Č

Č.j.: S017/2007-00184/2007/550-JŠ

V Praze dne 16. července 2007

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, zahájeném dne 5. ledna 2007, na základě návrhu ze dne 3. ledna 2007, jehož účastníky jsou

· zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČ 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2, zastoupený RNDr. Petrem Nečasem, místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí,

· navrhovatel – INFOAUDIT, s. r. o., IČ 26513544, se sídlem V Podlesí 129, 252 42 Jesenice, zastoupený Ing. Petrem Šimanem, jednatelem,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce „Výběr organizátora zadávacích řízení dle zákona o veřejných zakázkách“ zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 24. listopadu 2006 pod evidenčním číslem 60003201, rozhodl takto:

Správní řízení se dle ustanovení § 118 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zastavuje.

Odůvodnění

I. Návrh na zahájení správního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 5. ledna 2007 návrh společnosti INFOAUDIT, s. r. o., IČ 26513544, se sídlem V Podlesí 129, 252 42 Jesenice, zastoupené Ing. Petr Šimanem, jednatelem (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů zadavatele - České republiky – Ministerstva práce a sociálních věcí, IČ 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2, zastoupeného RNDr. Petrem Nečasem, místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí (dále jen „zadavatel“), ve veřejné zakázce „Výběr organizátora zadávacích řízení dle zákona o veřejných zakázkách“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zakázka“) zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“). Návrh na zahájení správního řízení byl podán včas a obsahoval zákonem předepsané náležitosti, jeho doručením bylo proto zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky řízení ve smyslu ustanovení § 116 zákona jsou:

· navrhovatel – INFOAUDIT, s. r. o., IČ 26513544, se sídlem V Podlesí 129, 252 42 Jesenice, zastoupený Ing. Petrem Šimanem, jednatelem.

Navrhovatel se podaným návrhem domáhá zrušení zadání výše uvedené veřejné zakázky a vyhlášení nového zadávacího řízení, neboť dle jeho názoru byla veřejná zakázka zadána v rozporu se zákonem a navrhovateli v důsledku nesprávného postupu zadavatele vznikla škoda. Navrhovatel v této souvislosti uvádí zejména následující nedostatky v postupu zadavatele:

a) použití nesprávného zadávacího řízení zadavatelem,

b) nedostatečné vymezení předmětu veřejné zakázky,

c) nemožnost získání zadávací dokumentace prostřednictvím poštovní přepravy,

d) nevydání zadávací dokumentace proti písemné žádosti navrhovatele,

e) požadování nepřiměřeně vysoké úhrady za poskytnutí zadávací dokumentace,

f) stanovení diskriminačních kvalifikačních předpokladů,

g) chybějící konkrétní požadavky na popis způsobu plnění a vymezení algoritmu zohlednění jednotlivých atributů v rámci tohoto kritéria hodnocení nabídek a

h) chybějící konkrétní požadavky na obsah a způsob stanovení garancí řádného plnění a vymezení algoritmu zohlednění jednotlivých atributů v rámci tohoto kritéria hodnocení nabídek.

Nad rámec výše uvedených nedostatků se navrhovatel vyjádřil též k rozhodnutí o námitkách, u kterého doporučil prošetření jeho autentičnosti a uvedl řadu dalších, dílčích výhrad k postupu zadavatele. Zejména poukázal na skutečnost, že zadavatel dle jeho názoru zadal zakázku jen z pohledu organizačně-administrativního, bez akcentu na požadavek odbornosti k jednotlivým jejím předmětům a ohledu na právní služby a existenci rozsáhlého odboru správy majetku, investic a veřejných zakázek. Navrhovatel si též položil otázku, proč zadavatel nevyužil při zadání veřejné zakázky k tomu zřízený odbor, ale realizoval zadání veřejné zakázky prostřednictvím poradce, společnosti Veřejné zakázky, s. r. o., kterou staví do souvislosti s kauzou „mýtných bran“.

Dne 5. února 2007 vydal Úřad rozhodnutí č.j.: S017/2007-00005/2007/550-Še, kterým konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 50 odst. 3 zákona tím, že jako kvalifikační předpoklad stanovil požadavek na předložení pojistné smlouvy, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě, a pojistnou částku stanovil na minimálně 50 mil. Kč a tím, že jako kvalifikační předpoklad stanovil požadavek na předložení údajů o celkovém obratu za poslední tři účetní období a výši obratu za tato období stanovil na minimálně 40 mil. Kč, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě Úřad zrušil zadání veřejné zakázky. Úřad současně uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení.

Proti rozhodnutí podal zadavatel v zákonné lhůtě rozklad, o kterém rozhodl předseda Úřadu dne 23. května 2007 rozhodnutím č.j.: R073/2007/03-09925/2007/310-Šp a rozhodnutí Úřadu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Svým rozhodnutím předseda Úřadu současně uložil, aby v novém řízení znovu posoudil, zda požadavek na obrat ve výši 40 mil. Kč v součtu za tři účetní období, tedy roční obrat ve výši 13,3 mil. Kč, je přiměřený druhu, rozsahu a složitosti šetřené veřejné zakázky a dále, aby si od zadavatele vyžádal podrobnější informace vztahující se k důvodům pro oprávněnost stanovení požadavku na minimální pojistnou částku pojistné smlouvy.

Za tímto účelem vyzval Úřad zadavatele usnesením ze dne 6. března 2007 č.j.: S017/2007-00047/2007/550-Še k předložení dokladů dokládajících předpokládané ceny veřejných zakázek, které by měly být realizovány vybraným uchazečem, jakož i zdůvodnění postupu, kterým zadavatel k těmto cenám dospěl, k předložení podkladů dokládající zadavatelem předpokládanou výši náhrad škod, včetně rozčlenění výše škod dle jejích jednotlivých druhů, to vše včetně zdůvodnění postupu, kterým zadavatel k těmto údajům dospěl a dále k předložení podkladů, které by doložily jiným, než výše uvedeným způsobem, přiměřenost výše požadované pojistné částky, včetně zdůvodnění, jak se tyto skutečnosti na výši pojistné částky podílejí.

Zadavatel odpověděl dopisem ze dne 26. června 2007. V podrobnostech k tomuto dopisu viz dále v části f) posouzení zadání veřejné zakázky.

II. Popis postupu při zadání veřejné zakázky

Předmětná veřejná zakázka byla zadána formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 24. listopadu 2006 pod evidenčním číslem 60003201. V souladu s ustanovením § 146 odst. 1 písm. b) zákona bylo zadání veřejné zakázky uveřejněno též v Úředním věstníku Evropské unie. Poradcem zadavatele pro zadání veřejné zakázky je společnost Veřejné zakázky s. r. o.

Zadavatel označil zakázku za nadlimitní, přičemž její předmět vymezil jako „…organizační zajištění a poskytování poradenství zadávacím řízením dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, případně podle jiné zákonné normy, která by mohla tento zákon v budoucnu nahradit“. Předmět zakázky zadavatel dále charakterizoval odhadovanými počty do budoucna (tj. po dobu plnění veřejné zakázky) realizovaných druhů zadávacích řízení (např. otevřené zadávací řízení, jednací řízení bez uveřejnění, soutěžní dialog apod.) a demonstračním přehledem předpokládaných úkonů dodavatele, např. převzetí podkladů od zadavatele a jejich posouzení z hlediska souladu se zákonem, příprava návrhu zadávací dokumentace, příjem nabídek, organizační zajištění otevírání obálek, zpracování návrhů příslušných úkonů zadavatele apod.

Zadávací dokumentaci si převzalo 12 zájemců, nabídku však ve lhůtě pro doručení nabídek – do 10. ledna 2007, do 12,00 hod. podali jen dva uchazeči, a to společnost GORDION, s. r. o. a Ing. Eva Šedivá – CERBERUS, jak vyplývá z protokolu o otevírání obálek ze dne 11. ledna 2007. Z téhož protokolu a stanoviska zadavatele (viz níže) dále vyplývá, že nabídka Ing. Evy Šedivé – CERBERUS byla ze zadávacího řízení vyřazena a v nejbližší době bude uchazeč vyloučen.

V souladu se zákonem podal navrhovatel proti postupu zadavatele námitky, které mu doručil dne 19. prosince 2006. Zadavatel námitkám navrhovatele rozhodnutím o námitkách ze dne 28. prosince 2006 nevyhověl, přičemž toto rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 29. prosince 2006. Na základě této skutečnosti podal navrhovatel dne 3. ledna 2007 shora uvedený návrh.

III. Stanovisko zadavatele k návrhu na zahájení správního řízení

Úřad dopisem č.j.: S017/2007-15442/2007/550-Še ze dne 15. ledna 2007 oznámil účastníkům řízení zahájení správního řízení a usnesením jim stanovil lhůty k provedení úkonů v řízení, a to lhůtu pro předložení zadávací dokumentace, lhůtu k předložení návrhů na dokazování a stanoviska k zahájení správního řízení a lhůtu pro vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí. V této souvislosti Úřad uvádí, že účastníci řízení svého oprávnění vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí nevyužili.

Dne 18. ledna 2007 obdržel Úřad zadávací dokumentaci k předmětné veřejné zakázce, doplněnou o stanovisko zadavatele k návrhu na zahájení správního řízení. Ve svém stanovisku se zadavatel vyjádřil ke skutečnostem tvrzeným navrhovatelem v návrhu, zejména k vymezení předmětu veřejné zakázky, kvalifikačním kritériím stanoveným pro zájemce o veřejnou zakázku, doručování zadávací dokumentace zájemcům, jakož i úhradě za její poskytnutí a ke způsobu hodnocení podaných nabídek. Ze stanoviska vyplývá přesvědčení zadavatele, že uplatněnými postupy nepochybil a nedošlo z jeho strany k porušení zákona.

IV. Posouzení zadání veřejné zakázky

Úřad posoudil zadanou veřejnou zakázku na základě ustanovení § 113 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky a stanovisek předložených navrhovatelem a na základě vlastního zjištění rozhodl o zastavení řízení, přičemž dospěl k následujícím závěrům:

Ad a) K námitce použití nesprávného zadávacího řízení zadavatelem

Jak vyplývá ze skutečností uvedených výše, zadal zadavatel předmětnou nadlimitní veřejnou zakázku v otevřeném zadávacím řízení. K této skutečnosti je třeba uvést, že zadavatel byl při zadání této veřejné zakázky povinen postupovat dle zákona a dále ve smyslu § 6 zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Podle § 21 odst. 2 zákona zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v §§ 22 a 23 rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění. Volba formy zadávacího řízení je plně v dispozici zadavatele, přičemž jím zvolená forma zadávacího řízení, tj. otevřené řízení, není se shora uvedenými zásadami v rozporu. Naopak je třeba poznamenat, že zvolená forma zadávacího řízení umožňuje účast nejširšího možného okruhu potenciálních zájemců o účast na veřejné zakázce. Námitce navrhovatele tedy nelze přisvědčit.

Ad b) K námitce chybějícího vymezení předmětu veřejné zakázky

Ustanovení § 44 zákona definuje zadávací dokumentaci jako soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídek Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. Zadávací dokumentaci lze s ohledem na výše uvedené charakterizovat jako jeden z nejvýznamnějších podkladů při zadání veřejné zakázky, přičemž jen jeho kvalitní a dostatečně podrobné zpracování umožňuje zájemcům předložit vzájemně porovnatelné nabídky. Současně však platí, že na zadavateli nelze požadovat vymezení takových podrobností, které mu nemohou být v době zadání veřejné zakázky známy.

V napadené veřejné zakázce vymezil zadavatel její předmět jako „…organizační zajištění a poskytování poradenství zadávacím řízením dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, případně podle jiné zákonné normy, která by mohla tento zákon v budoucnu nahradit“. Takto vymezený předmět zadavatel doplnil odhadovanými počty do budoucna realizovaných druhů zadávacích řízení a demonstračním přehledem předpokládaných úkonů dodavatele (viz výše v části II. Popis veřejné zakázky). V této souvislosti má Úřad za to, že s ohledem na povahu veřejné zakázky je její předmět vymezen v podrobnostech, které lze považovat za dostatečně určité pro podávání nabídek. Tím, že zadavatel v zadání vymezil i přesný počet jednotlivých zadávacích řízení pro různé předpokládané hodnoty veřejné zakázky, umožnil všem uchazečům podat vzájemně porovnatelné nabídky. Tento závěr vyplývá zejména ze skutečnosti, že zadavatel nebyl a není v době zadání veřejné zakázky v podrobnostech požadovaných navrhovatelem informován o charakteru jednotlivých zakázek, jejichž organizační zajištění a související poskytování poradenství, bude vybraný dodavatel v budoucnu poskytovat. Nadto je třeba doplnit, že jednotliví zájemci se mohli na zadavatele obracet s dotazy na upřesnění informací obsažených v zadávací dokumentaci a ze zjištěných skutečností nevyplynulo, že by zadavatel případné upřesňující informace neposkytoval. Námitce navrhovatele tedy nelze přisvědčit, a to ani v té části, ve které napadá dle jeho názoru nesprávně označené či popsané „organizační úkony dodavatele“ v zadávací dokumentaci, neboť tyto úkony jsou jen demonstrativním přehledem možných úkonů realizovaných vybraným dodavatelem.

Ad c) a d) K námitce nemožnosti získat zadávací dokumentaci prostřednictvím poštovní přepravy a námitce nevydání zadávací dokumentace proti písemné žádosti navrhovatele

Dle navrhovatele umožňoval zadavatel předání zadávací dokumentace jen osobně, prostřednictvím svého poradce. Ten měl trvat na objednávce zadávací dokumentace jen ve faxové a emailové podobě a na jejím osobním vyzvednutí, bez možnosti jejího zaslání poštou. Navrhovatel dále s odkazem na kapitolu 11 zadávací dokumentace uvedl, že si zadavatel stanovil toliko faxovou formu komunikace směrem k zájemcům, čímž dle jeho názoru postupoval v rozporu se zákonem. Vůči používané elektronické komunikaci navrhovatel uvedl, že byla prováděna na „neatestovaných“ elektronických prostředcích a je proto dle jeho názoru neplatná.

K tomu Úřad uvádí, že dle § 148 odst. 2 zákona se písemnosti týkající se veřejné zakázky doručují osobně, prostřednictvím osoby, která provádí přepravu zásilek, prostřednictvím držitele poštovní licence, elektronickými prostředky nebo jiným způsobem. V souladu s § 149 odst. 1 zákona se za elektronický prostředek nepovažuje fax. V případě užití elektronických zařízení zadavatelem je požadováno provedení jejich atestu v atestačním řízení Ministerstva informatiky.

Úřad ověřil, že navrhovatel převzal zadávací dokumentaci osobně dne 14. prosince 2006, jak vyplývá ze zápisu z tohoto úkonu. Z podkladů předaných navrhovatelem ani zadavatelem žádným způsobem nevyplývá, že by zadavatel či jeho poradci odmítali zaslání zadávací dokumentace prostřednictvím poštovního přepravce. Zadavatel tuto skutečnost též výslovně odmítl ve svém stanovisku, jakož i v rozhodnutí o námitkách, kde současně uvedl, že je běžnou praxí, že po přijetí objednávky zadávací dokumentace poradce kontaktuje zájemce a dohodne s ním nejvhodnější způsob předání zadávací dokumentace. Nadto je třeba uvést, že navrhovatel zadávací dokumentaci získal a nebyl tedy jakýmkoliv způsobem zkrácen na svých právech.

K otázce komunikace prostřednictvím neatestovaných elektronických prostředků sdělil zadavatel ve svém stanovisku, že elektronická komunikace neatestovanými prostředky byla vedena toliko směrem od zájemců k zadavateli, a to v případě objednávek dodání zadávací dokumentace. Zadavatel v této souvislosti vyslovil přesvědčení, že tento způsob použití neatestovaných elektronických prostředků není v rozporu se zákonem. K zodpovídání dotazů zájemců kladených k zadávací dokumentaci zadavatel uvedl, že odpovědi byly zasílány faxem a v některých případech též zveřejňovány na webových stránkách zadavatele.

Úřad k tomu uvádí, že se neztotožnil se závěrem navrhovatele o porušení zákona, neboť namítané nepoužití atestovaných elektronických zařízení je zákonem požadováno jen pro komunikaci ze strany zadavatele (viz § 149 odst. 2 zákona) a nikoliv pro komunikaci opačnou.

Námitkám navrhovatele ad c) a d) tedy Úřad nemohl přisvědčit.

Ad e) K námitce požadování nepřiměřeně vysoké úhrady za poskytnutí zadávací dokumentace

Úřad zjistil, že zadavatel požadoval za poskytnutí zadávací dokumentace částku 500,- Kč + DPH, tedy celkem 595,- Kč. Tuto částku má navrhovatel za příliš vysokou a upozorňuje na její nesoulad s ustanovením § 48 odst. 4 zákona, dle kterého si zadavatel může vyhradit právo požadovat úhradu nákladů souvisejících s poskytnutím zadávací dokumentace. V takovém případě uvede v zadávacích podmínkách výši nákladů na reprodukci zadávací dokumentace, nákladů na balné a poštovné a současně stanoví platební podmínky související s poskytnutím zadávací dokumentace. Zadavatel však nesmí požadovat úhradu těchto nákladů přesahující obvyklé náklady.

Úřad posoudil výši úhrady nákladů souvisejících s poskytnutím zadávací dokumentace a dospěl k závěru, že částku požadovanou zadavatelem lze požadovat za obvyklou a je tedy v souladu s ustanovením § 48 odst. 4 zákona.

Z tohoto důvodu nemohl Úřad námitce navrhovatele vyhovět.

Ad f) K námitce stanovení diskriminačních kvalifikačních předpokladů

Navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že zadavatel do zadávací dokumentace včlenil diskriminační kvalifikační předpoklady, a to zejména nepřiměřeně vysoké požadavky na pojištění uchazeče ve výši minimálně 50 mil. Kč, předložení účetní závěrky v plném rozsahu včetně zprávy auditora a specifických hodnot poměrových ukazatelů (např. celková likvidita, rentabilita vlastního kapitálu a celková zadluženost) a nepřiměřeně vysoké požadavky na výkaz celkového obratu uchazeče ve výši minimálně 40 mil. Kč za poslední tři účetní období (viz zadávací dokumentace a informační systém o veřejných zakázkách, kde zadavatel uvádí, že celkový obrat sledovaných účetních období nesmí klesnout pod limit 40 mil. Kč). Z technických kvalifikačních předpokladů potom zadavatel požaduje, aby zájemce poskytl seznam významných služeb poskytnutých uchazečem v posledních třech letech (za významnou službu je považován systematický výkon organizace zadávacích řízení, a to pro jednoho zadavatele s ročním plněním fakturovaným uchazečem v objemu alespoň 900 tis. Kč bez DPH a minimálním počtem 5 zadávacích řízení za rok), aby uchazeč prokázal, že měl ve sledovaném období alespoň 15 zaměstnanců, z toho nejméně 2 vedoucí, dále aby uchazeč doložil seznam techniků a technických útvarů a v neposlední řadě též opatření k zajištění jakosti (např. podrobně zpracovanou metodiku k řazení dokumentů pro všechny typy zadávacích řízení a vzory pro jednotlivá zadávací řízení) a certifikát řízení jakosti řady ISO 9001 pro práce.

Zadavatel k námitkám navrhovatele ve stanovisku sdělil, že s ohledem na dlouhodobost plnění veřejné zakázky (4 roky) a počet předpokládaných realizací jednotlivých zadávacích řízení v jejím průběhu (50 - 70 zadávacích řízení za rok), jsou zadávací kritéria zcela legitimní a ze strany zadavatele racionální. Z tohoto pohledu se zadavateli jeví jako odůvodnitelná požadovaná částka výše pojištění, neboť při porušení zákona mu může být uložena pokuta až do výše 5% ceny veřejné zakázky a též předložení účetní závěrky s poměrovými ukazateli, neboť na jejich základě může být posouzeno finanční zdraví uchazeče. K požadavku na obrat zaujal zadavatel stanovisko, že při předpokládaném počtu pro něj ročně realizovaných zadávacích řízení (50 - 70) musí být zadavatel schopen zvládnou celkem minimálně cca 100 – 200 zadávacích řízení, čemuž odpovídá požadavek na obrat. S počtem zadávacích řízení souvisí též požadavky na materiální a lidskou kapacitu, zejména s ohledem na dokládání významných služeb, požadavek minimálního počtu pracovníků a jejich působení u uchazeče a též požadavky související s jakostí.

Dopisem doručeným Úřadu dne 26. června 2007 zadavatel své vyjádření na základě usnesení Úřadu doplnil. K výši pojistné částky zadavatel zopakoval své již uplatněné argumenty ohledně možnosti uložení pokut Úřadem a dále doplnil, že racionálně uvažující hospodář se pojišťuje na pokud možno nejvyšší riziko a v neposlední řadě poukázal na skutečnost, že škody nemusí vzniknout jen v důsledku uložení pokuty, ale nelze vyloučit vznik dalších škodních události vůči jemu jako zadavateli případně jeho dodavatelům. Výslovně uvádí, že „…pojištění tak může pokrýt celou paletu odpovědnostních rizik…kdy nelze předem stanovit jejich úplnou a konečnou množinu.“ a jako příklady uvádí např. při zrušení zakázky na výstavbu nové budovy náklady na náhradní umístění kanceláří na nájmy apod. K problematice požadavku na obrat uchazeče zadavatel doplnil svoji argumentaci mimo jiné o vyjádření, že žádný dodavatel nemůže celým svým obratem spoléhat na přidělení právě jedné zakázky a žádný dodavatel naopak nemůže při přidělení určité zakázky nárazově navýšit svoji kapacitu, např. dvojnásobně. Minimální požadovaný obrat musí být vždy stanoven s ohledem na možnost uchazeče absorbovat novou zakázku do vlastního provozu.

Před posouzením tohoto bodu návrhu považuje Úřad za podstatné vyjádřit se obecně k problematice kvalifikačních předpokladů. Úřad v této souvislosti uvádí, že účelem stanovení kvalifikačních předpokladů ze strany zadavatele je zejména zajištění výběru takového dodavatele předmětu plnění veřejné zakázky, který bude způsobilý tento předmět plnění kvalitně realizovat a poskytovat za něj odpovídající záruky. Současně je však třeba vzít v úvahu, že stanovením kvalifikačních kritérií může nezřídka dojít k zásadnímu ovlivnění okruhu možných uchazečů o veřejnou zakázku, a že též v tomto případě je zadavatel vázán ustanovením § 6 zákona, tj. zásadami transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Ve smyslu § 50 odst. 3 zákona je zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

Při posuzování kvalifikačních kritérií vzal Úřad v úvahu charakter předmětu zadávané veřejné zakázky, její předpokládanou hodnotu, jakož i způsob její realizace. Z těchto důvodů Úřad dospěl k závěru, že je třeba přisvědčit stanovisku zadavatele na oprávněnost jím stanovených kvalifikačních předpokladů. U kvalifikačního předpokladu vázaného na dosahovaný obrat uchazeče v poslední třech letech a požadavku na minimální výši uzavřené pojistné smlouvy Úřad přehodnotil svoje předchozí negativní stanovisko a na základě nového posouzení těchto kvalifikačních předpokladů v kontextu zadané veřejné zakázky, jejího předmětu, jakož i doplňující vyjádření zadavatele dospěl k závěru, že rovněž tyto byly stanoveny v souladu se zákonem.

K požadavku na uzavření pojistné smlouvy v minimální hodnotě 50 mil. Kč Úřad uvádí, že s ohledem na cenu předpokládaných veřejných zakázek (předpokládaná hodnota veřejné zakázky uvedená v oznámení o zakázce je 27 mil. Kč za 4 roky, tj. 6, 75 mil. za rok.) zadávaných do budoucna a zejména s přihlédnutím k možnému vzniku škod a rizik spojených s její realizací, zejména škod vzniklých zadavateli v důsledku Úřadem uložených pokut a nákladů spojených s nerealizací zrušené veřejné zakázky a dále možných škod vzniklých dodavatelům a uchazečům lze mít za to, že požadavek zadavatele je legitimní a bezprostředně souvisí se zadanou veřejnou zakázkou. Rovněž požadavek na minimální obrat uchazeče ve výši 40 mil. Kč za poslední tři roky, tj. průměrně 13,3 mil Kč. ročně, lze považovat za přiměřený a korespondující s rozsahem předpokládaných realizovaných veřejných zakázek. Je třeba přisvědčit zadavateli, že by bylo velmi obtížné, ne-li přímo nemožné, operativně a obratem zajistit ze strany potenciálního uchazeče nárazově dostatečné personální, technické a finanční kapacity k tomu, aby předpokládaný rozsah zadávaných veřejných zakázek v určité minimální kvalitě i kvantitě reálně zajistil.

S ohledem na výše uvedené nelze námitkám navrhovatele přisvědčit.

Ad g) a i) K námitkám chybějících konkrétních požadavků na popis způsobu plnění a vymezení algoritmu zohlednění jednotlivých atributů v rámci tohoto kritéria hodnocení nabídek a chybějících konkrétních požadavků na obsah a způsob stanovení garancí řádného plnění a vymezení algoritmu zohlednění jednotlivých atributů v rámci tohoto kritéria hodnocení nabídek

K těmto bodům návrhu Úřad uvádí, že způsob, kterým zadavatel poskytl uchazečům poměrně široký prostor pro předložení návrhu způsobu plnění veřejné zakázky a návrhu garancí řádného plnění zakázky, nelze považovat za rozporný se zákonem. Všichni uchazeči byli prostřednictvím zadávací dokumentace s touto skutečností seznámeni, přičemž řádně byli též informováni o tom, která, taxativně vymezená kritéria hodnocení, budou následně použita při posuzování nabídek předložených uchazeči. Z těchto důvodů nemohl Úřad námitce navrhovatele vyhovět.

K ostatním skutečnostem tvrzeným navrhovatelem, tj. neakcentování odbornosti, nedostatečnému využívání vlastního odboru zadavatele, jakož i k otázkám na ustanovení poradce zadavatele pro zadání veřejné zakázky Úřad uvádí, že jejich posouzení není relevantní pro hodnocení souladu postupů zadavatele se zákonem a tudíž nepovažuje za nutné se k nim dále vyjadřovat. Úřad se též zabýval rozhodnutím zadavatele o námitkách ze dne 29. prosince 2006, nicméně neshledal v nich rozpor se zákonem.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

Mgr. Jindřiška Koblihová

místopředsedkyně ÚOHS

pověřená řízením sekce veřejných zakázek

Obdrží:

1. Ministerstvo práce a sociálních věcí , Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2

2. INFOAUDIT, s. r. o. , V Podlesí 129, 252 42 Jesenice

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce