Č. j.: R071/2007/02-10091/2007/310-Hr V Brně dne 25. května 2007
Ve správním řízení o rozkladu podaném dne 10.2.2007 společností
· GORDIC spol. s r. o., IČ 47903783, se sídlem Erbenova 4, 586 01 Jihlava, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 18.9.2006 advokátem JUDr. Milanem Zápotočným, se sídlem AK Telečská 7, 586 01 Jihlava,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 22.1.2007 č. j. S324/2006-22476/2006/510-MO, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
· Statutárního města Brna, IČ 44992785, se sídlem Dominikánské náměstí 1/196, 601 67 Brno, zast. primátorem Romanem Onderkou,
učiněných
při zadání veřejné zakázky „Agendový
informační systém statutárního města Brna“ formou otevřeného zadávacího
řízení podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších
předpisů, jehož oznámení bylo uveřejněno na centrální adrese dne 17.5.2006 pod
ev. č.
·
IDS
Scheer ČR, s. r. o., IČ 60712368, se sídlem Vídeňská 55, 639 00 Brno, zast.
jednatelem Ing. Jiřím Hejdukem,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. S324/2006-22476/2006/510-MO ze dne 22.1.2007
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
O d ů v o d n ě n í
I. Zadávací
řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Statutární město Brno, IČ
44992785, se sídlem Dominikánské náměstí 1/196, 601 67 Brno, zast. primátorem
Romanem Onderkou (dále jen „zadavatel“), zadal veřejnou zakázku „Agendový
informační systém statutárního města Brna“
formou otevřeného zadávacího řízení podle zákona č. 40/2004 Sb., o
veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), jehož
oznámení bylo uveřejněno na centrální adrese dne 17.5.2006 pod ev. č.
2. Po posouzení všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 22.1.2007 rozhodnutí č. j. S324/2006-22476/2006/510-MO, kterým konstatoval, že zadavatel při zadání předmětné veřejné zakázky nesplnil povinnost stanovenou v § 62 odst. 3 zákona v návaznosti na § 8 odst. 3 vyhlášky č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), když při hodnocení nabídek v kritériích hodnocení „procesní přístup a metodiky realizace dílčích částí plnění“ a „harmonogram“ nehodnotil nabídky uchazečů postupem, který stanoví vyhláška. Tento postup však dle zjištění Úřadu neovlivnil pořadí nabídek. V části II. výroku napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši paušální částky 1 000,- Kč.
3. K navrhovatelem tvrzenému porušení § 65 odst. 2 zákona Úřad v odůvodnění svého rozhodnutí mimo jiné uvádí, že podle tohoto ustanovení musí rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky obsahovat identifikační údaje o vybraném uchazeči včetně osobních údajů v rozsahu podle § 60 odst. 1 zákona. Rozhodnutí zadavatele ze dne 11.9.2006 všechny zákonné náležitosti splňovalo. Součástí rozhodnutí je i vyhodnocení nabídek ostatních uchazečů, kteří se umístili v dalším pořadí. Rozhodnutí obsahuje všechny podstatné údaje z nabídky uchazeče IDS, je zde podrobně uvedeno, z jakých důvodů je řešení nabízené tímto uchazečem pro zadavatele nejvhodnější, případně je toto řešení porovnáno s ostatními uchazeči s uvedením výhod a nevýhod jednotlivých řešení. Rozhodnutí obsazuje rovněž výslednou tabulku hodnocení s uvedením celkových bodových hodnot uchazečů dle jednotlivých kritérií, celkové bodové hodnocení uchazečů a odpovídající pořadí nabídek. Z rozhodnutí jsou tak zřejmé důvody zadavatele jak pro přidělení veřejné zakázky uchazeči IDS, tak i důvody pro odmítnutí ostatních uchazečů. Pokud uchazeči považovali rozhodnutí o přidělení zakázky za málo podrobné, měli možnost nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, kde jsou velmi podrobně porovnány jednotlivé parametry nabídek.
4. Úřad nepovažuje za porušení zákona, pokud část dokumentace měla v průběhu zadávacího řízení u sebe kancelář ROWAN LEGAL, sdružení advokátů (dále jen „RL“), se kterou má zadavatel uzavřenou smlouvu za účelem právní podpory při realizaci zadávacího řízení. Úřad podotýká, že i přes technické potíže při předání této dokumentace měl navrhovatel možnost nahlédnout do kompletní zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a nebyl tak na svém právu nikterak krácen. Úřad odmítl tvrzení navrhovatele, že z toho, že kancelář RL uchovávala zprávu, vyplývá, že osoby z této kanceláře zprávu i vypracovávali, a tedy že hodnocení prováděl někdo jiný něž členové hodnotící komise.
5. K otázce hodnocení nabídek Úřad uvádí, že samotné uvážení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější v souladu se zveřejněnými kritérii hodnocení, leží plně v kompetenci zadavatele, respektive hodnotící komise, přičemž do pravomoci Úřadu nespadá přezkoumávat myšlenkové pochody jednotlivých hodnotitelů nabídek, ale pouze dodržení zákonného rámce při zadání veřejné zakázky. Zadavatel dle názoru Úřadu uvádí celou škálu konkrétních a praktických důvodů, proč hodnotí v uvedených subkritériích lépe systém dodávaný uchazečem IDS, na rozdíl od systému navrhovatele. Úřad připouští, že pokud by jiný zadavatel hodnotil oba systémy ze svého pohledu, mohl by dojít k jinému závěru, neboť jiný zadavatel může mít odlišné požadavky a může klást důraz na jiné okolnosti, než v daném případě. Úřad tedy neshledal, že by zadavatel svým postupem porušil ustanovení § 63 odst. 1 zákona, ani zásadu stejného zacházení se všemi zájemci a uchazeči, zákaz diskriminace a taktéž nebyla porušena zásada transparentnosti zadávacího procesu, jak stanoví § 25 odst. 1 zákona.
6. K průběhu hodnocení nabídek Úřad uvádí, že vlastního hodnocení nabídek se účastnili čtyři členové z pětičlenné hodnotící komise, přičemž byl splněn zákonný požadavek, aby jedna třetina členů hodnotící komise byla ve vztahu k předmětu veřejné zakázky odborně způsobilá. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je vypracována na odborné úrovni se znalostí požadavků na praktické využití systému. Úřad se neztotožnil s názorem navrhovatele, že zprávu mají podepsat všichni členové hodnotící komise a uvádí, že zprávu podepisují všichni členové, kteří se účastnili jednání, na němž bylo hodnocení nabídek provedeno. Úřad neprovedl navrhovatelem navrhovaný důkaz – výslech členů komise, neboť měl dostatek jiných důkazů, na základě kterých mohl namítané skutečnosti posoudit. Rovněž si nevyžádal ani smlouvu o poskytování služeb kanceláře RL, neboť o pověření této kanceláře právní pomocí při realizaci zadávacího řízení není pochyb a vlastní obsah smlouvy je pro řízení nepodstatný.
7. K problematice metody hodnocení nabídek Úřad uvádí, že dle ustanovení § 62 odst. 3 zákona v návaznosti na § 8 odst. 3 vyhlášky, použije hodnotící komise pro hodnocení nabídek stupnici v rozsahu 0 až 100 bodů. Pokud se zadavatel rozhodne pro hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti, musí dodržet tento postup. Úřad zjistil, že zadavatel hodnotil nabídky zcela v souladu se zákonem a s vyhláškou u kritérií s nejvyšší váhou, tedy „způsob plnění veřejné zakázky“ a „celková výše nabídkové ceny“. Naopak u kritérií „procesní přístup a metodiky realizace dílčích plnění“ a „harmonogram“ zadavatel tento postup nedodržel, když nezajistil, aby nejvýhodnější nabídka v uvedených dílčích kritériích mohla získat 100 bodů, jak stanoví vyhláška. Kontrolním přepočtem však Úřad zjistil, že tento postup nijak neovlivnil pořadí jednotlivých nabídek a nabídka navrhovatele nebyla žádným způsobem znevýhodněna, neboť při správném postupu zadavatele by se ještě nepatrně zvýšil bodový náskok uchazeče IDS. Postup zadavatele byl transparentní a uvedené pochybení je spíše rázu formálního.
II. Námitky rozkladu
8. Proti rozhodnutí Úřadu podal navrhovatel dne 10.2.2007 rozklad. Namítá v něm, že Úřad nezjistil úplně skutkový stav a v důsledku toho učinil nesprávný právní závěr ve věci navrhovatelem namítaných porušení zákona, zejména neprovedl navrhovatelem navržené důkazy.
9. Úřad neshledal porušení § 65 odst. 2 zákona, kterého se měl zadavatel dle názoru navrhovatele dopustit tím, že v rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky neuvedl odůvodnění odmítnutí ostatních uchazečů. Navrhovatel se proto neztotožňuje se závěry napadeného rozhodnutí Úřadu, že rozhodnutí zadavatele má všechny náležitosti požadované zákonem, jsou z něj zřejmé i důvody odmítnutí ostatních uchazečů a je zcela podrobně odůvodněno. Když má navrhovatel možnost seznámit se s důvody svého odmítnutí a výběru nejvhodnější nabídky i ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, jedná se převážně o údaje a hodnocení natolik obecného a subjektivního charakteru, že je lze vyložit jako laické, nevypovídající o obsahu nabídek a neodpovídající o charakteru a náročnosti předmětu plnění veřejné zakázky. Navrhovatel je přesvědčen, že v tomto směru je překročena přípustná míra subjektivity hodnocení nabídek, neboť i ta musí mít stanovenou určitou hranici, za kterou se již zadavatel rozhoduje libovolně a bez ohledu na kvalitu nabídek, což bez řádného odůvodnění nemá navrhovatel možnost ověřit.
10. Navrhovatel tuto skutečnost vnímá i jako důsledek nadstandardní a právně nepřípustné podpory ze strany kanceláře RL, která na základě smlouvy se zadavatelem koordinovala práce na doplňování technického obsahu jednotlivých dokumentů, činila doporučení, připravovala podklady, provedla posouzení formálních náležitostí nabídek a přípravu hodnocení měřitelných kritérií. Navrhovatel v této souvislosti poukazuje na to, že kancelář RL spolupracovala s uchazečem IDS na jiné veřejné zakázce. Míru vlivu RL na zadavatele lze dle názoru navrhovatele prokázat provedením důkazů – výslechu členů komise, kteří podepsali zprávu, a čtením smlouvy o poskytování právní podpory kanceláři RL zadavateli.
11. Navrhovatel nesouhlasí se závěrem napadeného rozhodnutí, že požadoval přezkoumání kvality vybrané nabídky a myšlenkových pochodů komise, a že popis hodnocení zbývajících nabídek je dostatečně konkrétní. Formulace typu „neumožňuje snadnou identifikaci“, „nižší stupeň automatizace prováděných operací“, „méně efektivní s větší pracností implementace“, které jsou obsaženy v rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky, považuje navrhovatel za typický příklad obecného a o skutečných důvodech výběru nabídky nevypovídajícího hodnocení, a to i s přihlédnutím k tomu, že v praxi nelze skutečnou funkčnost agendového informačního systému až do jeho vytvoření ověřit.
12. Z důvodu opatrnosti vznáší navrhovatel rovněž námitku podjatosti Mgr. Tomáše Machurka, advokáta sdruženého v kanceláři RL, který je členem rozkladové komise předsedy Úřadu pro oblast veřejných zakázek, a to pro případ, že by se tato osoba měla podílet na řízení v této věci.
13. Navrhovatel konstatuje, že v zadávacím řízení došlo k porušení ustanovení § 65 odst. 2 zákona a § 63 odst. 1 zákona v návaznosti na § 25 odst. 1 zákona, které ovlivnilo jak zákonnost, tak transparentnost postupu zadavatele a současně mohlo mít a mělo vliv na stanovené pořadí nabídek, a dále rovněž k porušení ustanovení § 62 odst. 3 zákona. Navrhovatel proto navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
III. Řízení o rozkladu
Vyjádření zadavatele
14. K podanému rozkladu se dne 27.2.2007 vyjádřil zadavatel. K námitce rozkladu ohledně domnělé obecnosti a laickosti hodnocení nabídek v rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky zadavatel uvádí, že se ve zprávě podrobně zabývá a uvádí veškeré důvody a okolnosti, které jej vedly právě k výběru nabídky uchazeče IDS. U každého uvedeného hodnotícího kritéria je uvedena buď jeho absolutní číselná hodnota vyplývající z nabídky, nebo – v případě subjektivně hodnocených kritérií – obsáhlé odůvodnění hodnocení přiděleného hodnotící komisí nabídce vybraného uchazeče. Odůvodnění výběru ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek je dle názoru zadavatele zcela jednoznačné a podrobné (co do konkrétnosti) vzájemné porovnání výhodnosti jednotlivých nabídek z pohledu jednotlivých hodnotících kritérií. Hodnotící komise se tak zabývala zcela konkrétními údaji a skutečnostmi v nabídkách uvedenými, a to především u subjektivních hodnotících kritérií. Namítat laickost hodnocení je dle názoru zadavatele nepřípadné a účelové už s ohledem na odbornost členů hodnotící komise, která byla složena mimo jiné i ze členů Komise informatiky Rady města Brna. Vzhledem ke značné podrobnosti hodnocení jednotlivých aspektů nabídek ze strany hodnotící komise, což bylo promítnuto do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, nelze podle zadavatele uvažovat o laickosti hodnocení ani ve věcné rovině. Rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky a rovněž zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahují veškeré zákonem požadované náležitosti a argument navrhovatele ohledně obecného obsahu, rozsahu odůvodnění rozhodnutí a jeho laickosti je tak podle zadavatele zcela nepřijatelný a účelový.
15. K argumentaci navrhovatele ohledně nepřípustné právní podpory ze strany kanceláře RL zadavatel připomíná, že s touto kanceláří má řádně uzavřenou smlouvu za účelem právní pomoci. Zástupci kanceláře RL žádným způsobem nezasahovali do samotného faktického hodnocení, resp. vypracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a tato domněnka navrhovatele nemá dle názoru zadavatele jakýkoliv reálný podklad už z toho důvodu, že zástupci RL nemohli objektivně z odborného hlediska hodnotit a odůvodnit hodnocení technických vlastností jednotlivých plnění nabízených uchazeči, stejně jako nemají a nemohou mít potřebné podrobné znalosti o potřebách zadavatele v souvislosti s plněním požadovaným v rámci této veřejné zakázky. Zástupci RL zajistili podklady pro jednání komise z hlediska splnění zákonných náležitostí, což je podle zadavatele zcela přípustná forma spolupráce svědčící o snaze zadavatele postupovat striktně v souladu se zákonem, která nikterak neovlivňuje vlastní hodnocení nabídek. Jde o standardní činnost vykonávanou prakticky všemi poradenskými organizacemi. Pokud se týká formálního návrhu hodnocení u objektivně číselně vyjádřitelných kritérií, zadavatel uvádí, že zde nelze hovořit ani o možnosti zasahování do tohoto hodnocení, neboť to spočívá v „pouhém“ výpočtu výše bodového ohodnocení způsobem stanoveným vyhláškou – kancelář RL v tomto ohledu připravila pouze podklad pro jednání komise u kritérií, která lze vyjádřit číselně, a tedy matematicky spočítat.
16. K námitce porušení § 63 odst. 1 zákona v návaznosti na § 25 odst. 1 zákona zadavatel opakuje, že ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek uvádí zcela jednoznačné a konkrétní hodnocení nabídek spočívající ve vzájemném porovnání výhodnosti jednotlivých nabídek z pohledu jednotlivých hodnotících kritérií. Navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.
Stanovisko předsedy Úřadu
17. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
18. Úřad tím, že svým rozhodnutím ze dne 22.1.2007 č. j. S324/2006-22476/2006/510-MO konstatoval v postupu zadavatele porušení zákonné povinnosti, které však nemělo vliv na pořadí nabídek, a tedy neuložil žádné opatření k nápravě, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se v plné míře ztotožnil.
IV. K námitkám rozkladu
19. Navrhovatel ve svém rozkladu k námitce nedostatečného odůvodnění rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky z velké části opakuje argumentaci, kterou použil ve svém návrhu a se kterou se Úřad již vyčerpávajícím způsobem vypořádal v rámci napadeného rozhodnutí. S touto argumentací jsem se v rámci řízení o rozkladu ztotožnil, a proto na odůvodnění napadeného rozhodnutí v plné míře odkazuji. Zadavatel v rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek podrobně uvedl důvody přidělení jednotlivých bodových ohodnocení a jeho postup je tak zcela transparentní a přezkoumatelný.
20. Námitku netransparentnosti zadavatelova postupu by bylo možno považovat za důvodnou pouze tehdy, „pokud by v zadavatelově postupu byly shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“, jak mimo jiné vyslovil Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 31 Ca 166/2005-125 ze dne 14.5.2007. Po přezkoumání dokumentace o zadávání veřejných zakázek jsem však žádné podobné prvky v zadávacím řízení neshledal, a proto se plně ztotožňuji se závěry napadeného rozhodnutí.
21. Navrhovatel namítá, že slovní hodnocení nabídek v číselně nevyjádřitelných kritériích je laické a nevypovídá o obsahu nabídek. K tomu uvádím, že jeho tvrzení neodpovídá skutečné podobě uvedených listinných materiálů. Zadavatel v nich přehledným a přezkoumatelným způsobem popsal rozdíly jednotlivých nabídek a důvody, které jej u té které nabídky vedou k nižšímu, respektive vyššímu bodovému hodnocení, což je podrobně rozvedeno v napadeném rozhodnutí, na které opět plně odkazuji. K tvrzení navrhovatele, že skutečnou funkčnost jednotlivých nabízených systémů nelze v praxi ověřit, dokud nejsou reálně vytvořeny, pak pouze uvádím, že zadavatel jmenoval hodnotící komisi složenou z dostatečně odborně způsobilých osob, které jsou zajisté schopni posoudit vlastnosti nabízeného systému, aniž by jej měly možnost poznat v reálném provozu.
22. K námitce diskriminačního postupu zadavatele je možno rovněž znovu odkázat na názor výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně, podle kterého může „k porušení zásady nediskriminace zadávacího řízení podle § 25 odst. 1 zákona dojít tehdy, pokud by zadavatel v téže situaci a v týchž otázkách přistupoval k některým uchazečům o veřejnou zakázku procedurálně nebo obsahově jinak než ke zbylým, popřípadě pokud by v důsledku zadavatelova postupu bylo některým uchazečům objektivně znemožněno nebo ztíženo ucházet se o veřejnou zakázku za podmínek, za nichž se o ni mohou ucházet jiní uchazeči“.
23. K opakované žádosti navrhovatele na provedení důkazu výslechem členů komise a předložením listiny – smlouvy mezi zadavatelem a kanceláři RL, které by měly dle názoru navrhovatele prokázat nepřípustné zasahování této kanceláře do zadávacího procesu, pak uvádím, že provedení navrhovaných důkazů považuji pro účely správního řízení za nadbytečné a bezdůvodné. Zadavatel uzavřel s kanceláři RL smlouvu o právní pomoci při realizaci zadávacího řízení, přičemž o této smlouvě není třeba činit žádný důkaz, když se na její existenci shodují všichni účastníci správního řízení. Na základě této smlouvy pak členové kanceláře RL zajišťovali průběh zadávacího řízení po právní stránce, a tedy připravovali podklady, činili doporučení, případně posuzovali formální správnost jednotlivých úkonů zadavatele, což je přirozená součást řádně smluvně sjednané právní pomoci. Navrhovatel kroky členů kanceláře RL označuje za „nepřípustné“, aniž by však jakkoliv zdůvodnil a konkretizoval, v čem tuto nepřípustnost spatřuje. Tvrzení navrhovatele je tedy v této souvislosti bezdůvodné. V rozporu s jeho tvrzením pak navíc stojí fakt, že součástí dokumentace o zadání veřejné zakázky, kterou má Úřad k dispozici, jsou řádně a v souladu se zákonem vyhotovené doklady, jako např. zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, a další doklady podrobně popsané v napadeném rozhodnutí, které osvědčují řádný průběh celého zadávacího řízení. Námitku rozkladu proto v tomto bodě považuji za bezpředmětnou.
24. K námitce podjatosti Mgr. Tomáše Machurka, člena rozkladové komise předsedy Úřadu, pak uvádím, že Mgr. Machurek se projednávání předmětné věci na jednání rozkladové komise neúčastnil, o čemž svědčí prezenční listina i zápis z jednání rozkladové komise ze dne 6.4.2007, a ani se na projednávání této věci žádným způsobem nepodílel. Předmětná námitka je tedy ve vztahu k šetřené věci bezdůvodná.
V. Závěr
25. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení či změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.
Ing. Martin Pecina, MBA
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Statutární město Brno, se sídlem Dominikánské náměstí 1/196, 601 67 Brno,
2. JUDr. Milan Zápotočný, advokát se sídlem AK Telečská 7, 586 01 Jihlava
3. IDS Scheer ČR, s. r. o., se sídlem Vídeňská 55, 639 00 Brno
4. spis.
Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce