Rozhodnutí nabylo právní moci dne 18.9.2008
Č. j.: R085/2008/02-18355/2008/310-AS Brně dne 8. září 2008
Ve správním řízení o rozkladu podaném dne 3. 4. 2008 navrhovatelem
· CE WOOD – doprava a. s., IČ 42196451, se sídlem Zlínské Paseky 3662, 760 01 Zlín, za niž jedná ing. Luboš Fúsik, předseda představenstva, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 1. 2008 Mgr. Radkem Pokorným, advokátem, Advokátní kancelář Pokorný, Wagner a spol., Karolíny Světlé 301/8, 110 00 Praha 1,
proti rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 17. 3. 2008, č. j. S039/2008/VZ-05107/2008/520-KV,
o přezkoumání úkonů zadavatele - Lesy
České republiky, s. p., IČ 421
96 451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, zastoupené
Ing. Jiřím Novákem, generálním ředitelem, ve věci přezkoumávání úkonů
zadavatele v části 15 veřejné zakázky „Přeprava
dřevní hmoty“, zadané formou otevřeného řízení podle zákona č. 137/2006
Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož oznámení bylo
v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 26. 11.
· vybraný uchazeč – Jihozápadní dřevařská a. s., IČ 25236237, se sídlem Nádražní 166/II, 342 01 Sušice, za niž jedná Ing. Jiří Legemza, předseda představenstva a Ing. Jaromír Králík, člen představenstva,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 17. 3. 2008, č.j. S039/2008/VZ-05107/2008/520-KV,
p o t v r
z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
O d ů v o d n ě n
í
I. Zadávací řízení a prvostupňové řízení
před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1.
Lesy České republiky, s. p., IČ 42196451, se
sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, zastoupené Ing. Jiřím Novákem,
generálním ředitelem (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle zákona
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 26. 11. 2007 pod evidenčním číslem
2. Z bodu II.1.8) „Rozdělení zakázky na části“ oznámení o zakázce vyplývá, že veřejná zakázka byla rozdělena na části. Podle bodu B „Vymezení předmětu veřejné zakázky a jeho rozdělení“ zadávací dokumentace je veřejná zakázka rozdělena na 64 částí, přičemž na každou část zakázky uzavře zadavatel rámcovou smlouvu s jedním uchazečem. Předmětem správního řízení je část 15 zadávané veřejné zakázky (dále jen „veřejná zakázka“). Kritériem pro zadání veřejné zakázky byla nejnižší nabídková cena.
Napadené rozhodnutí
3.
V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad cituje §
11 odst. 1, § 89 odst
4. Úřad konstatoval, že zadavatel v šetřeném případě stanovil v zadávacích podmínkách veškeré potřebné podmínky, které umožní uchazeči reagovat na písemnou výzvu zadavatele k poskytnutí plnění. Vzhledem k tomu, že podmínky v zadávací dokumentaci byly stanoveny pro všechny dodavatele stejným způsobem a všichni dodavatelé měli stejné informace k zadávacímu řízení, Úřad konstatoval, že zadavatel svými podmínkami nezvýhodnil žádného z dodavatelů.
5. Úřad dále uvedl, že pokud by měl zadavatel poskytnout již v zadávací dokumentaci informace, které si navrhovatel představuje, např. stanovení přesné destinace nakládky a vykládky dříví, pak by nemusel použít pro zadání veřejné zakázky institut rámcové smlouvy, který slouží právě k tomu účelu, aby se zadavatel postupně obracel na uchazeče se svými písemnými výzvami k poskytnutí plnění, ve kterých mu pouze sdělí, kdy a kolik dříví odveze a odkud a kam dříví odveze. Dodavatel musí všechny tyto aspekty veřejné zakázky započítat do nabídkové ceny. Zadavatel pak ve fázi zadávání dílčích veřejných zakázek již nemá co hodnotit, neboť veškeré podmínky určené k posouzení a hodnocení byly již stanoveny v zadávací dokumentaci, a posouzeny a zhodnoceny před rozhodnutím zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Cílem institutu rámcové smlouvy je zavázat dodavatele, aby podle § 92 odst. 1 písm. a) zákona okamžitě plnil z rámcové smlouvy.
6. Na základě všech uvedených skutečností Úřad konstatoval, že zadavatel v šetřeném případě svým postupem při zadávání veřejné zakázky zákon neporušil, a proto rozhodl předmětné správní řízení podle § 118 zákona zastavit.
II. Námitky rozkladu
7. Dne 3. 4. 2008 podal navrhovatel společnost CE WOOD – doprava a. s., IČ 42196451, se sídlem Zlínské Paseky 3662, 760 01 Zlín, za niž jedná Ing. Luboš Fysik, předseda představenstva, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 1. 2008 Mgr. Radkem Pokorným, advokátem, Advokátní kancelář Pokorný, Wagner a spol., Karolíny Světlé 301/8, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) rozklad, v němž nesouhlasí s výrokovými částmi, stejně jako s odůvodněním napadeného rozhodnutí. Navrhovatel uvádí, že Úřad v napadeném rozhodnutí nesprávně slučuje nezbytné podmínky pro uzavření rámcové smlouvy s veškerými podmínkami pro plnění veřejné zakázky, které jsou podmínkou pro postup podle ustanovení § 92 odst. 1 písm. a) zákona. Navrhovatel se domnívá, že závěr Úřadu o tom, že zadavatel stanovil v zadávacích podmínkách šetřené veřejné zakázky veškeré podmínky, které dodavateli umožní reagovat na písemnou výzvu zadavatele k poskytnutí plnění, přičemž smlouvy na veřejnou zakázku mohou být uzavírány podle ustanovení § 92 odst. 1 písm. a) zákona, je nesprávný. Dle navrhovatele zadávací dokumentace, resp. návrh rámcové smlouvy, neobsahuje veškeré podmínky plnění veřejné zakázky, a to včetně podmínek podstatných. Na základě uvedeného se navrhovatel domnívá, že není naplněna základní podmínka postupu dle ustanovení § 92 odst. 1 písm. a) zákona. Ve zbytku je argumentace navrhovatele totožná s argumentací obsaženou již v rámci řízení před orgánem prvního stupně.
8. Na základě shora uvedených skutečností navrhovatel současně nesouhlasí s výrokem pod bodem II., kterým nebyla zadavateli uložena povinnost uhradit náklady řízení.
Závěr rozkladu
9. Z uvedených důvodů navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
10.
K podanému rozkladu se zadavatel vyjádřil dne 15.
4. 2008. Vyjádření zadavatele obsahuje pouze souhlas s obsahem napadeného
rozhodnutí a návrh, aby předseda Úřadu podaný rozklad zamítl.
III.
Řízení o
rozkladu
11. Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
12. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
13. Úřad tím, že svým rozhodnutím ze dne 17. 3. 2008, č. j. S039/2008/VZ-05107/2008/520-KV, zastavil předmětné správní řízení podle ustanovení § 118 zákona, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.
IV.
K námitkám
rozkladu
K otázce obsahu rámcové smlouvy
14.
V úvodu bych rád konstatoval, že jsem se plně
ztotožnil se závěry Úřadu uvedenými, jak ve výroku, tak v odůvodnění
napadeného rozhodnutí. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí správně
odkazuje na ustanovení § 11, §
15. Ustanovení § 92 odst. 1 písm. a) zákona předpokládá, že bude dodavatel poskytovat plnění na základě zadavatelem odeslané písemné výzvy k poskytnutí plnění, přičemž toto ustanovení zákona podání nabídky oproti ustanovení § 92 odst. 1 písm. b) zákona neumožňuje. Vzhledem k tomu, že v předmětném případě celkové množství přepravovaného dřeva a i cena jsou známy ještě před zadáváním jednotlivých dílčích veřejných zakázek, nemá zadavatel ve fázi zadávání dílčích veřejných zakázek již co vyhodnocovat, a to protože v zadávací dokumentaci stanovil veškeré podmínky pro plnění veřejné zakázky.
16. Ustanovení § 92 odst. 1 písm. a) zákona kodifikuje, že veškerými podmínkami plnění jsou takové podmínky, kdy nemá smysl podávat nabídku a je možné reagovat na zadavatelovu písemnou výzvu k poskytování plnění, tj. na návrh smlouvy ze strany zadavatele tak, že je možné přímo realizovat veřejnou zakázku. Dodavatel v takovém případě nepodává nabídku, neboť veškeré podmínky pro plnění veřejné zakázky jsou již dohodnuty na základě zadávací dokumentace a podané nabídky, a to včetně mechanismu na určení výše ceny.
17. K argumentaci navrhovatele, že se Úřad v napadeném rozhodnutí nezabýval námitkou navrhovatele, že vymezení předmětu veřejné zakázky vytváří prostor pro netransparentní a diskriminační zadávání jednotlivých veřejných zakázek, konstatuji, že v šetřeném případě byl postup zadavatele shledán jako souladný se zákonem, z čehož je zřejmé, že nebylo v jednání zadavatele shledáno žádné porušení zásady transparentnosti či zákazu diskriminace. Tvrzení navrhovatele je v tomto ohledu zcela irelevantní.
18. Uzavírám tedy, že zadavatel je oprávněn stanovit takové podmínky, za jakých chce, aby byla veřejná zakázka realizována, za předpokladu, že tyto podmínky nejsou v rozporu se zákonem, což se v šetřeném případě nestalo. Dodavatel je pak povinen tyto zadavatelem stanovené podmínky akceptovat.
K uložení nákladů řízení
19. Jak stanoví § 119 odst. 2 zákona, součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Podle § 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, činí 30 000,- Kč. S uložením náhrady nákladů řízení v případech jiných způsobů rozhodování vyhláška nepočítá, a tudíž zastaví-li Úřad správní řízení proto, že nebylo shledáno porušení zákona na straně zadavatele, povinnost uhradit náklady řízení nevzniká.
20. Pro úplnost uvádím, že uložení náhrady nákladů správního řízení v případech, kdy se zadavatel nedopustil porušení zákona, by zcela popíralo základní účel a smysl, proč byl institut náhrady nákladů řízení do zákona zaveden. Tomuto závěru koresponduje i obdobný institut v § 79 odst. 5 správního řádu. Podle posledně zmíněného ustanovení správního řádu povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti.
21. S ohledem na výše uvedené jsem dospěl k závěru, že Úřad nepochybil, když zadavateli neuložil uhradit náklady správního řízení podle § 119 zákona
V. Závěr
22. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když správní řízení podle zastavil, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
23. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.
Ing. Martin Pecina, MBA
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové
2. CE WOOD – doprava a. s., Zlínské Paseky 3662, 760 01 Zlín
3. Jihozápadní dřevařská a. s., Nádražní 166/II, 342 01 Sušice
4. spis.
Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce