravidly hospodaří
s prostředky státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních
organizací, rozpočtů okresních úřadů nebo rozpočtů územních samosprávných
celků.
V šetřeném
případě je zadavatel příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem
zdravotnictví České republiky. Podle citovaného § 2 písm. b) zákona je tedy
zadavatelem, protože je zřízenou příspěvkovou organizací ministerstva.
Podle § 2 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou úplatná smlouva uzavřená mezi zadavatelem a vybraným uchazečem, jejímž předmětem jsou dodávky, provedení prací nebo poskytování služeb.
Vzhledem k tomu, že předmětem uzavřené Smlouvy o dílo je technická správa areálu zadavatele, kde dodavatel provádí např. zabezpečení provozu objektů a zařízení, jejich spuštění a zastavení, seřízení, kontroly, odstraňování drobných závad, atd. jedná se o veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení služeb a částečně stavebních prací.
Z předložených podkladů vyplývá, že zadavateli podle § 67 odst. 2 zákona vznikl z uvedené Smlouvy o dílo peněžitý závazek ve výši 70 788 720,- Kč bez DPH, tj. peněžitý závazek za čtyři roky trvání smlouvy, protože smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, a paušální roční smluvní cena za předmět plnění činila 17 697 180,- Kč bez DPH.
Na základě uvedeného je také zřejmé, že výše peněžitého závazku bez DPH přesáhla hranici stanovenou v § 3 odst. 2 zákona na 7,5 mil. Kč. Podle § 3 odst. 1 zákona měl zadavatel k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku vyhlásit obchodní veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku. Zadavatel však veřejnou zakázku nezadal formou obchodní veřejné soutěže, a ani při jejím zadávání nepostupoval podle zákona, ačkoliv tak postupovat měl.
Z vyjádření zadavatele vyplývá, že nepostupoval podle zákona, protože při předběžných jednáních, která vedl, si ověřil (tuto skutečnost mu i potvrdila např. společnost OPTIMAL PRAHA spol. s r. o.), že kdyby postupoval formou obchodní veřejné soutěže, zcela jistě by žádný z uchazečů nesplnil kvalifikační předpoklady nutné pro plnění veřejné zakázky, a to především počet zaměstnanců odborných profesí rozhodných pro plnění veřejné zakázky, protože v České republice neexistuje společnost, která by zajišťovala specializovaný technický provoz v nemocnicích a měla vyškolené a zkušené pracovníky znalé provozu v nemocnicích.
V šetřeném případě se jedná o veřejnou zakázku a zadavatel byl povinen ji zadat podle zákona. Pokud zadavatel došel k závěru, že se jedná o veřejnou zakázku, která je natolik specializovaná, že její plnění může poskytnout pouze jediný zájemce, i v takovém případě měl postupovat podle zákona a to podle § 50 odst. 1 písm. b) zákona. V takovém případě zadavatel uzavře smlouvu na podkladě písemné výzvy zaslané jednomu zájemci o veřejnou zakázku k podání nabídky. K aplikování uvedeného postupu podle zákona by se mohl zadavatel rozhodnout, pokud by nezpochybnitelným způsobem prokázal a náležitě zdokumentoval, že objektivně neexistuje více než jeden zájemce o veřejnou zakázku. K posouzení existence důvodů, jež vedou k možnosti plnění pouze jediným dodavatelem, musí zadavatel přistupovat zodpovědně, aby se použitím mimořádného způsobu zadání nedostal do rozporu se zákonem. V neposlední řadě je zadavatel rovněž povinen zajistit, aby objektivní existence důvodů, která vedla k aplikaci ust. § 50 odst. 1 písm. b) zákona, byla prokazatelná a přezkoumatelná ze strany orgánu dohledu.
Přezkoumáním předložených dokladů dospěl orgán dohledu ke zjištění, že dokumentace neobsahuje žádný důkaz, který by prokázal, že technická správa areálu zadavatele je specializovanou veřejnou zakázkou ve smyslu zákona, kterou je schopen zrealizovat pouze jediný zájemce o předmětnou veřejnou zakázku. Obsahem Smlouvy o dílo je technická správa areálu zadavatele, která spočívá např. v provádění zabezpečení provozu objektů a zařízení, jejich spuštění a zastavení, seřízení, kontroly, odstraňování drobných závad, kontrolování spotřeby, vedení provozních deníků, odstraňování závad apod. Dále ze smlouvy o dílo vyplývá, že zařízení, která jsou předmětem oprav, kontrol jsou např. stavební konstrukce, fasády, střecha, povrchové úpravy zdí a stropů, zámečnické prvky a konstrukce, výroba tepla, chlazené vody, rozvody medicinálních plynů, požární vodovod s hydranty, transformátory a VN rozvodna, osvětlení, telefonní ústředna a síť, výtahy a zdvihací zařízení, automatické dveře, chladící komory a zařízení, ruční hasící přístroje, výpočetní a kancelářská technika, vnější komunikace a příjezdové plochy, zeleň, apod, tedy činnosti, které lze při správě areálu běžně předpokládat.
Údržba areálu zadavatele se nedá bez dalšího označit za specializovanou veřejnou zakázku s pouhým poukazem na charakter zadavatele, tj. provoz nemocnice. Zadavatel však nedoložil, že činnosti, které jsou předmětem Smlouvy o dílo, jsou činnosti specializované, ani nedoložil, jakým způsobem hledal dodavatele, kteří by mohli poskytnout jim požadované služby, se kterými společnostmi o tom jednal, apod. Zadavatel si také byl vědom, že je povinen postupovat podle zákona a zadat veřejnou zakázku formou obchodní veřejné soutěže, protože ve svém vyjádření uvedl, že smlouvu se společností OPTIMAL PRAHA spol. s r. o. chtěl uzavřít až na základě obchodní veřejné soutěže. Dále orgán dohledu dodává, že pro rozhodnutí zadavatele, zda bude nebo nebudu postupovat podle zákona, nemůže být určující, že zaměstnanci nejsou ochotni přejít pod jiného zaměstnavatele, protože by tím přišli o zaměstnanecké výhody.
Dále zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že podle současného platného zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, postupoval podle § 27 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, tedy jednacím řízením bez uveřejnění. K této argumentaci orgán dohledu uvádí, že zadavatel nemůže svůj postup posuzovat podle zákona, který neplatil v době, kdy veřejnou zakázku zadával.
Zadavatel také ve svém vyjádření uvedl, že „podle zákona se uvedený zákon nevztahuje na případy, kdy plnění veřejné zakázky poskytuje v celém rozsahu právnická osoba zřízená za tím účelem zadávající státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je ministerstvo“. K uvedenému argumentu orgán dohledu uvádí, že zadavatel citoval ustanovení § 1 odst. 2 písm. d) zákona, ale citoval jej jinak, než jak byl upraven zákonem. Ustanovení § 1 odst. 2 písm. d) zákona znělo: „Plnění veřejné zakázky, které poskytuje v celém rozsahu právnická osoba zřízená za tím účelem zadávajícím ministerstvem, jiným správním úřadem nebo územním samosprávným celkem“. Zadavatel však není žádným z uvedených zadavatelů a výjimka stanovená v citovaném ustanovení § 1 odst. 2 zákona se tak na něho nemohla vztahovat. Uvedená výjimka se vztahovala pouze na právnické osoby zřízené, tedy např. na příspěvkové organizace, a nebylo možné ji vztahovat na obchodní společnosti založené podle obchodního zákoníku. Cílem předmětného ustanovení je to, aby veřejné zakázky nebyly zadávány bez výběrového řízení podnikatelům, tj. obchodním společnostem založeným zadavateli, které nebudou vystaveny konkurenci.
Pro úplnost orgán dohledu dodává, že § 49 odst. 2 písm. c) zákona připouští, aby zadavatel uzavřel smlouvu na podkladě písemné výzvy zaslané zadavatelem zájemcům o veřejnou zakázku, přesáhne-li výše budoucího peněžitého závazku částku stanovenou v § 49 odst. 1 v případě, kdy na tutéž veřejnou zakázku byla již vyhlášena obchodní veřejná soutěž a byla zrušena z důvodů uvedených v § 34 odst. 6, § 48 odst. 1 a § 66 odst. 1 písm. a) a c), pokud od zrušení soutěže neuplynulo více než 6 měsíců. Uvedený způsob zadání veřejné zakázky však zadavatel také nemohl uplatnit, protože nepostupoval při zadávání veřejné zakázky podle zákona, a veřejnou zakázku nezadal formou obchodní veřejné soutěže.
Orgán
dohledu konstatuje, že zadavatel porušil ustanovení § 3 zákona tím, že při
výběrovém řízení nepostupoval podle citovaného ustanovení zákona, když
nevyhlásil obchodní veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku, ač výše peněžitého
závazku (70 788 720,- Kč bez DPH), která mu vznikla za čtyři roky
trvání Smlouvy o dílo, přesáhla limit stanovený § 67 zákona na 7,5 mil Kč, tj.
limit, který je stanoven pro tuto formu zadávání veřejné zakázky.
Orgán dohledu podle § 62
odst. zákona ve znění pozdějších předpisů může zadavateli za závažné či
opětovné porušení zákona uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky. Před uložením pokuty orgán dohledu rovněž zkoumá, zda je
naplněna podmínka uvedená ve větě druhé § 62 odst. 1 zákona ve
znění pozdějších předpisů, a to, že pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode
dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto
zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo
k tomuto porušení. K závažnému porušení zákona došlo okamžikem
uzavření Smlouvy o dílo, tedy 4.2.2002. O porušení
zákona se orgán dohledu dozvěděl na základě podnětu
k přešetření výběrového řízení od Ministerstva zdravotnictví České
republiky, který obdržel dne 14.2.2005. Vzhledem
k uplynutí objektivní tříleté lhůty od porušení zákona zadavatelem nelze
již pokutu uložit.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
|
|
JUDr. Miroslav Šumbera vrchní ředitel |
Obdrží:
Institut klinické a experimentální medicíny, Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4, zast. prof. Ing. Rudolfem Poledne, CSc.
Rozhodnutí nabylo právní moci dne 29.6.2005.