Č.j.: 3R 79/05 – Fr V Brně dne 3. 2. 2006

V řízení o rozkladu ze dne 18. října 2005 podaném Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady, se sídlem Šrobárova 50, 100 34 Praha 10, zast. ředitelkou MUDr. Marií Alušíkovou, CSc., MBA, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 557-R/05-356/140/Ná ze dne 3.10. 2005, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele - Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, se sídlem Šrobárova 50, 100 34 Praha 10, zast. ředitelkou MUDr. Marií Alušíkovou, CSc., MBA, učiněných při zadávání veřejné zakázky na „Praní prádla a ostatních textilních součástí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady“, zadané otevřeným řízením podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „zákon o veřejných zakázkách“), jehož oznámení bylo uveřejněno dne 18.4. 2005 na centrální adrese pod evidenčním číslem 50007533, podle ustanovení § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (dále jen „správní řád“), ve znění pozdějších předpisů, na návrh zvláštní komise ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona

m ě n í m

rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 557-R/05-356/140/Ná ze dne 3. 10. 2005 takto:

Zadavatel – Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, se sídlem Šrobárova 50, 100 34 Praha 10, zast. ředitelkou MUDr. Marií Alušíkovou, CSc., MBA, nesplnil povinnost uvedenou v  ustanovení § 62 odst. 3 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 124/2005 Sb. a zákona č. 253/2005 Sb. tím, že neprovedl hodnocení nabídek podle kritéria ekonomická výhodnost nabídky způsobem stanoveným ve vyhl.č.240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, ve znění vyhl.č.137/2005 Sb.

Z důvodu nesplnění výše uvedené povinnosti se zadavateli – Fakultní nemocnici Královské Vinohrady – ukládá podle § 101 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., zrušit rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky ze dne 19.7.2005, a to ve lhůtě do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í

I. Napadené rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) vydal dne 3. října 2005 rozhodnutí č.j. S 557-R/05-356/140/Ná, kterým konstatoval, že Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, se sídlem Šrobárova 50, 100 34 Praha 10, jejímž jménem jedná ředitelka nemocnice MUDr. Marie Alušíková, CSc., MBA (dále jen „zadavatel“), porušil povinnost vyplývající z ustanovení § 55 odst. 3 zákona č 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“), tím, že jako jedno z dílčích kritérií pro posuzování nabídek dle jejich ekonomické výhodnosti nestanovil nabídkovou cenu, nýbrž zvolil kritérium „celková výše jednotlivých nabídkových cen vč. DPH“ a dále zvolil kritérium „plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této zakázky“, které nevyjadřuje ekonomickou výhodnost nabídky, ale kvalifikaci uchazeče ve smyslu § 33 odst. 1 písm. c) bod 5. tohoto zákona. Z důvodu nesplnění výše uvedené povinnosti bylo zadavateli uloženo zrušit zadávací řízení na veřejnou zakázku „Praní prádla a ostatních textilních součástí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady“, a to ve lhůtě do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Rozklad

Námitky nesprávného právního posouzení jednání zadavatele

2. Proti tomuto rozhodnutí podal zadavatel v zákonem stanovené lhůtě rozklad. V úvodu svého rozkladu navrhovatel poukazuje na pochybení ze strany Úřadu, který podle názoru zadavatele v rozkladem napadeném rozhodnutí zcela nesprávně odkazuje na ust. § 20 zákona, jež definuje pojem „Předpokládaná cena“ u veřejných zakázek na služby, nikoliv „Nabídkovou cenu“, která je definována v ust. § 55 zákona. Zadavatel v rozkladu akcentuje, že z pohledu zákona nemůže být na nabídkovou cenu vznášen jiný požadavek, než aby byla porovnatelná.

3. Další námitka zadavatele souvisí s kritériem plánu jakosti. Podle názoru zadavatele má hodnocení plánu jakosti zpracovaného na konkrétní podmínky dané veřejné zakázky i oporu v ustanovení § 8 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 137/2005 Sb. Zadavatel uvádí, že se v žádném případě nejedná o záměnu či slučování kvalifikace dodavatelů – dokladů k prokazování technické způsobilosti a hodnotících kritérií.

Námitka vad řízení

4. Zadavatel uvádí, že RENATEX CZ, a.s., porušil ust. § 47 odst. 3 zákona tím, že zadavateli opětovně nesložil uvolněnou jistotu, když z dokumentace k veřejné zakázce vyplývá, že poskytnutá jistota ve formě bankovní záruky byla uchazeči vrácena.

Petit rozkladu

5. Zadavatel navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí v souladu s ust. §§ 59 odst. 2 a 61 odst. 1,2,3 správního řádu zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí.

III. Řízení o rozkladu

6. Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 57 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, a proto v souladu s odstavcem 2 téhož ustanovení postoupil věc k rozhodnutí orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

7. Podle § 59 odst. 1 správního řádu jsem napadené rozhodnutí přezkoumal v celém rozsahu, a to i nad rámec námitek účastníka řízení obsažených v rozkladu, přičemž jsem dospěl k závěrům uvedeným níže.

IV. Přezkoumání skutkového a právního posouzení věci

8. K námitce týkající se nabídkové ceny jsem byl veden následujícími úvahami. Zákon o veřejných zakázkách ve svém § 55 zákona stanoví kritéria pro zadání veřejné zakázky s tím, že základním kritériem pro zadání veřejné zakázky je nejnižší nabídková cena, nebo ekonomická výhodnost nabídky. Z oznámení zadávacího řízení zveřejněného na centrální adrese vyplývá, že zadavatel si v daném případě zvolil ze dvou shora uvedených možností ekonomickou výhodnost nabídky, tzn. že nabídky uchazečů se hodnotí podle dílčích kritérií stanovených zadavatelem. Je nepochybné, že je výlučně v pravomoci zadavatele zvolit si v zadání veřejné zakázky dílčí kritéria hodnocení nabídek s ohledem na daný předmět veřejné zakázky a potřeby zadavatele.

9. Při hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídky zadavatel přihlédne k výši nabídkové ceny. Pod bodem 10.1. oznámení zadávacího řízení stanovil zadavatel dílčí kritéria hodnocení, a to:

Váhy v %

1. Celkovou výši jednotkových nabídkových cen včetně DPH 35

2. Plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této zakázky 30

3. Výši smluvní sankce za nedodržení dodací lhůty 20

4. Reakční dobu na zahájení odstraňování 15

10. Z předložené dokumentace pak vyplývá, že hodnotící komise nehodnotila výši nabídkových cen podle celkové ceny předmětu plnění, ale hodnotila pouze ceny za jednotlivé druhy prádla a právě tímto postupem došlo k nesplnění povinnosti stanovené zákonem o veřejných zakázkách. Na tomto místě považuji za vhodné věnovat krátkou pozornost pojmu nabídková cena. Pojmem „nabídková cena“ se rozumí celková cena za plnění celého předmětu veřejné zakázky vymezeného zadávací dokumentací. Podle ustanovení § 61 odst. 1 zákona hodnotící komise posuzuje výši nabídkových cen ve vztahu k předpokládané ceně předmětu veřejné zakázky. Konstrukce nabídkové ceny tedy musí odpovídat konstrukci předpokládané ceny, aby nabídky byly vzájemně porovnatelné. V této souvislosti odkazuji i na § 20 zákona, podle jehož odst. 1, je předpokládanou cenou veřejné zakázky na služby celková cena za poskytnuté služby a nabídková cena proto musí být také celkovou cenou za splnění zakázky. Nelze proto souhlasit s názorem zadavatele, že „předpokládaná cena má pouze jediný význam, a to nikoliv ve vztahu k budoucí (skutečné) ceně zakázky, nýbrž výhradně k zjištění, zda jde o zakázku nadlimitní, podlimitní či zda se jedná o případ uvedený v ustanovení § 6 odst. 3 zákona“ resp., aby byly ceny pouze vzájemně porovnatelné.

11. Komise tedy nemůže hodnotit jednotkové nabídkové ceny, ale celkové nabídkové ceny vycházející v daném případě z celkového počtu kusů veškerého prádla uvedeného v zadávací dokumentaci. Jednotlivé jednotkové nabídkové ceny by měla komise posoudit pouze z hlediska mimořádně nízké ceny. Jak jsem zjistil, jednotkové ceny se u jednotlivých uchazečů dosti výrazně od sebe odlišují a hodnotící komise, pokud by měla pochybnosti o reálnosti uvedených cen, si musí vyžádat od uchazečů jejich písemné zdůvodnění podle § 61 odst. 1 zákona.

12. K samotném hodnocení uvádím, že podle § 8 odst. 3 vyhl. č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, ve znění vyhl. č. 137/2005 Sb., pro hodnocení nabídek použije hodnotící komise bodovou stupnici v rozsahu 0-100. Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria, například cena nabídky, doba provádění, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce. Hodnotící komise pak v hodnocení kritéria „Celková výše jednotkových nabídkových cen včetně DPH“ přiřadila nejvýhodnější nabídce bodovou hodnotu 97,315 a nikoliv 100, jak je požadováno výše uvedeným ustanovením vyhlášky.

13. K námitce navrhovatele, která se týká dalšího dílčího kritéria, kterým je „Plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této zakázky“ uvádím následující. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že …„Zadavatel bude hodnotit soulad uchazečem předloženého plánu jakosti, zpracovaného na konkrétní podmínky této veřejné zakázky, s používáním prvku 7.1.“ Nesouhlasím s názorem orgánu prvního stupně, který v napadeném rozhodnutí konstatoval, že volba kritéria „plán jakosti upravený na konkrétní podmínky této zakázky“ je porušením ustanovení § 55 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, neboť plán jakosti nevyjadřuje ekonomickou výhodnost nabídky, ale kvalifikaci uchazeče ve smyslu § 33 odst. 1 písm. c) bod 5 tohoto zákona. S tímto závěrem se neztotožňuji z následujících důvodů. Je možno přisvědčit odbornému stanovisku Ing. Karla Klimeše, že zadavatel se chová ekonomicky, když požaduje realizaci zakázky podle plánu jakosti vypracovaného na konkrétní zakázku, která je předmětem soutěže, neboť uchazeč, který je certifikován nemá z normy vyplývající povinnosti na konkrétní zakázku zpracovat plán jakosti. Tím, že uchazeč plán jakosti zpracuje, prokáže svou schopnost aplikovat požadavky normy na konkrétní případ a je nucen při zpracování nabídky zvážit i ekonomické dopady vyplývající ze zajištění požadované jakosti podle plánu jakosti vypracovaného na konkrétní zakázku. Považuji tudíž za prokázané, že v šetřeném případě plán jakosti není kvalifikačním kritériem – technické způsobilosti ani certifikátu systému řízení jakosti roven, protože je pouze jednou z možných variant řešení požadavku technické způsobilosti a požadavku 7.1. (Realizace produktu) normy ISO 9001: 2000 – Systémy managementu jakosti – Požadavky.

14. Pokud jde o další námitku navrhovatele ve věci složení jistoty, resp. nesložení jistoty uchazečem, uvádím, že dle § 47 odst. 3 zákona uchazeč, který podá návrh na řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, musí uvolněnou jistotu opětovně složit. Ustanovení § 97 zákona nepožaduje jako součást návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele doklad o opětovném složení uvolněné jistoty. Z dikce zákona pak nepochybně vyplývá, že pomocí jistoty si zadavatel zajišťuje, aby nabídky podané uchazeči a zájemci byly míněny vážně, když složení jistoty je vztahem mezi zadavatelem a uchazečem a je věcí toliko zadavatele, pokud nemá opětovně složenou jistotu uchazečem, aby si její složení na uchazeči vyžádal. Tento závěr vyplývá i z judikatury Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. listopadu 1999 č.j. 2A 5/99-49.

15. K námitce zadavatele, že orgán dohledu se ve správním řízení zabýval nejen návrhem uchazeče, ale i zadáním veřejné zakázky konstatuji, že tato povinnost vyplývá orgánu dohledu přímo ze zákona, kdy orgán dohledu mimo jiné rozhoduje i o tom, zda zadavatel při zadání veřejné zakázky postupoval v souladu s tímto zákonem.

Závěr

16. Vzhledem k tomu, že jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadeného rozhodnutí změnit, když zjištěné nesplnění povinnosti zadavatelem lze napravit novým hodnocením nabídek a není nutno ukládat zadavateli zrušit celé zadávací řízení, ale toliko rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky, rozhodl jsem tak, jak výše uvedeno.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

Ing. Martin Pecina, MBA

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Šrobárova 50, 100 34 Praha 10

2. JUDr. Jiří Rajchl, advokát, Jungmanova 1010, 413 01 Roudnice nad Labem

3. PRAKOM Brno, a.s., Komárovské nábřeží 465/10, 617 00 Brno

4. spis