Č. j.: R074/2008/02-13049/2008/310-Hr V Brně dne 30. června 2008
Ve správním řízení o rozkladu podaném dne 17.3.2008 společností
· RIA REALITY a. s., IČ 25786946, se sídlem Škrobárova 2182/3, 130 00 Praha 3, ve správním řízení na základě plné moci ze dne 4.2.2008 právně zast. advokátem JUDr. Rudolfem Vaňkem, se sídlem AK Vaněk, Vondráčka, Pomališ a partneři, Na Rybníčku 387/6, 460 01 Liberec 3,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 25.2.2008 č. j. S038/2007-04513/2008/510-IF, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
· města Jablonec nad Nisou, IČ 00262340, se sídlem Mírové nám. 3100/19, 467 51 Jablonec nad Nisou, zast. starostou Mgr. Petrem Tulpou,
učiněných při zadání veřejné zakázky „správa nemovitostí ve vlastnictví města Jablonec nad Nisou“ formou výzvy k předložení nabídky ze dne 17.9.2007 ve zjednodušeném podlimitním řízení podle § 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. S038/2007-04513/2008/510-IF ze dne 25.2.2008
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z
a m í t á m.
O d
ů v o d n ě n í
I. Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro
ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), obdržel dne 7.11.2007 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele – města Jablonec nad Nisou, IČ 00262340, se sídlem Mírové nám. 3100/19, 467 51 Jablonec nad Nisou, zast. starostou Mgr. Petrem Tulpou (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadání veřejné zakázky „správa nemovitostí ve vlastnictví města Jablonec nad Nisou“ formou výzvy k předložení nabídky ze dne 17.9.2007 ve zjednodušeném podlimitním řízení podle § 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Na základě uvedeného návrhu zahájil Úřad správní řízení sp. zn. S311/2007. Dne 2.1.2008 byl však předmětný návrh vzat zpět, a Úřad proto usnesením ze dne 24.1.2008 č. j. S311//2007-1883/2008/510-IF správní řízení zastavil.
2. Protože však Úřad po přezkoumání předložené dokumentace získal pochybnosti o správnosti úkonů zadavatele učiněných při zadání veřejné zakázky, zahájil ve věci správní řízení z vlastního podnětu, ve které jako účastníky správního řízení označil zadavatele a společnost RIA REALITY a. s., IČ 25786946, se sídlem Škrobárova 2182/3, 130 00 Praha 3, ve správním řízení na základě plné moci ze dne 4.2.2008 právně zast. advokátem JUDr. Rudolfem Vaňkem, se sídlem AK Vaněk, Vondráčka, Pomališ a partneři, Na Rybníčku 387/6, 460 01 Liberec 3 (dále jen „vybraný uchazeč“), které byla veřejná zakázka přidělena.
3. Rozhodnutím ze dne 24.1.2008 č. j. S038/2008-01892/2008/510-IF uložil Úřad zadavateli jako předběžné opatření zákaz uzavřít smlouvu na plnění šetřené veřejné zakázky do doby než bude případ řádně prošetřen, případně něž bude sjednána náprava.
Napadené rozhodnutí
4. Po posouzení všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 25.2.2008 rozhodnutí č. j. S038/2007-04513/2008/510-IF, kterým konstatoval, že zadavatel nedodržel postup dle § 80 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 zákona, když nepostupoval transparentním a přezkoumatelným způsobem při odůvodnění přiřazení konkrétních hodnot u dílčího kritéria „kvalita a dostupnost služeb“, a do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Úřad proto zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. V části II. výroku pak Úřad uložil zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč.
5. V odůvodnění svého rozhodnutí Úřad uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl následující hodnotící kritéria: 1. nabídková cena s váhou 50 %, 2. kvalita a dostupnost služeb s váhou 25 % a 3. smluvní podmínky a sankce s váhou 25 %. Hodnotící kritérium „kvalita a dostupnost služeb“ pak bylo v zadávací dokumentaci popsáno jen obecně.
6. Úřad se zabýval obsahem hodnotící zprávy i hodnotící tabulky, která tvoří přílohu zprávy a popisuje způsob hodnocení nabídek v dílčím kritériu „kvalita a dostupnost služeb“ a shrnuje, že u tohoto dílčího kritéria není zřejmé, proč komise přiřadila nabídkám konkrétní hodnoty. Úřadu zde chybí objasnění výhodnosti jednotlivých zlepšení, když hodnotící zpráva obsahuje pouze faktický soupis změn, jak je uvedli uchazeči ve svých nabídkách a počet bodů, které uchazeči získali. K vybranému uchazeči je zde např. uvedeno, že ve své nabídce „uvedl tato zlepšení: prodloužení úředních hodin o 17 hodin týdně, předávání informací o haváriích nejpozději následující pracovní den, konzultaci zakázek nad 20 000,- Kč s mandantem, provádění fakturace po dodání montážního listu s rozsahem prací po odsouhlasení nájemníkem či domovníkem, sledování a kontrolu záruk, nový program bytové evidence a změnu smluvních podmínek s Českou poštou…“. Jelikož někteří uchazeči zadavateli neposkytovali služby (výkon správy nemovitostí), nemohli vědět, že je nespokojen se smluvními podmínkami České pošty, takže nemohli do svých nabídek zapracovat jejich změnu. Stejně tak v případě nového bytového programu je dle názoru Úřadu otázkou, zda se jedná o zlepšení ve prospěch zadavatele. Pokud zadavatel chtěl do budoucna vypracovat na své náklady program bytové evidence, nemohl v žádném případě přičítat k tíži uchazečů, že o této „představě“ zadavatele nevěděli. Postup zadavatele tak dle názoru Úřadu vykazuje známky diskriminace, když vybraný uchazeč mohl mít informace, kterými nedisponovali ostatní uchazeči. Vybraný uchazeč tak v tomto dílčím kritériu získal maximální bodové ohodnocení na základě informací, kterými ostatní uchazeči nedisponovali, což mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
7. Vzhledem k tomu, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje bližší popis hodnocení nabídek ani zdůvodnění přiřazení konkrétních hodnot u předmětného dílčího kritéria, je provedené hodnocení dle názoru Úřadu nepřezkoumatelné. Vzhledem k tomu, že zadavatel závažně pochybil až při hodnocení nabídek, nepřistoupil Úřad ke zrušení celého zadávacího řízení, ale jako nápravné opatření pouze zrušil rozhodnutí zadavatele ze dne 4.10.2007 o výběru nejvhodnější nabídky. Zadávací řízení se tak vrací do fáze hodnocení nabídek.
II. Námitky rozkladu
8. Proti uvedenému rozhodnutí Úřadu podal vybraný uchazeč dne 17.3.2008 rozklad. Namítá v něm porušení § 50 odst. 3 správního řádu, tedy povinnosti správního orgánu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být uložena povinnost, přičemž meritum tohoto porušení spatřuje v tom, že Úřad nevzal v úvahu, že vybraný uchazeč nabídl v rámci dílčího kritéria „Kvalita a dostupnost služeb“ nejen Úřadem rozporované změny smluvních podmínek České pošty a použití nového bytového programu, ale i další zlepšení kvality a dostupnosti služeb. Pokud by Úřad srovnal jednotlivé návrhy na zlepšení kvality a dostupnosti služeb všech uchazečů, pak by dle názoru vybraného uchazeče zjistil, že jeho nabídka nabídky ostatních uchazečů nejen zahrnuje, ale i vylepšuje a nad rámec těchto nabízí i další.
9. Úřad dále dle názoru vybraného uchazeče
porušil § 68 odst. 3 správního řádu, když se nevypořádal s námitkami
účastníků správního řízení a s jejich vyjádřením k podkladům
rozhodnutí. Úřad se tak nezabýval tvrzením vybraného uchazeče, že jeho nabídka
obsahuje řadu dalších parametrů než jsou ty zpochybňované, ani námitkou, že
Úřad význam předmětného dílčího kritéria přeceňuje a nezabývá se již tím, jak
dalece výsledek tohoto dílčího vyhodnocení ovlivnil celkové vyhodnocení
nabídek. Úřad se rovněž nevypořádal s námitkou zadavatele, že hodnocení
nabídek bylo výsledkem subjektivních názorů jednotlivých členů komise.
10. Z rozhodnutí rovněž není patrné, jak
Úřad dospěl k závěru, že napadený postup zadavatele podstatně ovlivnil
nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, když se Úřad nezabýval váhou
předmětného dílčího kritéria v poměru k ostatním. V tom spatřuje
vybraný uchazeč nejen porušení § 68 odst. 3 zákona, ale rovněž důvod nepřezkoumatelnosti
napadeného rozhodnutí.
11. Závažná porušení správního řádu tak činí
napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným, a proto vybraný uchazeč požaduje, aby
předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu
řízení.
III. Řízení
o rozkladu
12. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
13. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. S038/2007-04513/2008/510-IF ze dne 25.2.2008 zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se v plné míře ztotožnil.
IV. K námitkám rozkladu
14. Vybraný uchazeč v rozkladu namítá, že Úřad v rámci napadeného rozhodnutí nevzal v úvahu veškeré skutečnosti, které vybraný uchazeč nabízel v rámci dílčího kritéria hodnocení „kvalita a dostupnost služeb“ a zabýval se pouze spornými body, tedy změnami smluvních podmínek s Českou poštou a použitím nového bytového programu. Úřad tak dle tvrzení vybraného uchazeče nedostatečně zjistil skutkový stav.
15. K argumentaci vybraného uchazeče uvádím, že Úřad v napadeném rozhodnutí konstatoval porušení § 80 odst. 1 zákona. Pochybení zadavatele tak spočívalo v nesprávném vyhotovení zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, respektive v nedostatečném popisu a zdůvodnění způsobu hodnocení nabídek. Z uvedeného je zřejmé, že Úřad přezkoumával důvody, na základě kterých zadavatel přiřadil konkrétní bodové hodnocení v předmětném dílčím kritériu „kvalita a dostupnost služeb“ a posuzoval, nakolik popis těchto důvodů vyhověl požadavku transparentnosti, přezkoumatelnosti a nediskriminace zadávacího řízení. Při posuzování uvedených skutečností tedy mohl Úřad vycházet pouze z podkladů vyhotovených zadavatelem, tedy z obsahu zprávy. Namítá-li proto vybraný uchazeč, že Úřad nezohlednil všechny aspekty jeho nabídky, pak tato výtka prvotně směřuje proti zadavateli, neboť především on měl při hodnocení nabídek zohlednit veškeré aspekty předmětné nabídky a tyto skutečnosti jasně a přezkoumatelně popsat ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Výtka nedostatečně zjištěného skutkové stavu Úřadem tak v této souvislosti postrádá smysl, neboť je to právě Úřad, kdo zadavateli vytýká nedostatečné zjištění všech rozhodných skutečností, respektive nedostatečné odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.
16. Vzhledem k výše uvedenému proto nelze souhlasit s tvrzením rozkladu, že Úřad měl při svém rozhodování zjistit a zohlednit i jiné skutečnosti, neboť Úřad by tak fakticky suploval roli zadavatele při posuzování výhodnosti předmětné nabídky, což Úřadu nepřísluší.
17. Pokud pak vybraný uchazeč zamýšlel svou argumentaci v tom smyslu, že Úřad měl vedle dvou výše citovaných skutečností (změny smluvních podmínek České pošty a použití nového bytového programu) přihlédnout i k dalším skutečnostem, které zadavatel v souvislosti s hodnocením nabídky vybraného uchazeče vyjmenoval ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek a které byly v úplnosti vyjmenovány mimo jiné i na straně 3 v bodě 6. tohoto rozhodnutí o rozkladu, jako např. prodloužení úředních hodin o 17 hodin týdně apod., pak uvádím, že ani v tomto případě není možno s tvrzením vybraného uchazeče souhlasit. Odůvodnění bodového hodnocení nabídek je nutno vnímat a posuzovat jako celek. Nepřezkoumatelnost zjištěná v jediné části tohoto celku tak zákonitě způsobuje komplexní nepřezkoumatelnost celého odůvodnění, neboť nelze vytrhávat jednotlivé součásti a posuzovat je samostatně. Z textu předmětného odůvodnění hodnocení nabídek totiž není možno zjistit, jak zadavatel hodnotil tam uvedené skutečnosti, tedy jakou jim jednotlivě přiřadil váhu, a proto není možno posoudit, zda by i ostatní skutečnosti (pokud by zadavatel nepřihlížel k oběma rozporovaným) svou váhou postačily k plnému bodovému hodnocení nabídky v tomto dílčím kritériu. Nelze proto vyhovět námitce vybraného uchazeče a přezkoumávat, zda i po „odečtení“ některé z hodnocených skutečností by nabídka vybraného uchazeče byla nadále hodnocena nejvyšším počtem bodů. Nedostatečný popis a zdůvodnění bodového hodnocení bude mít zadavatel možnost napravit v rámci nového posouzení a hodnocení nabídek.
18. Vzhledem k výše uvedenému pak nelze přisvědčit ani tvrzení vybraného uchazeče, že parametr nového bytového programu není jediný ani rozhodný pro hodnocení nabídek, neboť (jak již bylo uvedeno výše) zadavatel ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl, který z hodnocených parametrů byl pro počet přidělených bodů rozhodující a který méně. Tvrzení vybraného uchazeče je tak pouhou spekulací, která z předložených dokladů nevyplývá.
19. Vybraný uchazeč v této souvislosti rovněž uvádí, že se Úřad v napadeném rozhodnutí nezabýval námitkou, jak dalece výsledek tohoto dílčího hodnotícího kritéria ovlivnil celkové vyhodnocení nabídek, tedy že Úřad přeceňuje význam předmětného dílčího kritéria „kvalita a dostupnost služeb“. V tom vybraný uchazeč spatřuje porušení § 68 odst. 3 správního řádu.
20. K tomu
uvádím, že předmětná námitka tak, jak ji vybraný uchazeč formuluje v rámci
rozkladu, nebyla v dosavadním správním řízení vůbec uplatněna, a Úřad
proto na ni nemohl adekvátním způsobem reagovat. Tvrzená nepřezkoumatelnost
napadeného rozhodnutí je tak nedůvodná. Současně je třeba zdůraznit, že Úřad
svůj závěr ohledně nedostatečného odůvodnění bodového hodnocení řádně zdůvodnil
na straně
V. Závěr
21. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení či změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.
Ing.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. město Jablonec nad Nisou, se sídlem Mírové nám. 3100/19, 467 51 Jablonec nad Nisou
2. JUDr. Rudolf Vaněk, advokát se sídlem Na Rybníčku 387/6, 460 01 Liberec 3
3. spis.
Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce