|
Č. j.: S037/2006-05046/2006/540-RP |
|
V Brně dne 29. března 2006 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 16.2.2006 z vlastního podnětu podle § 96 č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., o přezkoumání úkonů zadavatele
· obec Dobrá, 739 51 Dobrá, zastoupená Vladimírem Bonkem, starostou, ve správním řízení zastoupená JUDr. Stanislavem Mouralem, advokátem, se sídlem 28.října 2663/150, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Obnova veřejného osvětlení obce Dobrá nákladem dodavatele ve dvou etapách v rámci jeho odborné hospodářské správy v letech 2006 – 20016, včetně úvěrového profinancování obnovy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno na centrální adrese dne 19.12.2005 pod ev. č. 50015560, ve znění oprav uveřejněných dne 30.12.2005,
rozhodl takto:
Zadavatel obec Dobrá nesplnil povinnost stanovenou v ust. § 55 odst. 3 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., tím, že jako jedno z dílčích kritérií pro zadání výše specifikované veřejné zakázky podle ekonomické výhodnosti nabídky zvolil kritérium „reference“, které nevyjadřuje ekonomickou výhodnost nabídky, ale kvalifikaci uchazeče ve smyslu § 30 odst. 2 písm. b) cit. zákona.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 101 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli obci Dobrá z výše uvedených důvodů ukládá zrušit otevřené zadávací řízení na veřejnou zakázku „Obnova veřejného osvětlení obce Dobrá nákladem dodavatele ve dvou etapách v rámci jeho odborné hospodářské správy v letech 2006 – 20016, včetně úvěrového profinancování obnovy“, jehož oznámení bylo uveřejněno na centrální adrese dne 19.12.2005 pod ev. č. 50015560, ve znění oprav uveřejněných dne 30.12.2005, a to ve lhůtě do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Obec Dobrá, 739 51 Dobrá, zastoupená Vladimírem Bonkem, starostou, ve správním řízení zastoupená JUDr. Stanislavem Mouralem, advokátem, se sídlem 28.října 2663/150, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava (dále jen „zadavatel“), uveřejnila podle § 84 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb. (dále jen „zákon“), dne 19.12.2005 pod ev. č. 50015560, ve znění oprav uveřejněných dne 30.12.2005, na centrální adrese oznámení otevřeného zadávacího řízení na podlimitní veřejnou zakázku „Obnova veřejného osvětlení obce Dobrá nákladem dodavatele ve dvou etapách v rámci jeho odborné hospodářské správy v letech 2006 – 20016, včetně úvěrového profinancování obnovy“.
V bodu 9.3 formuláře oznámení otevřeného řízení zadavatel uvedl požadavky k prokazování technické způsobilosti, a sice „seznam stavebních prací obdobného charakteru (min. 3 v upl. 5 letech); přehled provozních a technických zařízení (min. 2 poj. zvedací montážní plošiny 10-16m, z toho 1 na 16m), blíže zadávací dokumentace“. Podrobnější specifikaci svých požadavků na reference zadavatel uvedl v článku 6.2.3 zadávací dokumentace s tím, že vyžaduje „seznam stavebních prací obdobného charakteru (výstavby, rekonstrukce nebo obnovy veřejného osvětlení) provedených uchazečem, v počtu alespoň tří takových provedených zakázek za posledních 5 let s připojenými osvědčeními vyhotovenými objednatelem (vlastníkem veřejného osvětlení) o řádném provedení dotčených staveb; z těchto osvědčení musí vyplývat rozsah, doba a místo provedení prací obdobného charakteru, zda práce odpovídaly technickým požadavkům objednatele a zda byly řádně dokončeny“. Dále zadavatel požadoval „seznam alespoň dvou případů výkonu odborné správy veřejného osvětlení obce nebo města uchazečem, jenž byly zahájeny v posledních dvou letech nebo byly zahájeny dříve a byly v posledních dvou letech ukončeny s tím, že výkon činnosti odborného správce veřejného osvětlení trval alespoň 5 let. K seznamu uchazeč připojí osvědčení vyhotovené objednatelem (vlastníkem veřejného osvětlení) o řádném provádění odborné správy po celou dobu trvání smlouvy“.
V bodu 10.1 oznámení otevřeného řízení zadavatel uvedl následující dílčí kritéria hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, a sice:
1. Kvalita úrovně správy a údržby souboru zařízení osvětlení obce (váha 50 %),
2. Nabídková cena v Kč bez DPH (váha 25 %),
3. Termíny obnovy souboru zařízení veřejného osvětlení (váha 15 %),
4. Reference (váha 10 %).
V zadávací dokumentaci pak zadavatel v článku 14 dále specifikoval, jaké konkrétní údaje z nabídek uchazečů budou v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií hodnoceny. Ke kritériu číslo čtyři „Reference“ zadavatel v článku 14.4 konkrétně uvedl, že bude rozčleněno na následující subkritéria včetně dílčích vah, a sice „počet realizovaných zakázek obdobného charakteru (viz bod 6.2.3 této zadávací dokumentace, viz výše – pozn. orgánu dohledu), dokončených v posledních 5 letech, a které se týkaly výstavby, rekonstrukce nebo obnovy veřejného osvětlení (váha 6 %)“ a dále „počet obdobných zakázek realizovaných nebo běžících a uzavřených nebo ukončených v posledních dvou letech s dobou trvání smlouvy uzavřené na výkon odborné správy veřejného osvětlení obce nebo města v délce alespoň pěti let (váha 4 %)“.
Ve stanovené lhůtě zadavatel obdržel jedinou nabídku.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“), jako orgán příslušný podle § 94 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, obdržel dne 25.1.2006 na vědomí dopis ze dne 24.1.2006 společnosti RJ-BEST s. r. o., Ostrava, adresovaný zadavateli a označený jako „námitky“, v němž tato společnost mimo jiné poukazuje na netransparentnost hodnotících kritérií „Kvalita úrovně správy a údržby souboru zařízení osvětlení obce“ a „Reference“, k čemuž uvádí, že kritéria hodnocení jsou jedním z důležitých faktorů pro rozhodování dodavatele o účasti na zadávacím řízení.
Na žádost orgánu dohledu pak zadavatel (respektive zástupce zadavatele JUDr. Stanislav Moural, advokát) dopisem ze dne 6.2.2006 orgánu dohledu zaslal své vyjádření, kde uvedl, že společnost RJ-BEST s. r. o., Ostrava, nepodala v předmětném zadávacím řízení nabídku a nebyla tedy oprávněna podat námitky ve smyslu zákona, což zadavatel výše uvedené společnosti sdělil dopisem ze dne 30.1.2006. Postup společnosti RJ-BEST s. r. o., Ostrava, pak zadavatel považuje za účelový s cílem zmařit zadávací řízení a skutečnosti, na něž upozorňuje ve svém podání, nejsou podle zadavatele důvodem pro zrušení zadávacího řízení. Zadavatel uvedl, že byla podána jediná nabídka.
Vzhledem k tomu, že po prostudování obsahu podání společnosti RJ-BEST s. r. o., Ostrava, oznámení předmětného otevřeného řízení a vyjádření zadavatele orgán dohledu získal pochybnosti o tom, zda zadavatel postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky v souladu se zákonem, zahájil ve věci přezkoumání úkonů zadavatele správní řízení z moci úřední.
Zahájení správního řízení oznámil orgán dohledu zadavateli dopisem č. j. 02540/2006/540 ze dne 14.2.2006, ve kterém účastníka řízení seznámil se zjištěnými skutečnostmi, usnesením stanovil lhůty pro vyjádření a vyžádal si kompletní dokumentaci o zadání předmětné veřejné zakázky. Současně dne 14.2.2006 orgán dohledu zadavateli také uložil předběžným opatřením č. j. S037/2006/OS-02949/2006/540-RP zákaz uzavřít na plnění předmětné veřejné zakázky smlouvu. Dnem převzetí rozhodnutí o předběžném opatření, tj. dne 16.2.2006 bylo podle § 96 odst. 2 zákona ve znění pozdějších předpisů správní řízení zahájeno (oznámení o zahájení správního řízení zadavatel obdržel až dne 17.2.2006, pozn. orgánu dohledu).
Účastníkem správního řízení je podle § 99 zákona ve znění pozdějších předpisů zadavatel.
Dopisem ze dne 23.2.2006 zaslal zadavatel orgánu dohledu vyžádanou dokumentaci o zadání šetřené veřejné zakázky. Dopisem ze dne 9.3.2006 pak zadavatel orgánu dohledu sdělil své stanovisko, ve kterém uvedl, že při stanovení dílčích kritérií ekonomické výhodnosti nabídek zadavatel respektoval dikci ust. § 55 zákona. Zadavatel se dále vyjádřil tak, že demonstrativní výčty hodnotících kritérií v ust. § 55 odst. 3 zákona a § 8 odst. 2 prováděcí vyhlášky č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, ve znění vyhlášky č. 137/2005 Sb., nejsou bez dalšího pro předmětnou veřejnou zakázku použitelné. Podle zadavatele, je-li předmětem veřejné zakázky poskytování služeb „dlouhodobé hospodářské správy veřejného osvětlení obce“, nelze výsledek (kvalitu) služby oddělit od kvality osoby uchazeče, který ji nabízí. Vzhledem k povaze výčtů hodnotících kritérií uvedených v zákoně a prováděcí vyhlášce pak zadavatel dovozuje možnost hodnotit ekonomickou výhodnost ve spojení s osobou uchazeče. Uvádí přitom jako příklad § 55 odst. 3 písm. c) zákona, kde je připuštěno jako kritérium „požadavky na údržbu“, což je dle zadavatele také požadavek vztahující se na osobu uchazeče. Co se týče hodnotícího kritéria č. 4 „Reference“, zadavatel uvedl, že v rámci hodnotícího kritéria hodlá hodnotit „rozsah překročení prahové hodnoty“, jejíž minimální splnění požadoval pro splnění kvalifikace uchazečů. Rozsah překročení prahové hodnoty činí dle zadavatele reference hodnotícím kritériem, když vypovídá o schopnosti uchazeče poskytnout službu lépe než uchazeč jiný. Zadavatel k tomu také argumentuje, že obsah ostatních hodnotících kritérií, kde zohledňuje „uchazečem dosahovanou poruchovost (čl. 14.1.1 zadávací dokumentace), uchazečova rychlou či pomalou dostupnost v případě poruch (čl. 14.1.2 a 14.1.3 zadávací dokumentace)“, také vypovídají především o kvalitě osoby uchazeče, avšak ve spojení s „výší ceny“ a „termíny dokončení“ zobrazují míru ekonomické výhodnosti nabídky uchazeče. Zadavatel uzavírá, že rozhodující je obsah kritéria „Reference“ (míra překročení prahové hodnoty), nikoliv jeho název a hodnocením překroční prahové hodnoty (kvalifikační kritérium) zadavatel neporušil ust. § 55 odst. 3 zákona.
Zadavatel dále navrhuje, aby v případě, že orgán dohledu shledá, že použití takového hodnotícího kritéria je zakázáno, přihlédl k materiálnímu dopadu na průběh zadávacího řízení a na jednání „potenciálního soutěžitele“, který není uchazečem oprávněným k podání námitek a jež vyvolal toto správní řízení záměrně s úmyslem obejít ust. § 98 zákona o kauci na úkor státu. K tomu zadavatel poznamenává, že předmětem podnikání společnosti RJ-BEST s. r. o., Ostrava, není správa, provoz či údržba veřejného osvětlení, tvořící předmět šetřené veřejné zakázky.
Závěrem stanoviska zadavatel navrhuje, aby orgán dohledu správní řízení zastavil, když případné zrušení zadávacího řízení se mu jeví nepřiměřeně přísné.
Orgán dohledu přezkoumal na základě ust. § 96 a následujících zákona ve znění pozdějších předpisů případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání šetřené veřejné zakázky, dokumentů předložených zadavatelem a na základě vlastního zjištění rozhodl z důvodu nesplnění povinností stanovených zákonem, resp. porušení zákona ze strany zadavatele, o zrušení zadání veřejné zakázky. Ke svému rozhodnutí uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti.
Podle § 55 odst. 1 zákona je základním kritériem pro zadání veřejné zakázky
a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo
b) nejnižší nabídková cena.
Podle § 55 odst. 3 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle ekonomické výhodnosti nabídky, posuzuje nabídku podle dílčích kritérií.
V šetřeném případě zadavatel zvolil jako základní kritérium pro zadání veřejné zakázky ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž jako jedno z dílčích kritérií v oznámení zadávacího řízení pod bodem 10.1. stanovil kritérium „Reference“. V zadávací dokumentaci pak v článku 14.4 ohledně předmětného kritéria uvedl, že bude rozčleněno na následující subkritéria včetně dílčích vah, a sice „počet realizovaných zakázek obdobného charakteru (viz bod 6.2.3 této zadávací dokumentace, viz výše – pozn. orgánu dohledu), dokončených v posledních 5 letech, a které se týkaly výstavby, rekonstrukce nebo obnovy veřejného osvětlení (váha 6 %)“ a dále „počet obdobných zakázek realizovaných nebo běžících a uzavřených nebo ukončených v posledních dvou letech s dobou trvání smlouvy uzavřené na výkon odborné správy veřejného osvětlení obce nebo města v délce alespoň pěti let (váha 4 %)“.
Orgán dohledu konstatuje, že zákon v zadávacím řízení rozlišuje kvalifikaci dodavatelů (§§ 30 až 37 zákona), jako předpoklad hodnocení nabídek v otevřeném řízení, od kritérií pro zadání veřejné zakázky (§ 55 zákona), která slouží k přímému hodnocení výhodnosti nabídky uchazeče. Náležitosti týkající se požadavků na kvalifikaci uchazečů proto nemohou být zaměňovány s kritérii pro zadání veřejné zakázky, neboť hodnocení kvalifikace (§ 39 zákona) musí zadavatel provést odděleně od hodnocení nabídek, které provádí hodnotící komise podle kritérií pro přidělení veřejné zakázky (§ 62 odst. 1 zákona). Zadavatel tedy nejprve vyhodnotí kvalifikaci uchazečů, tj. ověří jejich způsobilost poskytnout plnění veřejné zakázky, podle kritérií stanovených dle § 30 zákona. Hodnocení kvalifikace se vztahuje vždy k „osobě“ uchazeče a kvalifikační kritéria vyjadřují způsobilost uchazečů provést předmět veřejné zakázky, nikoliv ekonomickou výhodnost nabídky.
Z § 55 zákona vyplývá, že při vlastním hodnocení nabídek (§ 62 zákona) se hodnotí již pouze ekonomická výhodnost nabídky (resp. nabídková cena, v závislosti na zvoleném základním kritériu pro zadání veřejné zakázky), a to podle zadavatelem stanovených kritérií pro zadání veřejné zakázky, která zohledňují kvalitu podaných nabídek a v jejichž výběru je tedy zadavatel limitován právě skutečností, že kritéria musí identifikovat tu nabídku, která je ekonomicky nejvýhodnější. Předmětem hodnocení tedy již není skutečnost, zda je uchazeč k předmětu plnění způsobilý. Z uvedených důvodů proto další kvalifikační kritéria, v šetřeném případě počet referencí, nelze použít jako kritéria pro zadání veřejné zakázky, resp. pro hodnocení nabídek. Pro posouzení zmíněné otázky je přitom rozhodující nikoliv samotný název kritéria, ale jeho obsah, tedy skutečnost, že v rámci předmětného kritéria zadavatel stanovil požadavky, které jsou aspekty kvalifikace uchazečů.
Svůj názor na zmíněnou problematiku již orgán dohledu i předseda Úřadu jako druhostupňový orgán vícekrát judikoval ve svých rozhodnutích (například rozhodnutí orgánu dohledu č. j. VZ/S 69/05-153/2113/05-Va ze dne 12.5.2005; č. j. VZ/S 236/04-153/143/05-Va ze dne 7.1.2005 potvrzené druhostupňovým rozhodnutím 2R 10/05–Hr ze dne 17.6.2005; č. j. VZ/S35/05-154/1862/05-RP ze dne 2.5.2005 potvrzené druhostupňovým rozhodnutím 2R 33/05–Ku ze dne 18.8.2005; č. j. VZ/S234/05-152/5926/05-KV ze dne 21.12.2005 potvrzené druhostupňovým rozhodnutím 2R 001/06–Šp ze dne 23.3.2006). Orgán dohledu přitom vychází také z názoru Evropského soudního dvora (dále jen „ESD“), který se taktéž vyslovil, že při výběru hodnotících kritérií je zadavatel limitován na ty kritéria, která identifikují ekonomickou výhodnost nabídky daného uchazeče (viz např. rozsudek ESD č. j. C–315/01 GAT ze dne 19.6.2003, rozsudek C–31/87 Beentjes ze dne 20.8.1988).
K argumentaci zadavatele, že „požadavky na údržbu“, uvedené jako jeden z aspektů dle § 55 odst. 3 písm. c) zákona použitelných pro hodnotící kritéria, se také vztahují na osobu uchazeče, orgán dohledu uvádí, že konkrétní požadavky na údržbu jsou právě aspektem odrážejícím kvalitu (ekonomickou výhodnost) uchazečem nabízeného plnění (nabídky) a nikoliv způsobilost uchazeče plnění realizovat. Stejně tak orgán dohledu odmítá tvrzení zadavatele, že obsah ostatních jím stanovených kritérií také odráží kvalitu osoby uchazeče, k čemuž jako příklad uvedl „uchazečem dosahovanou poruchovost“, „uchazečova rychlou či pomalou dostupnost v případě poruch“ (zadavatel odkazuje na subkritéria ke kritériu č. 1 „Kvalita úrovně správy a údržby souboru zařízení osvětlení obce“ – čl. 14.1.1, 14.1.2 a 14.1.3 zadávací dokumentace). Orgán dohledu konstatuje, že citace zadavatelem odkazovaných subkritérií obsažených v čl. 14.1.1, 14.1.2 a 14.1.3 zadávací dokumentace zní:
· 14.1.1: „Maximální přípustný počet nesvítících světelných bodů v %“ – nejvýše 5 %,
· 14.1.2: „Maximální doba potřebná (od nahlášení) pro dojezd poruchové skupiny na místo, k odstranění havárie nebo poruchy části veřejného osvětlení nad 3 světelné body“ – nejdéle 3 hodiny,
· 14.1.3: „Maximální doba (od nahlášení) potřebná k odstranění poruchy na zařízení při výpadku 1 svítidla“ – nejdéle 3 hodiny.
Je zřejmé, že citovaná subkritéria odrážejí kvalitu uchazečem nabízeného plnění a nikoliv jeho osobu, jak dovozuje zadavatel. Na rozdíl od počtu uchazečem doložených referenčních zakázek míra naplnění takových požadavků v nabídce uchazeče odráží ekonomickou výhodnost konkrétní nabídky, tedy uchazečem nabízeného plnění.
Lze tedy uzavřít, že v šetřeném případě zadavatel stanovil jako dílčí kritérium ekonomické výhodnosti nabídky „Reference“, v jehož rámci hodlal hodnotit uchazeči realizované zakázky obdobného charakteru, které jsou jedním z dalších kvalifikačních kritérií výslovně uvedených v § 33 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona. Takto stanovené kritérium je pro hodnocení nabídek nepřípustné, neboť nevyjadřuje ekonomickou výhodnost nabídky.
Tím, že jako jedno z dílčích kritérií pro zadání veřejné zakázky podle ekonomické výhodnosti nabídky zadavatel zvolil aspekt, který nevyjadřuje ekonomickou výhodnost nabídky, ale technickou způsobilost a tedy kvalifikaci uchazeče, zadavatel nesplnil povinnost uvedenou v ust. § 55 odst. 3 zákona.
Podle § 101 odst. 1 zákona ve znění pozdějších předpisů, shledá-li orgán dohledu před uzavřením smlouvy, že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený zákonem, uvede tuto skutečnost písemně v rozhodnutí. Současně zadavateli uloží opatření k nápravě. V šetřeném případě zadavatel svými úkony nesplnil zákonem danou povinnost již v zadávacích podmínkách předmětné veřejné zakázky. Zjištěného pochybení, které mohlo ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek, se zadavatel dopustil již v zadávacích podmínkách, a proto není možné je napravit jiným způsobem, než uložením zrušení předmětného zadávacího řízení. Orgán dohledu k tomu dále uvádí, že uložení zrušení zadávacího řízení není neúměrně přísné jak uvedl zadavatel, neboť v dané situaci nelze uložit jiné nápravné opatření vedoucí k odstranění nezákonnosti.
Zadavatel ve svém stanovisku ze dne 9.3.2006 orgán dohledu žádá aby přihlédl také k jednání společnosti RJ-BEST s. r. o., Ostrava, která vzhledem k nepodání nabídky nebyla oprávněna se dožadovat opravných prostředků proti postupu zadavatele a svým jednáním se dle zadavatele snaží obejít ustanovení zákona vztahující se ke složení kauce.
Podle § 94 odst. 1 zákona orgán dohledu přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele s cílem zajistit transparentnost zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejné zakázky. Podle § 96 odst. 1 zákona se řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajuje mimo jiné i z vlastního podnětu orgánu dohledu. V šetřeném případě bylo z podání společnosti RJ–BEST s. r. o., Ostrava, ze dne 24.1.2006 zřejmé, že stanovení hodnotících kritérií bylo pro uchazeče jedním z důvodů nepodání nabídky a orgán dohledu dále z uvedeného podání získal důvodné podezření, zda kritérium „Reference“ zadavatel nestanovil nad rámec zákona. V takovém případě je orgán dohledu povinen konat z moci úřední tak, aby zajistil dodržování zákona jak mu ukládá § 94 zákona. Poznámku zadavatele o obcházení ustanovení zákona o složení kauce ze strany společnosti RJ-BEST s. r. o., Ostrava, orgán dohledu nepovažuje za oprávněnou zejména z toho důvodu, že v šetřeném případě právě nezákonně stanovené hodnotící kritérium bylo jedním z důvodů nepodání nabídky ze strany společnosti RJ-BEST s. r. o., Ostrava, čímž tato společnost vzhledem k tomu, že se jedná o podlimitní zakázku, nenabyla práva bránit se postupu zadavatele podáním námitek a posléze návrhu. K požadavku zadavatele na zohlednění výše popsaných skutečností lze uzavřít, že okolnosti vedoucí k zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z úřední povinnosti nemohou ovlivnit rozhodnutí orgánu dohledu o typu uloženého nápravného opatření, neboť tyto skutečnosti jsou pro takové rozhodování zcela irelevantní.
Závěrem orgán dohledu upozorňuje zadavatele, že v oznámení zadávacího řízení šetřenou veřejnou zakázku chybně označil jako zakázku na stavební práce přesto, že z bodu 7 oznámení je zřejmé, že předpokládaná cena poskytnutých služeb převyšuje cenu prací. Podle § 8 odst. 2 zákona je však veřejnou zakázkou na služby též veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb rovněž zakázka na stavební práce (§ 9 zákona), pokud je cena poskytovaných služeb vyšší než předpokládaná cena stavebních prací. Vzhledem k tomu, že však toto pochybení neovlivnilo případné překročení limitů stanovených § 14 zákona, nevzal jej orgán dohledu v úvahu při ukládání opatření k nápravě.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl orgán dohledu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení: |
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. |
|
|
Mgr. Jindřiška Koblihová náměstek předsedy ÚOHS pověřený řízením sekce veřejných zakázek |
Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 21.4.2006
Obdrží:
JUDr. Stanislav Moural, 28.října 2663/150, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava