Rozhodnutí nabylo právní moci dne 18.1.2007

Č. j. S327/2006-20957/2006/520-AB

V Brně dne 28. prosince 2006

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., ve správním řízení o přezkoumávání rozhodnutí a úkonů zadavatele, zahájeném dne 14.11.2006 z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, jehož účastníkem je

· zadavatel Statutární město Zlín, IČ 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 761 40 Zlín, nyní zastoupené PhDr. Irenou Ondrovou, primátorkou

ve věci přezkoumávání rozhodnutí a úkonů učiněných při zadávání veřejné zakázky „Chodník Kudlov - I. etapa – II., III. a IV. část“, zadané podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., a to písemnou výzvou ze dne 29.4.2004

rozhodl

I.

podle § 57 citovaného zákona o zadávání veřejných zakázek takto:

Zadavatel Statutární město Zlín, IČ 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 761 40 Zlín, při zadávání veřejné zakázky „Chodník Kudlov - I. etapa – II., III. a IV. část“, závažně porušil ustanovení § 49 odst. 10 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., neboť zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 27.5.2004 neobsahuje popis hodnocení nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.

II.

Za zjištěné závažné porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli Statutárnímu městu Zlín, IČ 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 761 40 Zlín, podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., ukládá pokuta ve výši 30 000,-- Kč (třicettisíc korun českých). Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754 –24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 3270650001.

III.

Podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení se zadavateli Statutárnímu městu Zlín, IČ 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 761 40 Zlín, ukládá uhradit náklady řízení ve výši 1 000,- Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 3270650002.

Odůvodnění

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen orgán dohledu), který vykonává dohled nad dodržováním zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb. (dále jen „zákon ve znění pozdějších předpisů“), provedl ve dnech 31.5.2006 a 1.6.2006 v  sídle zadavatele podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní kontrole“), kontrolu postupu zadavatele Statutární město Zlín, IČ 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 761 40 Zlín, nyní zastoupené PhDr. Irenou Ondrovou, primátorkou (dále jen zadavatel) při zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů za  období od 1.1.2003 do 31.12.2005.

Z předložených materiálů týkajících se výše uvedené veřejné zakázky získal orgán dohledu pochybnosti o tom, zda úkony a postupy zadavatele byly v souladu se zákonem, a proto zahájil správní řízení z moci úřední.

Účastníkem řízení je podle § 58 zákona ve znění pozdějších předpisů zadavatel.

Orgán dohledu zaslal zadavateli, jako jedinému účastníku řízení, oznámení o zahájení správního řízení z vlastního podnětu, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi (dopisem č. j. S 227/2006-19574/2006/520-AB ze dne 6.11.2006) a usnesením ze dne 6.11.2006 č. j. S227/2006-19627/2006/520-AB poskytl zadavateli lhůtu se k těmto skutečnostem vyjádřit. Zadavatel obdržel oznámení o zahájení správního řízení dne 14.11.2006 a tímto dnem bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., správní řízení zahájeno.

V tomto oznámení uvedl orgán dohledu k předmětné zakázce následující skutečnosti.

Veřejná zakázka byla zadána výzvou ze dne 29.4.2004 více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky podle § 49 odst. 1 zákona. V této výzvě zadavatel uvedl následující kritéria pro hodnocení nabídek.

1. nabídková cena za dílo

2. doba plnění veřejné zakázky doložená časovým a finančním harmonogramem

3. prezentace uchazeče s ohledem na zakázky obdobného charakteru

4. platební podmínky

5. záruční lhůta

K podání nabídky bylo vyzváno 5 zájemců, přičemž všichni oslovení zájemci předložili své nabídky. Po provedeném hodnocení byla vybrána jako nejvhodnější nabídka uchazeče Stavby silnic a železnic, a. s., odštěpný závod Zlín, Louky 330, 763 02, Zlín (dále jen „SSŽ“). S vybraným uchazečem uzavřel zadavatel dne 28.6.2004 smlouvu o dílo č. Z244; výše peněžitého závazku ve smlouvě činí 14 980 749,- Kč bez DPH (17 827 091,- Kč včetně DPH).

V oznámení o zahájení řízení orgán dohledu zpochybnil postup zadavatele při hodnocení nabídek, neboť zadavatel nepostupoval podle § 49 odst. 10 zákona, když vyhotovil hodnotící tabulky, z nichž je zřejmé, že nabídkám nebyl udělován počet bodů podle úspěšnosti předkládaných hodnot. Dále orgán dohledu poukázal na skutečnost, že zadavatel nepředložil u vybraného uchazeče s kterým měla být uzavřena smlouva doklady podle § 2b odst. 1 písm. d) a f) zákona, tj. výpis z evidence Rejstříku trestů ne starším než 6 měsíců a potvrzení příslušného orgánu zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení ne starším než 6 měsíců.

Zadavatel se k oznámení o zahájení správního řízení vyjádřil dopisem ze dne 20.11.2006, ve kterém uvedl následující skutečnosti.

Co se týká způsobu hodnocení nabídek zadavatel se domnívá, že postupoval v souladu se zákonem, když zvolil hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek a v podmínkách soutěže uvedl pět kritérií pro hodnocení nabídek v sestupném pořadí podle stupně významu. Za účelem posouzení a hodnocení nabídek jmenoval hodnotící komisi a pořídil o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvedl popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Ze zprávy z jednání komise o posouzení a hodnocení nabídek a z přiložených tabulek dle zadavatele vyplývá, že každý z členů komise zpracoval zvlášť individuální hodnocení jednotlivých nabídek a celkové hodnocení nabídek bylo provedeno součtem individuálního ohodnocení jednotlivých členů komise. O konečném pořadí nabídek rozhodoval součet bodů, který nabídka získala v součtu všech kritérií. Zadavatel dále vyjádřil názor, že ohodnocením nabídek vyjádřil každý člen hodnotící komise svou vlastní úvahu o tom, která nabídka a jak splnila konkrétní kritérium, a z toho důvodu zadavatel zastává názor, že není oprávněn do těchto úvah členů hodnotící komise zasahovat.

Co se týká dokladů podle § 2b odst. 1 písm. d) a f) zákona u vybraného uchazeče, s kterým měla být uzavřena smlouva, tj. výpis z evidence Rejstříku trestů ne starším než 6 měsíců a potvrzení příslušného orgánu zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení ne starším než 6 měsíců zadavatel dodatečně doložil tyto doklady s odkazem na skutečnost, že se jednalo o doklady předložené zadavateli souběžně s jinou veřejnou zakázkou a to zakázkou „Rekonstrukce hřiště u 11. ZŠ“. Na základě těchto skutečnosti zadavatel dovozuje, že tím splnil povinnost stanovenou zákonem, neboť zákon nestanovuje dle jeho názoru způsob doložení těchto dokladů před uzavřením smlouvy.

Orgán dohledu přezkoumal na základě § 57 a následujících ustanovení zákona případ ve všech souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky, vyjádření zadavatele, dodatečně zadavatelem doložených dokladů, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel závažně porušil zákon tím, že dostatečným způsobem nezpracoval zprávu o hodnocení nabídek, přičemž jeho postup při výběru nejvhodnější nabídky je u předmětné veřejné zakázky netransparentní a tedy nepřezkoumatelný.

Ke svému rozhodnutí uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 49 odst. 10 zákona provede zadavatel hodnocení podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v § 6 zákona. O posouzení a hodnocení nabídek musí zadavatel pořídit záznam, ve kterém je povinen uvést popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky“

Z dokumentace o zadání výše uvedené veřejné zakázky orgán dohledu zjistil, že zadavatel ustavil pro posouzení a hodnocení nabídek komisi, jejíž členové hodnotili nabídky dle jednotlivých kritérií. Z dokumentace však nevyplývá, jaké to byly skutečnosti, které vedly členy komise k přidělení jednotlivých bodů. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 27.5.2004 obsahuje sice zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky počtem získaných bodů (viz § 49 odst. 10 zákona), ale toto zdůvodnění není dostatečné, jestliže není podloženo transparentním popisem z jakého důvodu byl příslušný počet bodů jednotlivým uchazečům přidělen. Zadavatel v šetřeném případě vyhotovil hodnotící tabulky, z nichž je zřejmé, že nabídkám nebyl udělován počet bodů podle úspěšnosti předkládaných hodnot. V jednom případě nebyly v rámci 1. kritéria „nabídková cena za dílo“ přidělovány body podle výše nabídkových cen. V rámci 2. kritéria „doba plnění veřejné zakázky doložená časovým a finančním harmonogramem“ byl uchazečům v jednom případě přidělen rozdílný počet bodů, přestože nabídli stejné hodnoty. Ve 3. kritériu „prezentace uchazeče s ohledem na zakázky obdobného charakteru“ nebyl při udělování příslušného počtu bodů zohledněn počet realizovaných zakázek a jejich finanční objemy (ve dvou případech obdrželi uchazeči stejný počet bodů, přestože předložili odlišné hodnoty). Ve 4. kritériu „platební podmínky“ byl při shodných nabízených hodnotách udělován odlišný počet bodů a ve dvou případech byli uchazeči hodnoceni stejným počtem bodů (1 bod), přestože nabízeli rozdílné platební podmínky. V 5. hodnotícím kritériu „záruční lhůta“ nebyla zohledněna délka nabízených záručních lhůt (ve dvou případech byl uchazečům přidělen stejný počet bodů, přestože nabízeli různé délky záručních lhůt, v případě uchazeče SSŽ byl tento třikrát hodnocen jako nejvhodnější, dvakrát jako druhý nejvhodnější, přestože nabízel ještě s jedním uchazečem nejkratší záruční lhůtu).

Žádná z výše uvedených listin obsažených v dokumentaci o zadání předmětných veřejných zakázek tedy neodpovídá požadavku transparentnosti, který je obsahem jedné ze stěžejních zásad zadávání veřejných zakázek, a proto je nelze považovat za listiny zpracované v souladu se zákonem, na  jejichž základě by mohl zadavatel rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky. Orgán dohledu tak nemůže přezkoumat, zda zadavatel skutečně vybral nabídku nejvhodnější.

O posouzení a hodnocení nabídek musí zadavatel podle § 49 odst. 10 zákona pořídit záznam, ve kterém je povinen uvést popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel v šetřeném případě jako záznam vyhotovil výše uvedenou Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, avšak v této zprávě není uveden dostatečným způsobem popis hodnocení a není zde uvedeno ani zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky z hlediska všech pěti kritérií a ve vztahu k ostatním nabídkám. Aby měl orgán dohledu možnost hodnocení nabídek přezkoumat, je nezbytné, aby záznam obsahoval i výsledek hodnocení jednotlivých nabídek s patřičným písemným slovním komentářem, z něhož bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů. Jen takovýmto způsobem pořízený záznam, spolu s další nezbytnou dokumentací, umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem.

Popisem hodnocení se rozumí uvedení zvoleného způsobu hodnocení, podle výše nabídkové ceny, nebo podle ekonomické vhodnosti nabídek, se stanovením stupně významu jednotlivých kritérií hodnocení, příp. objasňujícím principem přidělování bodů nabídkám (včetně variant) v jednotlivých kritériích spolu s vysvětlením, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší.

Obecně orgán dohledu k hodnocení nabídek dodává, že jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek podle ekonomické vhodnosti, měl by dbát především na vymezení základních, rozhodujících požadavků tak, aby celkový počet kritérií byl přiměřený rozsahu veřejné zakázky a umožňoval přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek a byl v souladu s § 6 zákona. Kromě stanovení těchto kritérií musí rozhodnout i o stupni významu každého kritéria s tím, že na prvním místě uvede kritérium s nejvyšším stupněm významu pro splnění veřejné zakázky. Dále mají v sestupném pořadí následovat ostatní kritéria až k poslednímu s nejnižším stupněm významu. Takto stanovená kritéria hodnocení nabídek jsou pro zadavatele závazná a rovněž i pro komisi pro posouzení a hodnocení nabídek, je-li zadavatelem ustavena. Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, a proto je na něj kladen velký význam, a to nejen ze strany dodržení formálního postupu, ale i co do objektivity hodnocení. Hodnocení musí být tudíž zadavatelem zpracováno dostatečně transparentně, musí být průhledné a průkazné, aby bylo možno je přezkoumat.

K vyjádření zadavatele ze dne 20.11. 2006 (viz výše) k hodnocení nabídek, orgán dohledu uvádí, že neprovádí hodnocení ani nezkoumá vlastní úvahy členů komise a rovněž neposuzuje, jak mají či nemají nabídky uspět v rámci jednotlivých kritérií hodnocení, avšak přezkoumává především formální postup, kterým k výběru nejvhodnější nabídky došlo a zda byly dodrženy všechny zákonné podmínky a zda byl výběr hodnocení proveden transparentně. Skutečnost, že zadavatel ve zprávě uvede počet přidělených bodů a z toho vyplývající pořadí nabídek, aniž uvedl jak počet přidělených odpovídal stupni splnění jednotlivých kritérií z hlediska srovnání jednotlivých nabídek ještě nedokládá vlastní hodnocení nabídek, tj. jak nabídky uchazečů uspěly při hodnocení podle jednotlivých kritérií. Výsledné klasifikační tabulky, nedokládají hodnocení nabídek podle jednotlivých kritérií a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Jestliže ohodnocením nabídek vyjádřil každý člen hodnotící komise svou vlastní úvahu o tom, která nabídka a jak splnila konkrétní kritérium, musí se jednat o hodnocení dle stanovených kritérií, a proto z hodnocení musí vyplývat z jakého důvodu nabídce s příznivějšími hodnotami přidělil nižší bodové ohodnocení než nabídce s méně příznivými ukazateli, a z jakého důvodu nabídkám se stejnými hodnotami přidělil odlišný počet bodů. Početně správný součet netransparentního přidělováni bodů jednotlivými členy komise, zvlášť v případech, kdy se jedná o převážně numericky vyjádřitelná kritéria, nemůže učinit závěr komise resp. zadavatele transparentní.

Na základě zjištěných skutečností dospěl orgán dohledu k závěru, že zadavatel závažně porušil § 49 odst. 10 zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 zákona, když podle jednotlivých kritérií hodnocení stanovených ve výzvě stanovil pořadí nabídek dle počtu přidělených bodů, aniž by doložil, jak k přidělení jednotlivých bodů dospěl. Tím, že zadavatel dostatečným způsobem nezpracoval záznam o posouzení a hodnocení nabídek včetně zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, porušil závažně ustanovení § 49 odst. 10 zákona, neboť postup zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky není transparentní a tedy přezkoumatelný. Pouhé konstatování v záznamu o posouzení hodnocení nabídek, že nabídka uchazeče SSŽ byla vyhodnocena jako nejvhodnější, a to především z důvodu nejnižší nabídkové ceny a vhodných platebních podmínek i záruční doby, ještě nedokládá, že nabídky byly skutečně podle kritérií hodnocení nabídky hodnoceny, a ani nevypovídá o tom, které skutečnosti u jednotlivých kritérií, měly vliv na přiřazení počtu bodů a tím i vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Přitom se většinou jednalo o kritéria, která bylo možné vyjádřit numericky a tudíž přidělit příslušný počet bodů (1-5).

Podle § 2c odst. 2 zákona uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, prokáže kvalifikační předpoklady takto:

a) podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona výpisem z obchodního rejstříku, je-li do tohoto rejstříku zapsán, ne starším než 90 dnů,

b) podle § 2b odst. 1 písm. d) zákona výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než šest měsíců,

c) podle 2b odst. 1 písm. f) zákona potvrzením příslušného orgánu ne starším než šest měsíců,

přičemž tyto doklady mohou být předloženy též ve stejnopisu s ověřením jeho pravosti (viz § 2c odst. 3 zákona). Zákon umožňuje předložit některé listiny ověřené (u notáře nebo na příslušném obecním úřadě), což potvrzuje, že předložený dokument se zcela shoduje s originálem požadované listiny.

Podmínka stanovená v § 2b odst. 1 písm. d) zákona se vztahuje podle § 2b odst. 2 a 3 zákona na osoby vykonávající funkci statutárního orgánu nebo všechny členy statutárního orgánu, u organizačních složek podniku zapsaných v obchodním rejstříku se splnění uvedené podmínky vztahuje na vedoucího organizační složky podniku, která podává nabídku. Dále se podmínka vztahuje na odpovědného zástupce uchazeče ustanoveného podle zvláštního předpisu (živnostenského zákona). Před uzavřením smlouvy je tedy nutné doložit výpisy z evidence Rejstříku trestů ne starší než 6 měsíců (§ 2c odst. 2 písm. b) zákona) od všech osob (výše uvedených), na které se podmínka vztahuje.

Z předložených materiálů je zřejmé, že zadavatel při provádění kontroly postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek orgánem dohledu ve dnech 31.5.2006 a 1.6.2006 v sídle zadavatele podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní kontrole“), nepředložil při provádění kontroly k výše uvedené zakázce doklady k prokázání kvalifikačních předpokladů před uzavřením smlouvy o dílo ve smyslu §2c odst. 2 zákona. Tyto doklady (tj. výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 6 měsíců, týkající se členů statutárního orgánu a vedoucího organizační složky zapsané v obchodním rejstříku, a potvrzení příslušných orgánů zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení ne starší než 6 měsíců) zadavatel dodatečně doložil. Orgán dohledu tak dospěl k závěru, že zadavatel prokázal, vzhledem k datu vidimace těchto dokladů v časovém rozmezí od 21.5.2004-21.6.2004, kvalifikační předpoklady vítězného uchazeče před uzavřením smlouvy o dílo č. Z244 ze dne 28.6.2004.

Vzhledem ke zjištěnému závažnému porušení zákona a s přihlédnutím k tomu, že plnění veřejné zakázky bylo již realizováno, nelze dosáhnout provedení nápravy tak, že by zadavateli bylo uloženo nové zadání veřejné zakázky, jelikož fakticky nelze ukládat plnění, která jsou neproveditelná. Výše zjištěné porušení zákona je natolik závažné, že orgán dohledu zvolil postup podle části čtvrté hlavy IV. zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a uložil zadavateli pokutu, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí.

Podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, „zjistí-li orgán dohledu, že zadavatel závažně či opětovně porušil ustanovení tohoto zákona, může mu uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky“.

Celková výše ceny předmětné veřejné zakázky dle  smlouvy o dílo činí 17 827 091,- Kč včetně DPH, a tato je základem pro stanovení pokuty.

Maximální výše pokuty v daném případě činí 178 270,90 Kč (tj. 1 % z ceny zakázky).

Před uložením pokuty orgán dohledu rovněž zkoumal, zda je naplněna podmínka uvedená ve větě druhé § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a to, že pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení. Podnětem k přezkoumání postupu zadavatele z hlediska dodržování zákona bylo provedení kontroly orgánem dohledu ve dnech 31.5.2006-1.6.2006, kdy orgán dohledu získal pochybnosti o souladu úkonů a postupů zadavatele učiněných při zadávání více veřejných zakázek, mezi nimi i předmětné veřejné zakázky, se zákonem.

K porušení zákona došlo při zadávání předmětné veřejné zakázky, jež bylo zahájeno dne 29.4.2004 a ukončeno dne 28. 6. 2004 uzavřením smlouvy o dílo, tj.v době hodnocení nabídek dne 27.5.2004 a přidělení veřejné zakázky dne 1.6.2004 vítěznému uchazeči, který z hlediska předem stanovených kritérií nepřeložil ekonomicky nejvhodnější nabídku.

Z hlediska závažnosti porušení zákona nelze pominout skutečnost, že vypracování neprůkazné zprávy o posouzení a hodnocení nabídek je v rozporu se zásadou transparentnosti zadávání veřejných zakázek. Za zpracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek odpovídá vždy zadavatel a to bez ohledu, zda posouzení a hodnocení nabídek provedl sám nebo prostřednictví komise. Jelikož zadavatel v šetřeném případě nenaplnil záměr zákonodárce, dopustil se závažného porušení zákona, což orgán dohledu ve svých úvahách o míře porušení zákona zadavatelem nemohl pominout.

Orgán dohledu však vzal rovněž v úvahu skutečnost, že zakázka byla přidělena uchazeči, který podal nabídku s nejnižší cenou a že samotným projednáním případu v rámci dohledové činnosti bylo rovněž dosaženo preventivního účelu zákona. Uvedené skutečnosti vzal orgán dohledu v úvahu jako polehčující okolnosti a uložil zadavateli pokutu v dolní polovině zákonem stanovené sazby.

Na základě všech zjištěných skutečností orgán dohledu rozhodl o uložení sankce zadavateli, jak je uvedeno ve výroku I. a výroku II.

Podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2005 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., správní orgán uloží účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti, nahradit náklady řízení paušální částkou. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), stanoví paušální částku nákladů řízení podle § 6 odst. 1 vyhlášky ve výši 1000 Kč. V § 6 odst. 2 pak vyhláška upravuje možnost zvýšení paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech a případech přibrání znalce.

Vzhledem k tomu, že zadavatel vyvolal správní řízení porušením své právní povinnosti (viz výše), rozhodl orgán dohledu v části III. výroku tohoto rozhodnutí o uložení povinnosti uhradit náklady řízení ve výši dle § 6 odst. 1 vyhlášky, splatné v přiměřené lhůtě, a to do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, jak je uvedeno v jeho výroku.

Závěrem orgán dohledu poznamenává, že podle § 158 odst. 1 a 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, se zadávání veřejných zakázek, veřejné soutěže o návrh, řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem a řízení o uložení sankce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Obdobně se postupuje i v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a v řízení o uložení sankce, která byla zahájena po nabytí účinnosti tohoto zákona a která na zadávání veřejných zakázek nebo veřejnou soutěž o návrh podle odstavce 1 navazují.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, Joštova 8, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl úřad zaslat jeden stejnopis.

Mgr. Pavel Herman

zástupce náměstka předsedy ÚOHS

pověřeného řízením sekce veřejných zakázek

Obdrží:

Statutární město Zlín, IČ 00283924, náměstí Míru 12, 761 40 Zlín

Vypraveno dne:viz otisk razítka na poštovní obálce